Objev nových jezer na TitanuNedávné snímky měsíce Titan, které pořídila americká kosmická sonda Cassini, potvrdily přítomnost nových jezer kapalných uhlovodíků. Na snímcích jsou zachyceny změny v rozložení jezer, které vznikly v důsledku "dešťových" srážek. Jenže místo vody padaly z oblaků velké kapky kapalného metanu.
galaxie Centaurus ATisková zpráva Evropské jižní observatoře (003/2009): Astronomové získali nový pohled na aktivní galaxii Centaurus A. Na submilimetrových vlnových délkách se jim poprvé podařilo zobrazit jety a laloky materiálu vyvrhovaného centrální černou dírou. Nová data z přístroje Atacama Pathfinder Experiment (APEX), provozovaného Evropskou jižní observatoří, byla zkombinována se snímky ve viditelném oboru a také se záběry získanými na vlnových délkách rentgenového záření. Společně vytvořily úžasný obrázek.
Gejzíry vody a ledových krystalků na měsíci Enceladus.V polovině letošního roku oslaví americká kosmická sonda Cassini, vypuštěná 15. 10. 1997, již pět let výzkumu planety Saturn z oběžné dráhy. Za toto období má sonda "na svědomí" celou řadu pozorování a vědeckých objevů. Ve druhém pokračování si připomeneme základní informace o ledovém měsíci Enceladus.
Kresba: HD 80606bKosmický dalekohled Spitzer provedl výzkum atmosféry další exoplanety. Tentokrát si vzal na paškál plynného obra s označením HD 80606b, který se vyznačuje mimo jiné svou velmi protáhlou eliptickou drahou. Jednou se tak při oběhu dostane ke své mateřské hvězdě mnohem blíže, než obíhá Merkur okolo Slunce a jindy se zase dostane do vzdálenosti, odpovídající ve Sluneční soustavě oběžné dráze Země. Čeští astronomové navíc připravuji pozorovací kampaň s cílem zachytit tranzit této exoplanety.
Exoplanety.czUnikátní portál o exoplanetách a životě ve vesmíru byl spuštěn ve středu 28. ledna na adrese www.exoplanety.cz. Na jednom místě naleznou své místo články z oblasti výzkumu exoplanet, života ve vesmíru ale i planet Sluneční soustavy. Na portále bude také elektronický časopis Gliese, který už vychází v pdf od loňského roku, stránky od družici Kepler a mnoho dalšího.
V polovině letošního roku oslaví americká kosmická sonda Cassini, vypuštěná 15. 10. 1997, již pět let výzkumu planety Saturn z oběžné dráhy. Za toto období má sonda "na svědomí" celou řadu pozorování a vědeckých objevů. Ve dvou dílech si připomeneme základní informace o ledovém měsíci Enceladus.
Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje, byla pro veřejnost otevřena na podzim roku 1955. Za více než padesátiletou existenci hvězdárny bylo v jejích prostorách (případně jejími pracovníky v jiných zařízeních) uspořádáno již 36 754 akcí.
Soutěž: Moje vánoční kometaSpolečnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlašuje vítěze 4. ročníku výtvarné a fotografické soutěže "Moje vánoční kometa..." se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.
Zdeněk Ceplecha Dlouholetý pracovník Astronomického ústavu AV ČR RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. se dnes dožívá 80 let. Jubilantovi blahopřejeme a připojujeme přehled o životní dráze oslavence sepsaný J. Grygarem.
Téměř žádný obor lidské činnosti není bez rizik, o létání do vesmíru to platí několikanásobně víc. V tomto týdnu si připomeneme postupně 3 výročí událostí, při kterých zahynulo celkem 17 amerických astronautů.
Kométa Lulin
Nedávno (14.1.2009) prešla perihéliom kométa Lulin, ktorá sa v súčasnosti nezadržateľne blíži k Zemi. Kométa bola objavená ázijskými astronómami v júli 2007 v rámci projektu Lulin Sky Survey, ktorého úlohou je vyhľadávanie malých telies Slnečnej sústavy, zvlášť tých, ktoré by sa mohli zraziť so Zemou.
Prstencové zatmění Slunce (autor: Stefan Seip)V pondělí 26. ledna 2009 nastane první ze dvou letošních zatmění Slunce. Ani jedno z nich nebude z našeho území pozorovatelné, ale díky moderním možnostem a internetu lze nejen první z nich pozorovat pomocí webcastů.
Severní polární čepička Marsu.Polární čepička v oblasti severního pólu planety Mars obsahuje obrovské zásoby vysoce čistého vodního ledu. K tomuto závěru dospěla mezinárodní studie, jejíž výsledky zveřejnili francouzští astronomové. Severní polární čepička je rozsáhlá vyvýšenina, tvořená usazenými vrstvami vodního ledu, podobně jako například na Zemi ledovce v Grónsku či Antarktidě, skládající se převážně z depozitů vodního ledu a malého množství prachu.
logo - kometaTato rubrika je pravidelně připravována a publikována ve Zpravodaji Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu, o.s. (SMPH). V původní nezkrácené podobě ji naleznete na webu SMPH. Efemeridy všech pozorovatelných komet jsou pro zájemce dostupné na stránkách International Comet Quarterly ICQ, vyhledávací mapky vám v případě zájmu zhotovíme na požádání a zašleme e-mailem.
Exoplaneta MOA-2007-BLG-192-Lb v představě malíře.Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil. I takto bych mohl uvést následující článek o upřesnění hmotnosti jedné exoplanety. Byla objevena v roce 2007 a její hmotnost byla tehdy určena na 3,3 hmotnosti Země. Dne 19. 1. 2009 byla publikována zpráva o upřesnění její hmotnosti na 1,4 hmotnosti Země! Avšak již o dva dny později, kdy jsem chtěl zveřejnit překlad tohoto článku, bylo již zase všechno jinak. V době internetu se zkrátka informace šíří rychlostí blesku. I přesto uvedený článek zveřejňujeme.
Galaxie NGC 253Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (002/2009): Astronomům se díky bystrému infračervenému zraku VLT podařilo odhalit početné hvězdné jesličky, mladé a hmotné oblasti zrodu hvězd v galaxii NGC 253. V jejím centru také pravděpodobně nachází obdobná supermasivní černá díra, jakou známe z naší vlastní Galaxie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy
V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli.
10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel.
Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom.
Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok.
Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
21.6.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
