Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Karel Mokrý Multimédia

Zlaté století astronomie

Česká televize opakuje velmi zdařilý seriál autorů: RNDr. Jiřího Grygara, CSc. a doc. RNDr. Zdeňka Pokorného, CSc. s názvem: Zlaté století astronomie. Je vlastně volným pokračováním legendárního seriálu Okna vesmíru dokořán.

Repríza začíná prvním dílem seriálu dne 29.dubna od 18:00 hodin na programu ČT2. Další díly budou návazně každé úterý od 18:00 hodin. "Zlaté století astronomie" tak plynule naváže na 3-dílný britský seriál BBC Vesmír, který je vysílán rovněž na ČT2 od 8. dubna (od 20:00 hodin)

Zlaté století astronomie bylo vysíláno již před 3 lety, ale v tak nevhodné době (léto a odpoledne), že jej prakticky nikdo neviděl.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Nové měsíce: Jupiter a Saturn

Na počátku letošního roku jsme znali 40 měsíců planety Jupiter. Nyní jich známe 58. Před nedávnem jsme Vás informovali o objevu dvanácti nových měsíců, nyní bylo objeveno dalších šest malých měsíců. V článku Pojmenovány nové měsíce Jupitera se dozvíte podrobnosti o pojmenování měsíců Jupitera.

Stejný tým oznámil objev nového měsíce u planety Saturn. Jedná se o první podobný objev od konce roku 2000. Nyní známe 31 měsíců obíhajících Saturn.

Karel Mokrý Kosmonautika

42. výročí letu J. Gagarina

12. dubna 1961 v 09:07 hodin (moskevského času) z kosmické základny Bajkonur odstartovala kosmická loď Vostok 1 s J. Gagarinem na palubě. Let trval 1 hodinu 48 minut a kosmonaut jednou obletěl Zemi.

S Gagarinem bylo navázáno a udržováno radiové spojení. Během letu pil, jedl, viděl východ Slunce nad Severní Amerikou, rozeznal hranice kontinentů, řeky a pozoroval hvězdy.

Kosmonaut přistál na padáku poblíž města Saratovo v 10:55 hodin. Je nazýván Kolumbem vesmíru.

Text převzat ze serveru www.astronomie.cz

Miloš Bura Ostatní

František Kozelský devadesátiletý

Dne 12.4.2003 se dožije devadesátky zasloužilý člen ČAS a nejlepší konstruktér astronomických přístrojů pan František Kozelský. Tento článek navazuje na interview RNDr Zajonce z Kosmosu 3/1993 u příležitosti osmdesátin F. Kozelského. Tento obsáhlý článek dokumentuje vše, co pro hvězdárny F. Kozelský v republice vyrobil.

Jiří Dušek Kosmonautika

Výstava papírových modelů

Na brněnské hvězdárně v těchto dnech probíhá výstava unikátních papírových modelů orbitálních stanic, umělých družic a kosmických raket. Téměř stovku modelů sestavil Miloš Drábek a Petr Balda. K vidění je například model rakety Sojuz, na které letěl první československý kosmonaut Vladimir Remek, speciální modely lodí Mercury, které u nás dosud nebyly vystavovány, a třeba i první umělá družice Zeme -- Sputnik 1.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Pozitiva černých děr

V okolí některých černých děr nacházíme extrémní "větry". Z okolí černé díry odnášejí ohromná množství hmoty - v průběhu života odnesou hmotu odpovídající až miliardě hmotností Slunce!. Takové černé díry nalezneme v jádrech některých kvasarů. Opravdu tyto objekty pouze "požírají" okolní hmotu?

Anton Paschke Hvězdy

Proměnné hvězdy v Namibii - II

farma Hakos
farma Hakos
farma Hakos
Během mého pobytu v dubnu a květnu 2002 byla v provozu pouze část hvězdárny, jedna místnost s odsuvnou střechou. V této místnosti je Liebscherova montáž schopná nést asi 300 kg, zatím ale nesoucí zapůjčeny Celestron 14. Během podzimu 2002 byla namontována také druhá odsuvná střecha. Na sjezdu IAS 15.března 2003 bylo rozhodnuto především dokončit tuto druhou pozorovací místnost. Všechen materiál už je v Namibii, členské příspěvky za rok 2003 stačí na dokončení stavby. Do místnosti přijde rámcová anglická montáž nesoucí Bathovu komoru. Pan Bath, učitel v důchodu a sekretář spolku, tuto fotografickou komoru průměru 45 cm postavil a přenechal spolku zadarmo. Původně byla stavěna výhradně pro film 6x6 cm, podařilo se ale pana Batha přesvědčit, že bude lépe mít také možnost pro použití ccd kamery.
Anton Paschke Hvězdy

Proměnné hvězdy v Namibii - I

(poněkud přepracovaný a rozšířený článek z časopisu Perseus, 2002/5)

Gamsberg - Namibie
Gamsberg - Namibie
hora Gamsberg
Už delší dobu se snažím nalézt pozorovatele na jižní polokouli, kteří by měli zájem na pozorování krátkoperiodických proměnných hvězd, tedy hvězd zákrytových a RR Lyr typu. Tyto hvězdy jsou zcela zanedbané. Problému se v posledních letech ujali také astronomové z Varšavy, provozují přehlídku jižní oblohy pomocí ccd kamer. Pro amatéry ale ještě zbývá práce více než dost. Jenže dost seriózní a neplacené práce, což většinu z nich, žijících v ne příliš dobrých hospodářských podmínkách, zjevně neláká. Na druhé straně je pro značnýmu počet Evropanů možné si na jižní polokouli zajet na prázdniny a tudíž také pozorovat jižní hvězdy. Existuje několik hvězdáren, hotelů či farem, které se o takové návštěvníky snaží. Výhodou pak je, že část zařízení už je instalována na místě a nemusí se tahat do letadla. Musíme ovšem mít realistická očekávání. To co je pro obyvatele typické jižní země drahý a luxusní přístroj je v očích náročného Evropana pro seriosní práci sotva postačující.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

(zatím) nejvzdálenější galaxie

su203a.jpg
Japonský dalekohled Subaru objevil galaxii ve vzdálenosti 12.8 miliard světelných let. V současnosti se jedná o nejvzdálenější pozorovanou galaxii. Jedná se o první výsledek projektu Subaru Deep Field (SDF), pomocí kterého bylo vytipováno 70 vzdálených glaxií.
Libor Lenža Úkazy

kniha: Zatmění Slunce a Měsíce a příbuzné úkazy

Zatminí Slunce a Misíce a píbuzné úkazy
Zatminí Slunce a Misíce a píbuzné úkazy
Nakladatelství Aldebaran zabývající se vydáváním převážně astronomické literatury, vydalo další novou knihu pod názvem Zatmění Slunce a Měsíce a příbuzné úkazy (2003 - 2012).V publikaci naleznete přehled zajímavých úkazů, které nastanou v období 2003 až 2012. Ve většině případů je spatříte i pouhým okem. Kniha podává základní informace o vzniku těchto nebeských úkazů a najdete v ní i řadu zajímavostí.
Jiří Dušek Úkazy

31.5.2003: Částečné zatmění Slunce

V sobotu 31. května 2003 nastane v ranních hodinách částečné zatmění Slunce. Brněnská hvězdárna k tomuto vyjímečnému úkazu připravuje řadu akcí. Mezi ty první patří zprovoznění speciální www stránky s řadou podstatných a užitečných informací. Například: Jak vzniká zatmění Slunce? Co bude 31. kvetna vidět v Evropě, resp. v České republice? Jak úkaz sledovat? ... Stránky najdete na adrese http://zatmeni.hvezdarna.cz
Petr Bartoš Ostatní

Žeň objevů 2002 v novém sále

Dne 1.4.2003 se v nově opraveném kinosále (nyní nazvaném Starvid) Planetária hl.m. Prahy uskutečnila výroční členská schůze PP ČAS. Byla přednesena Výroční zpráva pobočky za uplynulý rok, zpráva o hospodaření v roce 2002, revizní zpráva a výhled činnosti na rok 2003. Součástí této schůze byla tradiční přednáška RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Žeň objevů 2002.
Petr Bartoš Ostatní

Pražská pobočka ČAS vyrábí dětskou stavebnici MALÝ ASTRONOM

Předseda Pražské pobočky ČAS představil dne 1.4.2003 na tajném zasedání novou dětskou stavebnici MALÝ ASTRONOM, kterou zmíněná pobočka vyrábí. Vše dokládají i přiložené fotografie, kde představuje nikoli jeden, ale dokonce již více kusů zmíněné stavebnice.

Pavel Suchan s ditskou stavebnicí MALÝ ASTRONOM
Pavel Suchan s ditskou stavebnicí MALÝ ASTRONOM
Pavel Suchan s ditskou stavebnicí MALÝ ASTRONOM
Pavel Suchan s ditskou stavebnicí MALÝ ASTRONOM
Karel Mokrý Multimédia

ČRo: Sever, Regina, Region

Po domluvě s autory pořadu Planetárium vysílaného na ČRo Sever, Regina a Region budeme na www.astro.cz zveřejňovat příspevky z tohoto pořadu týkající se astronomie. Titulek těchto článků bude vždy začínat ČRo:. Na konci článku se také dozvíte, kdy a kde si můžete poslechnout reprízu pořadu.

Přeji příjemné čtení a poslech.

Frederik Velinský Multimédia

ČRo: Příbramský meteorit - 44 let

Každý z vás už někdy viděl škrtnout po obloze padající hvězdu, jak se poeticky říká meteorům - i když samozřejmě o žádné hvězdy nejde. Možná jste přitom zatoužili držet někdy takový "kámen z hvězd" v ruce. To se vám koneckonců může někdy poštěstit. I na našem území sem tam nějaký ten meteorit přistane. Existují ale ještě daleko konkrétnější touhy. Třeba najít a potěžkat právě ten určitý kámen, který jste před pár hodinami sledovali na obloze. Že to není možné? Ale je. Stačí mít jen trochu štěstí a být v pravý čas na správném místě... 7. dubna uběhne čtyřiačtyřicet let od jednoho z největších úspěchů našich vědců. Právě onen den, roku 1959, se astronomům z Ondřejova podařilo vyfotografovat dráhu letu objektu, jehož úlomky byly později nalezeny u Příbrami. Jedním z oněch astronomů byl i Zdeněk Ceplecha.


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »