Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Kosmonautika

AURORA - výstřel na planetu Mars?

Aurora-ExoMars.jpg
Dne 14. 1. 2004 pronesl americký prezident George Bush zásadní projev k dalším směrům rozvoje americké kosmonautiky. Počítá se s vybudováním stálé základny na povrchu Měsíce a tedy s návratem kosmonautů na Měsíc (kolem roku 2020) a s realizací pilotovaného letu na Mars (kolem roku 2030?). Před několika dny byly publikovány názory, že by se dalo zvládnout uvedené cíle mnohem dříve. V roce 2015 dopravit lidi na Měsíc a vyzkoušet tak novou techniku pro pilotované meziplanetární lety. Pokud zkouška dopadne úspěšně, v roce 2018 by se mohli první astronauti vydat na Mars. Vše je otázkou priorit (a finančních prostředků).
František Martinek Kosmonautika

Švýcarský "marsolet"

svycarsky marsolet.jpg
Nedávno bylo zveřejněno, že švýcarští vědci rozpracovávají na zakázku pro ESA (Evropská kosmická agentura) alternativní metody výzkumu Marsu. Na rozdíl od některých jiných švýcarští projektanti nezapomněli na hlavní rozdíl mezi Měsícem a Marsem: planeta Mars je obklopena atmosférou, jejíž přítomnosti lze využít pro létající prostředky.
Pavel Suchan Úkazy

Jasný bod na večerní obloze je planeta Venuše

Tiskové prohlášení ČAS číslo 57

Rok co rok, když se na večerní obloze objeví Venuše jako večernice, vyvolává svým mimořádným jasem pozornost mnoha lidí. Na hvězdárnách se pak rozdrnčí telefony s jednou jedinou otázkou "Co je to za jasnou hvězdu na západním nebi?" Do takového období jsme se dostali i v těchto týdnech. Na večerní obloze se nad jihozápadním obzorem objevila velmi jasná "hvězda". Není to ovšem hvězda, ale planeta Venuše, která zapadá až po Slunci, takže nyní hraje jednu ze svých dvou rolí tak mocně jí přisouzených - večernici.

Karel Mokrý Kosmonautika

Evropa míří stále výše

Vedení Evropské kosmické agentury (ESA) odsouhlasilo uvolnění financí na další vývoj Ariane 5 a budoucích nosičů. V rámci projektu "Soyuz na kosmickém centru Guiana" dojde k úzké spolupráci s Ruskem. Nosiče Soyuz by měly z centra Arienspace stratovat již v roce 2006.

Zdroj: ESA

František Martinek Exoplanety

Atmosféra exoplanety obsahuje kyslík!

HD209458b.jpg
Před několika dny bylo oznámeno, že v atmosféře exoplanety, obíhající kolem hvězdy s označením HD 209458 v souhvězdí Pegasa, se nachází kyslík a uhlík. Přítomnost kyslíku a uhlíku je nezbytně nutná pro případnou existenci živých organismů. Avšak neradujte se předčasně. Jakýkoliv život je na této planetě zcela vyloučen - podmínky pro život zde nejsou zrovna příznivé.
Pavel Marek Ostatní

SKYMASTER v roce 2003 a 2004

Soukromou amatérskou hvězdárnu SKYMASTER najdete v Hradci Králové v rekreační oblasti Borovinka (blíže na http://www.skymaster.cz). Zahájila svoji činnost na jaře roku 2003 a hvězdárnou již prošlo na několik desítek návštěvníků. V roce 2003 se převážně soustředila na dokončování celé koncepce hvězdárny a v roce 2004 by mělo dojít k definitivnímu dokončení kvalitního astronomického centra pro zájemce s hlubším zájmem o astronomii.

Petr Bartoš Kosmonautika

Souboj nebo spolupráce na cestě k Marsu?

