Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Tomáš Tržický Ostatní

Do Anglie s PP ČAS

Poslední volné místo v cestě PP ČAS do Anglie
Pražská pobočka ČAS pořádá ve dnech 12. - 19. září výpravu s názvem "TOULKY (S) ČASem JIHOZÁPADNÍ ANGLIÍ". Na programu bude např. exkurse observatoří Greenwich, Norman Lockyer Observatory, Goonhilly Satellite Earth Station, dále prohlídka megalitických památek Stonehenge, Avebury Stone Circle (kamenné kruhy), West Kennett Avenue (kamenné řady), Silbury Hill, historických měst a přírodních zajímavostí atd. Ubytování je zajištěno v hostelech, cestujeme najatým autobusem. Cena pro členy pobočky je 6800,- Kč pro ostatní pak 7800,- Kč.
Podrobnější informace o nabitém programu cesty do Anglie naleznete na této stránce.
Přihlásit se můžete na e-mail soumarova@observatory.cz.
Petr Bartoš Úkazy

Unikátní úkaz budeme moci spatřit poprvé za historii lidstva

Poslední dobou se neúprosně množí dotazy na otevírací dobu hvězdárny, pozorování Marsu, co že to tak červeně svítí na obloze, zda jsme také viděli to načervenalé UFO atd. Když si přečtu noviny, tak se ani nedivím. Přikládám proto úžasné citáty z jediného novinového článku (LN).
Kamil Hornoch Ostatní

Zpravodaj SMPH - 9/2003

V čísle 9/2003 Zpravodaje Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu,které vyšlo 15. srpna 2003, jsou čtenáři informováni o zákrytu hvězdySAO 144929 planetkou (420) Bertholda, jež nastane mezi 23:42-23:45 SELČ 26. srpna a měl by být pozorovatelný především ze západních Čech.Následuje pasáž o meteorických rojích, které můžeme pozorovat nazačátku podzimu.

Frederik Velinský Multimédia

ČRo: Na výletě s astrobusem

logo_astrobus.jpg
V sobotu 9. srpna jsem si udělal příjemný výlet do Kunratic u Cvikova na Českolipsku. Obloha byla takřka bez mráčku a panovalo vysilující vedro. Děti ze zdejšího Dětského křesťanského tábora se na totálně vysušené louce s radostí polévaly studenou vodou a totéž jsem činil i já. Přesto jsem byl rád, že je hezky. Na konci žhavého odpoledne totiž do tábora v Kunraticích dorazil astrobus. Přijeli s ním tři pánové ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Nebyla to žádná jednorázová akce. Hvězdáři z Petřína takhle o letních prázdninách objíždějí dětské tábory už řadu let. I v Kunraticích byla jejich návštěva řádně objednána a dychtivě očekávána...
Karel Mokrý Kosmonautika

Pheonix - staronová sonda k Marsu

phoenix.jpg
Na počátku srpna oznámila NASA vývoj mise "Phoenix" k Marsu. Start je plánován na rok 2007, v květnu 2008 by sonda již měla obíhat Mars. Mise má dva hlavní cíle. Prvním je studium historie vody na Marsu - klíčový prvek k odhalení změn klimatu. Druhým cílem je výzkum oblastí vhodných pro život jednoduchých organismů.
Petr Scheirich Multimédia

Snímky planetky Juno s vysokým rozlišením

Představa planetky Juno
juno_artist.jpg
pořídili astronomové Sallie Baliunas a kol. z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics s užitím adaptivní optiky 100-palcového dalekohledu na Mount Wilsonu. Práce byla zaslána do časopisu Icarus v září 2001, v květnu 2003 byla opublikována a v srpnu se snímky objevily na internetu.
Petr Sobotka Hvězdy

Asymetrická supernova

Mezinárodní tým astronomů z ESO vykonal s pomocí dalekohledů VLT nová a velmi detailní pozorování supernovy 2001el ve vzdálené galaxii. Poprvé se podařilo ukázat, že v počátečních fázích vzplanutí je supernova typu Ia asymetrická.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Počasí na Marsu

Mars
Mars

Sonda Mars Express dorazí k Marsu v prosinci 2003, krátce poté dosedne přistávací modul Beagle 2 na povrch "rudé planety". Jaké prostředí lze očekávat? Co víme o počasí na Marsu?

Lubomír Kazík Ostatní

Astronomický týden ve Veselí nad Moravou

Veselská hvězdárna byla založena v roce 1960 a slavnostně otevřena poslední srpnový den v roce 1963. Letošní konec měsíce srpna je tedy pro veselskou hvězdárnu jubilejní, oslaví 40 let své činnosti. Při této příležitosti pracovníci hvězdárny a její věrní příznivci ve spolupráci s městem Veselí nad Moravou připravili

Astronomický týden od 26.8.2003 do 29.8.2003. Program je uveden v textu článku.

Karel Mokrý Kosmonautika

Start SMART-1 odložen

Start mise SMART-1 planovaný na čtvrtek 28.8.2003 byl odložen o šest dní na 3.9.2003. První evropské sondě určené ke zkoumání Měsíce bude cesta k cíli trvat 16 měsíců. Bližší informace o sondě naleznete v článku SMART-1: mise k Měsíci. Odložení je způsobeno dodatečným testováním jednoho ze satelitů, které Ariane 5 vynese na oběžnou dráhu. Arianespace neuvádí, který satelit je testován.

Zdroj: ESA, Arianespace

Karel Mokrý Úkazy

Zahlédli jste bolid? Informujte ASU ČR.

V dnes o půlnoci nastane maximum meteoritického roje Perseid. Pozorování bude bohužel silně rušeno Měsícem. I za těchto podmínek můžete mít štěstí a zahlédnout velmi jasný meteor - bolid (meteor jasnější než planeta Venuše). Víte, že informace o těchto vzácných jevech sbírá na stránce hlášení o pozorování bolidu ASU ČR?

Podrobnosti o letošních Perseidách neleznete v článku Perseidy 2003

Karel Mokrý Kosmonautika

SMART-1: mise k Měsíci

SMART-1
SMART-1
První evropská sonda k Měsíci SMART-1 je připravována ke své jedinečné cestě, na které bude poháněna iontovým motorem. SMART-1 je první evropskou sondou, která je vybavena pouze tímto druhem pohonu.
Miloš Tichý Sluneční soustava

Jména planetek v českých rukou

aneb novinky z kongresu Mezinárodní astronomické unie

I nyní, v éře moderních teleskopů, astronomických radarů a kosmických sond, dávají astronomové jména nově objevovaným planetkám. Nad dodržováním dvousetleté astronomické tradice dnes bdí Mezinárodní astronomická unie, konkrétně její komise pro nomenklaturu malých těles sluneční soustavy, jejíž předsedkyní je od letošního července česká astronomka Jana Tichá z Observatoře Kleť.

Petr Sobotka Vzdálený vesmír

Prstenec kolem černé díry

Prstenec kolem AGN Aktivní galaktická jádra (AGN) patří mezi nejenergetičtější zdroje ve vesmíru. Jádra některých galaxií produkují energii mnoho řádů překračující energii běžných galaxií jakou je například i ta naše.
Karel Mokrý Ostatní

Kepler a Praha

V Národním technickém muzeu (Kostelní 42, Praha 7) se od 12.8. do 12.11.2003 koná výstava Kepler a Praha. Výstava jesoučástí tříletého grantu Formování pohledu na svět, který získalo Národní technické muzeum v rámci programu Evropské unie Culture 2000. Partnery NTM jsou čtyři zahraniční instituce, které pečují o odkaz astronomů a vědců, jejichž dílo pomáhalo tvořit moderní pohled na svět - Mikuláše Koperníka, Tychona Brahe, Johanna Keplera, Galilea Galilei a Isaaca Newtona.

Otevírací doba v srpnu denně kromě pondělí 9 - 17, od září út - pá 9 - 17, so a ne 10 - 18.

Karel Mokrý Úkazy

Perseidy 2003

Příští týden nastane maximum nejznámějšího meteorictického roje - Perseid. Maximum by mělo nastat okolo půlnoci 13.8.2003. Pozorování bude bohužel silně rušeno Měsícem, který bude necelý den po úplňku.

Petr Bartoš Úkazy

250. výročí pádu meteorických kamenů u obce Strkov

Dne 3. července 1753 o osmé hodině večerní nastal hromadný pád meteorických kamenů mezi obcí Planá a osadou Strkov v okrese Tábor. Prvé písemné zprávy o tomto přírodním úkazu byly nalezeny pracovníky Státního archivu v Třeboni. Pocházejí ze dne 6. a 15. července 1753 od hospodářského ředitele a jsou adresovány knížecí kanceláři. Knížecí kancelář vzala zprávu na vědomí a 11. července 1753 žádá, aby hospodářský správce sám vše důkladněji prověřil a podal o události další zprávu. 15. července 1753 podává hospodářský ředitel, Ignác Vavřinec Navrátil další, tentokrát podrobnější zprávu.
Petr Bartoš Ostatní

Kosmické rozhledy 2003/4

KR 2003/04
KR 2003/04
Koncem minulého týdne byla zahájena distribuce nového čísla Kosmických rozhledů číslo 4 v roce 2003. Doufám, že toto číslo bude pro všechny čtenáře příjmeným překvapením.
Pavel Koten Kosmonautika

Iontový motor téměř pět let v provozu

V JPL byl po téměř pěti letech nepřetržitého provozu zastaven chod experimentálního iontového motoru. Záloha motoru použitého na sondě Deep Space One skoro čtyřikrát překročila původně plánovanou životnost. A co víc, zastavení bylo vyvoláno nutností kontroly stavu jednotlivých částí, nikoliv selháním samotného zařízení.


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »