MORAVA 360 – Můj neuvěřitelný kraj

Myslíte si, že znáte Jihomoravský kraj? Jste si zcela jistí? Někdy se totiž stačí podívat na notoricky známá místa z jiného úhlu pohledu a najednou vypadají… skutečně neuvěřitelně. Na vlastní oči se můžete přijít přesvědčit na Hvězdárnu a planetárium Brno, která počátkem února v premiéře uvede představení MORAVA 360. Příběhy vepsané do vrásek krajiny vypráví Bolek Polívka, autorem celé koncepce je vizuální kouzelník Pavel Karas.

Atmosférický metan v atmosféře Marsu vykazuje záhadné sezónní změny

Od pastvin až po bažiny jsou emise metanu na Zemi produktem života. A jaký je původ tohoto plynu na sterilním Marsu? Jeho občas letmo zaznamenané stopy vedly k debatám, zda je tento plyn biologického či nebiologického původu. Koncem minulého roku na konferenci Americké geofyzikální unie (American Geophysical Union, AGU), která se uskutečnila v New Orleans, Louisiana, vědci NASA informovali o nových poznatcích: o sezónních cyklech ve výskytu metanu v atmosféře Marsu, které pravidelně dosahují maxima koncem léta na severní polokouli.

3. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 15. 1. do 21. 1. 2018. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme dvě mlhoviny ze souhvězdí Býka. Start tajné mise Zuma zůstává opředen nejasnostmi. SpaceX provedla první tankování rakety Falcon Heavy. Se statickým zážehem nespěchá. Všechny starty raket v minulém týdnu byly úspěšné. Nákladní loď Dragon se oddělila od ISS a přistála v Tichém oceánu. Už čtyřicet roků obsluhují nákladní lodě Progress různé vesmírné stanice.

Výzva k obnovení pobočky ČAS v Brně

Vážení členové České astronomické společnosti, vážení příznivci Hvězdárny a planetária Brno, vážení zájemci o astronomii, obracíme se na vás se společným zamyšlením, zda nenazrál čas znovu obnovit Brněnskou pobočku České astronomické společnosti.

Astronomické hodiny na hvězdárně v Třebíči

Od listopadu 2017 má třebíčská hvězdárna na svém pozemku pozoruhodný exponát. Jsou jím Astronomické hodiny. Realizace probíhala od 1. května 2017 do 25. listopadu 2017, kdy byly hodiny slavnostně uvedeny do provozu za přítomnosti zastupitelů města, novinářů a třebíčské veřejnosti.

ČAM za prosinec 2017: Měsíční Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža.

Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let před naším letopočtem, možná i dříve. V 9. a 10. století se zde usadily kmeny slovanské. Hrad, jehož zříceninu na vrcholu Vršatského bradla nazýváme jménem Vršatec, byl písemně poprvé zmíněn v roce 1316, kdy patřil uherskému šlechtici Matúši Čákovi. Toho známe například z bitvy s Janem Lucemburským u hradu Holič. Některé, ovšem historicky neověřené prameny datují vznik hradu už do počátku století třináctého. V pozdějších letech hrad patřil například druhé manželce Zikmunda Lucemburského, české královně, římské a uherské císařovně Barboře Celské. Později byl několikrát rekonstruován, několikrát vyhořel, až byl nakonec záměrně pobořen a nyní jsou z něho pouze ruiny.

První segmenty primárního zrcadla dalekohledu ELT úspěšně odlity

Německá firma SCHOTT ve své továrně ve městě Mainz úspěšně odlila prvních šest segmentů primárního zrcadla pro dalekohled ELT. Hlavní zrcadlo dalekohledu ELT bude mít průměr 39 m a bude ho tvořit celkem 798 šestiúhelníkových segmentů. Po dokončení v roce 2024 by se dalekohled ELT měl stát největším optickým teleskopem na světě.

SpaceX vynesla z Floridy do vesmíru přísně tajné zařízení

Zuma, slovo nejasného původu dráždí od loňského podzimu představivost fanoušků kosmonautiky, protože o tomto projektu vlády USA není známo prakticky nic bližšího než jen to, že půjde o družici (družice?) s tajným posláním. Náklad byl vynesen v noci na pondělí raketou Falcon 9 společnosti SpaceX z mysu Canaveral, rouška tajemství se však uskutečněným kosmickým startem nepozvedla prakticky vůbec. 