Není to mnoho let, kdy byl spoluprací ukončen souboj mezi Ruskem a USA v oblasti orbitální stanice. Na obzoru je souboj USA a Číny o "znovu"dobytí Měsíce a nyní další, tektokrát o přistání lidské posádky na Marsu. Vyzyvatelem NASA (USA) je tentokrát ESA (Evropská kosmická agentura).
František Martinek Ostatní

Měřil HIPPARCOS vzdálenosti ve vesmíru přesně?

hipparcos-w.jpg
Nedávno uskutečněná měření vzdálenosti otevřené hvězdokupy Plejády (M 45) v souhvězdí Býka učinila přítrž lehké panice, která se šířila v astronomických kruzích od roku 1997. Tehdy se objevily pochybnosti o přesnosti metod, používaných k určování vzdáleností hvězd, a v návaznosti na to o správnosti našich představ o velikosti a vývoji vesmíru. Jak prohlásil Valerij Makarov z Kalifornského technologického institutu (Caltech), veškerá určení vzdáleností velmi vzdálených objektů vycházejí ze zjištěných vzdáleností objektů blízkých. Jedním z "milníků" ve vesmíru je vzdálenost hvězdokupy Plejády.
Jiří Dušek Multimédia

Celý vesmír na jediné mapě!

Představte si, že naši planetu, Měsíc, Sluneční soustavu, všechny viditelné hvězdy, celou Galaxii, Místní skupinu galaxií, ostatní kupy galaxií a dokonce i horizont událostí, kam už z principu vidět nemůžeme, umístíte do jedné, jediné mapy... Zdá se vám tato představa přitažená za vlasy? Ani náhodou! Taková mapa skutečně existuje -- obsahuje reálné objekty a poskytuje zcela unikátní pohled na vesmír jako celek.

Petr Bartoš Kosmonautika

Opportunity opustil mateřskou sondu

První výjezd Roveru Opportunity
První výjezd Roveru Opportunity
Rover Oppurtinity opustil 31.1.2004 mateřskou sondu a tak jsou poprvé v historii kosmického výzkumu aktivní dva roboty na jedné planetě v jeden okamžik. Nyní se můžeme těšit na první výsledky jeho práce. Prvním cílem jsou nejbližší horniny vystupující z písčitého okolí sondy.
František Martinek Sluneční soustava

NASA bude pátrat po vulkanoidech

Vulcanoid-Art.jpg
Minulý týden NASA dopravila do kosmického prostoru na palubě suborbitální rakety Black Brant mimořádný komplex přístrojů, který je určen mj. k pátrání po nových planetkách ve sluneční soustavě, tzv. vulkanoidech. Vulkanoidy byly pojmenovány podle římského boha ohně a zpracování kovů Vulkána. Jméno Vulkán již dříve navrhovali někteří astronomové pro případnou planetu, obíhající blíže ke Slunci než Merkur.
Petr Bartoš Kosmonautika

Opportunity také s problémy?

Po nedělním přistání byla kosmická sonda Opportunity ve vynikajícím technickém stavu. Podle posledních zpráv ovšem došlo k znepokojení, které vyvolal patnáctiwatový pokles výkonu.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Okolí Opportunity

Sol3_mosaic_left-B003R1_br2.jpg

Nový snímek roveru Opportunity odhaluje tenké skalní vrstvy skal v okolí svého přistání. Podle geologů jsou některé vrstvy tenčí než prst, což ukazuje na vznik ze sedimentů přinesených vodou či větrem případně z dopadajícího vulkanického prachu.

Jiří Dušek Kosmonautika

Malé zamyšlení nad smysluplností kosmického výzkumu

Tuto otázku si snad každý den a možná i každou minutu položí alespoň jeden člověk na naší planetě: "Má smysl investovat ohromující miliardy dolarů do výzkumu malých kousků Měsíce či Marsu, když je v dnešním světě tolik bídy? Nebylo by vhodnější řešit spíše své vlastní problémy a teprve pak se věnovat vznešenému výzkumu nekonečně vzdálených galaxií?"

František Martinek Multimédia

"Oprášené" snímky z povrchu Venuše

Venera14Camera2.jpg
Americký počítačový expert Don P. Mitchell nově zpracoval a "vylepšil" fotografie povrchu Venuše, které pořídily v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století sovětské sondy Veněra. Mitchell si opatřil původní verze snímků, které na Zemi předaly přistávací moduly sond Veněra 9, Veněra 10, Veněra 13 a Veněra 14. K jejich zpracování použil současné technologie a postupy počítačového zpracování - použil různé filtry a ty části obrázků, které byly rušeny šumem, obnovil pomocí algoritmu Bertalmio.
Marek Česal Ostatní

Astronomický seminář učitelů fyziky

Hvězdárna v Rokycanech, HaP Plzeň a Pedagogická fakulta ZČU pořádají Astronomický seminář učitelů fyziky. Cílem semináře je seznámit učitele s novinkami v astronomii, kosmologii, kosmonautice a trochu jim tento obor přiblížit.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »