< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Milan Halousek Kosmonautika

Světový kosmický týden 2006 v Česku

SKT2006_plakat.jpg
Už popáté se naše země prostřednictvím České kosmické kanceláře přihlásila k mezinárodní akci World Space Week, Světový kosmický týden (SKT). Ta se koná vždy v termínu od 4. do 10. října. Nejinak tomu bude i letos, přičemž ústředním mottem akce je "Vesmír pro záchranu životů".
redakce Ostatní

Dny vědy a techniky v Plzni

Ve dnech 22. - 23. 9. 2006 se v Plzni uskuteční výstava "Věda a technika v ulicích", která bude součástí akce "Dny vědy a techniky 2006". Netradičně pojatá výstava představí některé nové vědecké objevy a technické novinky a umožní návštěvníkům si o nich pohovořit s odborníky.
František Martinek Multimédia

Nový Saturnův prstenec a další zajímavé fotografie

Saturn_newring.jpg
Nový velmi difuzní prstenec, shodný s drahami Saturnových měsíců Janus a Epimetheus, byl objeven při pohledu v protisvětle. Tento nový prstenec je viditelný na publikovaném snímku a pro snazší nalezení je jeho poloha označena křížkem. Nachází se vně přeexponovaného hlavního prstence, pak následují vzdálenější prstence G a F. Prstenec G má ostré vnitřní ohraničení. Prstenec E je mimořádně široký a je zachycen v dolní i horní části tohoto snímku.
Pavel Suchan Ostatní

Evropská noc vědců 22.9.2006

Dovolujeme si upozornit na Evropskou noc vědců, kterou Evropská komisevyhlásila na tento pátek 22. září 2006 a která bude probíhat napříč zeměmiEvropy. V České republice byl připraven rozsáhlý astronomický program,jehož přehled najdete na adrese www.astro.cz/akce/noc_vedcu/2006/.Zde si můžete vybrat podle místa konání i charakteru programu.Doporučujeme zcela mimořádný program Astronomického ústavu AV ČR vOndřejově spojený s účastí Astronautické sekce ČAS.
Vladimír Wagner Vzdálený vesmír

Temná hmota nebo modifikace gravitačních zákonů? Rozhodne hmotnost neutrina.

image001.jpg
V nedávné době proběhla i v českých mediích informace o pozorování, které by mohlo být jedním z klíčových při cestě ke konečnému prokázání existence temné hmoty a tedy potvrzení naší současné představy o tom, že větší část hmoty našeho vesmíru má pro nás zatím neznámou podstatu. Pokusil bych se zasadit tento objev do širšího kontextu a zmínit se ještě o jedné skulince, kterou by se modifikace gravitačních zákonů opět mohla vrátit do hry.

Štěpán Kovář Multimédia

Hvězdárny v Česku - výstava fotografií

vystava_kovar.jpg
Na území České republiky bylo vystavěno přes 160 nejrůznějších typů hvězdáren. Předkládaný soubor fotografií představuje výběr z tohoto počtu tak, aby každý typ hvězdárny byl zastoupen. Výstava je součástí rozsáhlého architektonicko - astronomické projektu zaměřeného na dokumentaci a sběr historického materiálu o mimořádném fenoménu - české hvězdárně.

Výstavu naleznete od 4.9. do 6.10. v Malé galerii vědeckého obrazu UK MFF. Ke Karlovu 3, Praha 2.

František Martinek Sluneční soustava

Rozloučení s planetou Pluto

Nová Sluneční soustava
Nová Sluneční soustava
Na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie IAU (International Astronomical Union), které se uskutečnilo v Praze ve dnech 14. až 25. 8. 2006, bylo mj. rozhodnuto, že naše Sluneční soustava obsahuje pouze 8 planet. Stalo se tak po bouřlivém jednání, kdy byly brány v úvahu nejrůznější argumenty i protiargumenty. Přestože původní návrh počítal s 12 planetami (další by v budoucnu přibývaly), zvítězila nakonec varianta s počtem 8 planet.
Luboš Brát Ostatní

CCD workshop - Krkonoše 2006

O víkendu 6. - 8. října 2006 se zájemci o pozorování proměnných hvězd CCD kamerou mohou zúčastnit neformálního setkání, které se bude konat na malebné horské chatě v Peci pod Sněžkou. Akci pořádá Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS. Účastníci setkání se dozvědí, jaký dalekohled je možné použít s CCD kamerou, jaké programy a jak se používají na zpracování snímků oblohy a jak nakládat se získanými pozorováními dále. Všichni zájemci jsou vítáni, akce je však omezena na maximálně 25 osob.

Podrobnosti na http://var.astro.cz/akce/ccd2006

Petr Horálek Úkazy

TP 87: Částečné zatmění Měsíce 7. září 2006

V letošním roce není příliš možností spatřit Měsíc v rudém či tmavě hnědém závoji zemského stínu. Přesto jsme měli a máme možnost spatřit alespoň kusý okamžik scénáře tohoto úkazu. První nesmělá příležitost nastala v noci ze 14. na 15. března tohoto roku, kdy se Měsíc dostal do zemského polostínu. Bohužel bylo nad celou republikou zataženo. Druhá, zajímavější příležitost nastane zvečera ve čtvrtek 7. září 2006. Zatmění Měsíce bude u nás viditelné v celém rozsahu. Jedná se ale pouze o částečné zatmění Měsíce - do zemského stínu navíc vstoupí velice malá část Měsíce, která pouze nepatrně ztmavne. Čeká nás tedy spíše zatmění pro "fajnšmekry" či zkušené pozorovatele těchto úkazů.

Veselý Jan Úkazy

Mars veliký jako Měsíc - oprava na třetí

Máme to šťastně za sebou. 27. srpen minul a Mars velikosti Měsíce snad už v elektronické poště strašit přestane. Přesto, trochu z nostalgie, si dovolím obtěžovat čtenáře ještě jednou. Kromě potřeby rozloučit se s touto roztomilou kachničkou je též nutné uvést na pravou míru uvedení pravé míry na pravou míru. Ano je to složité, ale v opravě opravy je opět fatální chyba a je nutné ji opravit. Chcete-li tedy dodatečně vědět, jak to mělo být doopravdy, čtěte dál.
1 …419 420 421 422 423 424 425 …547

20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »