Hubblův kosmický dalekohled HSTNový a velmi citlivý spektrograf Cosmic Origins Spectrograph (COS) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST objevil na povrchu trpasličí planety Pluto výrazné absorbéry v oboru ultrafialového záření. Poskytl tak nové důkazy ukazující na možnou přítomnost složitějších uhlovodíkových a/nebo nitrilových molekul (dusíkatých derivátů), pokrývajících povrch Pluta. Vyplývá to z článku, který v časopise Astronomical Journal publikovali astronomové ze Southwest Research Institute a Nebraska Wesleyan University.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2011 obdržel snímek "Proměnný vesmír" Pavla Cagaše a Václava Přibíka.
Prosincové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce vyneslo po nelehké a zdlouhavé volbě na stupeň nejvyšší obrázek Pavla Cagaše a Václava Přibíka "Proměnný vesmír". Již letmý pohled mnohé možná překvapí. Proč právě tento snímek? Vždyť na něm nevidíme ani ladné spirály vzdálených galaxií, ani roztrhané cáry vodíkových mračen halících vznikající hvězdy, ba ani jemné parsky sluneční koróny. Vždyť tam dokonce ani žádná mlhovina není. Pouze černé tečky, pravda doplněné o červené, avšak laikovi nic neříkající popisky. A přeci je to snímek plný pohybu, změn, pulzací hvězdných atmosfér a oběhu hvězd okolo sebe. Uvidíte.
Krepuskulární paprsky před přistáním v Bangkoku. Autor: Martin PopekDen první a druhý, 5. a 6. prosince 2011 (pondělí, úterý)
Už jsem v duchu viděl ten zástup lidí klepajících si na čelo při pouhé zmínce, že se chystám do Thajska za úplným zatměním Měsíce 10. prosince 2011. Ještě méně pochopitelné pak mohlo být zjištění, že do předvánoční exotiky mířím po boku dvou lidí, z nichž jsem ani jednoho v životě osobně neviděl a pouze jedním z nich jsem se nadchl při práci na fotografické výstavě o atmosférických úkazech na pardubické hvězdárně. Co ale naplat, člověk riskovat musí s chladnou hlavou, stačí slabé pojítko a výsledný dojem bude pak zdaleka silnější než pouze matný.
Kometa a Lambda Her 28. prosince 2011 (Jauerling/Lower Austria). Autor: Gerald RhemannPod palbou úžasných fotografií komety C/2011 W3 (Lovejoy) se snadno zapomene, že na naší obloze je jiná jasná, leč ne tak výrazná vlasatice s označením C/2009 P1 (Garradd). Od června 2011 je na naší obloze vidět i malými dalekohledy. Nyní v únoru má nastat maximum jasnosti, při kterém bude na pomezí viditelnosti pouhým okem. Od června 2011 dokončila "kolečko" po obloze a octla se po konjunkci se Sluncem opět nad východním obzorem v ranních hodinách. Mílovými kroky stoupá výš a výš nad obzor a decentně se přibližuje k Zemi.
Rok 2012 je k pozorování meteorických rojů velmi nakloněn. Hned první z hlavních rojů, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí už ve středu 4. ledna ráno za maximální výšky radiantu a již minimálního negativního vlivu měsíčního svitu. Tento každoroční meteorický roj bývá často poskvrněn nepříznivým a chladným počasím, nicméně občasné dobré podmínky zejména v ranních hodinách pak nahrávají ke sledování přes 100 meteorů za hodinu.
Mapa oblohy 4. ledna 2012, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 2. 1. do 8. 1. 2012.
Měsíc dorůstá k úplňku. Večer najdeme poblíž jihu Jupiter, v druhé polovině noci je nejlépe vidět Mars a Saturn. Ranní kometa Garradd je stále lépe viditelná. Končí večerní přelety stanice ISS. Nastává maximum roje Kvadrantid.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. ledna 2012 v 18:00 SEČ.
ESO E-ELT se stava skutecnosti tz1150Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (050/2011): Řídící orgán Evropské jižní observatoře ESO Coucil odsouhlasil rozpočet ESO na rok 2012. Ten zahrnuje přípravné práce na komunikaci vedoucí do budoucího umístění dalekohledu E-ELT na Cerro Armazones a zahájení vývoje některých náročných optických součástí dalekohledu. Jelikož některé z členských států ESO již odsouhlasily svou část požadovaných dodatečných prostředků, je konečné schválení celého programu E-ELT očekáváno v polovině roku 2012.
Kometa Lovejoy před rozbřeskem 26. prosince 2011. Autor: Yuri BeletskyFascinující představení předvádí kometa Lovejoy na jižní obloze po průletu těsně nad povrchem Slunce, který fantasticky přežila, viz článek Kometa Lovejoy olízla Slunce a žije. Již první snímky komety vzdalující se od Slunce, které provedl tým českých astronomů pracujících s robotickým dalekohledem FRAM, ukazovaly výrazně jasnější objekt než před průletem u Slunce.
Během uplynulých dnů se tak vyrojilo značné množství nádherných fotografií i videí komety Lovejoy na obloze!
polární záře z ISS, credit: NASANa našich setkáních s veřejností mimo jiné ukazujeme to nejzajímavější, co se za poslední
měsíc na obloze a v kosmonautice událo. Nedílnou a velmi oblíbenou součástí je prezentace mnohdy až dechberoucích videoukázek.
Vzhledem k ohlasům a žádostem na jejich odkazování vznikl první díl nového seriálu, v němž pro vás budeme vybírat videa známá a
doufejme i dosud neznámá.
Díry v oblasti Tyagaraja. Autor: NASAAmerická planetární sonda MESSENGER objevila zvláštní jámy na povrchu Merkuru. Snímky pořízené z oběžné dráhy odhalují tisíce neobvyklých prohlubní na různých místech planety. Rozměry jam se pohybují od 20 m do cca 1600 m v průměru a jejich hloubky dosahují 20 až 40 m. Nikdo zatím neví, jak vznikly.
Nová hala v planetáriu v rámci projektu Vesmírná brána. Zdroj: HaP J. Palisy v Ostravě.V roce 2012 čekají Hvězdárnu a planetárium Johanna Palisy velké změny. Na konci listopadu roku 2011 bylo schváleno financování projektu, který si klade za cíl přebudovat naši instituci do zcela nové podoby. Dva hlavní prvky naší současné činnosti - tedy projekce v planetáriu a veřejná pozorování na hvězdárně - budou zachovány, současně však dojde k jejich modernizaci a vytvoření nového programu pro vás, naše návštěvníky z řad žáků, studentů i široké veřejnosti.
Srpek Venuše v dalekohleduPo Slunci a Měsíci je Venuše třetím nejjasnějším objektem na obloze. V maximu dosahuje hvězdné velikost -4,3 mag. Müller (jak uvádí J. M. Mohr, 1954) kdysi odvodil z pozorování empirický vztah, podle něhož nastává toto maximum pro fázový úhel 125° (měřeno od horní konjunkce, kdy je Slunce mezi Venuší a Zemí). V tomto článku se pokusíme o stanovení polohy kdy nastává maximum na základě geometrických úvah.
Hvězdárna a planetárium v Hradci KrálovéVesmír jako na dlani budou mít před sebou návštěvníci připravovaného digitálního planetária, které se začne stavět v Hradci Králové v létě příštího roku. Na projekt se Královéhradeckému kraji podařilo získat více než 100 milionů korun z Evropské unie a státního rozpočtu. Nové planetárium s unikátním projekčním systémem a kapacitou kolem stovky sedadel by mělo být dokončeno do konce roku 2014.
Představa neutrinového dalekohledu KM3NeT Lovci nepolapitelných neutrin budou mít brzy k dispozici největší a nejvýkonnější aparaturu: obrovský neutrinový teleskop KM3NeT (Cubic Kilometre Neutrino Telescope), který v současné době vyvíjí společenství 40 institucí z deseti evropských států: z Francie, Holandska, Irska, Itálie, Kypru, Německa, Řecka, Španělska, Velké Británie a Rumunska. V budoucnu se nepochybně připojí i další země.
Mapa oblohy 28. 12. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 26. 12. 2011 do 1. 1. 2012.
Měsíc a Venuše jsou vidět večer. První půlka noci patří Jupiteru, v druhé jsou nejlépe vidět Mars a Saturn. Ráno za svítání ještě končí viditelnost Merkuru. Jižní obloze vévodí kometa Lovejoy, my můžeme zkusit ráno kometu Garradd. Stanice ISS pokračuje večerními přelety a má opět úplnou posádku. Ztracený Fobos-Grunt přelétá ráno. Pěkný rok 2012 všem příznivcům astronomie a kosmonautiky.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. prosince 2011 v 18:00 SEČ.
Klanění tří králů - obraz renezančního malíře GiottaTakzvaná Betlehemská hviezda (česky Betlémská) sa podľa Biblie zjavila trom kráľom, ktorí sa prišli z východu pokloniť malému Ježiškovi. Pravdou je, že ju spomína iba jediný zo štyroch evanjelistov, a to Matúš slovami: "A hľa, hviezda, ktorú videli na východe, išla pred nimi, až sa zastavila nad miestom, kde bolo dieťa." (Mt 2, 9). Dodnes si však astronómovia nie sú úplne istí, o aký objekt v skutočnosti išlo. S určitosťou ale vieme povedať, že to nebola obyčajná hviezda.
Pulsar SXP 1062 a oblast vzniku hvězd v Malém Magellanově oblakuAstronomové získali důkazy o existenci pulsaru v pozůstatku po výbuchu supernovy v Malém Magellanově oblaku. Pozorování rentgenového záření pomocí kosmických observatoří Chandra a Newton ukázala, že pulsar rotuje mimořádně pomalu - jednou dokola se otočí za 18 minut. Objekt pojmenovaný SXP 1062 se nachází poblíž nápadné oblasti prachu a plynu (pozorovatelné ve viditelném světle), kde se rodí nové hvězdy.
Fáze Venuše. Autor: Chris Proctor, TBGS ObservatoryPo dlouhé době se na večerní oblohu vrací planeta Venuše. Její následující půlroční večerní viditelnost, při které ji jako večernici snadno rozeznáme hned za soumraku, bude velmi příznivá. Jasná planeta se v průběhu tohoto a následujícího měsíce postupně vyhoupne poměrně vysoko nad jihozápadní obzor posoumračného nebe a setrvá tam až do třetí dekády května příštího roku. V červnu pak svou pozornost završí úkazem století - přechodem přes Slunce.
Stratolaunch System pro lety na oběžnou dráhuLetecký konstruktér Burt Rutan, miliardář Paul G. Allen, průkopník kosmonautiky Elon Musk a bývalý šéf NASA Mike Griffin se dali dohromady za účelem vývoje a provozování nového letecko-kosmického dopravního systému. Bude se skládat z obřího letounu o rozpětí křídel větším než délka fotbalového hřiště, který bude vynášet raketový nosič na kapalné pohonné látky do výšky kolem 10 km. Zde bude raketa uvolněna a pomocí vlastních motorů vynese užitečný náklad či pilotovanou kosmickou loď na oběžnou dráhu kolem Země.
Umělecká představa splynutí dvou hvězd. Autor: A. Simonnet, NASA E/PO, Sonoma State UniversityČeský fyzik z AV ČR se podílí na objasňování unikátního astronomického jevu. O vysvětlení neobvyklého záblesku gama, jenž byl pozorován 25. prosince 2010, a proto je nazýván "Vánočním zábleskem", se snaží autoři dvou článků publikovaných v těchto dnech v časopise Nature. Nechybí mezi nimi ani jméno českého vědce z oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR Mgr. Petra Kubánka. Významně se totiž podílel na automatizaci a robotizaci dalekohledu (o průměru zrcadla 1,23 m) na observatoři Calar Alto ve Španělsku, jímž byl jako jedním z prvních teleskopů záblesk pozorován.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
