NGC 2264Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (048/2008): Blížil se čas svátků a na Evropskou jižní observatoř (ESO) dorazila jejich ozvěna v podobě zde uvedeného snímku. Zobrazuje plyn vířící v oblasti známé pod označením NGC 2264 - části oblohy, ve které také nalezneme třpytící se hvězdokupu Vánoční stromeček.
Voda ve spektru kvasaru MG J0414+0534 a snímek kvasaru. Fotografie galaxie M87 (vpravo) je pouze ilustrační – tak nějak by kvasar vypadal z blízka.Astronomové z německého Max-Planck-Institut für Radioastronomie využili stometrový radioteleskop Effelsberg k detekci doposud nejvzdálenější molekuly vody ve vesmíru. Voda byla odhalena u kvasaru MG J0414+0534 ve vzdálenosti více jak 11 miliard světelných let.
Logo České astronomické společnosti Na dubnovém zasedání rozhodl VV o zrušení brněnské pobočky České astronomické společnosti z důvodu zániku její aktivity.
Klanění tří králů - obraz renezančního malíře GiottaDva tisíce let po okamžiku, který oslavujeme vánočními svátky, se už obloha dávno stala spíše oblastí vědy a estetických zážitků, než zdrojem (h)různých znamení. Protože ani pořádně nevíme, kdy se Ježíš narodil, těžko můžeme určit, co za krásný úkaz (či objekt) ve skutečnosti stojí za pojmem "Betlémská hvězda". Ty dva tisíce let už nevrátíme zpátky, ale pokud se vám na letošní vánoční obloze rozpadnou mraky, tak i letos nebe nabízí pestrý přehled tradičních i netradičních nebeských krás. Pojďme si představit ty nejnápadnější.
Sonda Stardust prolétá v blízkosti Země.Na přelomu let 2008 a 2009 prolétnou v blízkosti naší planety dvě kosmické sondy, které využijí zemskou gravitaci k úpravě svých drah. Jako první prolétne v blízkosti Země 29. 12. 2008 sonda Deep Impact, následovaná 14. 1. 2009 sondou Stardust. Obě sondy již splnily své úkoly, pro obě však astronomové našli další uplatnění pod novými názvy Epoxi a NExT. Obě však mají jedno společné: výzkum komety 9P/Tempel 1. Jedna ji už zkoumala, druhá se k jejímu výzkumu teprve chystá.
ČAM - logo
Česká astrofotografie měsíce přeje všem čtenářům, astronomům, astrofotografům a přátelům astronomie hezké Vánoce, hodně štěstí, zdraví, úspěchů a jasné nebe v nadcházejícím roce 2009. Děkujeme všem za zájem a zaslané fotografie, vítězům blahopřejeme a děkujeme všem za podporu české a slovenské astrofotografie.
Do konce roku zbývá už jen pár dní a tak nezapomeňte, že máte poslední možnost v tomto roce zasáhnout aktivně do "soupeření" o titul Astrofotografa roku.
J. Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe TV Noe, která vysílá přes satelit a internet, připravila na Vánoce a Nový rok bohatý program s astronomickou tématikou. Těšit se můžete na pořad Hlubinami vesmíru s Jiřím Grygarem, Antonínem Rüklem a Pavlem Spurným a na zajímavý dokument o HST s českým dabingem.
Zákryt Ganymeda za Jupiterem.Hubblův kosmický dalekohled HST přistihl největší Jupiterův měsíc Ganymed právě v okamžiku, kdy si s ním "hrál na schovávanou". Na tomto snímku s vysokým rozlišením je zachycen těsně předtím, než se zcela schoval za planetou.
Astronomická expedice - Autorem fotografie je skupina digitální fotografie a jedná se o snímek mléčné dráhy pomocí celooblohové komory.Máte zájem o astronomii a další přírodní vědy? Chcete prožít neopakovatelné zážitky při pozorování noční oblohy? Chtěli byste se vydat po stopách slavných astronomů? Dozvědět se něco nového? Že nemáte k dispozici tmavé nebe ani dalekohled? Nezoufejte! Astronomická expedice je tu pro Vás!
Autorem fotografie je skupina digitální fotografie a jedná se o snímek mléčné dráhy pomocí celooblohové komory.
Kryovulkány sú chladné sopky, ktoré namiesto lávy chrlia extra chladnú kvapalinu z vnútra telesa. Sonda Cassini, ktorej misia bola nedávno predĺžená sa v zmysle svojho výskumného plánu tesne približuje k tých najzaujímavejším Saturnovým mesiacom. Tak ako vedci prednedávnom ohlásili gejzíry a ich zmeny na Saturnovom mesiaci Enceladus, podobne aj po sérii tesných preletov okolo mesiaca Titan sa podarilo zistiť, že aj povrch tohto mesiaca je aktívny.
Východ Země nad Měsícem z Apolla 8V neděli 21. 12. si připomeneme 40. výročí startu legendární výpravy Apollo 8. Loď, která měla původně pouze kroužit okolo Země, urazila se svojí tříčlennou posádkou více než 800 000 km a desetkrát obletěla Měsíc. Bylo to poprvé, co se člověk odvážil tak daleko. Na Štědrý den roku 1968 astronauti odvysílali na Zemi televizní přenos povrchu Měsíce ze vzdálenosti něco málo přes 100 km.
Alexander Wolszczan Tým astronomů z Penn State a Nicolaus Copernicus University (Toruň, Polsko) objevil novou exoplanetu, která obíhá relativně blízko rudého obra. Mateřská hvězda s označením HD 102272 se nachází 1 200 světelných let daleko směrem v souhvězdí Lva a je mnohem starší než naše Slunce. Nová exoplaneta má hmotnost asi šesti Jupiterů.
Einsteinův křížTisková zpráva Evropské jižní observatoře (047/2008): Spojením možností ESO/VLT a "dvojité přírodní lupy" astronomové prozkoumali vnitřní partie disku kolem supermasivní černé díry vzdálené 10 miliard světelných let. Díky této technice bylo možné spatřit tisíckrát jemnější detaily, než umožňují nejlepší současné teleskopy světa. Získaná data představují první přímé pozorování potvrzující dosavadní teoretické modely těchto disků.
Detail oblasti VV5, kde vznikají nové hvězdy.Některé hvězdy to mají těžké, když nastane okamžik vzniku jejich planet. Nový snímek, pořízený pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (NASA), ukazuje jednu "nešťastnou" skupinu hvězd, která se zrodila v sousedství jedné nebezpečné oblasti. Hvězdy samotné jsou v bezpečí, avšak materiál, který je obklopuje - shluky prachu, které se mohou stát budoucími planetami - může být odfouknut do okolního prostoru.
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (046/2008): Tým německých astronomů vydal na základě 16leté studie zatím nejpodrobnější zprávu o skrytém monstru v centru naší Galaxie - supermasivní černé díře. Ke studiu využili přední dalekohledy Evropské jižní observatoře a sledováním orbitálních drah bezmála třiceti hvězd poodhalili roušku tajemství tohoto divokého koutu vesmíru. Studie 28 hvězd je 5krát rozsáhlejší než všechny předešlé. Jedna z hvězd za uplynulých 16 let stihla dokončit celý jeden oběh.
Obr. 2: Řez okem a jeho okolím ve svislé roviněPro astronomy amatéry, kteří se věnují pozorování oblohy, jsou hlavní dalekohledy. O jejich kvalitách a o přednostech jednotlivých systémů astronomických teleskopů se vedou dlouhé, vášnivé debaty. Většinou se při tom zapomíná na skutečnost, že ani nejlepší dalekohled nám nebude nic platný, když nebudeme mít zdravé oči a dostatečné zkušenosti, jak při vizuálních pozorováních správě postupovat.
Astropis 4/2008Vyšlo letošní čtvrté číslo časopisu Astropis. Nové číslo by se mělo v nejbližších dnech objevit v poštovních schránkách předplatitelů a všech členů České astronomické společnosti.
4 finalisté11. prosince byli v Paříži představeni veřejnosti čtyři evropští kandidáti pro experiment Mars500, na kterém spolupracuje ESA s Ruskem. Dva z nich budou 24. března 2009 uzavřeni spolu se čtyřmi ruskými kandidáty na 105 dní do speciálního izolovaného prostoru, ve kterém budou zkoumány především účinky takového pobytu na lidskou psychiku a tělo.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy
V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli.
10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel.
Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom.
Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok.
Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
21.6.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
