Interiér letadla DLR Falcon krátce po skončení pozorování Drakonid 2011Předpověď zvýšené aktivity meteorického roje Drakonidy na 8. října 2011 se naplnila. Ondřejovští astronomové se zúčastnili mezinárodní letecké expedice a zároveň uspořádali vlastní výpravu do severní Itálie. Podařilo se jim získat řadu cenných dat.
Logo Akademie věd České republikyStředisko společných činností AV ČR, v. v. i., vyhlašuje první ročník soutěžní přehlídky aktivit popularizace vědy SCIAP.
Objev ozónu v atmosféře planety VenušeEvropská kosmická sonda Venus Express zjistila, že ve vysokých výškách atmosféry Venuše je přítomná vrstva ozónu. Porovnání jejích vlastností s odpovídajícími vrstvami v atmosféře Země a Marsu pomůže astronomům zdokonalit metody hledání života na jiných planetách.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2011 astronoma a popularizátora astronomie Doc. RNDr. Josipa Kleczka, DrSc., dlouholetého vědeckého pracovníka Astronomického ústavu AV ČR. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 21. října 2011 v 16:00 na 21. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodu. Laureát zde od 17:15 přednese přednášku na téma Člověk a vesmír.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 161 z 11. 10. 2011
galaxie anteny - tz-eso1137Nejvýkonnější dalekohled pro milimetrovou a submilimetrovou oblast na světě začíná pracovat a zveřejňuje první snímky
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (037/2011): Nejkomplexnější pozemní astronomická observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) byla oficiálně otevřena pro astronomické účely. První uveřejněné obrázky, získané tímto teleskopem, který je stále ve fázi výstavby, odhalují pohled na Vesmír, jaký není možné vidět pomocí dalekohledů pro viditelnou ani infračervenou oblast. Tisíce vědců z celého světa soutěžilo o to, aby byli mezi prvními, kteří budou pomocí tohoto nového zařízení zkoumat nejtemnější, nejchladnější, nejvzdálenější a nejskrytější tajemství vesmíru.
Kometa vyfotografovaná 2. října 2010. Snímek je zhotoven za pomocí filtrů a softwarově upraven, aby poskytl co nejvíce informací, především o struktuře ohonu komety. Autor: Nick HowesKdyž vědci z NASA plánovali rozšíření mise Deep Impact, neměli ještě tušení, k jakým fascinujícím odhalení rozšíření této mise pro výzkum komety 103P/Hartley povede. K nejčerstvějším závěrům patří to, že jádro této komety pravděpodobně vzniklo slepením dvou komet vzniklých v různé části Sluneční soustavy!
Světelná křivka komety 103P Hartley. Autor: Jakub Černý.Světelné křivky komet jsou výstupem z fotometrie těchto objektů. Ta může být dvojího druhu podle typu detektoru. Buď je detektorem CCD čip, nebo přímo lidské oko. Na rozdíl od ostatních oborů astronomie, ve výzkumu komet mají stále místo oba typy detektorů.
Družice Aquarius (NASA) k měření salinity vodyNový vědecký přístroj NASA s názvem Aquarius přispěl k vytvoření první globální mapy slanosti (salinity) povrchové vrstvy pozemských oceánů poskytující prvotní zběžné nahlédnutí na předpokládané nové poznatky této mezinárodní kosmické mise.
Stanislav FořtCo prožívají kosmonauti ve stavu beztíže, to si bude moci během parabolického letu Zero-G ve speciálně upraveném Boeingu vyzkoušet i český student Stanislav Fořt. Let proběhne 8. října v rámci slavnostního vyvrcholení celosvětového studentského projektu "Youth Inspiration Program 2011" v Las Vegas ve Spojených státech amerických.