Kepler-90 – zmenšená varianta Sluneční soustavy

Astronomové nedávno informovali o objevu osmé planety obíhající kolem hvězdy Kepler-90 podobné Slunci. Od Země je vzdálena 2 545 světelných roků a najdeme ji v souhvězdí Draka. Výsledky práce byly publikovány v časopise Astronomical Journal. Planetární soustava kolem hvězdy Kepler-90 má podobnou konfiguraci jako Sluneční soustava. Obsahuje malé planety obíhající blízko mateřské hvězdy a velké planety na vzdálenějších drahách. Ve Sluneční soustavě se vnější planety zformovaly v chladnějších oblastech, kde se mohly utvářet stále větší a větší plynná tělesa. Uskupení planet pozorované u hvězdy Kepler-90 může být důkazem, že se stejné procesy uplatnily i zde. Vzdálenosti planet u obou soustav nejsou na obrázku ve vzájemném měřítku.

2. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 8. 1. do 14. 1. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem vychází nejprve Mars a Jupiter, v blízkosti Slunce nastane konjunkce Saturnu a Merkuru. Z objektů noční oblohy doporučíme mlhovinu Rozeta a kometu PanSTARRS, byť je slabší. Týden bude nabitý starty raket. SpaceX chystá ke startu misi Zuma na raketě Falcon 9, po němž by měl proběhnout statický zážeh Falconu Heavy. Čína plánuje vypustit dvě rakety, Indie další. V sobotu se má od ISS vrátit nákladní loď Dragon.

I pulsary mohou mít obyvatelné planety

Teoreticky je možné, aby obyvatelné planety obíhaly i kolem pulsarů – rychle rotujících neutronových hvězd, které emitují krátké pulsy záření. Podle nových výzkumů však takové planety musí mít dostatečnou hmotnost a rozsáhlou hustou atmosféru, která přemění smrtící rentgenové paprsky a částice o vysokých energiích vyzařované pulsarem na teplo. Tyto závěry astronomů z University of Cambridge a Leiden University byly publikovány v časopise Astronomy & Astrophysics.

Marcel Grün čestným občanem Prahy, nový ředitel HaP Praha

V prvním pracovním dni tohoto roku, 2. ledna 2018, se za účasti primátorky Hlavního města Prahy Adriany Krnáčové v pražském Planetáriu konala malá slavnost. Zatímco odstupující dlouholetý ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy (ta je kolektivním členem České astronomické společnosti) a také dlouholetý předseda Astronautické sekce ČAS Ing. Marcel Grün obdržel z rukou primátorky čestné občanství Hlavního města Prahy, nově nastupující ředitel Mgr. Jakub Rozehnal obdržel jmenovací listinu od radního Hlavního města Prahy Jana Wolfa. Těšíme se na spolupráci a přejeme oběma vše nejlepší!

Hlubinami vesmíru s dr. Martinou Boháčovou, 1. díl

V prvním díle roku 2018 se setkáme s astročásticovou fyzičkou, která pracuje ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR, RNDr. Martinou Boháčovou, Ph.D.

Navštívíme ojedinělou Observatoř Pierra Augera v Argentině, na které probíhá základní výzkum kosmického záření. Co způsobuje tento jev? Jak probíhá a nad čím se bádá v jihoamerické pampě?

Arecibo se vrací do služby snímkem Phaetonu

Poté, co zasáhl Portoriko ničivý hurikán Maria, byla vážně poškozena i velká anténa 300m radioteleskopu Arecibo. Delší dobu to s radoteleskopem nevypadlo nejlépe. Uvažovalo se o jeho uzavření a hurikán se zdál být poslední kapkou. Naštěstí se našly zdroje nejen na opravu, ale i na další provoz a observatoř se naštěstí již koncem roku mohla opět zahledět do vesmíru. Právě včas, aby zaznamenala radarové odrazy od povrchu planetky Phaeton, zdrojového tělesa meteorického roje Geminid.

Vychází časopis Astropis 4/2017

Poslední číslo roku 2017 Vám přináší opět mnoho zajímavého čtení. Velmi poutavým čtením bude článek věnovaný udělení Nobelovy ceny za objev gravitačních vln. Nechybí další souhrnný přehled novinek v astronomii za rok 2016. Podařilo se pokročit v hledání zdrojů nejvyšších energií, jak přiblíží další z článků z oblasti astrofyziky. V historickém ohlédnutí se podíváme na působení Josefa Sýkory v Uzbekistánu. Další zajímavý článek se věnuje pozoruhodné hoře Ahuna na trpasličí planetě Ceres. Pozorovatelé Měsíce dostanou naservírovány rovnou dva krátery. Své místo mají tradičně i pobočky a sekce České astronomické společnosti.

Cassiopea A – továrna na výrobu chemických prvků

Astronomové dlouho studovali explodované hvězdy a jejich pozůstatky – známé jako pozůstatky po výbuchu supernov – za účelem lepšího pochopení toho, jak hvězdy vytvářejí a následně rozšiřují po vesmíru většinu chemických prvků pozorovaných na Zemi. Vzhledem ke svému unikátnímu postavení je Cassiopeia A (Cas A) jedním z nejpodrobněji studovaných pozůstatků supernov. Je od Země vzdálen 11 000 světelných roků. Studovaný útvar s rozptýlenými chemickými prvky je s teplotou několika miliónů stupňů velmi horký a září převážně v rentgenovém oboru, které registrovala observatoř Chandra X-ray Observatory.

Vesmírná videa: listopad a prosinec 2017

Vítejte v novém roce u našeho videopřehledu dění v kosmonautice i na obloze. V úvodu se vrátíme k návštěvníkovi, který se u Slunce dlouho neohřál. Opět si prohlédneme nádhernou Jupiterovu atmosféru. Poté se zaměříme na přípravy raket a družic a také testy všeho možného. Okusíme návrat z vesmírného letu a prohlédneme si nádherné úkazy v atmosféře po startu raket. Závěrem si přiblížíme osud Falconu Heavy, nabídneme novou animaci startu SLS a nakonec vzpomeneme výročí mise Apollo 17.

1. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 1. 1. do 7. 1. 2018. Měsíc bude v (super)úplňku. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem vychází nejprve Mars a Jupiter, které budou v neděli v těsné konjunkci. Za pokročilejšího svítání lze vidět i Merkur. Z objektů noční oblohy tentokráte doporučíme mlhovinu Opičí hlava. Družice Angosat, která se po vypuštění odmlčela, se nakonec šťastně ozvala, asi po dobití baterií. Úspěšný start zaznamenali i v Číně. SpaceX vyvezla a poprvé vztyčila raketu Falcon Heavy. V týdnu ale čekáme nejprve start Falconu 9 s misí Zuma a pak snad i statický zážeh Falconu Heavy. Tak šťastný rok 2018 nejen ve SpaceX, ale vám všem.

DSG nás má naučit žít ve vesmíru, říká Michal Václavík

Kosmické stanice mají mnoho úkolů, nad kterými však bezkonkurenčně ční věda. Stejně jako je ISS unikátní vědeckou laboratoří, která umožňuje provádět výzkumy z mnoha oborů z prostředí, které se nedá napodobit nikde na Zemi, bude i její nástupce zaměřený na vědecký výzkum. Stanice Deep Space Gateway má začít vyrůstat ve dvacátých letech v tzv. cislunárním prostoru. Jaké experimenty se tam budou řešit, co nás má tato stanice naučit, nebo co je potřeba vyřešit předtím, než se začnou pro stanici navrhovat experimenty? Na tohle všechno i na mnoho dalších otázek jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který je členem skupiny, která řeší, co se bude dít na DSG a jak bude vypadat.

Kupa galaxií Perseus má stejné složení, jaké panuje v okolí Slunce

Předtím, než v březnu 2016 neočekávaně ukončila svoji krátkou misi, zaznamenala japonská rentgenová kosmická observatoř Hitomi mimořádnou informaci o pohybech horkého plynu uvnitř kupy galaxií Perseus. Nyní, díky nebývalým detailům poskytnutým přístroji vyvinutými společně Japonskou kosmickou agenturou JAXA a NASA, byli astronomové schopni analyzovat mnohem detailněji chemické složení tohoto plynu. To jim umožnilo nový pohled na hvězdné exploze, které vytvořily většinu chemických prvků a vymrštily je do okolního prostoru.