Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce Ostatní

Nedostupnost astro.cz

Dobrý den, o víkendu došlo k neplánovanému výpadku serveru astro.cz. Příčiny v současné době hledáme. Omlouváme se za způsobené potíže.
František Martinek Kosmonautika

Evropa připravuje novou kosmickou sondu na Mars

ESA_rover_2011.jpg
V současné době obíhá kolem planety Mars evropská kosmická sonda s názvem Mars Express (start 2. 6. 2003) - samozřejmě kromě amerických sond Mars Global Surveyor a Mars Odyssey. Z oběžné dráhy pořizuje poměrně kvalitní snímky vybraných oblastí povrchu Marsu, na nichž byly zaregistrovány například oblasti pokryté zbytky ledu či zřetelné stopy působení tekoucí vody v dávné minulosti.

Evropská kosmická agentura ESA rozhodla o realizaci dalšího projektu - vyslání pojízdné laboratoře na povrch Marsu, jejíž koncepce počítá mj. s využitím vrtné soupravy pro odběr vzorků horniny. Za několik let se k Marsu vydá kosmická sonda s jedním marsochodem a s vědeckou stanicí na palubě, které budou dopraveny na povrch Marsu.

František Martinek Kosmonautika

Demonstrátor-2: čtvrtý pokus o start

IRDT1.jpg
Svého druhu unikátní nafukovací brzdící a návratové zařízení Demonstrátor-2 (D-2R) se znovu připravuje k letové zkoušce v kosmických podmínkách. Podle informací zástupců NPO im. S. A. Lavočkina je tento experiment naplánován na září 2005.

Start nafukovacího návratového zařízení Demonstrator-2 (v anglické terminologii IRDT - Inflatable Reentry Descent Technology) byl původně plánován na červenec 2005. Start se uskuteční z atomové ponorky pomocí nosné rakety "Volna", která vznikla konverzí balistické vojenské rakety RSM-50. Cílem této zkoušky je potvrdit možnosti využití pneumatických brzdících systémů s pružnou tepelnou ochranou pro dopravu různých nákladů z vesmíru na Zemi.

Tomáš Bezouška Ostatní

Vyšel Astropis 3/2005

apisss.jpg
Právě vyšlo letošní třetí číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 12 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o prodejních místech, o předplatném a o obsahu jednotlivých čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.
  • P. Gabzdyl: Tvář sopek
  • J. Tichá: Drtivý dopad
  • J. Grygar, M. Prouza: Letošní pohled na vesmír vloni
  • M. Švanda: Jak byla změřena rychlost světla
František Martinek Kosmonautika

HST a Měsíc: výběr místa pro obydlenou základnu

Aristarchus_Clementine.jpg
Astronomové nyní využívají Hubblův kosmický dalekohled (HST) k průzkumu Měsíce za účelem zjištění nejvýhodnějších oblastí pro vybudování dlouhodobé obydlené základny.

Předcházející mise zkoumaly Měsíc v širokém spektru vlnových délek elektromagnetického záření. Avšak v žádném případě nebylo dosaženo takového rozlišení, jakého je schopen HST při výzkumu Měsíce v oboru ultrafialového záření - předpokládá se získání fotografií, na nichž bude možno rozlišit oblasti o velikosti 50 m.

František Martinek Sluneční soustava

Saturnovy prstence mají vlastní atmosféru

Saturn_ring.jpg
Data z kosmické sondy Cassini naznačují, že majestátný systém Saturnových prstenců má svoji vlastní atmosféru - nezávislou na atmosféře planety. V průběhu těsného průletu kolem prstence byly některé přístroje na palubě sondy Cassini schopny zjistit, že v okolí prstenců se nachází velice řídká atmosféra, složená především z molekul kyslíku. Je velice podobná atmosférám kolem Jupiterových měsíců Europa a Ganymed.
František Martinek Sluneční soustava

SOHO a 1000 komet v blízkosti Slunce

SOHO_1000.jpg
Toni Scarmato, vysokoškolský učitel z Itálie, objevil na fotografiích pořízených kosmickou sluneční observatoří SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) již 999. a 1000. kometu, když si prohlížel poslední fotografie ze dne 5. 8. 2005. "Tuto kometu chci věnovat své ženě Rosy a svému synovi Kevinovi jako kompenzaci za čas, strávený objevováním komet na snímcích z observatoře SOHO," prohlásil Scarmato.
František Martinek Kosmonautika

Rusko připravuje turistický výlet na Měsíc

Sojuz_Mesic.jpg
Ředitel ruské konstrukční kanceláře RKK Eněrgija Nikolaj Sevastjanov představil ve čtvrtek 18. 8. 2005 na mezinárodním letecko-kosmickém aerosalonu MAKS-2005 projekt dvanáctidenního letu k Měsíci s jeho obletem, určený pro kosmické turisty. Scénář letu předpokládá, že po dvoudenním letu na oběžné dráze se kosmická loď Sojuz s posádkou na palubě připojí k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Zde posádka stráví dva dny, aby si odpočinula a adaptovala se na podmínky beztížného stavu.
František Martinek Vzdálený vesmír

Naše Galaxie není jen tak obyčejnou galaxií ve vesmíru

Milky_Way_galaxy.jpg
Galaxie, označované někdy jako hvězdné ostrovy, rozdělujeme podle tvaru na eliptické, spirální, spirální s příčkou a nepravidelné. Dlouhou dobu se předpokládalo, že naše Galaxie patří mezi "normální" spirální galaxie, jak se o tom můžete dočíst ve starších knihách a časopisech. Nedávno však astronomové provedli doposud nejkomplexnější průzkum struktury naší Galaxie a získali nové důkazy o tom, že se velmi odlišuje od běžných spirálních galaxií. K pozorování použili kosmický dalekohled NASA s názvem Spitzer Space Telescope, který byl na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěn 25. 8. 2003.
Jan Palouš Ostatní

26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie proběhne za rok v Praze

Ve dnech 14. - 25. srpna 2006, tedy přesně za rok, se v České republice uskuteční 26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU). Toto vrcholné světové zasedání astronomů se koná jednou za tři roky a do hostitelské země se vždy sjede několik tisíc astronomů z celého světa. Nad pražským valným shromážděním Mezinárodní astronomické unie převzali záštitu president republiky Václav Klaus, předseda Akademie věd Václav Pačes, rektor University Karlovy Ivan Wilhelm, rektor Českého vysokého učení technického Jiří Witzany, rektor Masarykovy university v Brně Petr Fiala a primátor hlavního města Prahy Pavel Bém.

František Martinek Kosmonautika

Japonská sonda Hayabusa se blíží k planetce Itokawa

hayabusa1.jpg
Téměř dva roky a tři měsíce po startu (9. 5. 2003) se japonská sonda Hayabusa dostala "na dohled" ke svému cíli - k planetce (25 143) Itokawa. Během dosavadního letu absolvovala gravitační manévr při průletu kolem Země v květnu 2004 a poprvé při výzkumu planetek zahájila setkávací manévr s tzv. blízkozemní planetkou. K vlastnímu setkání dojde v průběhu příštího měsíce.
František Martinek Kosmonautika

Sergej Krikaljov ustanovil nový rekord v pobytu ve vesmíru

Krikaljov.jpg
Dnes, tj. 16. 8. 2005 v 9:44 moskevského času, se stal Sergej K. Krikaljov, současný velitel dlouhodobé posádky na Mezinárodní kosmické stanici ISS, novým rekordmanem v kumulované délce pobytu ve vesmíru. Předcházející rekord, který držel od srpna 1999 další ruský kosmonaut Sergej V. Avdějev, měl hodnotu 747 dnů 14 hodin 14 minut a 11 sekund. K jeho dosažení absolvoval Avdějev tři pobyty na kosmické stanici MIR.
Pavel Marek Ostatní

6. Herzbergerské setkání dalekohledů - pojeďte se podívat 1m DOBSONEM

image001.jpg

O víkendu 2. - 4. září 2005 se koná již 6. ročník Herzbergerského setkání dalekohledů. Setkání se uskuteční pár desítek kilometrů za našimi západními hranicemi asi 50km za Drážďanami.

Česká astronomická společnost - POSEC, přístrojová a optická sekce a soukromá astronomická observatoř SKYMASTER si Vás tímtodovoluje pozvat na tuto jistě velmi zajímavou akci.

Podrobnosti na stránce POSEC.

František Martinek Kosmonautika

Mars Reconnaissance Orbiter - další průzkumník Marsu

MRO_1.jpg
Dne 12. srpna 2005 ve 13:43 SELČ byla směrem k planetě Mars vypuštěna další americká kosmická sonda MRO - Mars Reconnaissance Orbiter, která by měla významně přispět k rozšíření našich znalostí o rudé planetě. Startovní hmotnost sondy dosáhla více než dvou tun (2180 kg). Její start zabezpečila nosná raketa Atlas V-401 o výšce 57 m a startovní hmotnosti 333 tuny.
Marcel Bělík Multimédia

Astrofotograf roku 2005 - uzávěrka se blíží

logo_2005.jpg
Milí fotografové noční oblohy. Velmi rychle se blíží uzávěrka fotosoutěže "Astrofotograf roku 2005", která je již 15. srpna. Máte tedy poslední možnost zaslat na Hvězdárnu v Úpici své příspěvky do této soutěže a zůčastnit se tak boje o titul "Astrofotograf roku 2005". Pokud se obáváte, přečtěte si článek našeho předního odborníka na zpracování obrazu a velmi zkušeného foto- i astro-fotografa Prof. RNDr. Milose Druckmullera, CSc. z VUT Brno, který tuto akci podpořil.
František Martinek Sluneční soustava

Planetka Sylvia a její dva měsíce

Planetka_Sylvia_1.jpg
Astronom Franck Marchis (University of California, Berkeley, USA) s týmem spolupracovníků z Observatoire de Paris (Francie) objevili první trojplanetku: dvě malé planetky obíhají po různých drahách kolem větší planetky s názvem (87) Sylvia, která byla objevena v roce 1866. Některé z planetek, obíhajících kolem Slunce, tak mohou vlastnit svůj miniaturní "planetární systém".
František Martinek Vzdálený vesmír

Spitzerův dalekohled objevil "neviditelné" černé díry

Spitzer_kvasary.jpg
Velké množství těch největších černých děr, nacházejících se ve vesmíru, konzumovalo okolní hmotu tak říkajíc "za zavřenými dveřmi" - alespoň doposud. Americký kosmický dalekohled Spitzer Space Observatory, který svým ostrým infračerveným "zrakem" pronikl přes oblaka galaktického prachu, zjistil, že se zde nacházejí chybějící populace černých děr, známých jako kvasary.


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »