M 55 - eso1220 Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (020/2012): Nový snímek kulové hvězdokupy M 55 pořízený v infračerveném oboru přehlídkovým dalekohledem VISTA zachycuje desítky tisíc hvězd nakupených dohromady jako roj včel. Kromě toho, že jsou tyto hvězdy soustředěny na jednom místě, patří zároveň k těm nejstarším ve vesmíru. Astronomové studují objekty, jako je M 55, aby pochopili, jak probíhá vývoj galaxií a jak stárnou hvězdy.
Sluneční dalekohled GREGOR. Autor: Michal SobotkaPo deseti letech vývoje, 21. května 2012, oficiálně spatří "první světlo" největší evropský sluneční dalekohled GREGOR postavený na Kanárských ostrovech.
Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. z 15. 5. 2012
Modré nebe a bílé kumuly. Autor: Pavel Lahučký... aneb Rayleighův a Mieův rozptyl
Když se řekne Rayleighův rozptyl, hodně lidí si jistě vybaví jeho souvislost s barvou oblohy. Ovšem Mieův rozptyl, který je obecnější než Rozptyl Rayleighův, již tak dobře znám není. A právě tento článek by vás měl seznámit blíže jak s Rayleighovým rozptylem, tak s rozptylem Mieovým. A jelikož je historie objevu zákonitostí Rayleighova rozptylu velmi spletitá a zajímavá, nebude určitě na škodu se u ní zdržet.
M 78 - APEX - eso1219 Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (019/2012): Nový snímek oblasti obklopující reflexní mlhovinu M 78 ležící severně od pásu Oriona ukazuje oblaka kosmického prachu, která se táhnou mlhovinou jako šňůra perel. Pozorování byla provedena pomocí dalekohledu APEX (Atacama Pathfinder Experiment), který sleduje tepelné záření zrnek mezihvězdného prachu. To astronomům umožňuje nahlížet do míst, kde vznikají nové hvězdy.
Společné foto z konference JENAM. Zleva Anton Paschke, Nikolaj N. Samus a Luboš Brát.V červenci 2011 jsem měl tu čest reprezentovat Českou astronomickou společnost na výročním zasedání JENAM - Join European and National Meeting. Konference se konala v Ruském Petrohradě a to 4. až 8. 7. 2011. Byl jsem tam pozván Nikolajem N. Samusem, hlavním editorem GCVS (General Catalogue of Variable Stars), abych přednesl příspěvek ve Special session 9 - Amateur and Professional Astronomers in Europe. Svůj příspěvek jsem věnoval exoplanetám: Exoplanet Transits, Target for both Amateur and Professional Astronomers. Představil jsem tam tranzitující exoplanety a jejich pozorování jako samostatný, perspektivní a nový obor, který se může postavit hrdě po bok pozorování proměnných hvězd, meteorů, Slunce apod. Ale tento článek bych rád věnoval mému rozhovoru s mým hostitelem, Nikolajem N. Samusem, hlavním editorem GCVS.
Mapa oblohy 16. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 14. 5. do 20. 5.
Měsíc ubývá k novu, nastává prstencové zatmění Slunce v oblasti Tichomoří (včetně západu USA). Večer je na západě velmi jasná Venuše, jihozápad ve Lvu okupuje Mars a jihovýchod v panně patří planetě Saturn. Stanice ISS má viditelné přelety nad ránem. Startuje soukromá loď Dragon k ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. května ve 22:00 SELČ.
Detail koróny a chromosféry. Autoři: M. Druckmüller, V. Rušin, M. Dietzel a P. Aniol.Na nově zrekonstruované Hvězdárně a planetáriu Brno pokračujeme s cyklem přednášek velmi zajímavých a veřejnosti známých hostů. Přijďte si poslechnout například brněnského matematika pořizujícího nejlepší snímky sluneční koróny na světě, prof. Miloslava Druckmüllera. Jeho poutavé přednášky se dočkáte již příští týden...
NGC 6604 - eso1218a Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (018/2012): Tento nový snímek hvězdokupy NGC 6604 byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru objektivu 2,2 m na observatoři La Silla v Chile. Hvězdokupa bývá často přehlížena díky nápadnému sousedovi, kterým je Orlí mlhovina, též známá jako Messier 16 (či M 16), nacházející se jen ‚o rozpětí křídel‘ vedle. Kompozice tohoto snímku, kde je NGC 6604 obklopena krajinou prachoplynových mračen, však ukazuje, že hvězdokupa sama o sobě je velmi krásným objektem.
Fyziku najdeme opravdu na každém kroku. Už jen to, že čtete tato slova, je výsledkem souhry mnoha fyzikálních procesů počínaje mechanikou (psaní na klávesnici a klikání myší) přes optiku, kdy nám fotony přenášejí obraz písmen do očí, a konče elektrochemickými signály v neuronech v mozku. Krása, řád a hluboké souvislosti činí fyziku tak fascinující, že i přes občasnou nálepku nepříjemného školního předmětu dokáže zaujmout opravdu každého, pokud k tomu dostane příležitost. Důkazem toho je i unikátní expozice „Krása fyziky / fyzika krásy“, která je v současné době vystavena na Hvězdárně a planetáriu Brno a za níž stojí především známý český popularizátor a profesor fyziky na brněnské Masarykově univerzitě Tomáš Tyc.
očekávané rozložení temné hmoty v Galaxii - eso1217Nová studie objevila překvapivý nedostatek temné hmoty v okolí Slunce
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (017/2012): Dosud nejpřesnější měření pohybů hvězd v naší Galaxii neprokázalo přítomnost temné hmoty v rozsáhlém prostoru kolem Slunce. Uznávané teorie však předpokládají, že okolí Slunce je naopak temnou hmotou naplněno. Temná hmota je záhadnou nepozorovatelnou substancí, která může být detekována pouze nepřímo prostřednictvím gravitačního působení. Nová studie provedená týmem astronomů v Chile odhalila, že teorie jednoduše nesouhlasí s pozorováním. To by mohlo znamenat, že je nepravděpodobné, aby pokusy o přímou detekci částic temné hmoty na Zemi byly úspěšné.
