Mapa oblohy 2. dubna 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 31. 3. do 6. 4.
Měsíc je po novu viditelný večer. Večer je vysoko planeta Jupiter. Mars je viditelný kromě večera celou noc, Saturn v druhé polovině noci. Ráno vychází Venuše jako jasná jitřenka. Aktivita Slunce je neustále zvýšená. ISS má opět šestičlennou posádku. Přelety stanice probíhají v brzkých ranních hodinách a v neděli se překlopí do večerních hodin.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. dubna ve 21:00 SELČ.
Umělecká představa prstence při pohledu z planetky Chariklo. Autor: ESO, NASA.Kentaur Chariklo má dva prstence
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (010/2014): Pozorování provedená na mnoha místech jižní Ameriky včetně observatoře La Silla v Chile přinesla překvapivý objev. Vzdálená planetka Chariklo má systém dvou prstenců. Jedná se o teprve pátý objekt ve Sluneční soustavě (a o zdaleka nejmenší těleso), u kterého byl prstenec objeven. Původ tohoto útvaru je však záhadou. Mohlo by se jednat o pozůstatek kolize, při které na oběžné dráze kolem planetky vznikl disk trosek. Výsledky byly zveřejněny ve vědeckém časopise Nature 26. března 2014.
Mars Reconnaissance Orbiter Autor: NASA/JPLJako mrknutí oka je z geologického hlediska časový okamžik mezi dvěma snímky, z nichž na druhém byla na povrchu planety Mars objevena nová úžlabina na vnitřním svahu kráteru. Tyto snímky z kosmické sondy NASA pojmenované Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) ukázaly nový kanál na svahu kráterového valu v oblasti Terra Siernum na jižní polokouli planety. Fotografie byly pořízeny 5. listopadu 2010 a 25. května 2013.
Start lodi Sojuz TMA-12M z Bajkonuru Autor: NASAZase jednou jsme vás pozvali k prožití kosmonautiky trochu jinak: k nervydrásajícímu sledování a prožití startu party kosmonautů v reálném čase. Kosmická loď Sojuz s třemi lidmi na palubě na špici stejnojmenné rakety vzlétla z Bajkonuru vstříc orbitální stanici 25. března 2014 ve 22:17 SEČ, náš přenos se rozběhl v půl desáté.
Fotografie Marsu Autor: NASAZatímco jasná planeta Jupiter se stává pomalu ale jistě objektem večerní oblohy, není už zdaleka jedinou k pozorování v průběhu první poloviny noci. Dalším výrazným planetárním objektem se stává naoranžovělý Mars, který najdeme pozdě v noci nízko nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Panny u jasné hvězdy Spica. Právě Mars (a později i Saturn) bude mimořádným lákadlem k pozorování v pozdních jarních i letních měsících. V úterý 8. dubna se totiž octne po více jak dvou letech v opozici se Sluncem a bude pozorovatelný po celou noc. Navíc půjde o dosti výraznou opozici – marsovský kotouček přesáhne úhlový průměr 15” a planeta se tak stane dobře pozorovatelná i středními dalekohledy. Do nejvýraznější opozice, ke které dochází průměrně jednou za 15 let, si ovšem musíme ještě 4 roky počkat.
Astronomická expedice v Úpici. Autor: Archiv expedice.Vesmír, léto, hory. Již po čtyřiapadesáté se na hvězdárně v Úpici bude konat letní škola astronomie. Co však v sobě tato tři slova skrývají? Pro nás znamenají zejména hluboká přátelství, nádhernou oblohu, spaní pod hvězdami, profesionální astronomickou techniku a zážitky s lidmi stejných zájmů a smýšlení. Je to zážitek, který se vryje pod kůži, a tak se mnozí z nás vracejí v létě na úpickou hvězdárnu již více jak podesáté.
Mapa oblohy 26. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 24. 3. do 30. 3.
Měsíc je po poslední čtvrti, nov nastane v neděli večer. Večer je vysoko planeta Jupiter. Mars je viditelný před půlnocí, Saturn v druhé polovině noci. Ráno vychází Venuše jako jasná jitřenka. Aktivita Slunce je zvýšená. Startuje další posádka k ISS. V neděli se mění čas.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. března ve 20:00 SEČ.
Exkurze dětí na Hvězdárně v Úpici. Autor: Archiv Hv. v Úpici.Hvězdárna v Úpici hledá pracovníka do oddělení popularizace astronomie. Nástup je možný po 15. dubnu 2014.
Autor: Národní technické muzeum, Kateřina UksováV neděli 30. března Pražská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Národním technickým muzeem opět pořádají společnou akci pro širokou veřejnost: „Den s PP ČAS v Národním technickém muzeu“. Přijměte naše pozvání a spojte návštěvu muzea s přednáškami a pozorováním dalekohledy.
Friedrich Wilhelm August Argelander Autor: http://kids.britannica.comPři vyslovení jména tohoto německého astronoma se těm, kteří někdy vizuálně pozorovali proměnné hvězdy, pravděpodobně vybaví pojem "Argelanderova stupnice". Pomocí ní se určují rozdíly v jasnosti sledované hvězdy vůči tzv. srovnávacím hvězdám.
Friedrich Argelander, od jehož narození uplyne 22. března 215 let, se zajímal o různá odvětví astronomie. Vytvořil například rozsáhlý katalog, který obsahoval údaje o více než 324 000 hvězdách, studoval jejich pohyby a také se zabýval fotometrií.
Čtyři z patnácti známých „starých“ galaxií v mladém vesmíru Autor: Caroline Straatman Mezinárodní tým astronomů objevil nejvzdálenější příklady galaxií v období raného vesmíru, které již v té době byly dospělé a hmotné a prakticky penzionované jako „galaktické babičky“. Nejednalo se tedy o galaxie se vznikajícími novými hvězdami.
