
Deset roků nové budovy Hvězdárny a planetária Brno
Od roku 2011 se na Kraví hoře změnilo téměř všechno: nejen na pohled, ale i vnitřně. Filozofie provozu, projekční systém, repertoár i pracovníci.

Od roku 2011 se na Kraví hoře změnilo téměř všechno: nejen na pohled, ale i vnitřně. Filozofie provozu, projekční systém, repertoár i pracovníci.

Souhvězdí Andromedy je pravděpodobně jednou z nejčastěji fotografovaných oblastí naší noční oblohy. Díky tomu, že se v něm nachází nejjasnější ze severní polokoule viditelná galaxie M31, obrací jejím směrem své objektivy mnoho astrofotografů. Ať již jako první nebeský cíl svého fotografického nadšení nebo třeba jako zkušební objekt testující kvality nové fotografické sestavy. Autor vítězné fotografie soutěže Česká astrofotografie měsíce Martin Vyhlídal však přinesl ještě „jemnější“ pohled do této oblasti.

Planetum, platforma sdružující pražské hvězdárny a planetárium, bude vychovávat budoucí raketové vědce a inženýry. Bude totiž první organizací svého druhu na světě, která vyšle do vesmíru družici určenou pro výuku a popularizaci astronomie a kosmonautiky. Družici vynese do vesmíru v červnu příštího roku raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vizionáře a vesmírného průkopníka Elona Muska.

Mezinárodní tým kosmických výzkumníků spolupracujících s Goddard Space Flight Center, NASA, objevil na Marsu doposud neznámé organické molekuly, a to pomocí nového experimentu na palubě roveru Curiosity. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Nature Astronomy.

Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, nalezl tým astronomů fluor v galaxii vzdálené 12 miliard světelných let. Jejímu světlu tedy trvalo 12 miliard let, než dolétlo až k nám. V takto daleké galaxii s intenzivní tvorbou hvězd se fluor podařilo detekovat vůbec poprvé. Objev přináší nové informace o tom, jak ve vesmíru vzniká prvek, který se vázaný ve sloučeninách fluoridech vyskytuje v našich kostech a zubech.

Při použití infračerveného spektrometru Immersion GRating INfrared Spectrometer (IGRINS) instalovaného na dalekohledu Gemini South Observatory na Cerro Pachon v Chile změřili astronomové poměr množství uhlíku vzhledem k vodíku (C/H) a kyslíku vůči vodíku (O/H) v atmosféře exoplanety WASP-77Ab typu horkého Jupitera. Stejnou metodou budou v budoucnu objevovány v atmosférách planet mimo Sluneční soustavu plyny biologického původu.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 11. do 14. 11. 2021. Měsíc bude v první čtvrti a dojde k jeho konjunkcím s planetami na večerní obloze. Večer jsou téměř nad jihem také velké planety Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce nás překvapila ještě jednou erupcí v úterý 2. listopadu. Následkem této erupce byla jasná polární záře, kterou ve střední Evropě zakryla oblačnost, ale jinak by byla určitě dobře viditelná. Harmonogram příletů a odletů lodí Crew Dragon u ISS se změnil – nejdřív přistání Crew-2, pak start Crew-3. Probíhají aktivity pro školy i veřejnost v rámci akce Czech Space Week. Před 50 lety se na oběžnou dráhu Marsu dostala první sonda – Mariner 9.

V pořadu Hlubinami vesmíru si RNDr. Jiří Grygar, CSc., povídal o tom, jaké objevy hýbaly světem astronomie v minulém roce. Po prvním dílu o Sluneční soustavě a po druhém pokračování, věnovaném vzdálenějším objektům, tu máme třetí pokračování rozhovoru s naším předním popularizátorem astronomie a astrofyziky. V tomto díle zakončí dr. Jiří Grygar vyprávění o významných objevech v astronomii loňského roku.

Jsme obyvateli vodního světa. Obyvateli obří vesmírné oázy, která se řítí prázdným kosmickým prostorem kdesi mezi Venuší a Marsem. Voda formuje náš svět i nás samotné. Její možný nedostatek v nás vzbuzuje obavy. Víme, že bez ní to nepůjde. Proto je zpravidla také tím prvním, co si přibalíme na jakoukoliv delší cestu.

Výbuchy nov patří k velkým vesmírným ohňostrojům. Jsou velice důležitými jevy, které slouží jednak k poznání závěrečných stádií vývoje těsných dvojhvězd s přenosem hmoty mezi složkami, ale s jejich pomocí můžeme i stanovovat vzdálenosti galaxií. Pozorováním nov v jiných galaxiích se Kamil Hornoch z ASU zabývá již dlouhou dobu a celosvětově je na špici objevů těchto extragalaktických explozí. Představovaný článek shrnuje výsledky několikaletého monitoringu galaxie M83.

Tvrzení v nadpisu článku se může jevit jako hodně odvážné poté, co o uplynulém víkendu řada lidí marně vyhlížela polární záři tak silnou, že snad měla být vidět i z České republiky. Ne, ani tentokrát se přímo takový úkaz neočekává. I když znáte to, příroda je nevyzpytatelná. Co se vlastně v úterý 2. listopadu stalo na Slunci tak zajímavého, že se k tématu sluneční aktivity a možnosti vzniku pěkných polárních září vracíme tak brzy? V článku si to rozebereme.

Jedna z nejmladších exoplanet doposud objevená u vzdálené „mladistvé“ hvězdy byla pozorována mezinárodním týmem astronomů pod vedením pracovníků, studentů a absolventů z University of Hawaiʻi at Mānoa. Planeta obíhá kolem trpasličí hvězdy spektrální třídy M, jejíž označení je 2MASS J04372171+2651014 (zkráceně 2M0437). Její stáří se odhaduje na 2 až 5 miliónů roků a od Země ji dělí vzdálenost 421 světelných roků. Její poloha se promítá do souhvězdí Býka.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 11. do 7. 11. 2021. Měsíc bude v novu, potká se ráno s Merkurem. Večer je nízko nad jihozápadem Venuše a nad jižním obzorem jsou planety Jupiter a Saturn. Jasná planeta Merkur je na ranní obloze. Aktivita Slunce se přechodně zvýšila a došlo k velmi silné erupci, která slibovala výraznou polární záři, která nakonec nenastala. Očekávaný start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon (mise Crew-3 k ISS) byl odložen na neděli. K ISS dorazil alespoň nákladní Progress MS-18. Vrtulníček Ingenuity má za sebou úspěšný letový test při vyšší rychlosti rotace motorů. Před 40 lety se k Venuši vydala úspěšná sonda Veněra 14.

Když už se i v běžných médiích objeví informace o možnosti pozorovat polární záři, cítíme i my na astronomickém portálu povinnost informovat, jak se věci mají. Co se vlastně stalo a jaká je šance, že budeme moci spatřit polární záři? A kam se za jejím pozorováním vydat a jak ji vyfotografovat? Nabízíme vám podrobný přehled i s vysvětlením, jak se na pozorování připravit a jak si záři alespoň trochu v reálném čase předpovědět.

V noci ze soboty na neděli se vrátíme k přirozenému, tedy středoevropskému času, často mylně označovanému jako čas zimní. Co kdyby se tak ale nestalo a na hodinkách nám zůstal stávající, letní čas?

Newtonovy pohybové zákony patří k základnímu učivu školní fyziky. Popisují vztah mezi pohybem tělesa a silami, které na toto těleso působí. Zajímává vás, co přesně zákony popisují a co z nich vyplývá? Chcete to opravdu pochopit? Pusťte si sérii videí z cyklu Dobré vědět.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 10. do 31. 10. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Venuše a nad jižním obzorem jsou planety Jupiter a Saturn. Jasná planeta Merkur je na ranní obloze. Aktivita Slunce je nízká, ale na povrchu jsou pěkné skvrny. V neděli 31. října končí letní čas – ve tři hodiny ráno se posouvá čas zpět o hodinu na 2 hodiny SEČ. V neděli 31. října má z Floridy odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon (mise Crew-3 k ISS). Ariane 5 byla po úpravách aerodynamického krytu i podruhé úspěšná a může tedy v prosinci vynést dalekohled JWST. Před 40 lety odstartovala k Venuši úspěšná sonda Veněra 13.

Umělecké vyobrazení znázorněné na příčném řezu oblastí v podobě dvou obřích „koblih“ záření, nazývané Van Allenovy pásy (Van Allen Belts), zobrazuje útvary, které obklopují Zemi. Připomeňme si nejdůležitější fakta o tomto zajímavém prostředí v okolí naší planety.

V. Šimon ze Stelárního oddělení ASU ve svém článku podává podrobnou zprávu o dlouhodobém vývoji jasnosti pěti přechodných polarů. Na tomto vzorku ukazuje, že přechodné polary mají velmi široký rozsah optické svítivosti. Z dlouhodobého hlediska vykazují jejich světelné křivky mnohé nespojité jevy – vzplanutí, zjasnění, přechody mezi vysokými a nízkými stavy jasnosti. Společným jmenovatelem těchto změn je množství hmoty přenášené mezi dárcovskou a přijímající hvězdou, které tvoří těsný dvojhvězdný systém.

Skupina japonských astronomů oznámila objev záblesku na povrchu Jupiteru, který zachytil jejich automatický detekční software 15. října 2021. Ten má pravděpodobně na svědomí dopad tělesa do atmosféry planety. K zachycení záblesku došlo jen měsíc po tom posledním, který detekovalo několik amatérských astronomů 13. září 2021. Pokud se objev potvrdí, půjde o jedenáctý takto zaznamenaný dopad planetky nebo komety na Jupiter od dopadu jader komety Shoemaker-Levy 9 v červenci 1994.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4