Přelet ISS přes Slunce 30.4.2012. Autor: Klub astronomů Liberecka (MaG, AlešM, HonzaP
Přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) přes Slunce už propaguji nějaký čas. Kolik lidí to ale zkusilo? Ví vůbec laik, jak je to
s předpovědí takového přeletu? Je obtížné jej pozorovat? Podívejme se na toto téma podrobněji.
Jarní astronomický seminář 2012 v OstravěKulaté narozeniny Evropské jižní observatoře budou hlavním tématem letošního Jarního astronomického semináře, který se koná na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v sobotu 26. května 2012.
Prof. Kulhánek během poutavé přednášky pro Young MBSA na téma Vznik a vývoj vesmíru. Autor: archiv Young MBSA/Daniel ŠimpachPřednáška známého českého popularizátora kosmologie prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc. na téma "Co se ukrývá pod horou Gran Sasso aneb Záhada neutrin" se uskuteční v kinosále Hvězdárny a planetária České Budějovice ve čtvrtek 10. května 2012 od 19 hodin.
ČAM 2012.04 : Duben - měsíc konjunkcí
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2012 obdržel snímek
"Březen - měsíc konjunkcí", jehož autorem je Josef Jíra z Rokycan.
Jaro letošního roku nám připravilo několik velkých planetárních představení. Jasné planety se jak na promenádě pohybují po nebi, někdy se potkávají, jindy zase marně dohánějí, aby se však nakonec všechny skryly v oslnivé záři slunečních paprsků.
Paragrafy kolem světelného znečištění...V souvislosti s poslední novelou nařízení č. 261/2007 provedenou nařízením č. 93/2012 se objevily názory, že od 1. dubna 2012 (datum účinnosti novely) se staly normy pro osvětlování pozemních komunikací obecně závazné pro všechny osvětlované silnice.
Mapa oblohy 9. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 7. 5. do 13. 5.
Po největším úplňku v roce je Měsíc viditelný v druhé polovině noci. Večer stále dominuje na západě Venuše, jih patří Marsu a na jihovýchodě vylézá Saturn. Na Slunci je velká skvrna. Stanice ISS se občas při přeletu na denním nebi přiblíží Venuši, Měsíci nebo Slunci. Start lodi Dragon k ISS nakonec odložen.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. května ve 22:00 SELČ.
Fotogalerie: Největší úplněk roku 2012Dnes časně ráno za svítání nastal největší úplněk roku 2012. Měsíc se octl v přízemí jen pár minut před časem úplňku a v průběhu noci na dnešek tak rozzářil oblohu o téměř třetinu větším jasem, než kdyby ležel v odzemí. Za opravdu dobrých podmínek jste si o úkazu mohli počíst v novinách přímo při svitu Měsíce. Do redakce i přes nepříliš příznivé počasí dorazily pěkné snímky nejen samotného úplňku, ale i Měsíce den před tím. Autorům fotografií děkujeme.
polární záře Ole C. SalomonsenPřinášíme dubnovou nadílku zajímavých videoukázek. První polovina dubna patřila v kosmonautice
letu lodi ATV-3 k ISS, druhá stěhování raketoplánů. Z dění na Slunci toho mnoho nemáme, bylo celkově klidnější. Místo toho si budeme
moci vychutnat jedno z nejhezčích time-lapse videí na téma polárních září. Chybět nebudou ani pohledy z kosmické stanice, tentokrát
pro Středoevropana s perličkou na konci. Nechybí ani vzpomínka na výročí HST a na pěkný dokument ČT.
Denní bolid nad Kalifornií
Neobvyklý úkaz spatřilo mnoho lidí v neděli 22. dubna 2012 v 7:51 PDT (pacifický letní čas), tzn. 14:51 UT zejména ze střední a severní části amerického státu Kalifornie a také sousední Nevady. I když už bylo Slunce nad obzorem a obloha byla poměrně jasná, přesto byl na ní velmi dobře vidět přelet mimořádně jasného meteoru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Fyziku najdeme opravdu na každém kroku. Už jen to, že čtete tato slova, je výsledkem souhry mnoha fyzikálních procesů počínaje mechanikou (psaní na klávesnici a klikání myší) přes optiku, kdy nám fotony přenášejí obraz písmen do očí, a konče elektrochemickými signály v neuronech v mozku. Krása, řád a hluboké souvislosti činí fyziku tak fascinující, že i přes občasnou nálepku nepříjemného školního předmětu dokáže zaujmout opravdu každého, pokud k tomu dostane příležitost. Důkazem toho je i unikátní expozice „Krása fyziky / fyzika krásy“, která je v současné době vystavena na Hvězdárně a planetáriu Brno a za níž stojí především známý český popularizátor a profesor fyziky na brněnské Masarykově univerzitě Tomáš Tyc.