Drakonidy. Zdroj: NASA.Běžně nenápadný meteorický roj Drakonid slibuje neobvyklou podívanou na sobotu 8. října 2011. Nejoptimističtější teoretické modely předpovídají meteorickou spršku, při které by kolem 22. hodiny večerní mohla četnost meteorů dosáhnout až deseti meteorů za minutu! Pozorování bude ovšem silně rušit Měsíc krátce před úplňkem.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 160 ze 4. 10. 2011
Raketa Sojuz na startovací rampě. Autor: NASAUž je tomu nějaký ten pátek, co došlo k havárii ruské rakety Sojuz-U, která nesla z Bajkonuru k Mezinárodní vesmírné stanici nákladní loď Progress M-12M s téměř třemi tunami zásob a výbavy pro posádku stanice. Ochromený provoz kosmické stanice ISS se však snad již brzy vrátí do řádných kolejí, protože první start rakety Sojuz od osudové havárie dopadl výborně.
Logo Mezinárodního astronautického kongresu 2011V pořadí již 62. ročník Mezinárodního astronautického kongresu IAC startuje dnes 3. října v jihoafrickém Kapském Městě. Kongres je nejvýznamnější událostí spojenou se světovou kosmonautikou. Výsledky kosmických aktivit v České republice představí účastníkům kongresu Česká kosmická kancelář, která zde bude mít vlastní expozici.
Mapa oblohy 5. 10. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 3. 10. do 9. 10. 2011.
Budou padat stovky Drakonid? Měsíc je kolem první čtvrti. Jupiter uvidíme pěkně celou noc. Aktivita Slunce klesá. Mars nad ránem skrývá první náznaky detailů. Večer pokračuje viditelnost komety Garradd a supernovy v galaxii M 101, ráno zdobí pěkná kometa Honda-Mrkos-Pajdušáková. Čína vyslala do kosmu Nebeský palác.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. října 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2011 obdržel snímek
"Labuť", jehož autorem je Eduard Kouřil.
Na 804 čtverečních stupních se za letních nocí nad našimi hlavami rozprostírá souhvězdí Labutě, tak bohaté na hvězdy. Těch viditelných pouhým okem je zde plných sto padesát, těch slabých mnohem, mnohem více.
Předpokládaná stavba trpasličí planety PlutoPluto může pod ledovým povrchem ukrývat oceán kapalné vody. Pravděpodobně i další tělesa v mrazivých oblastech naší Sluneční soustavy mohou rovněž ukrývat podpovrchové oceány, které by mohly poskytovat vhodné podmínky pro život.
Česká výprava po vyhlášení výsledků XVI. IAO. Zleva: RNDr. Tomáš Prosecký, Martin Raszyk (bronz), Ondřej Theiner, Viktor Němeček (zlato), Vojtěch Daniš, Denis Lisztwan a Ing. Jan Kožuško.Po absolutním vítězství Stanislava Fořta z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře na 5. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (soutěž pro starší studenty, více na /article/4823), přiváží zlato i výprava z XVI. Mezinárodní astronomické olympiády (soutěž pro mladší studenty) v kazašské Almaty. Českou republiku reprezentovalo v roce 2011 na mezinárodních soutěžích v astronomii a astrofyzice celkem 10 studentů. Čtyři získali medaile – dvě zlaté, jednu stříbrnou a jednu bronzovou.
Tisková zpráva České astronomické společnosti ze 30. září 2011
Ladislav Šmelcer v pořadu Hlubinami vesmíru. Zdroj: TV Noe.O proměnných hvězdách si můžete naladit povídání s Ladislavem Šmelcerem v pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe v sobotu 1. října v 17:15.
Mapa oblohy na základě pozorování družice FermiKaždé tři hodiny prozkoumá astronomická družice NASA s názvem Fermi Gamma-ray Space Telescope (start 11. 6. 2008) celou oblohu, čímž zdokonaluje portrét vesmíru v oboru velmi energetického záření. Každý rok astronomové znovu analyzují získaná data za využití zdokonalených analytických metod k vyhledání nových zdrojů vysokoenergetického záření. Mezi poměrně stálými zdroji jsou navíc četné přechodné jevy, které družice Fermi zaregistrovala, jako jsou například záblesky gama záření ve vzdáleném vesmíru či sluneční erupce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
