Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 4. do 11. 4. 2021. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je viditelný ráno a dopoledne. Večer je nad západem vidět Mars v souhvězdí Býka a kužel zvířetníkového světla. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Stále je k vidění poměrně jasná nova v souhvězdí Kassiopeia. Perseverance má vysadit vrtulníček Ingenuity, který provede testy přežití v mrazivé marsovské noci a o týden později snad i poletí. Starship SN11 úspěšně letěla, ale před přistáním selhala a došlo k její destrukci. Na ISS se má 9. dubna vydat další tříčlenná posádka v Sojuzu MS-18. Před 30 lety byla vypuštěna velká gama observatoř Compton, před 20 lety startovala umělá družice Mars Odyssey a před 15 lety byla na dráhu kolem Venuše navedena Venus Express.
Pokračování besedy o Slunci s prof. Petrem Heinzelem se bude dotýkat nejprve neutrin, které produkují sluneční aktivity. Jak a kde to vše začínalo?
Hlavním tématem ale bude sluneční atmosféra. Fotosféra, chromosféra a sluneční koróna mají své projevy, známé i zatím neobjasněné. Které to jsou?
Nová pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT naznačují, že ‚toulavá‘ kometa 2I/Borisov – druhý a zatím poslední známý objekt, který prokazatelně přilétl do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru – je složena z nejméně přetvořeného materiálu, jaký byl kdy pozorován. Astronomové se domnívají, že toto těleso pravděpodobně nikdy neprošlo blízko hvězdy a představuje tak pozůstatek nedotčené hmoty z oblaku plynu a prachu, ve kterém se zrodilo.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl V. Bulharská observatoř Rozhen se nachází jen patnáct kilometrů od městečka Chepelare v nadmořské výšce 1759 metrů. Dalo by se říci, že leží téměř na hranicích s Řeckem. Oficiální pojmenování je NAO-Rozhen (National Astronomical Observatory - Rozhen). Jak říkají místní lidé – Vítejte na pohostinné hoře Orfeus a Dionysius, starých Thráků, pyšných horolezců, božské přírody, magických písní a starověkých legend. Musím potvrdit, že hora porostlá mohutnými smrky, na které je observatoř umístěna, je skutečně kouzelná.
Astronomové použili Hubbleův vesmírný teleskop HST k pozorování Saturnu, druhé největší planety Sluneční soustavy, a to v letech 2018, 2019 a 2020 hned po tom, co na severní polokouli panovalo období kolem letního slunovratu. Tato pozorování jsou součástí programu OPAL (Outer Planets Atmospheres Legacy). Saturn je šestou planetou od Slunce a obíhá ve vzdálenosti 1,4 miliardy kilometrů. Jeden oběh vykoná za 29 pozemských roků. Za tu dobu se na jeho povrchu vystřídají roční období, přičemž jedno období trvá o něco déle než 7 roků.
Vědci a instituce podílející se na programu Event Horizon Telescope (EHT), kterým se v roce 2019 podařilo získat historicky první snímek černé díry, zveřejnili nový pohled na tento extrémně hmotný objekt ležící ve středu galaxie M87 vzdálené od nás 55 milionů světelných let. Záběr zachycuje velmi blízké okolí černé díry v polarizovaném záření, což se astronomům podařilo pozorovat vůbec poprvé. Vědci tak získávají neocenitelné informace o vlastnostech magnetického pole v tomto místě, které jsou klíčové pro vysvětlení procesů, jakými galaxie M87 vytváří výtrysky vysoce energetických částic proudících z jejího jádra.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl IV. Na Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově jsem přijel asi v roce 2005, kdy Perkův dalekohled ještě neměl současné jméno, ale byl to „jen” dvoumetr. Jakmile jsem vstoupil do kopule, tak mě jako technika doslova jedna věc „praštila do oči”. Drážky šroubů vnitřního opláštění kopule, lidově nuty, jsou všechny v jednom sklonu. Jak říkal můj strýc – aby to vypadalo. Obdobnými drobnostmi se firma ZEISS liší od těch ostatních. Prostě i po padesáti čtyřech letech je to stále perfektní.
