Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Ostatní

Evropa plánuje výstavbu superdalekohledu

OWL.jpg
Jak informovala BBC, na setkání Britské národní astronomické společnosti v Birminghamu byla publikována informace o zahájení prací na evropském projektu výstavby mimořádně velkého dalekohledu.

Nový dalekohled bude mít 10krát větší průměr než dosavadní největší dalekohledy (Keck I a II, Havajské ostrovy) a bude schopen pořizovat 40krát podrobnější snímky než známý Hubblův kosmický dalekohled (HST) na oběžné dráze kolem Země.

František Martinek Kosmonautika

Huygens přistál do ledových oblázků

Titan_detail.jpg
Britští vědci z Open University publikovali další výsledky výzkumů, které získali prostřednictvím přístrojů evropského modulu Huygens, jež se oddělil od americké sondy Cassini a v lednu 2005 přistál na povrchu Titanu - největším měsíci planety Saturn. Ledové oblázky byly zcela jistě tím prvním, do čehož narazil modul Huygens při přistání na Titanu.
Pavel Suchan Ostatní

2. MHV jaro 2005 proběhlo v uplynulém víkendu

MHV_2.jpg
Neuvěřitelná smůla, ale také úžasný zážitek - to by mohla být stručná charakteristika MHV - setkání astronomů, zejména majitelů a uživatelů amatérských astronomických dalekohledů. O víkendu 8. - 10. dubna 2005 se na "2. MHV jaro 2005" pořádané Českou astronomickou společností sjelo do Zubří na Českomoravské vrchovině 69 účastníků.
František Martinek Sluneční soustava

Případ chybějícího měsíce planetky Sedna vyřešen

sedna2.jpg
Když byla 14. 11. 2003 objevena velmi vzdálená planetka na samém okraji sluneční soustavy, předběžně pojmenovaná Sedna, vznikla tak pro vědce složitá hádanka. Zdálo se, že se Sedna otáčí kolem své osy mimořádně pomalu ve srovnání s dalšími tělesy sluneční soustavy. Její rotační perioda byla určena minimálně na 20 dnů.

Astronomové vyslovili hypotézu, že kolem této planetky obíhá "neviditelný" měsíc, jehož gravitace velmi zpomalila rotaci planetky. Na fotografiích, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), však žádný velký měsíc objeven nebyl.

Jiří Grygar Ostatní

Zemřel prof. Anton Hajduk [1933-2005]

Naprosto nečekaně přišla z Bratislavy smutná zpráva o úmrtí významného slovenského astronoma a vysokoškolského pedagoga Antona Hajduka [*3.5.1933; +9.4.2005]. Pohřeb se bude konat v sobotu 16.4. v Bratislavě.

Martin Lehký Sluneční soustava

Komety Theodora Brorsena

Dánský astronom Theodor Johan Christian Ambders Brorsen (29. července 1819 - 31. května 1895) objevil během svého bohatého astronomického života protisvit zvířetníkové světla, kulovou hvězdokupu NGC 6539 Oph a dvě krátkoperiodické a tři dlouhoperiodické komety, na které se nyní podíváme trochu podrobněji a přiblížíme si jejich osudy. Zveme Vás na slavnostní setkání ke 110. výročí úmrtí astronoma Theodora Brorsena

Karel Halíř Ostatní

Dovolená s dalekohledem 2005

spolecne_foto_04.jpg
Na konci srpna (20. až 28. 8.) se uskuteční v atraktivní oblasti Českého lesa (Pivoň) již 16. ročník Dovolené s dalekohledem. Jedná se o příjemnou dovolenou celých rodin či jednotlivců plnou astronomie. Letošní ročník bude zaměřen na pozorování Měsíce, ale budete mít možnost se podívat i na hvězdnou oblohu nepřeberným množstvím profesionálních i amatérských dalekohledů, které účastníci každoročně sebou přivážejí.
Karel Halíř Úkazy

Další tečný zákryt - Klatovy

V neděli večer, 10. dubna 2005 se pozorovatelé tečných zákrytů hvězd Měsícem mohou těšit na poslední úkaz letošního prvního pololetí. Hranice mezi zákrytem a pulsem tentokrát protne jihozápad České republiky od hraničního přechodu Rozvadov na západě k Nové Bystřici nacházející se v těsné blízkosti hranic s Rakouskem na jihu.

