
Kvadrantidy jsou jedním z velmi populárních a pozorovatelsky vděčných meteorických rojů, v současnosti patřící dokonce mezi ty nejaktivnější. Vždy kolem 4. ledna s velmi ostrým maximem protíná oblohu i více než 100 meteorů za hodinu. Kromě své zvýšené aktivity jsou pro astronomy Kvadrantidy zajímavé i z jiného důvodu. Zdá se totiž, že jsou velmi mladé a jejich mateřské těleso bylo donedávna zcela neznámým. Pracovníci skupiny meteorů Oddělení meziplanetární hmoty ASU jsou spoluautory práce, jež se oběma otázkami zevrubně zabývá.

Představte si, že jste požárník a vaše červené auto s majáčkem vás právě přivezlo k rozsáhlému lesnímu požáru – ohnivé peklo zde ničí hektary a hektary lesa, pomalu se blíží k obydleným oblastem, tuto uzdu fantazie raději už utáhněme. Snadnou práci ale nemají ani lidé v úřadě, kteří práci požárníků na místě koordinují a řídí. A právě oni brzy dostanou nového pomocníka – bystré oko vysoko ve vesmíru.

Na snímku, který byl pořízen pomocí kamery WFI a dalekohledu MPG/ESO pracujícího na observatoři La Silla v Chile, téměř úplně zakrývají bohaté hvězdné pole temné skvrny. Inkoustově černé plochy jsou malé části mohutné temné mlhoviny známé jako Uhelný pytel. Jedná se o jeden z nejnápadnějších objektů svého druhu, který je na tmavé obloze pohodlně pozorovatelný pouhým okem. Za miliony let se jednotlivé shluky v mlhovině Uhelný pytel rozsvítí jako žhavé uhlíky září mnoha mladých hvězd.

Naši předci se postupně prokousávali poznatky, že naše Země je kulatá, jaký má průměr či jak velký a vzdálený je Měsíc. Zákonitě se tedy dostali i k otázce, jaké jsou vzdálenosti mezi jednotlivými planetami. A my se dnes můžeme ptát, kde se vzala ta čísla v učebnicích, která bereme jako samozřejmost.

Dávka novinek z konce minulého týdne byla věnována objevu vodního ledu na trpasličí planetě a také barevnému tónu atmosféry. Když se řekne New Horizons, každému se vybaví Pluto, někteří doplní, že tahle sonda snímkovala i největší měsíc Charon. Ale co zbylé měsíce? I na ně sonda pohlédla svými kamerami, ale jelikož jde o malá tělesa, která navíc obíhají relativně daleko od Pluta, bylo už předem jasné, že není možné pořídit mimořádně detailní fotky. Opět si neodpustím poznámku, že ještě před pár měsíci jsme Pluto znali pouze jako tečku o několika málo bodech. Plným právem proto můžeme o aktuálním období mluvit jako o vědecké sklizni.

Přehled událostí na obloze od 12. 10. do 18. 10. 2015. Měsíc kolem novu se překlápí z ranní oblohy na večerní. Velmi nízko nad jihozápadem je večer Saturn. Ráno je vidět planety Venuši, Jupiter, Mars a Merkur. Aktivita Slunce je opět nízká.

Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna Uherský Brod si Vás dovolují pozvat na víkendový seminář ASTRO@BROD.2015, který se uskuteční 23. až 25. října 2015 v prostorách Hvězdárny Uherský Brod.

Pekelnou explozí vedle startovací rampy se skončila v říjnu 2014 mise rakety Antares se zásobovací lodí Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici. Nosiče Antares a plavidla Cygnus jsou od té doby uzemněny, přesné výsledky vyšetřování havárie jsou dosud interní záležitostí, Orbital ATK však přece svítá na lepší časy a blíží se její návrat na výsluní kosmických startů. Pojďme se podívat, co je okolo Orbital a jejích letů na ISS nového.

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2015 Mgr. Janu Olivovou z redakce Akademického bulletinu (Akademie věd České republiky), a to především za její dlouholetou činnost v oblasti orální literatury, popularizující vědu jako takovou, se zvláštním důrazem na astronomii a astrofyziku. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 9. října 2015 v 17:00 na 25. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny od 17:15 laureátka bude odpovídat na dotazy Dr. Jiřího Grygara nejen o zákulisí rozhlasové popularizace vědy a představí rozhovory s nejzajímavějšími lidmi, se kterými se setkala.

LBN 552. Ano, na první pohled poněkud fádní jméno, název či označení. Co krásného se však pod ním skrývá. Již jeho poloha na obloze, ke jménu se dostaneme později. Dokonce ani mezi astronomy není mnoho těch, kteří s úplnou jistotou označí místo, kde se na naší obloze nachází souhvězdí Kefea. A to je vidět po celý rok. Není zde však ani jedna vzdálená galaxie viditelná malým dalekohledem, natož očima. Nad takovou si vzala patronát Andromeda. Dokonce ani jasná kulová hvězdokupa, dokonce ani žádná jasná otevřená hvězdokupa…

Na záběrech získaných pomocí dalekohledu ESO/VLT a kosmického teleskopu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope) se astronomům podařilo objevit dosud neznámé struktury v prachovém disku kolem nedaleké hvězdy. Rychle se pohybující vlnové útvary v disku kolem hvězdy AU Microscopii se nepodobají ničemu, co bylo dosud pozorováno nebo předpovězeno. Původ a povaha těchto struktur představuje pro astronomy novou záhadu, kterou je potřeba vyřešit. Výsledky byly zveřejněny 8. října 2015 ve vědeckém časopise Nature.

Nový snímek mlhoviny M 17 – oblasti s probíhající tvorbou hvězd – byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO, který pracuje na observatoří La Silla v Chile. Jedná se o jeden z nejdetailnějších záběrů celé mlhoviny, který odhaluje nejen její celkovou velikost, ale zobrazuje také podrobnosti pestré kosmické krajiny plynu, prachu a nově vzniklých hvězd.

3. října 2015 proběhl křest planetky, která byla letos v září pojmenována Izeryna. Stalo se tak díky dvojici astronomů z observatoře v Ondřejově, kteří ji objevili a náleželo jim tedy právo planetku pojmenovat. Jen několik dní předtím vydalo Středisko pro planetky (MPC) při Mezinárodní astronomické unii (IAU) nová jména planetek, mezi nimiž nechybí ani česká stopa a jeden zajímavý bonus na závěr.

Začátkem druhé poloviny září se studenti fyziky Přírodovědecké fakulty MU setkali na hvězdárně ve Vyškově, kde se v průběhu následujících pěti dnů intenzivně věnovali astronomii. Přestože se jednalo o nováčky v tomto oboru, zvládli tito začínající studenti nepřeberné množství úkolů, včetně pozorování slunečních erupcí, vyhledání planet Uran a Neptun či nalezení planety Venuše na denní obloze. Na programu nechyběly ani teoretické přednášky, které se střídaly s praktickým měřením. Během jasných nocí využili účastníci 50 cm dalekohled, kterým hvězdárna nově disponuje, a pozorovali ty nejzajímavější objekty, jaké podzimní obloha nabízí.

Další úplněk, tentokrát ten z 28. září, s sebou přinesl i úplné zatmění Měsíce. Jednalo se o velmi pěknou podívanou, Měsíc je však nyní již v poslední čtvrti a ubývá směrem k novu. To znamená jediné, zlepšuje se viditelnost difúzních objektů, jakými jsou mlhoviny, galaxie, hvězdokupy či komety. A co se těch posledních zmíněných týče, těch uvidíme vizuálně během říjnové lunace rekordní počet. Zajímají vás podrobnosti? Čtěte dále zde!

Přehled událostí na obloze od 5. 10. do 11. 10. 2015. Měsíc ubývá k novu. Na večerní obloze je nízko nad obzorem pouze Saturn, další jasné planety jsou vidět ráno. Aktivita Slunce je zvýšená. K ISS úspěšně dorazila zásobovací loď Progress.

Hvězdárna a planetárium Brno uvádí výpravné představení Blíže ke hvězdám. Autory scénáře, kameramany a režiséry jsou Pavel Gabzdyl a Pavel Karas. Autorskou hudbu složil Roman Kašník. Text namluvil Richard Krajčo.

Astronomická část Noci vědců 2015 proběhla na více než 20 místech pod křídly České astronomické společnosti. Na českých hvězdárnách a dalších zajímavých místech v České republice se přišlo podívat na program na 8 500 návštěvníků. Celkově Noc vědců 2015 navštívilo na více než 50 místech na 42 000 lidí. Fotografie z některých míst astronomické části Noci vědců přikládáme a přidáváme i některé zprávy o průběhu akce.

Prázdninová sezóna meteorických rojů byla poměrně chudá na velmi jasné meteory (bolidy). Dne 18.9.2015 v ranních hodinách byl kamerovými systémy sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) zaznamenán velmi jasný bolid, jehož relativní jasnost přesáhla jasnost Měsíce v úplňku. Kromě kamerových systémů byl tento bolid pozorován také vizuálně z mnoha míst v České a Slovenské republice.

Modří nadobři patří mezi nejsvítivější hvězdy ve vesmíru. Však považte: Vega v souhvězdí Lyry a Deneb v souhvězdí Labutě mají na pozemské obloze přibližně stejnou zdánlivou jasnost. Avšak zatímco Vega je prakticky sousedkou Slunce (ve vzdálenosti 25 světelných let), tak Deneb platí za velmi vzdáleného pozorovatele, jeho odhadovaná vzdálenost každopádně přesahuje 2000 světelných let. Deneb je tedy přinejmenším 5000krát svítivější než Vega. Modří nadobři jsou známi také svojí proměnností mající původ v pulsacích a hvězdném větru. Michaela Kraus z ASU zevrubně studovala zástupce této skupiny zajímavých hvězd s cílem určit, zda mezi pulsacemi a proměnami hvězdného větru není příčinná souvislost.