Soutěž ke 160. výročí barona Artura Krause. Autor: Hv. Pardubice.Zapojte se do projektu „Rok Artura Krause“, který pořádá Dům dětí a mládeže ALFA Pardubice, Hvězdárna barona Artura Krause, Klub přátel Pardubicka, Česká astronomická společnost a další subjekty pod záštitou Magistrátu města Pardubic. Ty zvou širokou veřejnost k oslavám 160. výročí narození zakladatele první lidové hvězdárny v Čechách. V průběhu celého roku 2014 budeme v rámci projektu „Rok Artura Krause“ veřejnost seznamovat s tím, kdo byl Artur Kraus a jaký odkaz nám zde zanechal. V plánu jsou veřejná pozorování oblohy, přednášky i mimořádná vzpomínková setkání a samozřejmě soutěž o zajímavé a hodnotné ceny probíhající od března do listopadu 2014, určená opravdu pro všechny.
Na animaci jde dobře vidět zadní nákladní oddíl Dragonu Autor: Redorbit.comAsi bychom nespočítali, kolikrát jsme v dětství slyšeli od rodičů věty typu „Umyj si před jídlem ruce!“ nebo „Ukliď si po sobě ten svinčík!“ Uklízet se samozřejmě musí i v kosmonautickém řemeslu, o čemž se na vlastní šroubky přesvědčila soukromá loď Dragon, které byl minulý týden zapovězen start k ISS kvůli kontaminaci, jež by mohla ohrozit vědecké přístroje.
Nejde navíc o jedinou očekávanou misi, kterou nyní stihl odklad.
Skvrny na zapadajícím Slunci. Autor: Martin GembecRok co rok se opakuje diskuse nad začátkem jara. Nejinak tomu zajisté bude i letos. Ze školních lavic má většina populace jako začátek jara zažité datum 21. března, a proto jsou mnozí v posledních letech zaskočeni informací, kterou jim poskytuje kalendář, uvádějící, že jaro začíná již o den dříve. A bude tomu tak i v letošním roce, kdy se jara dočkáme již v tento den. Ti, u nichž tato informace vzbudí další zájem, se dokonce dopracují ke zjištění, že jaro nezačíná 20. března obecně, ale přesně v 17h 56m SEČ. Jak to tedy s tím jarem skutečně je?
Leták k baronu Krausovi - předek Autor: ČAS.Mimořádně již předposlední pátek v měsíci, tedy 21. 3. 2014, Vás zve Astronomická společnost Pardubice na přednášku nazvanou stručně „Baron Artur Kraus“. Přednášet bude historik a znalec historie pardubického regionu Jiří Kotyk. Přednáška začíná v 19 hodin ve Velkém sále DDM ALFA Pardubice (odloučené pracoviště DELTA na Dukle), ul. Gorkého 2658.
Detail centrálních vrcholků v kráteru Hausen na Měsíci Autor: Lunar Reconaissance Orbiter, NASAAčkoli poslední lidé se na Měsíci procházeli již před 42 roky, také dnes si můžeme udělat alespoň nějakou představu, jakou asi zažívá astronaut procházející se po kopcích na měsíčním povrchu. Je to díky šikmým detailním záběrům lunární oběžnice LRO.
Plakát ke Dni otevřených dvěří 22. března 2014 v Úpici. Autor: Archiv Hv. v Úpici.V sobotu 22. března 2014 od 16:30 otevře úpická hvězdárna dokořán své dveře široké veřejnosti. Bohatý program k sobotnímu podvečeru chystají pracovníci hvězdárny při příležitosti nadcházejícího Světového dne meteorologie. V rámci programu se tak návštěvníci budou moci podívat na vybavení hvězdárenské meteostanice, zatřást zemí nedaleko seismické stanice, prohlédnout si sluneční observatoř a samozřejmě všechny další prostory hvězdárny. V průběhu večera pak bude odhalena nová fotografická výstava s krásami Islandu, přednesena přednáška o Sluneční soustavě a v případě jasného počasí je naplánováno i pozorování objektů noční oblohy, zejména planet Jupiter a Mars, a to až do 22. hodiny.
Vozítko Jutu na měsíčním povrchu Autor: XinhuaMnozí to už třeba nečekali, ale čínský „Nefritový králík“ na povrchu Měsíce přežil i třetí lunární noc (kdy si zřejmě opět nesprávně zazimovaný užíval 14 dní teplot kolem -180 °C) a koncem minulého týdne se opět ozval řídícímu středisku a navázal na své předchozí operace. Byť se stále potýká s vážnými poruchami a prakticky už nemůže jezdit, Čína počítá s jeho činností nad plán.
Mlhovina Opičí hlava - detail HST Autor: NASA / ESAPokud jste někdy v poslední době brouzdali oblohou v oblasti zimní Mléčné dráhy, možná vás mezi Orionem a Blíženci zaujala nápadně jasná malá mlhovina, která možná překvapila, jak snadno šla spatřit například v porovnání s nedalekou "duchařinou" v podobě Rosetty. Jedná se o mlhovinu NGC 2174 Opičí hlava a ke 24. výročí vypuštění se na ni zaměřil i známý Hubbleův vesmírný dalekohled.
Nejblížší hvězdy v okolí Slunce Autor: DSS/NASA/JPL-CaltechI přes pozorování stovek miliónů objektů napříč oblohou neobjevila družice NASA s názvem Wide-Field Infrared Survey Explorer (WISE) žádný důkaz existence hypotetického nebeského tělesa ve Sluneční soustavě běžně označovaného jako „Planeta X“.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4