Pomalu odlétající servisní brašna. Zdroj: NASA TV.Ano, není to žádný vtip ani novinářská kachna. Poté, co se podařilo astronautům z nedávné mise Endeavour "upustit" servisní brašnu s nářadním během "rutinní" práce, je možné tento balíček pozorovat na obloze jako slabou družici viditelnou krátce před přeletem Mezinárodní kosmické stanice ISS. Chcete ji taky vidět? Čtěte dále.
Hvězdárna M. Koperníka v BrněVýbor SMPH si co nejsrdečněji dovoluje pozvat všechny zájemce na tradiční podzimní seminář Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu (tedy SMPH), který se uskuteční v prostorách Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně v sobotu 6. 12. 2008.
Americká sonda Juno u Jupiteru - kresbaPo dvouletém odkladu dala NASA zelenou projektu kosmické sondy Juno k planetě Jupiter v ceně jedné miliardy dolarů. Elektrickou energii budou sondě dodávat - na rozdíl od předcházejících sond do vnějších oblastí Sluneční soustavy - panely slunečních baterií. Původně se měl start sondy Juno uskutečnit již v roce 2009, avšak omezené finanční prostředky vedly ke zpoždění vývoje této kosmické sondy.
Soutěž: Moje vánoční kometa Společnost pro meziplanetární hmotu, o. s. (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlašuje 4. ročník fotografické soutěže "Moje vánoční kometa..." se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu
a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých
a lidských vůbec.
Gejzíry na Enceladu v představě malíře.Astronomové pokračují v hledání původu gejzírů na Saturnově měsíci Enceladus. Tyto gejzíry jsou pozorovatelné jako velké výtrysky vodní páry a ledových krystalků, unikajících z měsíce. Uvnitř těchto výtrysků byly zjištěny proudy prachu a plynů. Co způsobuje a ovlivňuje tyto výtrysky, je pro vědce zatím záhadou. Kosmická sonda Cassini pokračuje v získávání nových dat za účelem vyřešení této hádanky.
IXO – International X-ray ObservatoryKosmické agentury Evropy, USA a Japonska se spojily v novém velkém společném projektu IXO - International X-ray Observatory, projektu obřího kosmického rentgenového dalekohledu, který výrazně posune naše poznání vesmíru. Špičkoví odborníci 7 zemí se sejdou v Praze a budou diskutovat o nových technologiích pro tento projekt i o české účasti v něm.
Snímek expandující bubliny ionizovaného plynu o průměru kolem 10 světelných let názorně ilustruje možnosti astronomie na submilimetrových vlnových délkách. Expanze bubliny způsobuje hromadění okolního materiálu do hustějších shluků, které se stávají rodištěm nových hvězd. Záření o submilimetrových vlnových délkách je klíčem ke zkoumání nejchladnějšího materiálu ve vesmíru, který představují právě tato chladná hustá oblaka.
Česká astrofotografie měsíceVyhlášení tématického zaměření soutěže Česká astrofotografie měsíce - ČAM
Rok 2009 byl organizací UNESCO vyhlášen "Mezinárodním rokem astronomie". A právě česká a slovenská, onehdy i československá astronomie a nakonec i ta habsburská Rudolfa II či lucemburská Karla IV, nebo i pradávná astronomie keltská na Závisti u Prahy a jinde, patřila vždy k astronomii vysoké úrovně. A je asi nepodstatné, zda tuto kvalitu tvořili naši astronomové doma nebo v cizině, nebo snad cizí astronomové v našich zemích. Vzpomeňme snad jen počtáře Keplera zabývajícího se v Praze pohybem Merkura, bratry Fričovy, zakládající Ondřejovskou observatoř, neúnavného Štefánika, na Lunu zahleděného Karla Anděla, Antonína Bečváře s jeho atlasy i Skalnatým Plesem, fotografy Klepeštu a Zemana, v cizině působícího Zdeňka Kopala, Miroslava Plavce a mnoho dalších. K nim se připojují astronomové současní, jejichž úspěchy završil vstup České Republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) v roce 2007.
Přistání raketoplánu Endeavour (STS-126)Sledujte online textový přenos z přistání raketoplánu Endeavour, který se vrací z mise STS-126 u Mezinárodní kosmické stanice. Z důvodů špatného počasí bylo přistání raketoplánu Endeavour přesunuto na Edwardsovu leteckou základu v Kalifornii. Kosmický koráb tam dosedl v neděli 30. listopadu ve 22:25 SEČ.
Ministerská rada ESAVe dnech 25. a 26. listopadu 2008 se uskutečnila v nizozemském Haagu Ministerská rada Evropské kosmické agentury ESA za účasti delegace České republiky vedené náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vlastimilem Růžičkou a náměstkem ministra dopravy Petrem Šlegrem. Od 12. listopadu letošního roku je Česká republika členem této organizace a získala tak poprvé v historii možnost na nejvyšší úrovni ovlivnit a zapojit se do dění na poli evropské kosmonautiky.
Endeavour krátce před připojením ke staniciV pátek v 15:47 SEČ se od Mezinárodní kosmické stanice po 11ti denním pobytu odpojil raketoplán Endeavour. Jeho posádka zde absolvovala 4 kosmické vycházky a doručila na stanici vybavení, které má umožnit zdvojnásobení počtu členů základní posádky ISS.
LogoZvu Vás na kosmicko-pozemské ohlédnutí 25 let zpět, do roku 1983. V tu dobu probíhal, stejně jako následující víkend letos 28./30.11.2008 , tradiční kosmonautický seminář na hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Současně se ke startu připravoval, podobně jako i toto dobou létá STS-126, americký raketoplán k let STS-9.
České logoČeský organizační výbor (ČOV) pro Mezinárodní rok astronomie 2009 (IYA 2009) vypisuje
soutěž o účast 1-2 českých studentů ve věku 18-21 let na slavnostním zahájení IYA 2009,
které proběhne ve dnech 15.-16. ledna 2009 v sídle UNESCO v Paříži pod záštitou OSN,
UNESCO a Mezinárodní astronomické unie (IAU).
Osoba v stojící u okna ředitelnyPřed více než dvěma lety jsme v IAN vydali článek s rozhovorem s paní ředitelkou paní Česlavou Lukaštíkovou, ve kterém jsme se zaměřili na silný reflektor, kterým škola osvětlila přilehlé parkoviště. Reflektor byl nedbale směřován, svítil pánubohu do oken a silně oslňoval. Tenkrát paní ředitelka přislíbila, že se s tím pokusí něco udělat a opravdu na nějaký čas byl reflektor odstraněn (což se za úspěch považovat nedá, měl být nahrazen něčím efektivnějším, ale budiž).
Pohled velkým dalekohledem na detail měsíčního srpku krátce po výstupu Venuše. Oba objekty v té době budou velmi nízko nad obzorem, což zjista znepříjemní pozorování.Tiskové prohlášení
České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 126 z 27. 11. 2008
V pondělí 1. prosince 2008 večer spatříme na 4 roky poslední zákryt planety Měsícem.
Bude-li počasí přát, půjde o skutečně pěknou podívanou. Měsíc ve fázi úzkého srpku po 17. hodině zakryje Venuši, v té době po Měsíci druhý nejjasnější objekt na obloze. Nejprve Venuše pomalu zmizí za neosvětlenou částí Měsíce a přibližně o hodinu později začne planeta vystupovat zpoza měsíčního srpku. Několik vteřin po výstupu planety tak bude s trochou nadsázky Měsíc na obloze vypadat jako ulomená část prstenu s diamantem. Celou scenérii na nebi ještě doplní nedaleká planeta Jupiter.
HW Vir, zákrytová dvojhvězda s exoplanetami
Korejští astronomové zveřejnili článek o průlomovém objevu dvou exoplanet obíhajících kolem velmi těsné dvojhvězdy HW Virginis. Planety obíhají kolem obou složek po široké orbitě. Byly objeveny analýzou dlouhodobého O-C diagramu, tedy z kolísání orbitální periody dvojhvězdy v srdci tohoto unikátního planetárního systému.
Jupiter na fotografii ze sondy Cassini.Nejlepší mapa rozložení rychlostí větrů na Jupiteru, jaká kdy byla vytvořena, vede k závěru, že obrovský oblačný systém známý jako Velká rudá skvrna (Great Red Spot) se v průběhu posledních několika let zmenšoval.
Mezinárodní tým vědců ohlásil objev záhadného přebytku vysokoenergetických elektronů náležejících ke kosmickému záření galaktického původu. Jejich zdroj je sice (stejně jako velká část jiných zdrojů kosmického záření) blíže neidentifikovaný, ale měl by ležet relativně blízko sluneční soustavy a možná by mohl být tvořen částicemi temné hmoty.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy
V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli.
10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel.
Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom.
Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok.
Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
21.6.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