Největší dalekohled České republiky je mojí srdeční záležitostí, protože bez této velmi náročné rekonstrukce elektronického řídícího systému by nebylo dalších. Navíc si osobně osahat úplně vše byla pro amatérského astronoma velká pocta.
Ve středu 12. dubna 1961 ráno se nad kazašským kosmodromem Bajkonur ozval signál, oznamující všem v doslechu, že začíná nové éra lidstva. Éra pilotovaných letů do vesmíru. Tuto cestu nám před šedesáti roky otevřel sedmadvacetiletý sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Stal se tak prvním z řady 565 pozemšťanů, kteří měli dodnes to štěstí, že mohli vidět naši modrou planetu z vesmíru.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 275 z 30. 3. 2021
V pátém dílu se zabýváme pohledem současné vědy na hledání života ve vesmíru. Jako úvodní novinku probereme novou knihu Aviho Loeba o zvláštním tělese Oumuamua, které nedávno proletělo naší sluneční soustavou a v hlavním tématu vyzpovídáme hosta z Astronomického ústavu AV ČR Dr. Marka Skarku, který se zabývá výzkumem exoplanet.
1I/´Oumuamua, podivný objekt původem mimo Sluneční soustavu, byl objeven 19. října 2017 pomocí dalekohledu Pan-STARRS 1 jako malé velmi protáhlé těleso, avšak velmi jasné. Jeho odrazivost byla přibližně stejná jako u povrchu Pluta a Tritonu, jež jsou pokryty různými exotickými ledy. Dvojice astrofyziků z Arizona State University (ASU) prozkoumala několik rozmanitých ledů. Zjistili, že povrch tělesa 1I/´Oumuamua nejlépe odpovídá ledu dusíku, který by vysvětlil mnoho věcí, které výzkumníci vědí o tomto mezihvězdném poutníku. Astronomové rovněž předpokládají, že objekt ´Oumuamua byl pravděpodobně vymrštěn z mladé planetární soustavy zhruba před půl miliardou roků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 3. do 4. 4. 2021. Měsíc ubývá od úplňku k poslední čtvrti. Nad jihozápadem je vidět Mars v souhvězdí Býka. Doplní jej večerní kužel zvířetníkového světla. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Stále je k vidění poměrně jasná nova v souhvězdí Kassiopeia. Perseverance se přesunula na místo, kde vyloží vrtulníček Ingenuity. Starship SN11 by měla vykonat zkušební let a pokus o přistání. Všechny starty raket v uplynulém týdnu byly úspěšné a jako bonus byl k vidění efektní zánik druhého stupně Falconu 9. Před 55 lety odstartovala sonda Luna 10, která se stala první umělou družicí Měsíce.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl III. Shamakhy Astrophysical Observatory (SHAO) je observatoř na jižních svazích pohoří Kavkaz v Ázerbájdžánu. Je pojmenována po Nasreddinovi Tusim. Nachází se na východním svahu Pirqulu v nadmořské výšce 1500 m a je vzdálená jen několik kilometrů od města Šamachi. Než se člověk dostane až na hvězdárnu samou, musí zdolat přibližně 150 kilometrů z hlavního města Baku. Naštěstí nyní už po dálnici, ale v době mojí návštěvy byla cesta dost značným utrpením, jelikož silnice nebyly v úplně solidním stavu a dálnice se teprve budovala.
Vědecká pojízdná laboratoř NASA s názvem Perseverance (Vytrvalost), která byla vypuštěna k Marsu 30. 7. 2020, zahájila 18. 2. 2021 přímo z příletové dráhy (bez navedení na parkovací oběžnou dráhu) přistávací manévr s cílem dosednout v oblasti kráteru Jezero. Přistávací manévr proběhl úspěšně, když „létající jeřáb“ posadil rover Perseverance poblíž předpokládaného místa jako doposud nejtěžší výzkumné zařízení na povrchu Marsu (hmotnost 1 025 kg).
Taky jste si lámali hlavu, jak to teda vlastně bude po zrušení střídání času, o kterém rozhodl v roce 2019 Evropský parlament? Nemusíte spěchat. Protože země Evropské unie se zatím nedohodly, co dál.
Marta García-Rivas publikovala studii, v níž na případu extrémního typu sluneční skvrny ukazuje, že nedávno objevené Jurčákovo kritérium pro definici stabilní hranice umbry platí i v tomto případě.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl II. Observatoř Tautenburg, celým názvem Karl Schwarzschild Observatory, se nachází jen několik desítek kilometrů od místa zrodu legendární optiky. Město Jena proslavila hlavně firma ZEISS a i když se zde už astronomické dalekohledy nevyrábějí, tak zmodernizovaná optická továrna je zde stálou ikonou. Firmu ZEISS není možné ze seriálu o dalekohledech vynechat, protože to není jen o výrobě dalekohledů, ale to je už příběh, který započal mnohem dříve než stavba observatoře v Tautenburgu. Firma ZEISS vyrobila ve své historii opravdu hodně dalekohledů. Jen namátkově a se značnou mírou nepřesnosti (jedná se o průměr zrcadla) - 3 x 3,6 metru, 2 x 2,2 metru, 5 x 2 metry a 11 x 1 metr. V průběhu seriálu některé z nich navštívíme, ale nyní to bude o tom prvním, který se hovorově nazývá - dvoumetr.
Při použití radioteleskopu Arecibo a dalekohledu Gemini astronomové detekovali stěhovavou supermasivní černou díru v galaxii pojmenované SDSS J043703.67+245606.8 (zkráceně J0437+2456). Hvězdný ostrov J0437+2456 je spirální galaxií typu Sb, která je od Země vzdálena přibližně 230 miliónů světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Býka. Supermasivní černá díra, která byla poprvé detekována v roce 2018, má hmotnost zhruba tři milióny hmotností Slunce.
Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se týmu astronomů podařilo poprvé přímo změřit rychlost větru ve středních vrstvách atmosféry planety Jupiter. Na základě studia chemických pozůstatků po dopadu komety do atmosféry planety na začátku 90. let 20. století vědci zjistili, že se v této vrstvě atmosféry Jupiteru vyskytuje extrémně silné proudění, jehož rychlost v blízkosti pólů dosahuje až 1 450 km za hodinu. Ve Sluneční soustavě se tak jedná o zcela unikátní extrémní meteorologický systém.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 3. do 28. 3. 2021. Měsíc dorůstá od čtvrti k úplňku. Nad jihozápadem je vidět Mars v souhvězdí Býka. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Oblohu ozdobila poměrně jasná nova v souhvězdí Kasijopeji. Neděle udělá radost těm, komu nevadí ráno tma a kdo by raději večer déle světlo – změní se čas o hodinu na letní. Přes další odklady se možná už v tomto týdnu dočkáme testu Starship SN11. Perseverance by mohla odhalit vrtulník Ingenuity, blíží se jeho vysazení na povrch Marsu. Centrální stupeň SLS má za sebou úspěšný test. Z Bajkonuru má po odkladu letět v pondělí ráno raketa Sojuz s mnoha družicemi, mezi nimiž je i maličká GRBAlpha, slovenský cubesat ve spolupráci s vědci mj. i z Česka. Před 60 lety došlo k nepříjemné nehodě v tlakové komoře spojené s úmrtím Bondarenka, ale i k úspěšnému testu kabiny Vostoku před letem člověka. Před čtvrtstoletím jsme nedaleko Země mohli sledovat jasnou kometu Hyakutake.
Máte rádi astronomii? Zajímá Vás práce na hvězdárně? Tak právě Vám je určena tato nabídka. Hvězdárna v Úpici Vám nabízí možnost zaměstnání v atraktivním oboru na atraktivním místě v oblasti popularizace astronomie. Součástí nabídky je ovšem i možnost zapojení se do amatérkých i vědeckých pozorovacích programů a výzkumu vesmíru.