František Martinek Exoplanety

První opravdová fotografie exoplanety

GQ-Lup.jpg
Skupina astronomů, jejíž vedoucím je Ralph Neuhauser z Astrophysical Institute & University Observatory (AIU), pořídila poprvé v historii astronomie skutečnou fotografii blízké hvězdy (A) a kolem ní obíhající planety (b). K vytvoření publikovaného snímku byla použita data, pořízená soustavou dalekohledů VLT Jižní evropské observatoře v Chile, Hubblova kosmického dalekohledu a japonského dalekohledu Subaru.
redakce Ostatní

astro.cz - změny a úpravy

Dnes došlo k dalším úpravám na stránkách astro.cz. Hlavní změny:
  • zjednodušené menu
  • přehlednější navigace ve starších článcích
  • změna odkazů na články (původní odkazy stále fungují)
  • změna přehledu akcí - nahrazeno novým kalendářem
K některým změnám se vrátíme v následujících dnech.

Rádi vyslechneme Vaše názory na provedé změny. Vaše komentáře zasílejte na info@astro.cz

František Martinek Kosmonautika

Sonda Deep Impact má problémy s kamerou

Deep_Impact_crash.jpg
Americká kosmická sonda Deep Impact byla vypuštěna 12. 1. 2005 ke kometě Tempel 1. Kolem cílové komety prolétne hlavní část sondy 4. 7. 2005. Ještě předtím se od mateřské sondy oddělí "projektil" o hmotnosti 372 kg, který bude bombardovat kometární jádro - ledové "srdce" komety Tempel 1. Pomocí veškerých přístrojů na mateřské sondě, a dále pozemními dalekohledy, bude sledován vznik kráteru a studován pevný i plynný materiál, vyhozený do okolí jádra komety jako důsledek řízené srážky.
František Martinek Sluneční soustava

Existuje na Neptunu superionizovaný vodní oceán?

neptun_1.jpg
Vědcům se podařilo experimentálně vytvořit podmínky, za jakých může existovat voda uvnitř obřích planet. Ukázalo se, že voda přitom přechází do kvalitativně nového "superionizovaného" skupenského stavu.

Podle současných představ existují v nitrech obřích planet extrémní podmínky - teploty zde mohou dosahovat až 1000 °C a tlak může více než 100 000krát převyšovat hodnotu atmosférického tlaku na zemském povrchu. V takovýchto podmínkách obvykle získávají materiály zvláštní vlastnosti, rozdílné od běžného stavu. Jak se ukázalo, voda není výjimkou.

Libor Lenža Ostatní

Sluneční hodiny pro Hvězdárnu Valašské Meziříčí - výzva zájemcům

stanoviste.jpg
Hvězdárna Valašské Meziříčí si v roce 2005 připomíná 50 let činnosti pro veřejnost. Své služby začala nabízet veřejnosti v září 1955. Toto významné výročí chceme kromě mnoha akcí pro veřejnost oslavit i trochu netradičně. Plánujeme vybudovat v areálu hvězdárny památné sluneční hodiny s vyznačením zeměpisných souřadnic místa.
Veselý Jan Exoplanety

Spitzerův kosmický teleskop pozoruje extrasolární planety

planeclipse_art.jpg
Spitzerův kosmický teleskop poprvé přímo zaznamenal světlo planet obíhajících okolo jiné hvězdy než Slunce. Až dosud byly extrasolární planety objevovány a zkoumány jen nepřímo. Většinou na základě gravitačního vlivu na mateřskou hvězdu nebo při přechodu planety přes hvězdu. Tentokrát jde o pozorování zákrytu planety její mateřskou hvězdou. Ačkoli se zdá, že oproti přechodu planety před hvězdou jde jen o malý rozdíl, někteří astronomové hovoří o začátku nové éry zkoumání planet.


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »