Rozhovor: Petr Kulhánek - družice GLAST



Shawnovou cenou v astronomii za rok 2008 byl oceněn profesor Reinhard Genzel, ředitel Institutu Maxe Plancka pro extraterestrickou fyziku (Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics - MPE). Cena byla Reinhardu Genzelovi udělena za důkaz supermasivní černé díry v centru naší Galaxie a význačný přínos v této oblasti. Na objevu se značně podílely dalekohledy ESO.

21. června 2008 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek můžeme oslavit krátce po půlnoci, v 1 hodinu 59 minut 23 sekund letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. V sobotu 21. června proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Říkáme, že po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.


V současné době krouží na oběžné dráze kolem Měsíce dvě kosmické sondy: 3. 10. 2007 byla navedena na oběžnou dráhu japonská sonda KAGUYA, o měsíc později (5. 11. 2007) se k ní přidala čínská kosmická sonda Chang´e-1.

Poslední člověk, jehož noha před téměř 36 roky zanechala v měsíčním prachu svůj otisk, byl americký astronaut s česko-slovenskými předky Eugene Cernan. A v těchto dnech máme to potěšení uvítat Eugena Cernana opět v České republice.

Do vlasti svých předků přiletí v úterý 17. června 2008 jako host předsedy vlády americký astronaut Eugene Cernan - poslední člověk naší planety, který zanechal svou stopu na Měsíci, aby se podíval na výstavu o stopách lidstva v Národním muzeu, na níž je umístěna i československá vlajka, kterou měl s sebou na měsíčním povrchu a kterou v roce 1974 věnoval Astronomickému ústavu v Ondřejově.


Pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST byla vyfotografována velká část této kupy galaxií. Snímek zachycuje oblast o rozměru několika miliónů světelných roků. Kompletní kupa galaxií obsahuje tisíce galaxií v prostoru kulového tvaru o průměru více než 20 miliónů světelných let.


Při příležitosti desátého výročí okamžiku, kdy na zrcadla VLT dopadlo první světlo, vydává ESO dva úžasné snímky dvou různých typů mlhovin, které se nacházejí v souhvězdí Lodního kýlu. První obklopuje hvězdu Eta Carinae a má tvar trpaslíka. Hvězdě Eta Carinae je souzeno vybuchnout během následujících 100 000 let. Druhý obrázek představuje mnohem větší mlhovinu, která se rozkládá okolo skupiny mladých a hmotných hvězd.




Dne 27. května 2008 uplynulo právě 10 let od okamžiku, kdy oficiálně dopadlo první světlo na primární zrcadlo jednoho z dalekohledů Very Large Telescope (VLT), technologicky nejvyspělejšího teleskopu světa, který naleznete na Evropské jižní observatoři (ESO).



Autor: Donatas Tamonis

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4