Autor: Národní technické muzeum, Kateřina UksováV neděli 30. března Pražská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Národním technickým muzeem opět pořádají společnou akci pro širokou veřejnost: „Den s PP ČAS v Národním technickém muzeu“. Přijměte naše pozvání a spojte návštěvu muzea s přednáškami a pozorováním dalekohledy.
Friedrich Wilhelm August Argelander Autor: http://kids.britannica.comPři vyslovení jména tohoto německého astronoma se těm, kteří někdy vizuálně pozorovali proměnné hvězdy, pravděpodobně vybaví pojem "Argelanderova stupnice". Pomocí ní se určují rozdíly v jasnosti sledované hvězdy vůči tzv. srovnávacím hvězdám.
Friedrich Argelander, od jehož narození uplyne 22. března 215 let, se zajímal o různá odvětví astronomie. Vytvořil například rozsáhlý katalog, který obsahoval údaje o více než 324 000 hvězdách, studoval jejich pohyby a také se zabýval fotometrií.
Čtyři z patnácti známých „starých“ galaxií v mladém vesmíru Autor: Caroline Straatman Mezinárodní tým astronomů objevil nejvzdálenější příklady galaxií v období raného vesmíru, které již v té době byly dospělé a hmotné a prakticky penzionované jako „galaktické babičky“. Nejednalo se tedy o galaxie se vznikajícími novými hvězdami.
Soutěž ke 160. výročí barona Artura Krause. Autor: Hv. Pardubice.Zapojte se do projektu „Rok Artura Krause“, který pořádá Dům dětí a mládeže ALFA Pardubice, Hvězdárna barona Artura Krause, Klub přátel Pardubicka, Česká astronomická společnost a další subjekty pod záštitou Magistrátu města Pardubic. Ty zvou širokou veřejnost k oslavám 160. výročí narození zakladatele první lidové hvězdárny v Čechách. V průběhu celého roku 2014 budeme v rámci projektu „Rok Artura Krause“ veřejnost seznamovat s tím, kdo byl Artur Kraus a jaký odkaz nám zde zanechal. V plánu jsou veřejná pozorování oblohy, přednášky i mimořádná vzpomínková setkání a samozřejmě soutěž o zajímavé a hodnotné ceny probíhající od března do listopadu 2014, určená opravdu pro všechny.
Na animaci jde dobře vidět zadní nákladní oddíl Dragonu Autor: Redorbit.comAsi bychom nespočítali, kolikrát jsme v dětství slyšeli od rodičů věty typu „Umyj si před jídlem ruce!“ nebo „Ukliď si po sobě ten svinčík!“ Uklízet se samozřejmě musí i v kosmonautickém řemeslu, o čemž se na vlastní šroubky přesvědčila soukromá loď Dragon, které byl minulý týden zapovězen start k ISS kvůli kontaminaci, jež by mohla ohrozit vědecké přístroje.
Nejde navíc o jedinou očekávanou misi, kterou nyní stihl odklad.
Skvrny na zapadajícím Slunci. Autor: Martin GembecRok co rok se opakuje diskuse nad začátkem jara. Nejinak tomu zajisté bude i letos. Ze školních lavic má většina populace jako začátek jara zažité datum 21. března, a proto jsou mnozí v posledních letech zaskočeni informací, kterou jim poskytuje kalendář, uvádějící, že jaro začíná již o den dříve. A bude tomu tak i v letošním roce, kdy se jara dočkáme již v tento den. Ti, u nichž tato informace vzbudí další zájem, se dokonce dopracují ke zjištění, že jaro nezačíná 20. března obecně, ale přesně v 17h 56m SEČ. Jak to tedy s tím jarem skutečně je?
Leták k baronu Krausovi - předek Autor: ČAS.Mimořádně již předposlední pátek v měsíci, tedy 21. 3. 2014, Vás zve Astronomická společnost Pardubice na přednášku nazvanou stručně „Baron Artur Kraus“. Přednášet bude historik a znalec historie pardubického regionu Jiří Kotyk. Přednáška začíná v 19 hodin ve Velkém sále DDM ALFA Pardubice (odloučené pracoviště DELTA na Dukle), ul. Gorkého 2658.
Detail centrálních vrcholků v kráteru Hausen na Měsíci Autor: Lunar Reconaissance Orbiter, NASAAčkoli poslední lidé se na Měsíci procházeli již před 42 roky, také dnes si můžeme udělat alespoň nějakou představu, jakou asi zažívá astronaut procházející se po kopcích na měsíčním povrchu. Je to díky šikmým detailním záběrům lunární oběžnice LRO.
Plakát ke Dni otevřených dvěří 22. března 2014 v Úpici. Autor: Archiv Hv. v Úpici.V sobotu 22. března 2014 od 16:30 otevře úpická hvězdárna dokořán své dveře široké veřejnosti. Bohatý program k sobotnímu podvečeru chystají pracovníci hvězdárny při příležitosti nadcházejícího Světového dne meteorologie. V rámci programu se tak návštěvníci budou moci podívat na vybavení hvězdárenské meteostanice, zatřást zemí nedaleko seismické stanice, prohlédnout si sluneční observatoř a samozřejmě všechny další prostory hvězdárny. V průběhu večera pak bude odhalena nová fotografická výstava s krásami Islandu, přednesena přednáška o Sluneční soustavě a v případě jasného počasí je naplánováno i pozorování objektů noční oblohy, zejména planet Jupiter a Mars, a to až do 22. hodiny.
Vozítko Jutu na měsíčním povrchu Autor: XinhuaMnozí to už třeba nečekali, ale čínský „Nefritový králík“ na povrchu Měsíce přežil i třetí lunární noc (kdy si zřejmě opět nesprávně zazimovaný užíval 14 dní teplot kolem -180 °C) a koncem minulého týdne se opět ozval řídícímu středisku a navázal na své předchozí operace. Byť se stále potýká s vážnými poruchami a prakticky už nemůže jezdit, Čína počítá s jeho činností nad plán.
Mlhovina Opičí hlava - detail HST Autor: NASA / ESAPokud jste někdy v poslední době brouzdali oblohou v oblasti zimní Mléčné dráhy, možná vás mezi Orionem a Blíženci zaujala nápadně jasná malá mlhovina, která možná překvapila, jak snadno šla spatřit například v porovnání s nedalekou "duchařinou" v podobě Rosetty. Jedná se o mlhovinu NGC 2174 Opičí hlava a ke 24. výročí vypuštění se na ni zaměřil i známý Hubbleův vesmírný dalekohled.
Nejblížší hvězdy v okolí Slunce Autor: DSS/NASA/JPL-CaltechI přes pozorování stovek miliónů objektů napříč oblohou neobjevila družice NASA s názvem Wide-Field Infrared Survey Explorer (WISE) žádný důkaz existence hypotetického nebeského tělesa ve Sluneční soustavě běžně označovaného jako „Planeta X“.
Mapa oblohy 19. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 17. 3. do 23. 3.
Měsíc je po úplňku. Večer je vysoko planeta Jupiter. V druhé polovině noci jsou nejlépe viditelné planety Mars a Saturn, ráno je Venuše jako jasná jitřenka. Aktivita Slunce je nyní spíše nízká. Začne astronomické jaro.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. března ve 20:00 SEČ.
Fotografická soutěž ESO. Autor: ESO.
Francouzská společnost "Ciel et Espace Photos" ve spolupráci s Evropskou jižní observatoří (ESO) vyhlašuje novou astrofotografickou soutěž "Photo Nightscape Awards (PNA)". ESO, jakožto partner organizující společnosti, věnuje vítězi profesionální kategorie výlet na Paranal, domov velkého dalekohledu ESO (VLT) a součást budovaného komplexu Paranal-Armazones.
Soustava antén radioteleskopu ALMA Autor: NRAO Mlhovina v Oriónu je domovem několika stovek mladých hvězd a dokonce i mladých protohvězd označovaných jako proplydy. Část z těchto vznikajících soustav spěje ke vzniku planet, zatímco v jiných soustavách je jejich stavební materiál – prach a plyn – vyfoukáván pryč nelítostným ultrafialovým zářením, produkovaným horkými hmotnými hvězdami spektrální třídy O, které se nacházejí v blízkém okolí.
Představa žlutého hyperobra HR5171 - eso1409 Autor: ESOKombinací nových a starých pozorování se podařilo odhalit exotický dvojhvězdný systém
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (009/2014): Pomocí interferometru ESO/VLTI (Very Large Telescope Interferometer) se vědcům podařilo odhalit dosud největší žlutou hvězdu a jednu z deseti největších dosud objevených stálic. Ukázalo se, že tento hyperobr má průměr více než 1300krát větší než Slunce. Navíc je součástí dvojhvězdného systému, ve kterém složky obíhají tak blízko sebe, že jsou ve vzájemném kontaktu. Pozorování shromážděná za uplynulých 60 let, některá získaná i amatérskými pozorovateli, také naznačují, že se tento výjimečný a pozoruhodný objekt poměrně rychle mění. Podařilo se jej tedy zachytit během významné ale krátké vývojové fáze jeho života.
Světelná reklama Autor: Jan KondziolkaObecně prospěšná organizace Acta non verba, známá též jako Kverulant.org, občanské sdružení Nechceme billboardy, dopravní policie a Astronomický ústav AV ČR dopisem vyzvaly nového ministra dopravy, aby jeho rezort pokračoval v přípravě novely zákona, která výrazně omezí zejména LED billboardy.
Čeljabinský bolid a nalezený meteorit. Autor: Telegraph.co.uk.Nejmenší planetky se srážejí se Zemí relativně často. Projevy jejich neškodné exploze v atmosféře označujeme jako bolidy, zbytky po těchto explozích mohou dopadnout na povrch Země jako meteority. Větší planetky se do Země trefí (naštěstí pro nás) jen výjimečně. Mnohem více jich však prolétá v blízkém okolí Země. Oba typy událostí se čas od času dostanou do médií, ale zdaleka ne všechny (to by ostatně média nepsala o ničem jiném). O velkém procentu těchto událostí se dokonce nedozvíme vůbec. Malé planetky ve většině případů explodují nad neobydlenými oblastmi, kde nezpůsobí žádný rozruch. Stejně tak i jejich průlety okolo Země naše technika mnohdy nezaznamená. Jak často k podobným událostem dochází se pokusí přiblížit tento článek.
Infografika – oxid uhelnatý kolem hvězdy Beta Pictoris pohledem teleskopu ALMA - eso1408 Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO) and NASA's Goddard Space Flight Center/F. ReddyALMA odhalila záhadný oblak plynu ve zbytkovém prachovém disku kolem hvězdy Beta Pictoris
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (008/2014): Astronomové využívající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v severním Chile oznámili nečekaný objev oblaku oxidu uhelnatého v prachovém disku kolem hvězdy Beta Pictoris. Jedná se o překvapivé pozorování, neboť se předpokládá, že molekuly tohoto plynu velmi rychle zanikají působením záření hvězdy. Musí tedy existovat nějaký proces, kterým se obsah oxidu uhelnatého neustále doplňuje – pravděpodobně jde o časté kolize malých ledových objektů jako jsou kometární jádra. Nové výsledky byly zveřejněny ve vědeckém časopise Science.
Skupinovka po vyproštění posádky, kosmonauti v křeslech (zleva: S. Rjazanskij, O. Kotov a M. Hopkins) Autor: NASARusové Oleg Kotov a Sergej Rjazanskij spolu s americkým kolegou Mikem Hopkinsem v noci na dnešek nasedli do své lodi Sojuz TMA-10M a po 166denní misi vyměnili prostředí Mezinárodní kosmické stanice opět za matičku Zemi. Na šťastném konci mezinárodní mise nic nezměnily ani konflikty kvůli Ukrajině, ani arktické počasí, které kosmonautům házelo klacky pod nohy, a ani neplánované přistání na území starého hřbitova.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
