Srážka dvou planet Astronomové z Tennessee State University a California Institute of Technology se domnívají, že u hvězdy s označením BD+20 307, která se nachází asi 300 světelných let od Země v souhvězdí Berana, došlo ke srážce dvou planet zemského typu. Nasvědčuje tomu přítomnost obrovského množství prachu. Kosmická rentgenová observatoř Chandra odhalila poblíž hvězdy BD+20 307 až milionkrát více prachu, než se ho nachází v okolí Slunce.
Astronomové z celého světa se zkombinovali informace získané z pozemních i družicových pozorování, aby porozuměli nejjasnější pozorované explozi v naší historii. Zpracování dat odhalilo, že výtrysk (jet) gama záblesku GRB 080319B byl namířen přímo na Zemi.František MartinekKosmonautika
Přistání Shenzhou 7Dva čínští kosmonauti úspěšně absolvovali první výstup mimo palubu kosmické lodi - do volného kosmického prostoru. A to teprve při třetím čínském pilotovaném letu. Čínský kosmonaut Zhai Zhigang zcela opustil kosmickou loď na dobu 14 minut. Druhý z kosmonautů Liu Boming se rovněž nacházel v dehermetizovaném orbitálním modulu a krátce se z výstupního otvoru vyklonil.
Shenzhou 7Ve čtvrtek 25. září 2008 vyslala Čína do vesmíru trojici svých kosmonautů, jejichž cílem je mj. uskutečnit výstup mimo palubu kosmické lodi - do volného kosmického prostoru. Start kosmické lodi Shenzhou 7 se uskutečnil pomocí nosné rakety Long March 2F z kosmodromu Jiuquan (severozápadní Čína).
M31_MMyslivecLéto pomalu končí a Lyra s Labutí a Orlem opouštějí hvězdné pódium, aby je uvolnili dalším aktérům vesmírných představení. Co tedy může naprostý začátečník vidět na podzimní hvězdné obloze? Pod dobrou oblohou je toho spousta i pouhým okem. My se ale podíváme pomocí malého hvězdářského dalekohledu nebo i triedru. Prvním z na podzim dobře viditelných souhvězdí, které si představíme, je Andromeda.
Ilustrační obrázek magnetaru ukazuje popraskaný povrch neutronové hvězdy a plazmu pohybující se podél magnetických siločar. Autor: NASAV prvním říjnovém čísle prestižního časopisu Nature vychází článek mezinárodního týmu vědců ze 13 zemí. Mezi nimi jsou také čtyři čeští vědci: Mgr. Martin Jelínek a Mgr. Petr Kubánek z Andaluského astronomického ústavu v Granadě (IAA CSIC, Španělsko), Ing. Stanislav Vítek z Elektrotechnické fakulty ČVUT a Doc. RNDr. René Hudec, CSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. Článek popisuje nečekaný objev jasných optických záblesků vesmírného původu, souvisejících pravděpodobně s eruptivní aktivitou mladé neutronové hvězdy - magnetaru v naší Galaxii. Objev přednesl před třemi týdny Doc. R. Hudec jménem celého týmu vedeného Dr. Albertem Castrem-Tiradem na mezinárodní konferenci v turecké Foce.
Hubblův kosmický dalekohledUkázka z připravované knihy "Raketoplány - příběh kosmických korábů".
Najde se asi jen málo lidí, kteří v životě neslyšeli o Hubblovu kosmickém dalekohledu. Ale málokdo už ví, že byl vynesen do vesmíru raketoplánem. Stalo se tak 24. dubna 1990 při misi STS-31 raketoplánu Discovery. Start měl původně proběhnout už o dva týdny dříve, ale došlo k odkladu kvůli problémům s hydraulickým systémem. Během předstartovních příprav se udál ještě jeden kuriózní problém. Při nakládání dalekohledu bylo poblíž dveří nákladového prostoru objeveno několik desítek moskytů. Ti se v okolí Kennedyho vesmírného střediska vyskytují v hojném počtu. Tradiční repelent nepřipadal v úvahu, hrozilo by poškození Hubblova dalekohledu, takže museli být odchytání pomocí pastí ručně.
SkylabLety amerických astronautů na Měsíc skončily kvůli škrtům v rozpočtu o 3 mise dříve oproti původnímu plánu. Tyto škrty neminuly ani program Apollo Aplications, který následoval pilotovaným letům na Měsíc. Uskutečnila se z něj jen jedna část - vypuštění orbitální stanice.
Vlajka Evropské unieJiž počtvrté se Česká astronomická společnost spolu s řadou dalších astronomických institucí a organizací v České republice zapojí do Evropské noci vědců. Ke zhruba 200 městům v 30 zemích Evropy se poslední zářijový pátek (26.9.2008) přidá také řada astronomických míst v České republice.
