Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Karel Mokrý Kosmonautika

CHIPS a supernovy

LokA!lnA­ bublina
LokA!lnA­ bublina
Australopithecus se zadíval na modrou africkou oblohu. Za bílého dne ještě nikdy neviděl hvězdu, ale dnes je na obloze jedna bílá hvězda. Ne tak jasná jako Slunce, ale mnohem jasnější než Měsíc v úplňku. Je to nebezpečné? Nějaký čas ji pozoroval a lámal si nad tím hlavu, ale nic se nestalo. Po chvíli nezúčastněně odkráčel savanou.

O několik milionů let později víme více...

Karel Mokrý Sluneční soustava

C/2002 V1 (NEAT)

C/2002 V1 (NEAT) 08 Feb 2003 K.Hornoch
C/2002 V1 (NEAT) 08 Feb 2003 K.Hornoch
Na hvězdné obloze je v těchto dnech k vidění ojedinělý úkaz. Ke Slunci se přiblížila kometa C/2002 V1. Vlasatice, nazvaná NEAT, je jedním z nejjasnějších objektů na podvečerním nebi. Je tak jasná, že ji lze vidět triedrem, za dobrých podmínek dokonce i pouhým okem. Během několika dní opět zmizí v záři Slunce.

Vyhledávací mapka pro kometu C/2002 V1 (NEAT)

Zdroj: iDnes

Petr Sobotka Ostatní

25. shromáždění IAU

Mezinárodní astronomická unie (IAU - International Astronomical Union) pořádá od 13. do 26. července 2003 shromáždění v Sydney (Austrálie). Všichni astronomové jsou srdečně zváni.
Petr Kubánek Kosmonautika

STS 107 - Na vině přeci jenom pěna?

Abych se zbytečně neopakoval, uvedu na začátek odkaz na server www.letectvi.cz, kde pan Vítek velmi dobřepopisuje, co se vlastně s Columii při jejím posledním letu stalo.

Jenom pro připomenutí uvedu, že vše nasvědčuje tomu, čeho se všichni od startuprvních raketoplánu obávali - katastrofálnímu selhání neablativní tepelnéizolace, které bude mít za následek ztrátu orbiteru při vstupu do atmosféry.

Karel Mokrý Ostatní

Oblíbená barva astronoma?

Barevné snímky vzdálených vesmírných objektů jsou velmi populární. Nejoblíbenější barvou astronomů ale zůstane černá. Na světlé či jinak barevné obloze by nemohli sledovat vesmírné objekty. A nejen to. Vnitřní strana tubusu dalekohledu musí být černá - nesmí rozptylovat světlo procházející tubusem.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Kométa C/2002 V1 (NEAT)

C/2002 V1 (NEAT) - Peter KuA!nirA!k 2003-02-01 17:52:26 UT (prvA!), 18:08:51 UT (poslednA!)
C/2002 V1 (NEAT) - Peter KuA!nirA!k 2003-02-01 17:52:26 UT (prvA!), 18:08:51 UT (poslednA!)
Snímek komety C/2002 V1 (NEAT) pořízený CCD kamerou Apogee AP7p připojenou k 65cm dalekohledu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Snímek se skládá s 15 minutových expozic přes červený filtr. Uhlopříčka exponovaného pole má asi 25', takže pole by se snadno vešlo do zdánlivého měsíčního disku (30'). V době expozice se kometa nacházela na večerní obloze v souhvězdí Ryb. V nepravých barvách jsou zvýrazněny isofoty, místa se stejnou intenzitou světla a tak jsou lépe vidět struktury v ohonu a komě.
Milan Halousek Kosmonautika

Poslední let Columbie skončil v plamenech

To, čeho se všichni obávali, to co byla po havárii Challengeru noční můraje zase zde. NASA ztratila první únorový den roku 2003 sedm svýchastronautů a svůj nejstarší stroj Columbii. Sedmnáct roků a čtyři dny potom, co rozsvítil na nebi tragický ohňostroj startující Challenger,předvedla stejně děsivé ohnivé divadlo i přistávající Columbia.

Petr Bartoš Kosmonautika

Raketoplán poškozen již při startu?

Spekulací o možné příčině havárie raketoplánu při přistávacím manévru se vynořuje poměrně velké množství, jedna z nich ale převládá. Je velice pravděpodobné, že při vstupu do horní vrstvy atmosféry došlo k poškození tepelné ochrany.
Pavel Koten Kosmonautika

Poslední okamžiky letu Columbie

Raketoplán Columbia se nedokázal vrátit zpět na Zemi po splnění náročné ale úspěšné výpravy věnované řadě vědeckých experimentů. Pouhých 17 minut před plánovaným přistáním na floridském Cape Canaveral došlo ke ztrátě spojení mezi řídícím střediskem a raketoplánem. Očití svědkové poté již jen sledovali trosky padající na území státu Texas.
Karel Mokrý Kosmonautika

Problémy s vodou na oběžné dráze

Na Zemi jsou vody plné řeky a jezera, na oběžné dráze je voda po vzduchu druhá nejvzácnější surovina a musíse jí velmi pečlivě šetřit. Let STS-107 probíhá experimentzaměřený na kvalitnější recyklaci vody.

1 …488 489 490 491 492 493 494 …534

25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »