Česká republika bude mezi 26. a 30. červnem 2017 centrem evropské, potažmo světové astronomie. V Praze se totiž odehraje mezinárodní zasedání Evropské astronomické společnosti (EAS), v rámci kterého se bude na poli nejvyšší vědecké komunity diskutovat o aktuálních tématech v astronomii a výzkumu vesmíru. V rámci programu se také nabízejí významné události pro širokou veřejnost; lákadlem by mohla být především česky překládaná přednáška prof. Roberta Nemiroffa, spoluzakladatele prestižního Astronomického snímku dne NASA.
Supernovy jsou jevy, které skutečně převratně mění své blízké okolí. V minulosti byly supernovy jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících chemické složení vesmíru. Nedávno bylo zjištěno, že tyto dramatické jevy jsou velmi intenzivním zdrojem prachu. Sergio Martínez-González, Richard Wünsch a Jan Palouš z ASU vytvořili studii, jež si kladla za cíl vysvětlit pozorovaný přebytek infračerveného záření v mladých hvězdokupách prachovými pozůstatky po explozích supernov.
A je to tady! Snad už podesáté v řadě jsou nad naším územím viditelná tzv. noční svítící oblaka (mezinárodně označované zkratkou NLC). Okolo letního slunovratu nastává geometricky zajímavá situace, kdy nízko se pod obzorem pohybující Slunce stále ještě osvětluje horní vrstvu atmosféry. Mrazivě krásná stříbřitá noční oblaka pak vyniknou. Letos se první NLC se objevily v noci z 19. na 20. června. Mezosférická oblaka, ležící ve výšce okolo 85 kilometrů nad zemí, můžeme při soumraku a rozbřesku očekávat nad obzorem severním směrem až zhruba do konce července. Za zaslané fotografie všem děkujeme a těšíme se na další!
Sonda, která na Marsu nepřistane, ba dokonce ho ani nebude fotografovat? Jak nudně to zní! Sonda MAVEN přesně taková je, přesto se jí podařila celá řada objevů. Všechny jen z pozorování horní části atmosféry planety. Sonda oslavila 17. června už 1000. den na orbitě kolem Marsu, je tedy čas ohlédnout se za jejími úspěchy.
Večer ve středu 14. 6. 2017 krátce po desáté hodině večer (22h 07m 07s SELČ), tedy za pokročilého soumraku, zazářil na obloze nejen nad Českou republikou velmi jasný meteor – bolid. Pozornost si vynutil nejen svou relativně vysokou jasností, ale také tím, že jeho atmosférická dráha dosahovala stovek kilometrů. V databázi vizuálních pozorování Astronomického ústavu AV ČR se k dnešnímu dni nachází 14 pozorování tohoto úkazu. Meteory (bolidy) s radiantem velmi nízko nad obzorem urazí v atmosféře Země během svého letu běžně stovky kilometrů a samotný úkaz trvá nezřídka déle než 10 s, jedná se tedy o výrazný jev, který je často hlášen náhodnými pozorovateli.
Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.
Vedci simulovali tvorbu malej koncentrácie hmoty, nazývanej halo temnej hmoty, v rámci ktorej sa predpokladá, že vznikajú galaxie ako naša Mliečna dráha. Výzvou tejto simulácie bolo modelovanie galaxií tak malých ako jedna desatina Mliečnej dráhy, a to v objeme tak veľkom, ako je celý náš pozorovateľný vesmír.
Planeta Mars má rozsáhlou síť starodávných údolí, která byla pravděpodobně vyhloubena tekoucí vodou v průběhu dlouhých geologických period. Z nových studií nyní vyplývá, že Mars měl mnohem více kapalné vody, než se astronomové doposud domnívali; klíčem k rozluštění záhady zůstávají výpočty samotného množství vody v údolích.
Z bratislavského vydavateľstva Slovenskej akadémie vied VEDA sa 13. júna do tlače v tlačiarňach TBB, a. s., Banská Bystrica, dostáva rozsiahla reprezentačná monografia banskobystrických autorov Dušana Kováča a Fedora Mikoviča, ktorí s kolektívom bezmála šesťdesiatich spoluautorov vytvorili monumentálne 320-stranové obrazovo-slovné knižné dielo. Jeho vydanie načasovali k štyrom významným výročiam.
Nový snímek, jehož mimořádně velký originál má rozlišení přes tři gigapixely, zachycuje dvojici slavných mlhovin a jejich méně známého souseda na společném portrétu. Vpravo se nachází slabě zářící oblak plynu s označením Sharpless 2-54, uprostřed leží ikonická Orlí mlhovina a vlevo mlhovina Omega. Uvedená trojice objektů je však pouze malou částí rozsáhlého komplexu oblaků plynu a prachu v této oblasti, ve kterých se k životu probouzejí nové hvězdy a ozařují své okolí. Záběr vznikl jako mozaika snímků pořízených pomocí přehlídkového dalekohledu ESO/VST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2017 obdržel snímek „Příběh Orionu po 84 letech“, jehož autory jsou Jindřich Zeman a Zdenek Bardon.
Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více než 2 hodiny. Přitom nespustil v okuláru svého dalekohledu z oka hvězdičku, kterou udržoval přesně ve středu záměrného kříže. Ještě ho čekají chvíle nervozity, než vyvolá exponovanou desku. Pak už jde klidně spát. Ostatně, dnešní expozice souhvězdí Orionu nebyla z nejdelších. Již exponoval i 6 hodin. Ten muž se jmenoval Jindřich Zeman.
V letošním druhém („letním“) vydání časopisu Astropis se dočkáme hned dvou historických článků. Nejprve nám Pavel Najser představí Williama Parsonse a jeho obří dalekohled Leviathan, který byl největším dalekohledem 19. století. Ondřej Nývlt nás pak ve dvoudílném článku, jehož první část přinášíme právě v tomto čísle, zavede do historie letecké astronomie od úplných začátků do současnosti. V dalším článku se zaměříme na praktickou astronomii, respektive spektrografii. Miroslav Matoušek nám totiž ukáže, že ač je amatérská spektrografie u nás zatím spíše neznámým pojmem, tak i s malým úsilím může přinést mnoho zajímavých výsledků. Navíc i při pozorování z centra města. Michal Švanda nám kromě souhrnu sluneční aktivity za 2. pololetí roku 2016 přináší i velmi zajímavé téma předpovídání aktivity naší nejbližší hvězdy.
Napriek tomu, že pre hviezdy často používame synonymum „stálice“, aj oni podliehajú zmenám a majú svoje životy. Ich vývoj však prebieha milióny až miliardy rokov, teda v časových škálách, ktaré počas našich životov nedokážeme postrehnúť. Celý život hviezdy je neustálym súbojom dvoch protichodných princípov: gravitačnej sily, ktorá sa snaží hviezdu zmrštiť, zatiaľ čo vnútorné sily ju naopak chcú roztrhnúť. Kľúč k dlhovekosti spočíva v nájdení rovnováhy.
Svět exoplanet je opravdu velmi různorodý. Nově objevená planeta typu Jupitera je tak horká, že téměř popírá definici slova „planeta“. S denní teplotou 4 600 K (4 325 °C) je exoplaneta KELT-9b teplejší než většina hvězd. Je jen pouze o 925 °C studenější než povrch Slunce. V posledním čísle časopisu Nature a v prezentaci na jarním zasedání Americké astronomické společnosti (American Astronomical Society) mezinárodní výzkumný tým pod vedením astronomů z Ohio State University a Vanderbilt University popsal planetu s některými velmi neobvyklými vlastnostmi.
Astronómovia vytvorili prvú mapu vesmíru na základe polohy supermasívnych čiernych dier, ktoré odhaľujú rozsiahlu štruktúru vesmíru. Mapa presne meria históriu expanzie vesmíru, kedy mal vesmír menej ako tri miliardy rokov. To pomôže lepšie pochopiť tzv. tmavú energiu, ktorá zostáva stále neznámou napriek tomu, že spôsobuje zrýchlenie rozpínania vesmíru. Mapu vytvorili vedci zo Sloan Digital Sky Survey (SDSS) a University of Portsmouth.
A zná své vítěze! Kdo se tedy stal majitelem jedné ze tří věšteckých koulí, které nahlížejí do budoucnosti fulldome světa?
Přehled událostí na obloze od 12. 6. do 18. 6. 2017. Měsíc je po úplňku a bude v poslední čtvrti. Večer je ideálně vidět Jupiter. Saturn je 15. června v opozici. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se opět snížila. Pomalu si budeme moci prohlédnout kometu Johnson bez svitu Měsíce. Blíží se sezóna nočních svítících oblak. očekáváme start nákladní lodi Progress MS-06 a na jednou letěném prvním stupni Falconu 9 by měla startovat družice BulgariaSat-1.
Hubbleov vesmírny teleskop je známy svojimi dychberúcimi snímkami vesmíru. Na prvý pohľad sa zdá, že jeho nový obrázok nie tak zaujímavy. To, čo ukazuje je len rozmazanosť špicatých hrotov, škvrnité zhluky a zvláštne farby, avšak akonáhle viete, na čo sa pozeráte, stane sa tento obrázok rovnako úchvatný ako ostatné Hubblove snímky. Zistíte, že tentokrát Hubble zachytil vzácny okamih – hviezdu podobnú Slnku putujúcu cez vzdialenú galaxiu.
Astronomové využili radioteleskop ALMA k pozorování hvězd podobných Slunci ve velmi raném stádiu vývoje a podařilo se jim objevit známky přítomnosti methylisokyanátu – chemikálie, která je považována za jeden ze základních stavebních kamenů života. Tuto prebiotickou molekulu se u protohvězd slunečního typu, jejichž vývoj vede k systémům podobným Sluneční soustavě, podařilo pozorovat vůbec poprvé. Objev vědcům může pomoci pochopit, jakým způsobem na Zemi vznikl život.
V pátek 26. května 2017 bylo podepsáno v Bystřici nad Pernštejnem v rámci „Astronomického odpoledne“ memorandum, k němuž se svými podpisy připojili starosta města Bystřice n. P., předseda mikroregionu Bystřicko a ředitel CHKO Žďárské vrchy. Za Českou astronomickou společnost podepsal memorandum RNDr. Jiří Grygar, CSc. a za iniciativu Bystřická obloha prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. Prvním signatářem mimo mikroregion Bystřicko je městys Nedvědice.
