Profesor Zdeněk Stuchlík. Zdroj: TV Noe.S děkanem Filosoficko přírodovědecké fakulty Slezské University pokračujeme v tématech teoretické fyziky týkajících se vesmíru. Úvahy o budoucnosti vesmíru, pobytu Alberta Einsteina před sto lety v Praze, výzkumu velmi kompaktních těles, jako jsou černé díry, superspinary, neutronové hvězdy či tzv. kvarkové hvězdy, nás doslova vytáhnou nad obzor naší fantazie. Skutečnost a realita vesmíru naši fantazii totiž stále a stále předhánějí.
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchNa 21. Aviatické pouti Jana Kašpara v Pardubicích o víkendu 4. - 5. června 2011 najdete také stánek pardubické hvězdárny a Europe Direct Pardubice. V průběhu této akce se za jasného počasí bude pozorovat Slunce, bude se možné zapojit do celoplošné soutěže pro děti a mnoho dalšího. Neposledně se také návštěvníci stánku dozvědí detaily o tom, co má pardubická hvězdárna společného s Janem Kašparem nebo co Pardubáky čeká na noční obloze v následujících měsících.
Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice.
Návrh nanosatelitu k pátrání po exoplanetáchDoslova kosmická flotila miniaturních družic - tzv. nanosputniků - může brzy kroužit na oběžné dráze kolem Země za účelem pátrání po planetách mimo Sluneční soustavu. Jejich hlavním úkolem bude hledání planet zemského typu, na kterých mohou existovat podmínky pro udržení života. První ze série takovýchto "lovců exoplanet" bude vypuštěn již v roce 2012.
Autor: spaceflightnow.comRaketoplán Endeavour se vydal před 16 dny do vesmíru, připojil se ke stanici ISS a dopravil sem dlouho očekávaný spektrometr AMS, na jeho palubě cestoval i český Krteček. Tato mise skončila ve středu 1. června přistáním na Floridě v 8:35 ráno našeho času, náš přenos začal v 7:15.
Logo České astronomické společnosti
K uctění památky význačného českého astronoma XX. století Prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DSc. (* Litomyšl, 4. 4. 1914; + Manchester 23. 6. 1993) zřizuje Česká astronomická společnost Kopalovu přednášku jako ocenění českého astronoma/astronomky za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Výkonný výbor České astronomické společnosti na svém jednání 9. února 2011 určil termín, do kterého je možné podávat návrhy na udělení Kopalovy přednášky pro rok 2011. V letošním roce lze nominace zasílat do 30. června 2011.
Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011. Autor: Luděk FíkSkandinávie má letos veliké štěstí. Hned druhé částečné zatmění z celkových čtyř, která mají letos na Zemi nastat, bude opět pozorovatelné z těchto končin. Červnové částečné zatmění dosáhne maximální velikosti zakrytí něco málo přes 60 %, a to shora. Slunce tedy znovu “vykouzlí” úsměv, i když už ne tak úzký jako v případě lednového zatmění. Úkaz se odehraje na severním pólu, severní Evropu zastihne v době polárního dne. V České republice však tentokrát nespatříme ani část úkazu – Slunce bude v čase zatmění skryto pod severozápadním obzorem.
Logo SOCČeská astronomická společnost vyhlašuje soutěž o nejlepší středoškolskou odbornou práci (soutěž SOČ) na téma světelné znečištění.
Již v minulých ročnících se objevovaly práce studentů, které byly kvalitní a probojovaly se do vyšších kol soutěže, konkrétně práce Tomáše Lázny a Pauly Parikrupové. Proto se Česká astronomická společnost rozhodla podpořit činnost dalších studentů a vyhlásit soutěž o nejlepší práci na toto téma.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.V pátek 27. května 2011 se v Praze uskutečnilo finále 8. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 50 finalistů z celé České republiky se sjelo do Prahy, kde dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd úlohy řešili na Akademii věd na Národní třídě, žáci 6. a 7. tříd se sešli na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Odpoledne pak společně na Akademii věd vyslechli přednášku Prof. Petra Kulhánka z ČVUT na téma 12 let života s temnou energií, obdrželi diplomy a řadu odměn. Výherci si odnesli astronomické dalekohledy věnované firmou Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz). V sobotu pokračovalo finále Astronomické olympiády exkurzí - dopoledne procházka Prahou astronomickou a odpoledne návštěva Národního technického muzea.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 28. května 2011
Volně plující planeta mezihvězdným prostorem (planetární bezdomovec)Astronomové objevili novou třídu exoplanet velikosti Jupiteru, které osamoceně plují temným vesmírem, přičemž se vzdalují od světla hvězd. Členové týmu se domnívají, že tyto osamocené světy byly pravděpodobně vyvrženy z vyvíjejících se planetárních soustav.
Raketoplán Atlantis na transportéruV jednom z minulých článků jsme si vysvětlili, jak
probíhá doprava orbitální části raketoplánu na větší vzdálenosti. Nyní se zaměříme na to, jakým způsobem jsou přepravovány jednotlivé komponenty raketoplánu nejprve do Kennedyho vesmírného střediska
(KSC) a pak
v jeho rámci. Bude to o něco složitější, protože kompletní raketoplán se skládá
z několika základních částí. Kromě samotného orbitálního letounu se mezi ně počítá vnější nádrž (External Tank - ET) a dvojice pomocných startovacích raket (Solid Rocket Booster - SRB). Každá z těchto komponent se dopravuje trochu jiným
způsobem a setkají se teprve v montážní hale VAB, kde se kompletují v jeden celek.
Rotující černá díra v představě umělcePrvní hvězdy ve vesmíru rotovaly mimořádně rychle; vyplývá to ze studia chemického složení pozdějších generací hvězd. Jejich rychlá rotace mohla přispět k tomu, že zánik těchto hvězd doprovázely pompézní exploze označované jako záblesky záření gama (gamma-ray burst).
Logo AMS-02Americký raketoplán Endeavour vynesl na oběžnou dráhu kromě Krtečka i vzácný náklad - velmi citlivý přístroj zvaný alfa magnetický spektrometr. Ten bude po instalaci vně Mezinárodní kosmické stanice provádět podrobná měření kosmického záření. Přinášíme rozhovor na toto téma.
Autor: NASASledovali jste s námi třetí výstup, který na Mezinárodní kosmické stanici podnikla posádka raketoplánu Endeavour STS-134. Astronauti Andrew Feustel a Michael Fincke stanici opustili na 6 hodin a 54 minut a "venku" pracovali na důležitých úkolech. Vycházka začala v 7:43 ráno našeho času, náš přenos začal v 7:15.
Hvězdárna ve Vlašimi. Zdroj: Cestykrajem.cz.Hvězdárna ve Vlašimi si Vás dovoluje u příležitosti 50. výročí otevření vlašimské hvězdárny pozvat v pátek 27. května 2011 na vlašimskou hvězdárnu. Čeká Vás program plný zajímavých přednášek, ohlédnutí za historií hvězdárny samotné i večerní pozorování oblohy.
Záznam bolidu z kamery v městě Cranbrook
Krásné přírodní divadlo mohli sledovat obyvatelé jihozápadní části Kanady
a severozápadních států USA v noci ze 13. na 14. května 2011.
Největší šanci měli lidé na jihu kanadských provincií Britská Kolumbie a Alberta nebo v severních částech amerických států Washington, Idaho a Montana. Oblohou proletěl mimořádně jasný meteor, jehož jasnost většina svědků přirovnávala ke svitu Měsíce. Někteří tvrdili, že byl ještě jasnější a jeden pozorovatel zřejmě pod vlivem nezvyklého zážitku dokonce tvrdil, že objekt svým jasem překonal Slunce. To je však samozřejmě přehnané, i když prý ve městě Coeur d'Alene (stát Idaho) přelet bolidu způsobil na několik minut zhasnutí veřejného osvětlení.
Představa sondy GEMS k výzkumu planety Mars NASA nyní zvažuje vyslání kosmické sondy, která by přistála na povrchu planety Mars. Pokud bude vybrána k realizaci mise s názvem GEMS (Geophysical Monitoring Station), jeden ze tří finálních projektů vybraných z velkého počtu přihlášených návrhů, start by se mohl uskutečnit v roce 2016. Cílem sondy bude studovat strukturu a složení hlubokých podpovrchových vrstev Marsu a přispět tak k pochopení vzniku a vývoje vnitřních planet Sluneční soustavy. Vedoucí projektu je Bruce Banerdt, Jet Propulsion Laboratory (NASA).
Greg Chamitoff při výstupu. Autor: NASADva členové posádky raketoplánu Endeavour na stanici ISS podnikli první ze čtyř plánovaných kosmických vycházek jejich mise. Výstup začal v 9:10 našeho času, s námi jste ho mohli sledovat od 8:45.
Projekt sondy NASA s názvem Comet HopperKomise NASA a dalších vědeckých pracovníků a techniků posoudila 28 návrhů kosmických sond k výzkumu těles Sluneční soustavy a vybrala tři vítězné koncepty, mezi nimi i misi Comet Hopper, k dalšímu rozpracování. V roce 2012 budou všechny tři projekty znovu posouzeny a jeden z nich bude vybrán k realizaci v roce 2016. Finanční náklady na realizaci mise (kromě startu) by neměly přesáhnout částku 425 miliónů dolarů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 6. do 8. 6. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze večer. Z večerní oblohy mizí Jupiter, který se potkává s Merkurem. Zbývá zde pouze Mars ve Lvu. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je vysoká a očekáváme polární záře. Čína vypustila sondu Tianwen-2 k malé planetce, kvazi-měsíci Země Kamo’oalewa . Proběhl devátý letový test Super Heavy Starship. Před 400 lety se narodil významný italský astronom Giovanni Domenico Cassini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
![\"Částečné](\"/_data/images/news/2011/01/06/p1040058d.jpg\" "\\"Částečné")
