Články

13.05.2005 15:18 František Martinek Ostatní

Historická Ballnerova hvězdárna z roku 1929 přístupná veřejnosti

Ve čtvrtek 12. května 2005 byla úspěšně završena postupná rekonstrukce významné kulturní památky - historického objektu dřevěné Ballnerovy hvězdárny z roku 1929, nejstarší hvězdárny na Moravě. Pod kopulí o průměru 3 m se v minulosti scházeli zájemci o astronomii na Valašsku, kteří také později iniciovali výstavbu nové kamenné observatoře. Ta byla otevřena pro veřejnost v roce 1955, tedy před 50 roky.

12.05.2005 10:26 Milan Halousek Kosmonautika

Kosmos-News Party - 27.-29.5.2005

Vážení přátelé, přede dveřmi je páté setkání zájemců o kosmonautiku, které se koná o posledním květnovém víkendu (27.-29.5.2005) v Lázních Bohdaneč nedaleko Pardubic pod názvem Kosmos-News Party.

11.05.2005 16:15 Miroslava Hromadová Multimédia

Snímek hvězdného "novorozence" M17-SO1

Japonský dalekohled Subaru o průměru zrcadla 8,2 m, který se nachází na havajském ostrově Mauna Kea, pořídil detailní snímek "hvězdné porodnice" v mlhovině M17 (Omega). Hvězdný "novorozenec" dostal označení M17-SO1.

09.05.2005 19:05 Miroslava Hromadová Kosmonautika

Hibernace kosmonautů - utopie nebo blízká budoucnost?

Nenávidíte studené zimy nebo chcete občas zaspat nepříjemnosti? Záběry probouzejících se kosmonautů po dlouhém mezihvězdném letu znají ze sci-fi filmů všichni. ESA (Evropská kosmická agentura) je rozhodnuta tuto vědecko-fantastickou vizi přiblížit skutečnosti. Dokonce se objevily i scénáře, že by hibernační komora mohla být součástí již prvního letu člověka na Mars v roce 2030.

09.05.2005 12:11 František Martinek Kosmonautika

MARS-500: to není práce pro ženy

Experiment, zaměřený na imitaci podmínek při letu na Mars s názvem "Mars-500" bude zahájen v roce 2006. Připomeňme si, že v rámci tohoto projektu skupina výzkumníků stráví 500 dnů ve specializovaném modulu v Institutu lékařsko-biologických problémů IMBP (Institut mediko-biologočeskich problem) v Moskvě. Nezbytnost takového experimentu spočívá v tom, že mnozí experti tvrdí: dlouhodobý let k Marsu může mít negativní vliv na zdraví členů posádky. Před vlastní realizací skutečného letu je nutno vše důkladně prověřit.

08.05.2005 22:57 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze v 19. týdnu (9. - 15.5.2005)

Přehled astronomických úkazů na 18. týden (9.5.-15.5.2005).

08.05.2005 17:40 Miroslav Brož Ostatní

Planetární stezka v Hradci Králové

V Hradci Králové jsme postavili Planetární stezku- 6,5 km velký model sluneční soustavy v měřítku 1 ku 1 miliardě.Stezka má celkem 13 zastavení. Začíná u hvězdárny, kde je model Slunceo průměru 1,4 m, 150 m od něj se nachází maličká Země (13 mm kulička),780 m je to k Jupiteru (velikému 14,3 cm)a nejvzdálenějším tělesem je Pluto u lesního hřbitova.

08.05.2005 15:19 Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 2/2005

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Jako první jsme zařadili zprávu, že jsme dokončili Planetární stezku -určitě se přijďte na Nový Hradec Králové podívat,jak vlastně vypadá sluneční soustava (v měřítku 1 ku 1 miliardě).V tomto obyčejném čísle stručně popisujeme stavbu,informace příslušné jednotlivým zastávkám uveřejníme ve speciálu.(Obrázky ze stezky jsou též k vidění na adresehttp://www.astrohk.cz/planetarni_stezka/.)Martin Lehký upozorňuje, že dojde ke srážce kosmické sondys kometou, což je jistě zajímavý experiment, a že byla znovuobjevenaztracená kometa Blanpain.Miloš Boček pokračuje přehlídkou cirkumpolárních galaxií.

06.05.2005 12:22 František Martinek Kosmonautika

Automatický proutkař bude hledat vodu na Marsu

Evropská kosmická sonda Mars Express, která pracuje na oběžné dráze kolem Marsu od 25. 12. 2003 (start 2. 6. 2003), zahájí v květnu 2005 průzkum povrchu planety Mars pomocí radaru MARSIS (Mars Advanced for Subsurface and Ionospheric Sounding). Jedná se o radar, pracující na dlouhých rádiových vlnách, který je určen rovněž k průzkumu podpovrchových vrstev a k sondáži ionosféry.

