Co je to sluneční cyklus?

Slunečním cyklem neboli cyklem sluneční aktivity jsou označovány periodické změny v různých projevech sluneční aktivity. Sem patří například sluneční skvrny (Wolfovo nebo relativní číslo), sluneční erupce, fakule, protuberance, ale např. i rádiové záření. Cyklus sluneční aktivity trvá v průměru 11 roků. To je doba, která uplyne od minima sluneční aktivity do dalšího minima, což je období, kdy je Slunce relativně v klidu. V té době mohou trvat i několikaměsíční období, kdy není na Slunci pozorována žádná sluneční skvrna, tj. relativní číslo slunečních skvrn je rovno nule a i další projevy sluneční aktivity jsou minimální. Naopak v době maxima se může na Slunci nacházet velký počet slunečních skvrn, může docházet i k několika velkým slunečním erupcím denně a rovněž další parametry sluneční aktivity vykazují vysoké hodnoty.

Oficiální výsledková listina Astrosoutěže 2002

Meziplanetární dálnice zlevní sondy

17. července se na internetu objevily články (CNN, NASA), kdebylo nesprávně uvedeno, že mise Genesis byla první,krerá použila gravitační dálnici v slunečním systému. Ta bylapopsána v textu "meziplanetární dálnice". Následující upravenátisková zpráva NASA uvádí na pravou míru uvedené skutečnosti a přidává historické pozadí.

Dálnice slunečním systémem se podobá rozsáhlému poli rozsáhlých tunelů a potrubí okolo Slunce a planet, jak bylo předpovězeno inženýry z NASA JPL. Dálnice může snížit množství potřebného paliva pro budoucí mise.

Maximum proměnné hvězdy omikron Ceti

Trpasličí galaxie továrnami na kyslík?

Astronomové objevili, že blízká trpasličí galaxie NGC 1569 rozprašuje kyslík a další těžké prvky do okolního prostoru. Tato pozorováníobservatoře Chandra podporují teorii, že trpasličí galaxie jsoupůvodcem většiny těžkých prvků v mezigalaktickém prostoru.

Podklad na Vaši obrazovku od HST

planetka 2002 NT7

Na serveru www.planetky.cz naleznete zajímavý článek o asteroidu 2002 NT7. V článku naleznete snímek tělesa a schéma jeho dráhy. Tato panetka by se mohla v roce 2019 srazit se Zemí.

Nová generace dalekohledů pro amatérské astronomy

NASA podporuje observatoř Chandra

Nasa prodlouží kontrakt se Smithsonian Astrophysical Observatory v Cambridge, Massachussets do srpna 2003 na poskytování vědecké podpory rentgenové observatoři Chandra. Ta je jedním z velkých přístrojů, které pomáhají porozumět struktuře a vývoji Vesmíru.

Nové číslo JihoČASu

Právě vyšlo nové číslo občasníku jihočeské pobočky ČAS.Toto číslo obsahuje články o Sluneční aktivitě, projektu KLENOT a několik dalších zajímavých zpráv.

Občasník je možné získat ve formátu pdf.

Rezignace dr. Petra Pravce na funkci předsedy ČAS

Dne 4. července 2002 zaslal předseda ČAS dopis s návrhem na svojí rezignaci. Hlavním důvodem uvedl rodinné a zdravotní důvody. "Jde v prvé řadě o rodinné a zdravotní důvody, které mi v posledním roce nedovolují věnovat téměř žádný čas a energii dobrovolným aktivitám. Mohu věnovat jen minimum času cestám mimo mé bydliště nebo pracoviště, což se jeví jako nedostatečné.", uvedl ve své rezignaci Petr Pravec.

Výkonný výbor na své řádné schůzi 10. července 2002 rezignaci přijal a poděkoval Petru Pravcovi za jeho více jak roční působení v čele společnosti. Výkonný výbor zvolil do funkce předsedy dosavadního místopředsedu Štěpán Kováře, místopředsedou se stal Petr Bartoš a sekretářem Karel Mokrý. Celý zápis z jednání Výkonného výboru naleznete v sekci zápisy.

Asteroid 2002 NT7 může zasáhnout Zemi

Důchodový život hardwaru z HST

Vzácný pohled na umírající hvězdu

Počet exoplanet přesáhl hranici 100

Sluneční hodiny v Čechách

Astronomické přístroje a potřeby dostupné v ČR - Sluneční fólie

Sluneční soustava před 5 miliardami let

Pozorujte vznik naší sluneční soustavy v reálném vesmíru. Na fotografii vidíte jak mohl vypadat zárodek naší sluneční soustavy před téměř 5 miliardami let.

Na samém počátku, který se datuje přibližně na období před 4,55 miliardami let, byl rozměrný a chladný oblak složený z molekul vodíku a atomů helia...

Skvrny na Slunci pouhým okem

Vesmír je možná starší, než jsme dříve předpokládali

Je možné, že vesmír je starší, než jsme si dříve mysleli. Vyplývá to z rozboru rentgenového záření kvasaru APM 8279+5255 s rudým posuvem z = 3.91 odpovídajícího vzdálenosti 13,5 miliardy světelných let. Ukazuje se, že obsahuje více kovů, než odpovídá mládí, v jakém jej pozorujeme.