Cyklus Saros je obdobím mezi periodickým opakováním zatmění Slunce a Měsíce. Trvá 18 roků 11 dní 7 hodin a 43 minut. Je to období, během něhož se Měsíc vrátí do stejné fáze a ke stejnému uzlu na své dráze. Během této doby se na Zemi vystřídá 29 zatmění Měsíce a 41 zatmění Slunce: 15 úplných, 15 částečných a 11 prstencových. Tuto periodu objevili v r. 721 před Kristem Chaldejci v Babylónii. Méně známými periodami při posuzování periodicity zatmění jsou TRITOS, která trvá přibližně 11 roků a INEX, která trvá 29 roků (je to součet period SAROS a TRITOS).
Z výše uvedeného vyplývá, že tento cyklus nesouvisí s cyklem sluneční aktivity, neboť cyklus sluneční aktivity charakterizuje dynamické jevy na Slunci, zatímco cyklus Saros pohyb těles na obloze.
Tento text je součástí FAQ (často kladené otázky) na serveru www.astro.cz Případné dotazy zasílejte na info@astro.cz
Tiskové prohlášení ČAS č. 37:
V noci z 12. na 13. srpna nastane maximum meteorického roje Perseidy. Mezi 23. hodinou a ranním svítáním bude možné vidět až 60 meteorů za hodinu.
Srpnové noci patří k nejpříhodnějším ke sledování noční oblohy, jak z hlediska počasí tak kvůli zajímavostem, které obloha nabízí. K těm určitě patří meteorický roj Perseidy, který je v činnosti každý rok od konce července až zhruba do 20. srpna a největší aktivity dosahuje kolem 12. srpna. Meteory, lidově nazývané "padající hvězdy", jsou způsobeny drobnými částicemi meziplanetární hmoty, které vlétají velkou rychlostí do atmosféry Země a tam se odpařují. Centimetrové tělísko tak může na krátkou dobu jedné sekundy přezářit všechny hvězdy na obloze. Meteorický roj můžeme pozorovat, když se Země potkává s proudem částic, které mají stejný původ a velmi podobné dráhy.
Slunečním cyklem neboli cyklem sluneční aktivity jsou označovány periodické změny v různých projevech sluneční aktivity. Sem patří například sluneční skvrny (Wolfovo nebo relativní číslo), sluneční erupce, fakule, protuberance, ale např. i rádiové záření. Cyklus sluneční aktivity trvá v průměru 11 roků. To je doba, která uplyne od minima sluneční aktivity do dalšího minima, což je období, kdy je Slunce relativně v klidu. V té době mohou trvat i několikaměsíční období, kdy není na Slunci pozorována žádná sluneční skvrna, tj. relativní číslo slunečních skvrn je rovno nule a i další projevy sluneční aktivity jsou minimální. Naopak v době maxima se může na Slunci nacházet velký počet slunečních skvrn, může docházet i k několika velkým slunečním erupcím denně a rovněž další parametry sluneční aktivity vykazují vysoké hodnoty.
Na stránkách Astrosoutěže naleznete konečnou výsledkovou listinu finalistů. Tato soutěž pro mladé astronomy je koncipována do dvou kol. První kolo se každoročně koná korespondenční formou. Účastníci plní různé praktické i teoretické ulohy, které jsou bodovány. Dvanáct nejlepších řešitelů se dostává do druhého kola, které probíhá prezenčně na hvězdárně ve Vyškově. Organizátor akce RNDr. Petr Hájek nyní zveřejnil úplnou výsledkovou listinu těchto finalistů. Letošní ročník byl již čtvrtý v pořadí a zájem mladých astronomů o tuto akci je veliký.17. července se na internetu objevily články (CNN, NASA), kdebylo nesprávně uvedeno, že mise Genesis byla první,krerá použila gravitační dálnici v slunečním systému. Ta bylapopsána v textu "meziplanetární dálnice". Následující upravenátisková zpráva NASA uvádí na pravou míru uvedené skutečnosti a přidává historické pozadí.
Dálnice slunečním systémem se podobá rozsáhlému poli rozsáhlých tunelů a potrubí okolo Slunce a planet, jak bylo předpovězeno inženýry z NASA JPL. Dálnice může snížit množství potřebného paliva pro budoucí mise.
V těchto týdnech se nachází omikron Ceti ve své maximální jasnosti. Máte možnost vidět jednu z nejznámějších proměnných hvězd okem bez použití dalekohledu. Najbližší další maxima nastanou v období, kdy bude hvězda na obloze v blízkosti slunce, takže další reálná šance vidět hvězdu takto jasnou nastane až v roce 2007.Astronomové objevili, že blízká trpasličí galaxie NGC 1569 rozprašuje kyslík a další těžké prvky do okolního prostoru. Tato pozorováníobservatoře Chandra podporují teorii, že trpasličí galaxie jsoupůvodcem většiny těžkých prvků v mezigalaktickém prostoru.
Pokud máte chuť si na svůj monitor či LCD dát jako podklad, některý z obrázků pořízených HST dalekohledem, tak ZDE najdete pár obrázků v různých rozlišeních.Na serveru www.planetky.cz naleznete zajímavý článek o asteroidu 2002 NT7. V článku naleznete snímek tělesa a schéma jeho dráhy. Tato panetka by se mohla v roce 2019 srazit se Zemí.
Každý astronom amatér si tu a tam rád udělá nějakou tu zajímavou fotku. Bohužel však nemá moc času a tak by rád využil i krátkých chvílí, které může svému koníčku věnovat. Problém fotografie je však zejména v přesnosti ustavení paralaktické montáže. A tak mnohdy kvůli jedinné fotografii absolvuje i několika hodinový maratón seřizování montáže. Dnes však se astronomům amatérům dostává do rukou mocný nástroj a to dalekohledy GPS.Nasa prodlouží kontrakt se Smithsonian Astrophysical Observatory v Cambridge, Massachussets do srpna 2003 na poskytování vědecké podpory rentgenové observatoři Chandra. Ta je jedním z velkých přístrojů, které pomáhají porozumět struktuře a vývoji Vesmíru.
Právě vyšlo nové číslo občasníku jihočeské pobočky ČAS.Toto číslo obsahuje články o Sluneční aktivitě, projektu KLENOT a několik dalších zajímavých zpráv.
Občasník je možné získat ve formátu pdf.
Dne 4. července 2002 zaslal předseda ČAS dopis s návrhem na svojí rezignaci. Hlavním důvodem uvedl rodinné a zdravotní důvody. "Jde v prvé řadě o rodinné a zdravotní důvody, které mi v posledním roce nedovolují věnovat téměř žádný čas a energii dobrovolným aktivitám. Mohu věnovat jen minimum času cestám mimo mé bydliště nebo pracoviště, což se jeví jako nedostatečné.", uvedl ve své rezignaci Petr Pravec.
Výkonný výbor na své řádné schůzi 10. července 2002 rezignaci přijal a poděkoval Petru Pravcovi za jeho více jak roční působení v čele společnosti. Výkonný výbor zvolil do funkce předsedy dosavadního místopředsedu Štěpán Kováře, místopředsedou se stal Petr Bartoš a sekretářem Karel Mokrý. Celý zápis z jednání Výkonného výboru naleznete v sekci zápisy.
Astronomové pečlivě monitorují nově objevenou planetku o průměru asi 2 km, aby zjistili, zda je možné, že se s ní naše planeta srazí.V březnu 2002 provedli astronauti na HST údržbu a výměnu některé techniky a kromě jiného byly dva kusy z HST přivezeny zpět na zemi. Téměř žádná kosmická sonda nebo orbitální družice se nedočká nedestruktivního návratu na zem a proto mají nyní inženýři ESA a NASA jedinečnou možnost zkoumat vlivy dlouhodobého působení kosmu na techniku.Astronomové pořídili pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST nový snímek umírající hvězdy vzdálené od nás 10 000 světelných let. Hvězda je obklopena jednou z nejprotaženější planetárních mlhovin.V uplynulých týdnech byly do seznamu exoplanet (planet obíhajících kolem jiných hvězd než je Slunce) zapsány další dvě položky a počet známých exoplanet tak přesáhl hranici 100.V zemích s kulturními tradicemi jsou jednotlivé památky a výtvarná díla evidována. Mezi tyto artefakty lze zařadit i sluneční hodiny. U nás taková evidence do 80. let chyběla. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze vznikla tehdy myšlenka shromáždit dokumentaci o venkovních slunečních hodinách, vyhodnotit ji a zpracovat soupis slunečních hodin na pevných stanovištích. Mravenčí pílí studentů pod vedením RNDr. Ludvíka Muchy byla tato práce v roce 1990 dovršena. Celkový počet hodin tehdy zjištěný byl 1202. Bohužel, jejich výsledky publikovány nebyly.V dnešním krátkém příspěvku se zaměřím na známou pomůcku nejen astronomů amatérů. Vždyť kdo, z nás, majitelů nejen astronomických dalekohledů by nepřivítal možnost se bezpečně svým dalekohledem podívat na naší mateřskou hvězdu. Doposud jsme dodávali zejména originální sluneční, osazené v objímkách na konkrétní typy dalekohledů. Tato možnost neustále trvá, i když nutno podotknout, že materiál v nich používaný je dnes již překonán. Výrobci špičkových refraktorů zejména firmy Zeis a Astro-Physics doporučují folii vyráběnou německou firmou Baader Planetarium.Pozorujte vznik naší sluneční soustavy v reálném vesmíru. Na fotografii vidíte jak mohl vypadat zárodek naší sluneční soustavy před téměř 5 miliardami let.
Na samém počátku, který se datuje přibližně na období před 4,55 miliardami let, byl rozměrný a chladný oblak složený z molekul vodíku a atomů helia...