06.05.2005 09:38 František Martinek Ostatní

Největší radioteleskop LOFAR a superpočítač STELLA

Jeden z nejvýkonnějších superpočítačů na světě bude zpracovávat data z radioteleskopu LOFAR (Low Frequency Array). Tento radioteleskop je určen k výzkumu procesu vzniku prvních hvězd ve vesmíru, ke studiu magnetického pole naší Galaxie a k případným objevům doposud neznámých zdrojů kosmického záření o vysokých energiích.

06.05.2005 08:38 Pavel Koten Sluneční soustava

Cizinec v cizím světě

Snímek byl poízen 11. eervna 2004 sondou Cassini ze vzdálenosti 32 500 km. Misíc o prumiru 220 km je zde zachycen s rozlišením 190 metru na pixel.

Planeta Saturn není mateřskou planetou svého měsíce Phoebe. Data získaná meziplanetární sondou Cassini potvrdila, že Phoebe pochází z vnějších částí Sluneční soustavy a Saturn jej před několika miliardami lety gravitačně zachytil. Sonda Cassini prolétla v těsné blízkosti měsíce 11. června loňského roku, krátce před vstupem na oběžnou dráhu planety prstenců.

05.05.2005 19:48 František Martinek Sluneční soustava

Dvanáct nových měsíců planety Saturn

Astronomové vypátrali 12 nových malých měsíčků obíhajících kolem planety Saturn. Tým astronomů z University of Hawaii a Carnegie Institute of Washington použil k pátrání po nových měsících japonský dalekohled Subaru o průměru 8,2 m, který se nachází na Mauna Kea (Havajské ostrovy). Objev byl učiněn 12. 12. 2004.

05.05.2005 15:47 Veselý Jan Vzdálený vesmír

Spitzer a Hubble společně pozorovali Sombrero

Galaxii M 104 se říká Sombrero, podle jejího tvaru. Trochu připomíná mexický klobouk se širokým okrajem. Obrázek zveřejněný při příležitosti Dne Vesmíru (Space Day), který se dnes slaví v USA, je výsledkem společného pozorování dvou kosmických teleskopů. Hubblův teleskop fotografoval Sombrero ve viditelném světle, Spitzerův teleskop přidal pozorování v infračerveném záření.

05.05.2005 15:06 Miroslava Hromadová Kosmonautika

Ruský kosmonaut by na ISS povolil alkohol

Ruský kosmonaut Šaripov po návratu na Zem řekl, že na mezinárodní orbitální stanici ISS, by měl být povolen alkohol, protože pomáhá lépe zvládat stres a zlepší výkony kosmonautů.

03.05.2005 10:32 Jaroslav Čížek Ostatní

Moderní fyzika - učení spoluprací

Ve dnech 16.-24. 4. 2005 se 4 studenti z Rožnovského Gymnázia za doprovodu dvou pedagogů zúčastnili mezinárodní konference v Antwepách v Belgii. Jednalo se o setkání mladých fyziků s podtitulem "Moderní fyzika-učení spoluprací".

02.05.2005 10:29 redakce Úkazy

Turecko 2006 - expedícia za úplným zatmením Slnka 29.3.2006

Pozvánka na akci, kterou pořádá Slovenská astronomická spoločnosť pri Slovenskej akadémii vied.
Predbežný termín: 24. 3. - 9. 4. 2006
Cena: 12 900,- Sk

01.05.2005 21:45 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze v 18. týdnu (2. - 8.5 2005)

Přehled astronomických úkazů na 18. týden (2.5.-8.5.2005).

29.04.2005 13:22 František Martinek Ostatní

Slavnostní otevření areálu historického objektu Ballnerovy hvězdárny

Hvězdárně Valašské Meziříčí se po více jak desetiletém úsilí podařilo dokončit rekonstrukci historického objektu Ballnerovy hvězdárny z roku 1929 a jejího areálu. U příležitosti otevření této významné technické a kulturní památky pro veřejnost jsme připravili na čtvrtek 12. května 2005 netradiční slavnostní akci s bohatým programem.

29.04.2005 11:51 Miroslava Hromadová Úkazy

Velká sluneční skvrna

Dne 25. dubna 2005 se na okraji slunečního disku objevila mimořádně velká sluneční skvrna. Tato skvrna, která se zatím zvětšila 3krát a má velmi dynamický vývoj, má označení 756 a její průměr odpovídá asi 5 průměrům Země (tj. více než 50.000 km). Snímek sluneční fotosféry pořídila sonda SOHO 29. dubna 2005 v 00:00 UT (02:00 SELČ).

28.04.2005 18:02 František Martinek Sluneční soustava

Sonda Cassini a Saturnův děravý měsíc Epimetheus

Jako švýcarský ementál vypadá malý Saturnův měsíc s názvem Epimetheus. Publikovanou fotografii pořídila americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997, navedení na oběžnou dráhu kolem planety Saturn 1. 7. 2004). Epimetheus na ní vypadá jako těleso poseté mnoha "dolíčky". Jedná se o poměrně malý měsíc nepravidelného tvaru, který je doslova "poďobaný" mělkými krátery s obroušenými okraji. Z toho vyplývá, že povrch měsíce je starý několik miliard roků.

Vyhledávání v článcích