Astronomové prostudovali protoplanetární disky okolo mladých, Slunci podobných hvězd. Díky kombinaci důmyslných postupů a možností VLT mohli tyto disky prozkoumat v nebývalých detailech a odhalit tak pohyb a rozložení plynu v jejich vnitřních částech.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekOtevíráme pro Vás již šestý ročník Astronomické olympiády. Je určena zájemcům o přírodní vědy, o astronomii, o soutěžení, všem s chutí poměřit si svoje znalosti. Astronomická olympiáda probíhá na základních školách, víceletých gymnáziích a středních školách tříkolově.
Hřebínek pro měření expanze vesmíruTisková zpráva Evropské jižní observatoře (026/2008): Astronomové by prostřednictvím svých přístrojů rádi zodpověděli některé základní otázky, například jak probíhá expanze vesmíru, nebo objevili Zemi podobné planety obíhající kolem cizích hvězd. První představení nové kalibrační techniky pro přesné spektrografy je k těmto cílům opět přiblížilo. Metoda je založena na technologii zvané "frekvenční laserový (optický) hřeben", za kterou byli autoři oceněni Nobelovou cenou, a byla představena tento týden v časopise Science.
Nainstalovaný nový dalekohled NewtonV polovině letních prázdnin vyhlásila vsetínská hvězdárna veřejnou soutěž o pojmenování jejího nového astronomického dalekohledu Newton 300/1700.
Jeho výrobcem je pan Jiří Drbohlav ze Rtyně v Podkrkonoší a na naši hvězdárně byl dalekohled nainstalován 14. července 2008. A hned o dva dny později s ním
proběhlo první, zatím jenom zkušební, astronomické pozorování. Nový dalekohled je určen zejména pro odbornou činnost, kterou se vsetínská hvězdárna zabývá, a
to je CCD fotometrie komet. Ale zpět k soutěži. Uzávěrka byla poslední prázdninový den v neděli 31. srpna 2008 a celkem se sešlo úctyhodných 65 návrhů, ze
kterých byl následně vybrán jeden vítězný.
J. Grygar při přednášce v Ostravě dne 20. září 2008. Autor: P.KubalaO tomto víkendu zavítal na sever Moravy náš přední popularizátor astronomie a čestný předseda České astronomické společnosti dr. Jiří Grygar. Na jednu z jeho přednášek jsme se vydal i já…
Obr. 3: centrování hlavního zrcadla; pohled do tubusu při nevycentrovaném zrcadle (A), pohled do tubusu při vycentrovaném zrcadle (B); 1 - objímka sekundárního zrcadla, 2 - okulárový tubus, 3 - objímka sekundárního zrcátka, 4 - hlavní zrcadloTeleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Sonda MAVEN určená k výzkumu atmosféry MarsuZ celkem 20 návrhů misí k rudé planetě vybrala NASA projekt nazvaný Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN
(MAVEN). Již z názvu vyplývá, že hlavním předmětem zkoumání tentokrát bude atmosféra Marsu a její vývoj.
Start sondy je naplánován na konec roku 2013 a již od podzimu 2014 by měla na Zemi posílat cenná data o marsovské atmosféře.
Velké stěhování – započala další významná fáze modernizace teleskopu KLENOT.Velké astronomické zrcadlo o průměru 106 centimetrů se ve středu 17.září 2008 vydalo na dlouhou cestu z Kleti do německé Jeny, kde jej odborníci-optikové vyčistí a pokryjí novou odraznou vrstvou. Zrcadlo je nejdůležitější a nejcennější součástí teleskopu KLENOT, který na Kleti už sedm let slouží ke studiu planetek a komet, zejména planetek pohybujících se v blízkosti Země. Mohutné parabolické zrcadlo ze sklokeramiky váží 270 kilogramů, proto na jeho vyjmutí z tubusu dalekohledu a následný transport z kopule hvězdárny bylo třeba jak šikovných rukou pozvaných odborníků i místních hvězdářů, tak velký jeřáb.
Logo mise STS-125 Jen málokterý člověk nikdy neslyšel o Hubblově kosmickém dalekohledu. Legendární astronomický přístroj se stal minimálně stejně slavný jako muž, jehož jméno nese. Obíhá okolo Země už od dubna 1990 a na svém kontě má řadu významných i méně významných objevů. O to, aby jich bylo víc, se má postarat posádka raketoplánu Atlantis při misi STS-125. Jejím cílem je prodloužit životnost Hubblova dalekohledu nejméně do roku 2013. Start nejsledovanější mise za poslední léta je naplánován na 10. října.
Planeta Země - dnes a zítraV lednu 2006 byl na základě spojené iniciativy IUGS, Mezinárodní unie geologických věd a organizace UNESCO vyhlášen na Valném shromáždění OSN rok 2008 jako Mezinárodní rok planety Země. Tato iniciativa je svým rozsahem zcela mimořádná pro oblast věd o Zemi.
Cílem této iniciativy je připomenout a přiblížit opomíjený význam geověd pro celosvětový udržitelný rozvoj, omezení přírodních rizik, racionalizaci výstavby a optimální využívání přírodních zdrojů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
