ČAM 2011.06: Antares
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2011 obdržel snímek "Okolí hvězdy Antares", jehož autorem je Vlastimil Musil.
Šest set světelných let od nás se nachází šestnáctá nejjasnější hvězda na obloze, červený veleobr Antares. My pozemšťané máme velké štěstí, že se nenachází na místě našeho Slunce. To bychom tu totiž vůbec nebyli. Nebyl by tu ani autor tohoto vítězného snímku "České astrofotografie měsíce", ani my, kdo se nyní těšíme jeho úžasnou barevnou krásou.
Účastníci akce v přednáškovém sále Hvězdárny Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. bude v období hlavních školních prázdnin otevřena pro veřejnost (organizované skupiny, rodiny či jednotlivce) nejen ve večerních hodinách, ale i v denní dobu, a to každý den kromě neděle. Navštívit nás můžete od 1. července do 31. srpna 2011 v době od 9:00 do 16:00 hodin.
Albert EinsteinRealizace ambiciózního kosmického projektu "European Laser Timing" (ELT), do kterého jsou zapojeni čeští vědci, vstoupil do své závěrečné fáze. Cílem projektu je pomocí laserových pulsů synchronizovat superpřesné atomové hodiny ve vesmíru a na Zemi a mimo jiné dokázat, že čas běží na obou místech odlišnou rychlostí. Tím by se měla potvrdit platnost Einsteinovy teorie relativity.
Počáteční fáze formování planetárních soustavVědci zveřejnili výsledky analýzy části vzorků, které na Zemi dopravila sonda NASA s názvem Genesis (start 8. 8. 2001, přistání 8. 9. 2004). Z výsledků výzkumů vyplynulo, že Slunce a jeho vnitřní planety se možná vytvořily jinak, než se doposud předpokládalo.
Některé části meteoritu NakhlaEgyptskou vesnici El Nakhla El Baharia, ležící v deltě Nilu a spadající pod region Abu Hommos, guvernorát Alexandrie, dříve znalo jen velmi málo lidí. Pravděpodobně jen ti, kteří přímo zde nebo v okolí bydleli a jejich příbuzní. Právě před sto lety se však stala svědkem události, díky které se dostala i na stránky vědeckých časopisů.
Vysoká škola Báňská, Technická univerzita. Zdroj: knihovna.vsb.cz.Tak jako již v předchozích letech organizuje Jednota českých matematiků a fyziků spolu s katedrou matematiky a deskriptivní geometrie VŠB - TU Ostrava každoročně Letní soustředění z matematiky a fyziky. Letos se koná ve dnech 1.7.-7.7.2010 v rekreačním středisku v Dolní Lomné u Jablunkova. Je určeno všem hloubavým, kteří mají rádi matematiku a fyziku. Prázdninový netradiční způsob řešení matematických a fyzikálních příkladů je zaměřeno na zajímavé úlohy, s nimiž se v běžné školní výuce žáci nesetkají. Připraveny jsou úkoly dobrovolné neformální matematicko-fyzikální soutěže.
Tisková zpráva VŠB - Technické univerzity v Ostravě ze dne 27. června 2011.
Návrat evropského bezpilotního raketoplánu IXV z oběžné dráhy - kresbaEvropská kosmická agentura ESA by měla v létě formálně schválit výrobu demonstrátoru kosmického raketoplánu pod vedením italských konstruktérů, který bude vypuštěn do vesmíru pomocí nosné rakety, zpět k Zemi poletí jako letadlo a nakonec přistane na padáku na hladině Tichého oceánu.
Mapa oblohy 29. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 27. 6. do 3. 7. 2011.
Týden začne blízkým průletem malého asteroidu. Měsíc je kolem novu. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. Jupiter je viditelný brzy ráno. ISS začíná přelety přes Slunce. Dawn se blíží k planetce Vesta.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Zadržení zlodějiKdyž se raketoplán vrací z vesmíru a blíží se k místu přistání, pohybuje se
zpočátku nadzvukovou rychlostí. Proto mohou lidé v okolí zaslechnout dvojici silných dutých ran, které po sobě následují s odstupem necelé sekundy. Tomuto jevu se říká sonický třesk, a ten, který způsobil raketoplán Endeavour při svém posledním přistání 1. června 2011, měl nečekané následky.
Noční svítící oblaky nad Pražským hradem 13.7.2009 (foto Milada Moudrá)
Krátké červnové a červencové noci příliš nepřejí astronomickým pozorováním, zato lze v tomto období kolem letního slunovratu za pokročilých večerních a ranních soumraků občas pozorovat nepříliš obvyklý jev. Nad severním obzorem bývají viditelné noční svítící oblaky (též stříbřité oblaky). Mají vzhled jemných bělavých či slabě namodralých závojů připomínajících troposférickou řasovitou oblačnost. Navzdory názvu nejde o oblaky, která by zářily samy od sebe - bez osvětlení Sluncem by nebyly viditelné.
Kometa 103P Hartley v blízkosti mlhoviny Pacman (kometa je vpravo, mlhovina vlevo). Autor: Mgr. Martin Gembec, Jizerské horyNemáte ještě program na tento víkend? Můžete navštívit "malý" seminář o výzkumu komet, asteroidů a meteorů. Na programu je mnoho: v uplynulých měsících jsme byli svědky blízkého průzkumu kometárních jader pomocí kosmických sond, jednalo se o průzkum zajímavé komety 103P/Hartley a opakované zkoumání 9P/Tempel. Kromě toho dospěla ke svému závěru pozorovací kampaň Czech Hartley Watch a více než roční fungování sítě CEMENT na pozorování videometeorů, které prokázalo aktivitu mnoha zajímavých a opomíjených rojů.
J. Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV NoeV pátek 24. června 2011 připravuje TV Noe na 20:00 hodin opravdový bonbónek nejen pro příznivce pořadu Hlubinami vesmíru, a sice živé vysílání Kulatého stolu o aktuálním dění v astronomii. Hosty budou dva astronomové vpravdě povolaní. Prvním bude astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a druhým pak děkan Filozoficko přírodovědecké fakulty Slezské univerzity Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc., s kterým právě pořad Hlubinami vesmíru na téma skrytá hmota, skrytá energie či velmi hmotné objekty, běží.
Saturnův měsíc Helene na snímku ze sondy Cassini Americká kosmická sonda Cassini (NASA), která již od roku 2004 krouží kolem planety Saturn, se podruhé těsně přiblížila k ledovému měsíci Helene, jednomu z malých měsíců planety Saturn. Na Zemi vyslala zajímavé snímky jeho povrchu. V okamžiku největšího přiblížení, k němuž došlo v sobotu 18. června 2011, prolétla sonda Cassini ve vzdálenosti 6 968 km od povrchu měsíce Helene.
Návrh čínského radioteleskopu FAST o průměru 500 mVelký radioteleskop FAST, jehož výstavba probíhá v Číně, se připojí mj. k programu pátrání po mimozemských civilizacích. Radioteleskop bude mít za úkol studovat zhruba 5 000 hvězd podobných Slunci a zjišťovat, zda se v jejich blízkosti nevyskytují zdroje umělých rádiových signálů. Radioteleskop se však bude věnovat i dalším důležitým výzkumům.
Meteorit Mason GullyV těchto dnech v souvislosti s blížícím se 74. výročním zasedáním Meteoritické společnosti v Londýně byl zveřejněn další výjimečný výsledek mezinárodního týmu, který se zabývá výzkumem bolidů a meteoritů v JZ Austrálii a ve kterém významnou úlohu hrají vědci z Astronomického ústavu AV ČR. Jedná se o nalezení velmi zajímavého meteoritu v Nullarborské poušti v jihozápadní Austrálii na základě systematických pozorování, která umožnila nejen nalezení samotného meteoritu, ale i určení jeho původu ve Sluneční soustavě (tzv. meteorit s rodokmenem).
Tisková zpráva Astronomického ústavu Akademie věd ČR - 21. června 2011
E-ELT. Autor: ESO.Evropští astronomové se před několika lety rozhodli postavit dalekohled, který hned tak někdo nepřekoná. Původní představy počítaly s objektivem o průměru 100 m, který měl být sestaven z 3048 šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,6 m. Konstruktéři jej označovali názvem OWL, což je zkratka anglického termínu OverWhelmingly Large Telescope (dalekohled mimořádně velkých rozměrů). Owl je v angličtině také sova, a ta jak známo, má velmi dobrý zrak. Kvality dalekohledu by umožnily astronomům například spatřit u jiných hvězd planety, srovnatelné s velikostí naší Země.
Mapa oblohy 22. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 20. 6. do 26. 6. 2011.
Začíná astronomické léto. Měsíc je kolem poslední čtvrti. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. ISS je viditelná několikrát za noc. NLC spatřena v den zatmění. Dawn se blíží k planetce Vesta - snímky lepší než HST.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Dvě černé díry uvnitř galaxie Markarian 739Pozorování uskutečněná prostřednictvím dvou kosmických observatoří NASA s názvem Swift a Chandra X-ray Observatory vedla k objevu druhé superhmotné černé díry v srdci neobvyklé blízké galaxie Markarian 739. Tato galaxie, která je známá též jako NGC 3758, se nachází ve vzdálenosti 425 miliónů světelných let a při pohledu ze Země se promítá do souhvězdí Lva. Uprostřed galaxie se nacházejí dvě aktivní jádra, která jsou od sebe vzdálena 11 000 světelných roků. Každé z nich obsahuje jednu černou díru, která "požírá" materiál ze svého okolí.
Předpokládané oscilace Slunce po zasažení černou minidírouAstronomové doposud objevili dva typy černých děr. Jedná se o superhmotné černé díry nacházející se uprostřed galaxií (čím větší galaxie, tím větší černá díra v jejím jádru) a hvězdné černé díry, které vznikly při zániku velmi hmotných hvězd. Jedná se o objekty, jejichž hmotnost je natolik velká, že je nemůže v důsledku obrovské gravitace opustit žádné záření. Proto je nelze přímo pozorovat - o jejich existenci se astronomové dozvěděli například na základě gravitačního působení černých děr na okolní objekty.
Fotogalerie: Úplné zatmění Měsíce 15. června 2011Měsíční zatmění 15. června bylo opravdu jedinečné. Měsíc se schoval do zemského stínu na více jak 100 minut, což přineslo nejdelší zatmění za posledních 11 let a zároveň páté nejdelší v tomto století. Pozorovatelé z celého světa nadšeně hlásí rekordně tmavý Měsíc způsobený nejen jeho průchodem středem zemského stínu, ale téměř nepochybně nedávnými sopečnými erupcemi na Islandu a v Chile. Nezávisle si Měsíc při zatmění získal od mnoha pozorovatelů přirovnání k Marsu s polární čepičkou a tmavšími povrchovými útvary. Autorům doposud došlých fotografií děkujeme!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov.
Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.6. až 23.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
