ALMA odhalila vnitřní strukturu hvězdné porodnice

Vědci využili nová data získaná radioteleskopem ALMA a dalšími přístroji k zachycení jinak neviditelné pavučiny filamentů, která protkává Velkou mlhovinu v Orionu. Na snímku jsou tyto struktury zobrazeny teplými červenými a žlutými odstíny, ve skutečnosti se ale jedná o tak chladné útvary, že k jejich zobrazení je potřeba použít speciální teleskopy, jako je třeba ALMA.

11. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 12. 3. do 18. 3. 2018. Měsíc bude v novu. Po západu Slunce je nad západem jasná Venuše a Merkur. Uran už je večer také hodně nízko nad západem. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter a ráno Mars a Saturn. Na noční obloze nyní doporučíme pozorování rovnou 110 objektů. Pokračují přelety družice Humanity Star. V týdnu proběhne premiéra životopisného filmu Grygar. Před 25 lety začala pravidelná pozorování pomocí desetimetrových dalekohledů Keck na Havaji.

Návrhy na Cenu Františka Nušla 2018

Cena Františka Nušla je nejvýznamnějším ocenění, které Česká astronomická společnost každoročně uděluje. Cena je určena významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla 2018 je možné dle statutu Ceny podávat do konce března. Těšíme se na vaše návrhy!

Co se děje v centru Mléčné dráhy?

Astronomové s napětím očekávají nadcházející test Einsteinovy všeobecné teorie relativity, a to díky novému objevu, který se týká hvězdy S0-2 obíhající velmi blízko kolem supermasivní černé díry o hmotnosti 4 milióny Sluncí v nitru naší Galaxie. Až do současnosti byla hvězda S0-2 považována za binární systém, v němž dvě hvězdy navzájem obíhají kolem sebe. Pokud by se skutečně jednalo o dvojhvězdu, zkomplikovalo by to nastávající test gravitace. Z nových výzkumů však vyplývá, že S0-2 je osamělou hvězdou.

Zařízením MATISSE pro interferometr VLTI prošlo první světlo

NASA vyvíjí ponorku pro výzkum Saturnova měsíce Titan

Stavba ponorky se stává složitější, pokud se má pohybovat v prostředí tvořeném kapalným metanem a etanem, kde teplota klesá na -185 °C. Výzkumníci z Washington State University již několik let spolupracují s NASA na zjištění, jak by mohla ponorka fungovat na Titanu – největším z měsíců planety Saturn a druhém největším měsíci ve Sluneční soustavě. Americká kosmická agentura plánuje vyslat opravdovou ponorku k průzkumu moří na Titanu zhruba za 20 let. K usnadnění konstrukce si výzkumníci vytvořili v pozemské laboratoři model moře na Titanu.

ČAM za únor 2018: Tesla mezi hvězdami

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2018 obdržel snímek „Tesla mezi hvězdami“, jehož autorem je Martin Mašek

Je piatkový večer 6. februára 2018. Mnoho fanúšikov astronómie a kozmonautiky u nás však nie je pod hviezdnou oblohou, ale s napätím čaká pri monitoroch na priamy prenos dlho očakávaného premiérového štartu rakety Falcon Heavy súkromnej spoločnosti SpaceX Elona Muska. Falcon Heavy je totiž najsilnejším nosičom súčasnosti, výkonnejší bol len legendárny americký Saturn V či ruská Energija.

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii 2017

Cena Jindřicha Zemana za rok 2017 byla udělena Prof. RNDr. Miloslavu Druckmüllerovi, CSc. a Bc. Petru Horálkovi za spoluautorství snímku „Odhalené vrstvy Slunce“. Ve velmi přátelské atmosféře v pondělí odpoledne 26. února 2018 na půdě Ústavu matematiky FSI VUT v Brně proběhl slavnostní akt předání Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2017.

10. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 5. 3. do 11. 3. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Po západu Slunce je nad západem jasná Venuše a Merkur. Nízko nad západem je po setmění také Uran. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter a ráno Mars a Saturn. Z objektů noční oblohy se podíváme na známé galaxie ve Velké medvědici. V týdnu by měly začít přelety družice Humanity Star. Očekáváme start Sojuzu z Francouzské Guayány a možná i Falconu 9 z Floridy. Šedesátky se dožívá významný pozorovatel komet Alan Hale, který je spoluobjevitelem slavné jasné komety Hale-Bopp, která zazářila na jaře 1997.

Hlubinami vesmíru s dr. Miroslavem Bártou, 1. díl

Hostem tohoto dílu je astronom ze slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR Mgr. Miroslav Bárta, PhD. – Jaký je mikrovlnný vesmír? Co zkoumají „radary“ na pláních Atacama? Čím se zabývají naši astronomové na této unikátní observatoři? Pojďme společně s naším hostem navštívit tuto observatoř a nechme se vtáhnout do mikrovlnného vesmíru.

Ve vzdálené galaxii objevena ultramasivní černá díra

Pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory astronomové zřejmě objevili důkazy existence nejhmotnějších černých děr, jaké byly doposud pozorovány. „Černá díra je neviditelným vesmírným objektem, jehož gravitační působení je tak silné, že žádná hmota a dokonce ani světlo ji nemůže opustit – přitahuje všechno ze svého okolí podobně jako obrovský vír,“ říká profesorka Julie Hlavacek-Larrondo, Department of Physics, Université de Montréal, Kanada.

