Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Karel Mokrý Ostatní

Co lze vyfotit na Slunci i malým dalekohledem

Asi hodně z Vás si klade otázku, jak velký dalekohled potřebuji na to či ono. A proto zde uveřejníme postupně pár odkazů na stránky, které se zabývají právě touto problematikou, aby jste věděli, co můžete od toho či onoho dalekohledu očekávat. Zaměříme se převážně na cenově dostupná řešení.
Karel Halíř Sluneční soustava

Prachová bouře na Marsu

Prachová boue na Marsu
Prachová boue na Marsu
Prachová bouře na Marsu
Zdroj: Sky and Telescope
Na Marsu vypukla prachová bouře, viditelná i ze Země. Objevili ji J.Beish a D. C. Parker 41-cm dalekohledem v noci z 1. na 2. červenec2003 (použili CCD). Střed bouře je přibližně na 294. stupni západníareografické délky a 25. stupni jižní areografické šířky.

Zdroj: Cirkulář IAU č. 8162.

Karel Mokrý Kosmonautika

MOST - kanadský vesmírný teleskop

MOST.jpg
Kanadská vesmírná agentura (CSA) vypustila mikrosatelit MOST (Microvariability and Oscillations of Stars) byl vypuštěn 30. června 2003 (současně s českou družicí MIMOSA). Družice MOST je určena ke studiu změn jasností hvězd a ke studiu extrasolárních planet.

Dle presidenta CSA Marc Garneau umožní nejmenší vesmírný teleskop zkoumáním blízkých hvězd lépe porozumět vesmíru. MOST bude zkoumat malé změny v jasnostech blízkých hvězd a určovat jejich stáří a složení. Dalším pozorovacím programem je studium atmosfér extrasolárních planet.

Karel Mokrý Kosmonautika

MIMOSA: na oběžné dráze

Dnes v 17:43 SELČ byl z pozemní stanice v Panské Vsi potvrzen příjem radiomajáku družice MIMOSA, která tímto byla úspěšně vyvedena na oběžnou dráhu kolem Země!

Právě teď v 17:52 bylo telemtrii ruské rakety ROKOT oddělení družic MIMOSA a MOST podle plánu. Přesná data budou k dispozici později.

Pavel Koten Kosmonautika

Mimosa - START !!!

16:18:30 - oddělil se první stupeň... Odhozen kryt užitečného nákladu
16:15:02Právě došlo k zažehnutí hlavních motorů, poté zahájen LIFT-OFF, začíná nejdůležitějších 300 sekund...
(Radek Peřestý, Plesetsk)
Pavel Koten Kosmonautika

Mimosa: poslední minuty před startem

16:09 - právě se odsouvá servisní věž, už je vidět i raketa ROCKOT.Do startu zbývá 6 minut a 46 sekund.
15:50:09 - byl vydán povel ke startu!
15:40 - zbývá 10 minut do zahájení automatické startovní sekvence.
15:31 lSEČ - zapojeno napájení do raketového napájení a systém přešel do autonomního režimu.
15:06 LSEČ - začala příprava ke startu. Podle posledního (další už nebude) měření je vítr pod 10 m/s.
(Radek Peřestý, Plesetsk)
Pavel Koten Kosmonautika

Mimosa - události před startem

T - 1:47:29
Právě jsme dostali zprávu, ze servisní věž je připravena k odsunutí.Před chvílí nás připojili na elektřinu v MCC (Mission Control Center)Do startu zbývá přesně 1:47:29.
T - 3 hodiny
Počasí se radikálně změnilo (umoudřilo) a je zde nádherně. Obloha je zcela jasná. Vítr při zemi je ješte dost silný, ale zcela v normě. Budeme-li mít štěstí, uvidíme i zde v kontrolním centru, tedy cca 35 km od místa startu, odlet naší MIMOSY do kosmu. Tedy pokud nás nesežerou dřív komáři.... Do startu zbývají téměř přesně 3 hodiny. Zatím vše podle plánu.
T - 7 hod. 35 min
Ruská státní komise na základě aktuálního stavu počasí rozhodla o provedení startu dnes, podle původního plánu! Vitr ve výšce 10 km mírný, asi 9 m/s. Předpověď počasí je dobrá.
(Radek Peřestý, Plesetsk)
Karel Mokrý Kosmonautika

MIMOSA

01VibrTest.jpg
Dnes v 16:15:12 SELČ bude z ruského kosmodromu Pleseck vypuštěna česká družice MIMOSA (MIcroMeasurements Of Satellite Accelerations, tj. mikroměření satelitních zrychlení). Družice Mimosa bude řízena z pozemní stanice v Panské Vsi v severních Čechách.
Kamil Hornoch Hvězdy

Nova v M31

O tom, že se mi 26.6. nad ránem podařilo objevit další novu v galaxii M31, už nekteří asi víte. Oficiální zpráva o objevu vyšla 26.6. v IAUC, asi 15 hodin po objevu. Dnes v noci na moji žádost pořídili snímky této novy Peter Kusnirak v Ondřejově (65cm) a Ondřej Pejcha v Brně (40cm). Před chvílí se mi podařilo domluvit pořízení spektra s Alexem Filippenkem (zřejmě opět na 3-m Shane teleskopu na Lick observatory).
Pavel Koten Kosmonautika

Problém s anténou družice SOHO

Sluneční observatoř SOHO, která od roku 1995 sleduje naši mateřskou hvězdu, utrpěla problémy s hlavní anténou. Anténa, která je určena pro přenos vědeckých dat, se přestala požadovaným způsobem otáčet. Výsledkem budou mnohadenní přerušení pozorování Slunce, kdy nebude možno předat získaná dat na Zemi.
Pavel Koten Vzdálený vesmír

Spojitost mezi záblesky gama a hypernovami

Velmi jasný záblesk gama záření, ke kterému došlo 29. března letošního roku by se mohl stát "Rosettskou deskou" výzkumu těchto pozoruhodných jevů. Přinesl totiž důkazy pro teorii spojující gama záblesky s explozemi hypernov. Spektrum jeho pohasínání dokumentoval obří dalekohled VLT. Časový vývoj spektra ukázal jeho shodnost se spektrem produkovaným právě při explozi hypernovy.
prof. RNDr. Jan Palouš DrSc., RNDr. Ladislav Sehnal DrSc. Kosmonautika

Družice MIMOSA prošla předstartovní přípravou

Již šestá česká družice s názvem MIMOSA bude 30. června 2003 z kosmodromu Plesetsk v severním Rusku (asi 200 km jižně od Archangelska) vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země. Je určena pro vědecký výzkum podmínek, za nichž se pohybují umělé družice blízké Zemi (ve výškách od 100 do 800 km). Jedná se o působení atmosféry, různých druhů tlaků záření (např. i odraženého od zemského povrchu) a vůbec všech sil které působí při letu družice na její povrch. Síly bude měřit originální přístroj, tzv. mikroakcelerometr, který je schopen zachytit jevy až miliardkrát menší, než je síla přitažlivosti na povrchu Země.

Karel Mokrý Hvězdy

1E1207.4-5209: podivná neutronová hvězda

1E1207.4-5209: podivná neutronová hvizda
1E1207.4-5209: podivná neutronová hvizda
Neutronové hvězdy jsou obklopeny silným magnetickým polem. Teleskop XMM-Newton umožnil první přímé měření tohoto pole. Výsledkem je mnoho informací o fyzice neutronových hvězd, ale objevily se nové otázky, které je třeba zodpovědět.

Snímek zobrazuje magnetické pole neutronové hvězdy.

Pavel Koten Ostatní

Futurologický kongres na Parconu

Jak už se stalo pravidlem, na začátku prázdnin se koná v Chotěboři Festival Fantazie Avalcon. Letos je součástí česko-slovenského setkání Parcon. V rámci programu se uskuteční i tzv. Futurologický kongres s řadou přednášek věnovaných astronomii, kosmonautice i otázkám vývoje technologií a společnosti.


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »