Deimos - měsíc planety Mars.Publikované barevné snímky představují dva pohledy na měsíc Deimos, menší ze dvou známých měsíčků planety Mars, které byly pořízeny 21. 2. 2009 pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě americké kosmické sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter).
Jupiter na snímku ze sondy Cassini.Čtyři největší "galileovské" měsíce, obíhající kolem planety Jupiter, jsou možná poslední pozůstalí z minimálně páté generace měsíců, které obíhaly kolem této obří plynné planety v dosavadní historii Sluneční soustavy. "Všechny ostatní měsíce - a mohlo jich být více než 20 - byly pohlceny planetou již v počátcích existence Sluneční soustavy," říká Robin M. Canup(ová), Southwest Research Institute, Boulder, Colorado.
Model ulice - rozsvícená správná světla svítí jen doluDne 8. března se na Slovensku v kulturním domě v Sobotišti konala v rámci Mezinárodního roku astronomie vernisáž výstavy o světelném znečištění. Akce byla společným dílem Slovenského zväzu astronómov amatérov (SZAA), Slovenské astronomické spoločnosti (SAS) a České astronomické společnosti (ČAS). O výstavu je velký zájem a zahájila putování po celém Slovensku.
logo - kometaTato rubrika je pravidelně připravována a publikována ve Zpravodaji SMPH. Efemeridy všech pozorovatelných komet jsou pro zájemce dostupné na stránkách International Comet Quarterly ICQ, vyhledávací mapky vám v případě zájmu zhotovíme na požádání a zašleme e-mailem.
Dnes již legendární kniha Vesmír Dnes, 11. března 2009 by se historik astronomie RNDr. Zdeněk Horský, CSc., dožil osmdesáti let. Studoval filosofii a hudební vědu na Filosofické fakultě UK a astronomii a matematiku na Přírodovědecké fakultě UK. Pod vlivem profesora Otakara Zicha, též mého učitele, se soustředil na dějiny vědy.
stereo
Misia STEREO, pozostávajúca z dvoch observatórií, ktoré boli vypustené s cieľom študovať výrony koronálnej hmoty (CME) a slnečný vietor, sa blíži k libračným oblastiam L4 a L5 sústavy Zem - Slnko.
Tak hodně štěstí, posádko!V pátek dostal po dlouhých odkladech povolení ke startu raketoplán Discovery, který má na Mezinárodní kosmickou stanici doručit poslední pár solárních panelů. Start je naplánován na čtvrtek 12. března ve 2:20 ráno. Sledujte online přenos na astro.cz od 1:00.
Artur KrausAno, tak pokud Vám nadpis připadá poněkud povědomý, máte naprostou pravdu. Trochu jsem si ho vypůjčil a poupravil z jistého filmu. Nicméně i tak můžete již na první pohled vyčíst, kudy se budou ubírat další řádky tohoto článku. Rád bych Vám přiblížil osobnost renezančního člověka, kterého známe nejen jako zakladatele první lidové hvězdárny v českých zemích, ale i jako průkopníka technických novinek a sportu v různých jeho podobách.
Saturn naklání prstence. Autor: Efrain Morales RiveaVečerní oblohu po západu Slunce pomalu ale jistě začínají zdobit jarní souhvězdí. Hned zvečera se proto nad východním obzorem naskytne krásný pohled na souhvězdí pravděpodobně nejpodobnější svému názvu ze všech známých, a to souhvězdí Lva. Při podrobné prohlídce se ale v tomto souhvězdí nachází jedna výrazná hvězda navíc, konkrétně v jeho jihovýchodním cípu. Nejde o hvězdu, ale planetu Saturn.
Každý týždeň Vám predstavujeme tri odlišné objekty nočnej oblohy, z ktorých je:
Podcast Astronomy.com
prvý objekt viditeľný voľným okom alebo triédrom - Úľ M44
druhý objekt nájdete malým ďalekohľadom - M50
a tretí objekt je z kategórie "deep-sky" pre všetkých nadšených pozorovateľov s aspoň 8-palcovým ďalekohľadom - Rozeta
Redakce: Od tohoto týdne se na astro.cz budete setkávat s překlady podcastů z astronomy.com, budou vycházet pravidelně v pátek, či v sobotu. Příští týden vyjde vyjímečně několik dílů. Věříme, že se bude jednat o vítanou inspiraci k pozorování.
Start rakety Delta II s družicí KeplerV sobotu 7. března přesně ve 4:49:57,465 našeho času se do vesmíru vydal kosmický dalekohled Kepler. Během nejméně 3,5 let trvající mise bude hledat exoplanety, které jsou podobné Zemi a obíhají okolo svých sluncí v zóně života.
Schéma startu rakety Delta II s družicí Kepler.V noci na sobotu se do vesmíru vydává kosmický dalekohled Kepler. Jeho cílem je poprvé v historii hledat planety podobné Zemi, na jejichž povrchu by se mohl nacházet život. Mise v délce minimálně 3,5 roku má začít v sobotu ve 4:49 našeho času. Sledujte start družice Kepler živě prostřednictvím internetu...
Kulová hvězdokupa M2Tentokrát zavítáme do souhvězdí Vodnáře. Velká kulová hvězdokupa M2 (NGC 7089; GC 4678) se nachází v nepředstavitelné vzdálenosti 37 500 světelných let, tedy dále než jádro naší Galaxie. Pro alespoň nějakou představu je možno uvést, že nadzvukovému dopravnímu letadlu Concorde by cesta ze Země někam do této hvězdokupy trvala asi sedmnáct miliard let. Od velkého třesku před asi 13,7 miliardami let, tedy ani za celou dobu existence vesmíru, by tam nemohlo doletět. To vše za předpokladu, že by se vzdálenost hvězdokupy po celou dobu cesty neměnila.
Družice KeplerTiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 128 z 5. 3. 2009
Jsme ve vesmíru sami? Stejnou nebo podobnou otázku si alespoň jednou položil snad každý. Lidstvo se v těchto dnech chystá udělat doposud největší krok k zodpovězení této otázky. Na floridském Mysu Canaveral je ke startu připraven kosmický dalekohled Kepler. Hrdě nesoucí jméno hvězdáře, jenž počátkem 17. století působil v Praze, se má v sobotu 7. března vydat dalekohled NASA do vesmíru. Jeho cílem je najít planety, na kterých by se mohl nacházet život.
Obr. 2: Protuberanční nástavec (podle Hähnela) Sluneční erupce bezesporu patří mezi nejpozoruhodnější jevy, které souvisí se sluneční činností. Každého pozorovatele uchvátí svou mohutností, dynamikou a nepřeberným bohatstvím tvarů.
Mlhovina Helix.Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (007/2009): Na observatoři ESO La Silla byl přístrojem Wide Field Imager pořízen nový snímek planetární mlhoviny Helix. Na pozadí snímku můžeme, mimo samotnou mlhovinu, netradičně pozorovat také hojné množství vzdálených galaxií.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
