Autor: NASAProgram raketoplánů se blíží k brzkému konci a tři aktivní letouny si odbývají své poslední mise, Discovery už ji má za sebou a nyní je na řadě Endeavour. Při svém posledním výletu na oběžnou dráhu zamíří k Mezinárodní kosmické stanici a dopraví tam důležitý astronomický přístroj.
Logo České astronomické společnosti
Při příležitosti konání 21. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (21. října 2011) udělí Česká astronomická společnost cenu Littera astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jenž svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Návrhy na udělení Ceny lze podávat do 31. května 2011.
Kosmická observatoř WISE - Wide-field Infrared Survey ExplorerAstronomové celého světa mohou nyní studovat stovky miliónů galaxií, hvězd a asteroidů, jejichž fotografie jsou soustředěny v prvním "balíku" informací z družice NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE). "Počínaje dneškem tisíce astronomů budou zkoumat data z družice WISE a já očekávám spoustu překvapení," říká Edward Wright (UCLA).
Pozorování při táboře 2010. Autor: Věra BartákováNabídek na letní akce pro dospělé milovníky nočního nebe je několik. Co když se ale o astronomii zajímají děti? Samozřejmě, ty jezdí na astronomické tábory! Na letošní rok je jich připraveno zase o něco více než dřív a o některých už se na těchto stránkách už psalo. Sekce pro děti a mládež letos připravila dokonce tři tábory. Blíží se uzávěrka přihlášek a zbývá už jen několik volných míst. Pokud tedy stojíte o to prožít několik zajímavých dní v krásném prostředí a převážně pod oblohou (ať už denní nebo noční), neváhejte.
V Karlových Varech dnes začíná již 8. ročník IBWS, což je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů.
Plaketa Astrofotograf roku 2010 pro Luďka Hamra. Autor: Marcel BělíkV sobotu 16. dubna 2011, pět set let poté, co místními hvozdy hnával svou loveckou družinu český král Václav IV, se v královském komorním městě Žebrák sešli zástupci České astronomické společnosti. Pod dohledem majestátných hradů Žebrák a Točník a pod záštitou místní hvězdárny zde zástupci jednotlivých složek této společnosti na takzvaném "Velkém zasedání složek ČAS" referovali o své činnosti za poslední rok, diskutovali o plánech do budoucna a též využili vhodné příležitosti, aby předali dary čestnému předsedovi společnosti dr. Jiřímu Grygarovi k jeho životnímu jubileu.
Zvídaví budoucí MessieřiOdpoledne soutěže s astronomickou tématikou, večer zajímavá přednáška o Sluneční soustavě, noční porozování hvězdné oblohy, přátelská atmosféra, legrace i napětí, poučení i zábava, přesně taková byla sobota 2. dubna 2011 (a kousek neděle 3. dubna). V 15.00 hod SELČ byl v prostorách Domu dětí a mládeže v Moravské Třebové zahájen první ročník akce nazvané "Malý Messierův maraton" (MMM).
Mapa oblohy 27.4.2011, zdroj: astronet.ruPřehled událostí pro týden od 25. 4. do 1. 5. 2011.
Měsíc po poslední čtvrti je viditelný nad ránem. Od soumraku je viditelný Saturn. Na Slunci je řada skvrn. Večer přeletá ISS. Startuje raketoplán s Krtečkem na palubě.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. dubna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: astronet.ru
Endeavour na startovací rampě. Autor: NASANa startovací rampě floridského kosmodromu na mysu Canaveral stojí raketoplán Endeavour, který se má vydat na svou poslední a celkově předposlední misi programu raketoplánů. Na jeho palubě do vesmíru vzlétne i český Krteček. Sledujte s námi závěrečné dny příprav ke startu. V tomto článku budeme přinášet pravidelně novinky.
Start je nyní v plánu v pondělí 16. května ve 14:56 SELČ
Jaroslav RuprechtPo dlouhé a těžké nemoci zemřel 11. dubna Jaroslav Ruprecht, krátce před svými osmdesátými narozeninami (* 14. 5. 1931). Jeho život byl naplněn výzkumem otevřených hvězdokup a asociací hvězd OB.
Diskutující odborníci. Autor: Americké centrumDva dny po 30. výročí letu prvního amerického raketoplánu do vesmíru, tj.
14. dubna 2011 se na půdě Amerického
centra v Praze uskutečnila debata věnovaná tomuto výročí a raketoplánům vůbec.
Její název byl "Raketoplány: Loučení po 30 letech" a předznamenal tím
i fakt, že éra těchto kosmických plavidel spěje ke svému konci, protože poslední
let by měl proběhnout na přelomu června a července letošního roku.
Zdeněk Müller s KrtečkemČeský Krteček poletí zanedlouho s raketoplánem do kosmu. Autor Krtečkových dobrodružství Zdeněk Miler však už ve vesmíru své místo má - jeho jméno nese jedna z planetek objevených na Kleti.
Tisková zpráva HaP České Budějovice s pobočkou na Kleti.
Andrew FeustelStart mise STS-134 raketoplánu Endeavour je plánován a dnes byl NASA definitivně odsouhlasen na 29. dubna v 15:47 hod EDT (21:47 našeho času). Přímý přenos startu bude pro české diváky zprostředkován na serveru České astronomické společnosti www.astro.cz.
Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze dne 20. dubna 2011
GRB 110328A zaregistrovaný družicí Swift Kosmické observatoře NASA s názvem Swift, Hubble Space Telescope a Chandra X-ray Observatory společně studovaly jednu z nejzáhadnějších explozí, jaká kdy byla ve vesmíru pozorována. Koncem března 2011 byl družicemi zaregistrován zdroj záření o vysokých energiích, jehož jasnost dosáhla v maximu mimořádně vysokých hodnot.
Dvoutisící kometa SOHO. Zdroj: NASA/ESA/SOHO.Aj amatérski astronómovia už dnes môžu objavovať. Napríklad kométy. Túto možnosť ponúka NASA už od roku 2005. Stačí mať len internet, dostatok voľného času a chuť objavovať. V tomto článku uvádzam návod, ako na to.
Bára Mikulecká. Zdroj: UDiF.cz.Před několika lety byla zkratka ÚDiF jen řadovým bodem pestrého programu akcí moravské metropole, především jako třešnička na dortu v repertoáru brněnské hvězdárny. Velice rychle však "herci" Úžasného Divadla Fyziky začali dobývat svým neobvyklým nadšením pro experimentální a nám nesmírně blízkou fyziku celou republiku a přišli tak s novým druhem představení do současného světa české zábavy. Že fyzika námi ze školních lavic mnohdy až nenáviděná může být ve skutečnosti nejen bezednou studnou inspirace, nám ve svém rozhovoru dokáže Bára Mikulecká, studentka teoretické fyziky a astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně.
Plánovaný vzhled budovy Hvězdárny a planetária Brno po rekonstrukci. Zdroj: www.hvezdarna.cz.Na současně rekonstruované Hvězdárně a planetáriu Brno nabízíme nová pracovní místa, a to na pozicích odborné pracovnice/odborného pracovníka nebo technické pracovnice/technického pracovníka. Vybrané uchazeče pozveme k osobnímu pohovoru nejpozději do 30. dubna 2011.
HaP J. Palisy v Ostravě-Porubě. Zdroj: IANStejně jako v předchozích letech se i letos připojujeme k celoměstským aktivitám v rámci Dne Země. Na náměstí SNP v Ostravě - Zábřehu budeme 15. dubna od 9:00 do 17:00, na Hlavní třídě v Ostravě - Porubě pak v úterý 19. dubna ve stejném čase.
Tisková zpráva Hvězdárny a planetária Johanna Palisy a VŠB - Technické univerzity v Ostravě.
Marie Curie SkłodowskaBěhem března a dubna volila česká veřejnost na stránkách www.ceskenoviny.cz největší vědecký objev historie, za kterým stojí žena. Historickou "královnou" vědy se stala Marie Curie Skłodowska. Anketa o nejlepší vědkyni historie byla uspořádána v rámci stipendijního projektu L´Oréal Pro ženy ve vědě, jehož pátý ročník vyvrcholí 19. května "korunováním tří královen" české vědy a udělením tří stipendií ve výši 250 tisíc korun.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792.
Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření.
Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem.
Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
