Miloslav DruckmüllerČeská astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2010 Prof. RNDr. Miloslavu Druckmüllerovi, CSc. z Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně za současné významné výsledky při matematickém zpracování obrazů sluneční koróny pořizovaných během úplných zatmění Slunce.
Slavnostní předání ceny proběhne 27. listopadu 2010 od 11:00 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3, Praha 1 v sále č. 206. Laudatio přednese RNDr. Pavel Kotrč, CSc. ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška "Poodhalená tajemství sluneční koróny aneb Bůh seslal lidstvu fotografii, a proto ďábel vymyslel počítač". Předání ceny i přednáška jsou přístupné předem registrovaným účastníkům (z kapacitních důvodů - www.astropis.cz), vstup zdarma. Novináři mají vstup volný.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 149 z 26. 11. 2010.
Sojuz se snáší do stepi na svém hlavním padáku. Autor: NASAPo skoro šesti měsících na oběžné dráze se 26. listopadu ráno vrátili na Zemi ze stanice ISS tři kosmonauti v ruské lodi Sojuz TMA-19. Jejich odpojení od orbitálního komplexu proběhlo ve 2:23 SEČ, v první části našeho přenosu jste mohli odlet sledovat od 2:00. Přenos přistávacího manévru jsme vám nabídnuli od 4:45, Sojuz dosednul v 5:46.
ISS z Uhlířského vrchu, v pozadí město BruntálUhlířský vrch je jedinečná přírodní památka. Je jednou z našich českých sopek, resp. jejím pozůstatkem. Není ale jen geologickou lokalitou. Její význam spočívá i ve výskytu jedinečné přírody, spolu s několika ohroženými rostlinými i živočišnými druhy. Další zajimavostí je kostel, nacházející se na vrcholku kopce. Bohužel pro astronoma i biologa je právě toto trnem v oku.
Noc na Hvězdárně 2010 ve Valašském Meziříčí. Autor: Petr TrnkaNěkdy si počasí postaví hlavu. Ve čtvrtek 28.10. to vypadalo právě na takový případ. Noc na hvězdárně ve Valašském Meziříčí tak začínala při zatažené obloze. Naštěstí se o několik hodin později, v tu nejvhodnější chvíli, nad námi nebe rozjasnilo a tak děti nepřišly ani o pohled na hvězdné nebe. Podívejme se ale na celou akci podrobněji.
Planeta Saturn v nepravých barváchPlaneta Saturn postupně "zhasíná", říkají astronomové z týmu sondy Cassini. Podobně jako stolní lampa, které omezujeme přívod elektrického proudu, Saturn za poslední čtyři roky vyzařuje stále menší a menší množství energie v oboru infračerveného záření, přičemž jeho jižní polokoule je poněkud jasnější než severní.
Logo Klubu astronomů Liberecka (KaL)Dne 22. listopadu 2010 byla u příležitosti tradičního astronomického setkání v Klubu Na Rampě v Jablonci nad Nisou založena místní pobočka České astronomické společnosti (ČAS) pod názvem Klub astronomů Liberecka. Tato organizace je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti.
Tisková zpráva Klubu astronomů Liberecka č. 1/2010.
Brian Mardsen v Harvard Center for Astrophysics, 1999Brian G. Marsden byl jedním z největších expertů na dynamiku malých těles Sluneční soustavy druhé poloviny dvacátého století. Jeho práce a život se desítky let prolínaly s rozmachem výzkumu blízkozemních asteroidů, transneptunických těles, měsíců obřích planet, zejména Uranu či sungrazing komet. Zároveň byl člověkem neobvykle velkého rozhledu i mimo astronomii a také pozoruhodného humoru. Jakýkoliv článek však může jen těžko vyjádřit všechno, co jsme získali setkáváním s tak významným odborníkem, výraznou osobností, spolupracovníkem, snad i přítelem a co jsme právě ztratili.
Soutěž: Moje vánoční kometaSpolečnost pro meziplanetární hmotu, o. s. (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) vyhlašuje již 5. ročník výtvarné a fotografické soutěže "Moje vánoční kometa..." se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.
Neptun na snímku ze sondy VoyagerDaleko ve Sluneční soustavě se nacházejí světy, které jsou zcela odlišné než planety ve vnitřní části Sluneční soustavy. Jsou to obrovské, plynné planety bez pevného povrchu - plynní a ledoví obři. Ačkoliv se nacházejí na periferii Sluneční soustavy, ovlivnili její podobu a vývoj zcela zásadním způsobem.
Srážka planety Nibiru se Zemí podle umělceDruhý díl článku zaměřujícího se na nesmyslné a až trestuhodně poplašné informace v článku na www.matrix-2001.cz ohledně hypotetické planety Nibiru se zaměří na informace ohledně vlivu planety X na Slunce. Mimo jiné též uvedeme na pravou míru nesmysly kolem magnetického pole této planety a vlivu na zemské magnetické pole.
Planeta Nibiru nás má údajně roztrhat na kusyNa stránce www.matrix-2001.cz se vyskytuje obsáhlý článek předpovídající katastrofu související s očekávaným návratem hypotetické planety Nibiru. Článek obsahuje řadu nepravd, dezinformací a neúplných údajů. Poněvadž šíření takovýchto zpráv je obelháváním a plašením čtenářů, podávám k tomuto textu vysvětlení.
Jupiter s pásem (červenec 2009) a bez něj (leden 2010). Autor: HSTPlaneta Jupiter, která je nyní pozorovatelná na večerní obloze, se v malém dalekohledu doslova mění před očima. V nadcházející době to však nebude jen díky její rychlé rotaci kolem osy. Už v malém dalekohledu lze na kotoučku planety spatřit tmavé a světlé oblačné pásy jdoucí rovnoběžně s rovníkem planety. Nejvýraznější dva - jižní a severní rovníkový pás - byly neoddělitelnou ozdobou povrchu planety po celá desetiletí. To ovšem přestalo platit na počátku tohoto roku, kdy jižní pás zmizel. Nyní, zhruba po roce, se zdá, že Jupiter opět získá svou původní známou tvář.
Původní vzhled z roku 2004Unikátní památník připomínající dvojhvězdu a doplněný displejem citací prof. Kopala, byl poškozen v červenci 2009 přívalem vody. Památník nebylo možno obnovit v původní podobě, ale za to vznikla podoba nová, neméně zajímavá.
Práce mimo stanici Dva ruští kosmonauté, dlouhodobě pobývající na stanici ISS, ji 15. listopadu na několik hodin opustili, aby "venku" provedli některé modernizační, údržbářské a vědecké úkoly. Jejich výstup začal v 15:55 SEČ a trval 6 hodin a 27 minut, zde začal přenos jeho příprav a průběhu v 15:00.
Vznikající hvězda se dvěma protilehlými výtrysky.
Nenechte si ujít přednášky předních českých odborníků, prezentaci zajímavých výsledků amatérských astronomů nebo práce studentů. To vše v prostředí Štefánikovy hvězdárny v Praze od 19. do 21. listopadu.
Hvězda delta Ori v souhvězdí OrionuKolektiv badatelů z Astronomického ústavu MFF UK v Praze odhalil unikátní vlastnosti hvězdy δ Orionis, jedné z nejjasnějších hvězd
v souhvězdí Orion a jedné ze tří hvězd známého Orionova pásu viditelného
na zimní obloze.
Obloha zasažená světelným znečištěním. Autor: Jan KondziolkaHvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně v produkci Pavla Gabzdyla vyrobila krátký film Dny bez nocí. Ve vysoké kvalitě Vám jej přinášíme v tomto článku.
Část kulové hvězdokupy Omega Centauri na snímku z HST.Kulová hvězdokupa Omega Centauri vzbuzovala pozornost pozorovatelů oblohy od doby před 2 000 roky, kdy starověký astronom Ptolemaios zhotovil první hvězdný katalog. Ptolemaios však hvězdokupu považoval za samostatnou hvězdu. Neměl ani zdání, že tato "hvězda" je ve skutečnosti téměř deset miliónů hvězd, obíhajících kolem vlastního gravitačního centra.
Zajímá vás co to kolem lítá? Zjistěte v rámci SOČ druhovou skladbu poletujícího hmyzu...Amatérská prohlídka oblohy o.s. vydává letáček s názvem Světelné znečištění a příroda.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
