Úkazy na obloze ve 27. týdnu (4. - 10. července 2005)
Přehled astronomických úkazů na 27. týden (4.7.-10.7.2005).
Vyhledávání v článcích
ASHK: Povětroň 3/2005
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Povětroň na prázdniny přináší několik článků o planetární stezce- například Co na planetární stezce nenajdete?nebo vyprávění o dobrodružném nočním pochodu po stezce.Zařadili jsme zprávy o akcích proběhnuvších v posledních měsících:výletu České astronomické společnosti za meteorickými krátery do Německaa výpravě hradeckých a pardubických astronomů na observatoř Akademie věd v Ondřejově.TP71: Srážka sondy s kometou - bude ze Země vidět už malým dalekohledem?
 |
Sonda Deep Impact - respektive měděný projektil, který se z ní odpojí - se podle plánu srazí s jádrem komety Tempel 1 kolem 6:00 světového času 4. července 2005 (což odpovídá osmé ráno středoevropského letního času používaného u nás ve střední Evropě).
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 71 z 1. července 2005
Umělý prstenec jako ochrana Země před globálním oteplováním
Titan - země jezer?
přednáška paní Nagin Cox - projekt Kepler
Speciální přednáška 10.7.2005 od 17.15 hodin - Planetárium Praha Projekt Kepler paní Nagin Cox, Kepler Deputy Project System Engineer Jet Propulsion Laboratory, NASAAstronomové pozorují první etapu formování planet u blízké hvězdy
Cosmos 1 - epilog
Byli jsme až příliš optimističtí - dobývání vesmíru není až tak jednoduché a řekl bych, že jsou jisté meze (především finanční), za které nelze jít. I pro The Planetary Society platí, že nejsou tak bohatí, aby kupovali levné věci.
Úkazy na obloze ve 26. týdnu (27.6. - 3.7. 2005)
Přehled astronomických úkazů na 26. týden (27.6 - 3.7.2005).
Mezinárodní kosmická stanice ISS a mluvící počítač
Zrychlování expanze vesmíru - chyba Einsteinovy relativity nebo temná hmota?
Hvězda Fomalhaut: prachový prstenec, možná i planeta
TP 70: Seskupení tří planet na večerní obloze
Hned poté, co Slunce vstoupilo 21. června v 8 hodin 45 minut a 33 sekund středoevropského letního času do znamení Raka, nastal tak letní slunovrat a začalo astronomické léto, na letní obloze se pro nás už chystá hezké nebeské divadlo - seskupení tří planet.Na večerní obloze můžeme nyní pozorovat čtyři planety. Těsně po západu Slunce to jsou na západě Merkur, Venuše a Saturn, více k jihu svítí jasný Jupiter. Když si počkáme do druhé poloviny noci na východ Marsu, spatříme tak v těchto nocích všech pět planet Sluneční soustavy pozorovatelných očima.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 70 ze dne 23. června 2005.
Noční svítící oblaky (2/2)
Noční svítící (stříbřité) oblaky patří ke zvláštnímu druhu oblačnosti tvořící se vysoko v atmosféře (mezopauze) v období kolem letního slunovratu. V červnu a červenci je lze vzácně pozorovat i z našich zeměpisných šířek. Druhý díl článku se zabývá historií a vývojem zkoumání nočních svítících oblaků a přináší aktuální letošní snímek z pozorování v noci z 19. na 20. června od Jiřího Voříška z Chomutova.
Není Kosmos jako Cosmos aneb Soukromý projekt poháněný Sluncem!
 |
Evropská sonda ROSETTA bude monitorovat srážku s kometou
Úkazy na obloze ve 25. týdnu (20. - 26. června 2005)
Přehled astronomických úkazů na 25. týden (20.6 - 26.6.2005).
Zajímavé kudrlinky v prstenci F planety Saturn
2. ročník Astronomické olympiády - finále
2. ročník Astronomické olympiády skončil pražským finále a exkurzí na Astronomický ústav AV ČR. V pátek 10. června 2005 se v reprezentačních prostorách Akademie věd v Praze uskutečnilo finále 2. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky osmých a devátých tříd a studenty ekvivalentních tříd gymnázií.
TP 69: 21. Června nastane letní slunovrat
21. června 2005 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek můžeme oslavit už při snídani, v 8 hodin 45 minut 33 sekund letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. V úterý 21. června proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Říkáme, že po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 69 ze 17. června 2005
