Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Martin Gembec Ostatní

Jizerská oblast tmavé oblohy nejlepší turistickou atrakcí Euroregion Tour 2023

Jizerská oblast tmavé oblohy (JOTO) se svým stánkem opět prezentuje na tradiční regionální výstavě Euroregion Tour. Místní Hospodářská komora uspořádala soutěž pro vystavovatele o nejlepší zážitek v Trojzemí. Zaslouženými držiteli ocenění se stali vystavující farmáři, řemeslníci a Muzeum skla a bižuterie. Na nejvyšší ocenění však pro nás překvapivě dosáhla JOTO. Snad se tak stalo pro každoroční neutuchající snahu zaujmout malé i velké a aktivně jim pomoci vysvětlit vše, co je zajímá a ukázat jim krásy noční oblohy na Jizerce i jinde. Moc děkujeme a pokud máte cestu kolem, jsme tu i v sobotu 11. 3. od 9 do 18 hodin. Najdete nás v Eurocentru v Jablonci nad Nisou hned u vchodu.

Miloš Podařil Ostatní

Návrhy na Cenu Františka Nušla 2023

Cena Františka Nušla je nejvýznamnějším ocenění, které Česká astronomická společnost každoročně uděluje. Cena je určena významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla 2023 je možné dle statutu Ceny podávat do konce března. Těšíme se na vaše nominace!

Marcel Bělík Multimédia

ČAM za únor 2023: Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek

„Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“,

jehož autorem je Roman Hujer

 

Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo mnoha médii s příslibem fantastické podívané, realita byla poněkud jiná. K jejímu zahlédnutí pouhým okem bylo třeba tmavé oblohy a dobrá mapka. Tak to u komet často bývá. V rámci pozorovacího zápalu jsme však trochu zapomněli na druhou poměrně jasnou kometu tohoto období. A tak vám je obě v podobě vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, nyní přinášíme. Autorem fotografie je astrofotograf Roman Hujer.

 

Michal Švanda Vzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (239): Záhada opticky tmavých oblaků neutrálního vodíku v kupě galaxií ve Lvovi

Kupy galaxií jsou tvořeny nejen galaxiemi samotnými, ale také útvary, v nichž jednoznačně převažuje plynná složka. Často není na první pohled zřejmé, jak tyto nehvězdné útvary vznikly. Rhys Taylor a jeho kolegové z Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU i ze zahraničí studovali několik zajímavých exemplářů těchto útvarů nacházejících se v kupě galaxií Lev I.

Marek Kolasa Ostatní

Pozvánka na seminář ASTRO@PRAHA.2023

Amatérská prohlídka oblohy a Planetum vás srdečně zvou na tradiční víkendový seminář APO, který se tentokrát koná v pražském planetáriu, a nese tedy název ASTRO@PRAHA.2023. Čeká na vás bohatý program plný přednášek, pořad v planetáriu a plno prostoru pro diskuzi!

Martina Pavelková Sluneční soustava

Sluneční aktivita v únoru 2023

Přestože to okem obvykle není vidět, na naší nejbližší hvězdě se neustále něco děje. Astronomové ji díky kosmickým družicím a mnoha specializovaným dalekohledům mají pod neustálým dohledem. Na Slunci probíhají erupce, protuberance a občas od něj odletí plazma. Přinášíme přehled toho nejzajímavějšího, co se dělo na Slunci  ve druhém měsíci tohoto roku.

Martin Gembec Úkazy

10. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 3. do 12. 3. 2023. Měsíc bude v úplňku. Na večerní obloze už je Venuše výše než Jupiter. Nejvýše zůstává Mars. Slunce je aktivní a dočkali jsme se slabých polárních září. Kometa C/2022 E3 (ZTF) už je v Eridanu. Na ISS se mění posádky Crew-5 za Crew-6. Na svou premiéru čekají hned dvě rakety – americká Terran 1 a japonská H3. Připomínáme výročí dvou českých astronomů – 100 let narození Milana Neubauera a 90 let Jaroslava Dykasta.

Martin Gembec Multimédia

Fotogalerie: Konjunkce Venuše a Jupiteru 2023

1. a 2. března 2023 se k sobě na obloze přiblížily dvě nejnápadnější planety – Venuše a Jupiter. Nad jihozápadním až západním obzorem jsme je díky velmi příznivému počasí mohli snadno pozorovat jako dvě velmi jasné hvězdy těsně při sobě. 1. 3. byla Venuše vpravo a trochu níže než Jupiter, 2. 3. už byla nad Jupiterem. Po oba dva dny se nám planety vešly do zorného pole dalekohledu. Úhlová vzdálenost mezi nimi byla asi 40 úhlových minut. Fotografie setkání se nám sešla ze všech končin České i Slovenské republiky.