Pozorování zákrytu hvězdy Aldebaran Měsícem na hvězdárně v Třebíči

Dne 23. února 2018 došlo k úkazu oblíbenému mezi amatérskými astronomy. Nejjasnější hvězdu souhvězdí Býka – Aldebaran, zakryl náš Měsíc. Předpovědi tohoto úkazu bývají spolehlivé a přesné. Na hvězdárně v Třebíči jsme se rozhodli tentokrát zákryt také pozorovat a nebylo to vůbec jednoduché.

Výzkumy v ASU AV ČR (109): Dlouhodobá aktivita kataklyzmické proměnné QU Carinae

Vojtěch Šimon z Astronomického ústavu AV pečlivě studoval dlouhodobou aktivitu kataklyzmické proměnné QU Carinae. Ze série archivních pozorování pořízených v letech 2001–2009 usoudil, že vysoká proměnnost tohoto objektu je způsobena z velké části dlouhodobějšími změnami jasnosti probíhajícími v řádech týdnů a nikoli změnami z noci na noc, jak soudili jiní autoři. Měření naznačují, že QU Car patří do skupiny kataklyzmických proměnných s mohutným přenosem hmoty mezi složkami.

NASA plánuje let ke hvězdám

NASA zvažuje možnost vyslat v roce 2069 první mezihvězdnou kosmickou sondu do soustavy Alfa Centauri a pátrat zde po životě. Informoval o tom 12. 12. 2017 Anthony Freeman na konferenci American Geophysical Union. Mise by měla být realizována na počest 100. výročí prvního přistání člověka na Měsíci v roce 1969 při letu Apolla 11. Ovšem tentokrát se nebude jednat o pilotovanou expedici, nýbrž o vyslání malé mezihvězdné sondy.

Vesmírné razítko pro všechny pozemské fanoušky

Všichni fanoušci vesmíru a filatelie, ale i další zájemci budou mít možnost ve středu 7. března od 13 do 17 hodin na Hvězdárně a planetáriu Brno získat příležitostné razítko ke 40. výročí letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru. Bude zde zřízena příležitostná přepážka České pošty. Návrh razítka připravili Zdeněk Okáč a Jaroslav Punčochář. Na razítku je vyobrazena kosmická loď Sojuz 28, která letěla k orbitální základně Saljut 6.

Astronomové odhalili záhadu exoplanet typu super-Země

Kolem hvězdy GJ 9827, která je od Země vzdálena 99 světelných roků ve směru souhvězdí Ryb, obíhá zřejmě nejhmotnější a nejhustější exoplaneta typu super-Země, jaká byla doposud objevena. Vyplývá to z nových výzkumů, které uskutečnil tým astronomů, jehož vedoucím byla Johanna Teske z Carnegie Institution For Science News. Tyto nové informace poskytly důkazy, které astronomům pomohou lépe porozumět formování planet.

9. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 26. 2. do 4. 3. 2018. Měsíc bude v úplňku. Po západu Slunce je nad západem jasná Venuše a Merkur. Nad jihozápadem je Uran. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter a Mars, vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy se podíváme na nejjasnější hvězdu ze souhvězdí Vozky. Falcon 9 z Kalifornie odstartoval úspěšně a podařilo se i dovézt do přístavu aerodynamické kryty. Druhý Falcon z Floridy má na poslední chvíli odklad na neurčito, H-IIA v Japonsku asi dva dny kvli počasí. Z ISS se vrátí část posádky v lodi Sojuz MS-06. Z Floridy má letět raketa Atlas V s družicí GOES-S. Před čtyřiceti lety odstartoval ke stanici Saljut 6 Sojuz 28 s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem a Alexejem Gubarevem. V Brně k tomu chystají vzpomínkovou akci.

Astronomka ESO vybrána do výcvikového programu astronautek

Astronomka ESO Suzanna Randall je o další krok blíže ke splnění svého snu – stát se první Němkou ve vesmíru. Do výcviku byla vybrána jako nováček v rámci iniciativy Astronautin, která si vytkla za cíl připravit pro let do vesmíru první německou ženu a vyslat ji na výzkumnou misi na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Volba byla oznámena na tiskové konferenci v ředitelství ESO v Garchingu u Mnichova.

Rojení kosmonautů | 40. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru se slaví v Brně

Co jste dělali v březnu roku 1978? Byli jste někteří z vás vůbec na světě? Nebo si pamatujete už první let člověka Jurije Gagarina do vesmíru v roce 1961? Zdá se to neuvěřitelné, ale už je to skutečně 40 let, co kolem Země létala československo-sovětská výprava lodi Sojuz 28 s Vladimírem Remkem a Alexejem Gubarevem na palubě. Náš první a jediný kosmonaut, ale vlastně i první Evropan ve vesmíru, má výjimečný vztah k městu Brnu. Už jako školák chodil do astronomického kroužku na Kraví hoře, jako začínající pilot zde absolvoval první let Migem 21 a později se stal patronem restartu Hvězdárny a planetária Brno.

Evropská mise k výzkumu Slunce poprvé zakotví v libračním bodě L5

Na únor 2020 přesunula ESA vypuštění kosmické sondy Solar Orbiter k výzkumu Slunce. Ke slunečnímu povrchu se má přiblížit na vzdálenost 42,5 miliónu km. Při průletu budou přístroje sondy mířit stále na stejné místo na Slunci, budou tedy provádět dlouhodobý výzkum jedné oblasti. Po sedmiletém výzkumu bude dráha sondy upravena tak, aby mohla lépe studovat polární oblasti. Avšak již nyní byl vyhlášen konkurs na návrh nové sondy, která bude vůbec poprvé studovat naši hvězdu z Lagrangeova libračního bodu L5 soustavy Slunce-Země.