Vyhledávání v článcích
Nušlova cena 2005
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2005 RNDr. Ladislava Sehnala, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne v úterý 11. října 2005 od 17 hodin v budově Akademie věd v Praze, Národní 3, místnost 206. Po předání ceny následuje přednáška. Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.
RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. - Umělé družice v atmosféře, výsledky teoretické a experimentální, současné a budoucí projekty.
TP: Zatmění Slunce 3.10.2005
V pondělí 3. října v dopoledních hodinách proběhne jediné u nás v tomto roce pozorovatelné zatmění. Bude to částečné zatmění Slunce. Toto zatmění bude např. ve Španělsku pozorovatelné jako prstencové. Částečné zatmění bude u nás trvat 2 a půl hodiny. Maximální doba trvání prstencové fáze tohoto zatmění je 4 minuty a 32 sekund.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 74 z 27. září 2005
Záblesk z hranic viditelného vesmíru
Unikátní pozorování velmi vzdáleného objektu se podařilo astronomům z Masarykovy univerzity a Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně. Pracovníci a studenti pozorovali světlo vzdáleného objektu - dosvitu, kterému předcházelo vzplanutí gama záblesku.
ESA vybrala cílové planetky pro kosmické bombardování
Na základě doporučení komise expertů vybrala Evropská kosmická agentura ESA dvě cílové planetky ze skupiny tzv. NEO (Near-Earth Object, tj. těles, která se přibližují do blízkosti dráhy Země) pro realizaci projektu DON QUIJOTE (Don Kichot).Zrodila se nová dvojhvězda
Obrázek vlevo není nějaká abstraktní kresba. Jedná se o fotografii dvou nově zrozených hvězd, které se nacházejí v souhvězdí Labutě, ve vzdálenosti více než 5 000 světelných let od Země.Katalogové označení objektu je IRAS 20126+4104. Jedná se o fotografii velmi mladých hvězd. Získání takovéto fotografie je velice obtížné, protože dvojhvězda se ukrývá ve velkých hustých oblacích prachu. Proto byl tento snímek pořízen v oboru infračerveného záření pomocí dalekohledu UKIRT, který se nachází na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy).
Úkazy na obloze ve 39. týdnu (26. září - 2. října 2005)
Přehled astronomických úkazů na 39. týden (26.9.-2.10.2005).
Seminář majitelů a konstruktérů amatérských dalekohledů
Je potěšením pro organizátory Vás opět po roce pozvat na další ročník tradičního rokycanského semináře pořádaného pro majitele a konstruktéry amatérských dalekohledů a astronomické techniky.
ROKYCANY 14. - 16. října 2005
Ostravský astronomický víkend
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě pořádá ve dnech 24. a 25. září 2005 seminář Ostravský astronomický víkend. Letošní, již 13. ročník nese název Vesmír na dlouhých vlnách a je věnován radioastronomii. Více informací najdete na http://planetarium.vsb.cz/
Noc vědců 2005
V pátek 23. září 2005 se napříč 25 zeměmi Evropy uskuteční Evropská noc vědců, kterou na tento den vyhlásila Evropská komise. Vedle Mezinárodního roku fyziky, který letos probíhá, je to další příležitost, kdy se věda dostává blíže veřejnosti. Cílem Noci vědců je mj. zpřístupnit i ta pracoviště, která jinak bývají pro veřejnost skryta. I když se Česká republika pyšní poměrně hustou a dostupnou sítí popularizačních hvězdáren, které své přístroje k pozorování oblohy nabízejí dnes a denně, zapojila se do Noci vědců asi dvacítka astronomických institucí, které připravily ve svém pátečním programu něco navíc. Např. Astronomický ústav AV ČR nabízí zcela mimořádnou příležitost - pozve návštěvníky observatoře v Ondřejově k největšímu českému dalekohledu o průměru 2 m a předvede jim přímo v kopuli tohoto dalekohledu reálné pozorování. Předpověď počasí přeje astronomické části Noci vědců, a tak určitě má smysl, abyste se podívali do přehledu hvězdáren a jejich programu.
NASA: vracíme se na Měsíc
Ještě před ukončením příští dekády, v roce 2018, budou astronauti NASA opět pokračovat ve výzkumu povrchu Měsíce. Tentokrát se však nebude jednat pouze o několik krátkodobých pobytů na Měsíci, ale v plánu je výstavba stálé měsíční základny.Úkazy na obloze ve 38. týdnu (19. - 25. září 2005)
Přehled astronomických úkazů na 38. týden (19.9.-25.9.2005).
HST: nová mapa povrchu planety Pluto
Astronomové vypracovali novou barevnou mapu Pluta, nejvzdálenější planety Sluneční soustavy - jediné planety, která zatím nebyla zblízka zkoumána prostřednictvím kosmických sond. Mapa byla zhotovena na základě fotografií, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST).Mapa, zahrnující celou severní a část jižní polokoule planety, zachycuje oblast pokrytou pravděpodobně metanovým ledem či jinovatkou, jasné skvrny na povrchu snad mohou být tvořeny zmrzlým oxidem uhelnatým.
Japonská sonda Hayabusa se přiblížila k planetce Itokawa
Japonská kosmická sonda Hayabusa (Sokol) průběžně posílá na Zemi stále podrobnější a detailnější fotografie planetky Itokawa. V současné době (15. 9. 2005) se sonda nachází ve vzdálenosti 20 km od povrchu planetky, s níž letí ve formaci po oběžné dráze kolem Slunce. Vzdálenost planetky od Země je nyní 318 195 800 km. Tvar planetky připomíná mimořádně velkou bramboru o rozměrech 548 x 312 x 276 m.TP73: Obří sluneční skvrna na Slunci
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 73 z 15. září 2005
Může Země přežít zánik Slunce?
Planetární soustavy mohou existovat i kolem hvězd, které dospěly ke konci svého života, explodovaly a jejich nitro se smrštilo. Nová pozorování ukazují, že asteroidy a prachové disky, a snad dokonce i planety, mohou obíhat kolem bílých trpaslíků, tj. kolem hvězd, ve kterých vyhořelo nukleární palivo, které prošly fází červeného obra a jež pomalu chladnou.Rychle vznikající exoplanety - pravděpodobný portrét mladé Sluneční soustavy
Skupina astronomů z University of Rochester objevila pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (Spitzer Space Telescope, start 25. 8. 2003) mezery v prachových discích, obklopujících velmi mladé hvězdy, z čehož vyplývá, že se zde s největší pravděpodobností zformovaly obří plynné planety Jupiterova typu.Hvězdárna Valašské Meziříčí slaví 50 let své činnosti
Před 50 lety byla dokončena výstavba Hvězdárny Valašské Meziříčí, která byla koncem září 1955 zpřístupněna široké veřejnosti. Hlavním "stavitelem" hvězdárny byl Josef Doleček, který se stal jejím prvním ředitelem. Hvězdárna se věnuje především přednáškové a vzdělávací činnosti, propagaci úspěchů astronomie, kosmonautiky, raketové techniky, meteorologie a dalších přírodních věd. Od roku 1955 bylo uspořádáno 34 681 pořadů, které navštívilo 918 256 osob (stav k 31. 12. 2004).M31 - Extrémní astrofotografie
Úkazy na obloze ve 37. týdnu (12.-18.9 2005)
Přehled astronomických úkazů na 37. týden (12.9.-18.9.2005).