Jan Herzig Vzdálený vesmír

Observatoř Chandra objevila obrovské černé díry na kolizním kurzu

Rentgenový vesmírný teleskop Chandra sledoval dva páry supermasivních černých děr v trpasličích galaxiích. V obou případech přitom tyto trpasličí galaxie směřují ke vzájemné srážce. Je to úplně poprvé, kdy se astronomům podařilo takovýto jev zachytit. Jeho pozorování přinese důležité informace o formování černých děr v raném vesmíru.

Pavel Suchan Úkazy

Bude dnes z našeho území viditelná polární záře?

Polární záře bývá z našeho území vidět zcela výjimečně. Včera se sešly okolnosti, takže hlavně obyvatelé severní část území republiky se mohli podívat na tento zřídkavý úkaz. Dnes by měla Zemi zasáhnout další sluneční erupce, přesto není jisté, že polární záři uvidíme.
 

Martin Gembec Úkazy

9. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 2. do 5. 3. 2023. Měsíc bude dorůstat od první čtvrti k úplňku. Na večerní obloze dojde ke konjunkci jasných planet – Venuše a Jupiteru. Mars bude v konjunkci s Měsícem. Aktivita Slunce je zvýšená. Kolem 3. března nastávají záblesky geostacionárních družic. K ISS odstartuje nová dlouhodobá posádka – mise Crew 6. Zároveň je na cestě také kosmická loď Sojuz MS-23 bez posádky jako náhrada za poškozený Sojuz MS-22 čímž si posádka stávající lodi prodlouží pobyt na víc než rok. Před 45 lety se do vesmíru vydal na palubě Sojuzu 28 první československý kosmonaut Vladimír Remek. Před 100 lety se narodil známý britský astronom Sir Patrick Moore.

Miloš Forst Osobnosti

Odešla významná česká astronomka Zdeňka Plavcová

S lítostí musím čtenářům oznámit, že 25. ledna tohoto roku náhle zemřela na srdeční selhání ve věku 92 let v Los Angeles česká astronomka Dr. Zdeňka Plavcová. V roce 1969 odešla se svojí rodinou do Spojených států, když předtím se svým manželem Miroslavem Plavcem působila v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově.

Jan Kondziolka Světelné znečištění

Konference Proměny noci

Česká astronomická společnost ve spolupráci s CHKO Beskydy pořádá mezioborovou konferenci, jejímž jednotícím tématem bude tma, noc, noční přidané světlo, proměny nočního prostředí. Konference se koná v Planetáriu Ostrava v sobotu 4. 3. 2023, program bude začínat od 9 hodin, s možností pokračování do nočních hodin s možností odborných ukázek či astronomického pozorování.

 

Michal Švanda Sluneční soustava

Výzkumy v ASU AV ČR (238): Genetické algoritmy odhalují taje fragmentace bolidů

Když meteoroid prolétá zemskou atmosférou, dochází k celé řadě procesů, které mají společného jmenovatele: hmotnost prolétajícího tělíska klesá. Tělísko se třepí na menší, mluvíme o tzv. fragmentaci. Tomáš Henych se spolupracovníky z ASU navrhl inovativní počítačový program, který umožňuje nalézt solidní popis fragmentace prolétajícího bolidu s pomocí genetických algoritmů. 

Marcel Bělík Ostatní

Den hvězdáren a planetárií 24. března 2023

24. března 2023 nás čeká již pátý ročník Dne hvězdáren a planetárií. Vyhlašuje jej Asociace hvězdáren a planetárií a jeho cílem je přiblížit astronomii a hvězdárny neastronomům. Termín je totiž volen tak, aby bylo možno na obloze pozorovat Měsíc v období kolem první čtvrti. Jedná se asi o nejvhodnější objekt na naší obloze, který je dobře pozorovatelný například i pro menší děti a seniory dalekohledem. Ovšem vybrané hvězdárny a planetária vám představí nejen Měsíc.

Martin Gembec Úkazy

8. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 2. do 26. 2. 2023. Měsíc je v novu. Dorůstající srpek se objeví na večerní obloze a nastane i pěkná konjunkce s jasnou Venuší a Jupiterem. Slunce je stále velmi aktivní, rozkolísá se i zemské magnetické pole. K ISS by se měla vydat kosmická loď Sojuz MS-23 bez posádky jako náhrada za poškozený Sojuz MS-22. Poškozený Progress MS-21 se odpojil dle původního plánu, tedy 18. února. Chystá se start další dlouhodobé mise Crew-6. Před 100 lety se narodil český astronom Josip Kleczek.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »