Sonda CASSINI objevila další jezera na Titanu


Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech a Hvězdárnou a planetáriem Plzeň vyhlásila fotografickou soutěž se zaměřením na problematiku světelného znečištění. Cílem soutěže byla osvěta v problematice světelného znečištění a propagace správného osvětlení, zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí.

Česká televize začala vysílat pořad Skoro jasno, třinácti dílný cyklus o meteorologii. Prvni dva díly již proběhly, na další se můžete těšit příští týden ve čtvrtek 19.10. na ČT2 od 17:15.



V Instantní astronomických novinách vyšel článek s názvem "Žijí astronomové i na Moravě a ve Slezsku?" Článek měl rozpoutat diskusi na téma založení pobočky České astronomické společnosti s působením na Moravě a ve Slezsku. Cíl byl evidentně splněn, diskuse se rozběhla a výsledkem je i tento článek.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2006 popularizátora astronomie RNDr. Oldřicha Hlada z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 13. října 2006 od 16:00 ve Velkém sále budovy Staré radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku "Několik slov o hvězdách". Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.
Doprovodný program na veletrhu.


4. ročník Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost, byl zahájen. Kromě kategorie E-F (8. a 9. ročník ZŠ a ekvivalentní ročníky na SŠ) byla letos poprvé vyhlášena také kategorie G-H určená pro 6. a 7. ročník ZŠ a ekvivalentní ročníky na SŠ. Informace k průběhu letošního 4. ročníku Astronomické olympiády a k průběhu a podmínkám všech kol najdete na adrese olympiada.astro.cz.
Od pondělí 2. do pátku 6. října 2006 probíhá Sluneční týden. Vyhlásila ho NASA, která tak chce přivést informace o Slunci do školních tříd. Jednotlivé dny Slunečního týdne představují různá témata, od Slunce jako hvězdy přes sluneční aktivitu a její působení na Zemi až po sluneční zatmění. Každé téma nabízí informace pro učitele a také možnost ptát se a dostat odpověď. Vše probíhá v anglickém jazyce, podrobnosti jsou na stránkách projektu http://solarweek.org/. "Solar week" není novinkou, např. webové stránky z roku 2003.
Are you a physics teacher, or do you have a physics teacher colleague who would like to get a taste of CERN by visiting us for 3 days to learn a little bit about what we are doing at the world's largest particle physics centre?
Stockholm 3. října (ČTK) - Letošní Nobelova cena za fyziku byla udělena dvěma americkým vědcům. John Mather a George Smoot ji získali za objevy v oblasti kosmické radiace.
4.10.: doplněno
Už popáté se naše země prostřednictvím České kosmické kanceláře přihlásila k mezinárodní akci World Space Week, Světový kosmický týden (SKT). Ta se koná vždy v termínu od 4. do 10. října. Nejinak tomu bude i letos, přičemž ústředním mottem akce je "Vesmír pro záchranu životů".

Rok se s rokem sešel a je zde opět tradiční akce konaná po celém světe pod názvem World Space Week (Světový kosmický týden). Jedná se již o sedmý ročník této oslavy kosmonautiky a pátý ročník konaný v České republice. Počet zúčastněných států pozvolna roste z počátečních 31 v roce 2000 až k loňským 46 aktivně zastoupeným zemím. V České republice se v roce 2005 do projektu Světového kosmického týdne zapojily na tři desítky organizací a jednotlivců, jejichž akce navštívilo něco málo přes 3 000 posluchačů. Patřili jsme tak k jedněm z nejaktivnějších účastníků Světového kosmického týdne, za což můžeme děkovat především husté síti hvězdáren na našem území.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmickú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4