Podpořte vznik brněnské stezky Kurta Gödela
Jste z Brna? Znáte někoho z Brna? Pokud ano, prosím podpořte vznik Naučné stezky Kurta Gödela. Stačí pár minut a dva kladné body v rámci výzvy tzv. participativního rozpočtu.
Vyhledávání v článcích
Křest astronomického kalendáře 2019 na Hvězdárně v Úpici
Hvězdárnou v Úpici prošlo za 59 let již opravdu mnoho začínajících astronomů. Někteří z nich se vydali na profesionální dráhu, jiným se astronomie vryla pod kůži na celý život jako jejich koníček. Také zde působily skutečné legendy, například prvorepublikový astrofotograf Jindřich Zeman. A bez přehánění by se dalo říci, že v duchu jeho odkazu hvězdárna pokračuje aktivitami svých členů i nyní. Jeden z nich, a s jistou nadsázkou i hvězdárenský astrofotograf, člen ČAS, a “čerstvý” ESO Foto Ambasador Zdeněk Bardon, dostal neuvěřitelnou příležitost se podílet na tvorbě úchvatného kalendáře pro rok 2019, který byl tuto sobotu představen na zasedání Východočeské pobočky České astronomické společnosti v Úpici. Kalendář slavnostně pokřtil a převzal do svých rukou ředitel hvězdárny Marcel Bělík.
Projekt sondy LUCY k asteroidům dostal zelenou
Nová mise NASA k uskutečnění prvního průzkumu tzv. Trojánů, což je populace prastarých asteroidů obíhajících v tandemu po stejné dráze s planetou Jupiter, prošla rozhodujícím mezníkem. Dne 31. 10. 2018 dala NASA souhlas k realizaci mise LUCY a k jejímu startu v roce 2021. Zpráva formálně označovaná jako „Key Decision Point C“ schvaluje prodloužení projektu do vývojové fáze, určuje finanční náklady a časový harmonogram. Schvaluje detailní plán, přístrojové vybavení, rozpočet a analyzuje rizikové faktory kosmické sondy.
Žeň letošních astronomických medailí pokračuje v Pekingu
Na 12. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové celkem pět medailí. Zlatou, stříbrnou a tři bronzové. Medaile získali všichni naši soutěžící. Nejlépe se umístil Jindřich Jelínek, který získal zlatou medaili. Stříbro získal Martin Orság a bronzové medaile Radka Křížová, Jáchym Bareš a Jiří Vala. Jedná se o druhý nejlepší výsledek v historii České republiky.
Radioteleskop ALMA a přístroj MUSE detekovaly galaktickou fontánu
Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA a přístroje MUSE na dalekohledu ESO/VLT pomohla odhalit kolosální fontánu molekulárního plynu, kterou pohání černá díra v nejjasnější galaxii kupy Abell 2597. Celý cyklus odtoku a přítoku plynu v takto mohutné kosmické fontáně se v jednom systému podařilo pozorovat poprvé.
46. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze od 12. 11. do 18. 11. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Merkur je po elongaci obtížně viditelný. Venuše je vidět za svítání i ve dne. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Večer jsou vidět také Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. Tauridy opět přichystaly nějaké bolidy. Don Machholz objevil po dlouhých letech kometu vizuálně. Pozorovat můžeme i slabší kometu v Andromedě. Doporučit můžeme další zákryt hvězdy planetkou Leda. Raketa Electron konečně vykonala komerční start. Před 280 lety se narodil William Herschel, mimo jiné objevitel planety Uran.
Srážka, která v minulosti vedla ke vzniku Mléčné dráhy
Evropská astrometrická družice Gaia uskutečnila hlavní a zásadní objev k rozuzlení historického vývoje naší Galaxie. Namísto vývoje osamělého hvězdného ostrova naše Galaxie splynula s jinou velkou galaxií v rané fázi svého života – zhruba před 10 miliardami roků. Záznam této události je rozprostřen kolem nás napříč celou oblohou. Avšak observatoř Gaia a její mimořádná preciznost nám ukázala, co se skrývá ve všech směrech. Observatoř Gaia měřila polohy, jasnosti a pohyby hvězd s dosud nebývalou přesností.
Nabídka: Nástěnný kalendář, stolní kalendář a Hvězdářská ročenka
Konec roku tu bude ani ne na za dva měsíce, je dobré včas se připravit na rok 2019. Astronomické kalendáře pomohou zorientovat se ve výročích nebi nadcházejících nebeských úkazech a příjemně doplní pracovní stůl či interiér. Hvězdářská ročenka s velkou přesností předpoví polohy nebeských těles, připomene očekávané meteorické roje či komety.
Na srazu polských přátel astronomie v Kryźach
Kam jezdí přátelé hvězdné oblohy v Polsku za tmavou oblohou? Před časem jsem se zúčastnil jejich srazu ve Zwardoni, který leží nedaleko za našimi hranicemi. Tam se scházejí členové Katovického oddílu PTMA (polská obdoba ČAS). Zde se mi dostalo pozvání od jejich Varšavských přátel k návštěvě podzimního srazu v Kryźach.
Sonda Juno detekovala v atmosféře Jupitera zajímavé vlnění
Pozoruhodné struktury pohybujícího se vzduchu v atmosféře planety Jupiter, které vypadají podobně jako vlny, byly poprvé detekovány sondami NASA s názvem Voyager během jejich průletů kolem obří plynné planety v roce 1979. Kamera JunoCam na palubě sondy Juno kroužící v současné době kolem Jupitera rovněž pořizovala snímky atmosféry této obří planety. Na základě pořízených snímků astronomové odhalili sled atmosférických vln – vysoko čnících atmosférických struktur – které následují jedna za druhou a putují napříč planetou s největší koncentrací poblíž rovníku obří plynné planety Jupiter.
Den s Astropisem a časopis 3/2018
Vyšlo další číslo časopisu Astropis. Z havních článků lze připomenout ohlédnutí za rokem minulým, z astrofyziky se zaměříme na málo hmotné dvojhvězdy, historii činnosti Štefánikovy hvězdárny a Hvězdářské ročenky připomínají dlouhou tradici práce našich astronomů. V kosmonautice se zaměříme na misi sondy Hayabusa 2 a nechybí ani pravidelné okénko Kosmonautixu. Tentokrát však upozornění nemíří jen k časopisu. Společnost Astropis pořádá pravidelná setkání s názvem Den s Astropisem. Letošní setkání proběhne vsobotu 24. listopadu 2018, opět v budově Akademie věd na Národní třídě č. p. 3 v Praze.
Nejdetailnější pozorování hmoty obíhající v blízkosti černé díry
Mimořádně citlivý přístroj GRAVITY přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze rychlostí až 30 % rychlosti světla těsně nad horizontem událostí černé díry. Poprvé v historii se podařilo takto detailně sledovat hmotu obíhající v blízkosti černé díry – nedaleko „oblasti, odkud není návratu“.
45. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze od 5. 11. do 11. 11. 2018. Měsíc bude v novu. Venuše je vidět za svítání a ve dne. Planety Merkur a Jupiter jsou v záři Slunce nepozorovatelné. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Večer jsou vidět také Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. Pozorovat můžeme slabší kometu v Andromedě, Tauridy nebo jeden ze zákrytů hvězd planetkami. Vyšetřování havárie Sojuzu s lodí MS-10 je ukončeno a další rakety Sojuz už naštěstí opět startují. Rozloučili jsme se s misí dalekohledu Kepler a sondou Dawn. Vítáme v zorném poli OSIRIS-REx planetku Bennu. Před 50 lety startoval do vesmíru Pioneer 9 a k Měsíci Zond 6.
Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2017, 3. díl
Ve třetím díle Žní objevů se budeme zabývat hlubokým vesmírem. Nečekaný objev kilonovy! Co způsobilo tak mohutný a opakovaný výbuch? Jsou tyto objekty ve vesmíru přinášející do mozaiky astrofyzikálního poznání novinkou? A v čem? Daleké končiny vesmíru přinášejí na elektromagnetických vlnách nebývalé skutečnosti. Moderní astronomie se v posledních letech stává svědkem ohromujících nových událostí, které posouvají a dozajista díky novým přístrojům budou posouvat naše poznání vesmíru. Máme před sebou fascinující budoucnost vědeckých objevů…
Těšte se na kometu Wirtanen!
Rok 2018 byl po mnoho svých měsíců na vzácné astronomické úkazy nadprůměrně pestrý a nepoleví tak ani ke svému závěru. Zatímco mnoho pozorovatelů se těší zejména na poměrně dobré podmínky pro pozorování každoročního meteorického roje Geminidy, během jehož maxima z pátka na sobotu 13./14. prosince zazáří několik stovek meteorů, jen o dva dny později se dočkáme dalšího astronomického milníku v historii lidstva – kometa 46P Wirtanen učiní 10. nejbližší zaznamenaný kometární průlet kolem Země za celou dobu kometárních záznamů a na noční obloze ji dost možná spatříme daleko od zdrojů světelného znečištění i pouhýma očima.
Výzkumy v AsÚ AV ČR (125): Překvapivě nepoškozená galaktická velebublina
Astrofyzikové ze skupiny Fyziky galaxií se zabývali detailním studiem obří bubliny mezihvězdné látky v naší Galaxii, jejíž vlastnosti kriticky posoudili na základě dostupných pozorování i numerického modelu. Ukazují, že tato veleobálka je překvapivě stará, asi 120 milionů let, tedy mnohem starší, než odpovídalo původním odhadům. V představované práci pak diskutují, zda je tento věk podpořen dalšími pozorovacími fakty a jak je možné, že obálka přečkala takto dlouho v divokém galaktickém prostředí.
Jiří Grygar nebo Ivan Bella jako hosté na 12. ročníku Astrofilmu v Piešťanech
Již 12. ročník mezinárodního festivalu Astrofilm v lázeňských Piešťanech na západě Slovenska se uskutečnil v půli října tohoto roku. Mimořádnost tomuto festivalu dodalo hned několik významných výročí, zejména 100 let počátků československé astronomie ale rovněž 20 let kosmického letu Ivana Belly. Celý ročník se nesl v hlubokém duchu česko-slovenské sounáležitosti, což velice příjemnou formou připomněl i přední český popularizátor astronomie Jiří Grygar svou vzpomínkou na počátky natáčení legendárního pořadu „Okna vesmíru dokořán“.
Evropská sonda Mars Express pozorovala kuriózní oblak
Vysoko přes vrcholek dlouho mrtvého vulkánu v blízkosti marťanského rovníku se táhnul napříč zdejší oblohou nadýchaný bílý oblak. Na první pohled vypadal podobně jako kouřová vlečka vytvořená při vulkanické erupci, avšak planeta Mars je světem se „studeným a mrtvým srdcem“. Ačkoliv to vypadá, že se oblak vynořil z vrcholku vulkánu, astronomové z Evropské kosmické agentury ESA se domnívají, že se zkrátka jedná o něco zcela jiného. Na Marsu nebyly pozorovány erupce sopek po milióny roků, takže je nulová šance, že právě oblast Arsia Mons je na pokraji svého probuzení.
Otevřené setkání členů Sluneční sekce ČAS 2018
V sobotu 17. listopadu 2018 od 10 hodin sluneční sekce ČAS pořádá již tradiční setkání svých členů, na němž, kromě výměny zkušeností členů zabývajících se pozorováním Slunce a sluneční fyzikou jako takovou, bude hlavní náplní několik přednášek známých osobností. Z toho důvodu toto setkání není určeno jen členům sluneční sekce, ale srdečně zváni jsou všichni, kdo mají zájem o Slunce a vše, co se na něm děje, a nebo třeba se jen chtějí o něm dovědět něco zajímavého.
Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
Před více jak dvěma měsíci se po téměř celém světě odehrálo každoroční meteorické divadlo známé jako Perseidy. Já jsem měl to štěstí úkaz znovu pozorovat z Astronomického Observatória na Kolonickom Sedle v Parku tmavej oblohy Poloniny. Poloninská oblast, ležící na hraničním trojbodu Slovenska, Polska a Ukrajiny, nabízí dost možná nejtmavší noční oblohu ve střední Evropě a díky velkému štěstí na dobré počasí se tak nabídla opravdu skvělá kosmická podívaná. Po dlouhých týdnech zpracování konečně mohu přinést i fotografické svědectví z celé této letní show.
