Články

01.10.2004 13:11 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Globální oteplování by mohlo způsobit dobu ledovou

Globální oteplování by mohlo zanedlouho v Severní Americe a západní Evropě způsobit dobu ledovou. Tento paradoxní scénář získává stále větší podporu mezi ekology a klimatology. Snímky, které byly pořízeny americkou družicí DMSP (Defense Meteorological Satellite Program), ukazují stav arktického ledu v roce 1979 a 2003.

01.10.2004 11:57 František Martinek Kosmonautika

Soukromá kosmická sonda k Marsu

Německá organizace AMSAT - svaz německých vědců, inženýrů a techniků - čítající 1200 členů, a Marťanská německá společnost (Mars Society Deutschland) chtějí dokázat, že soukromé osoby a organizace jsou také schopny podílet se na výzkumu a využívání kosmického prostoru.

01.10.2004 08:34 Tomáš Metelka Kosmonautika

Start desáté posádky ISS již podruhé odložen

Vypuštění ruské kosmické lodi s další, tentokrát už 10 posádkou pro mezinárodní kosmickou stanici bylo během posledních čtrnácti dnů již podruhé odloženo.Start, který byl původně naplánován na 9.října, byl napřed odložen o dva dny, aby mohl být vyměněn "pyrotechnický šroub", který spojuje jednotlivé části návratového modulu Sojuzu. Ten náhodně explodoval ještě ve zkušební hale na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Současný odklad je zaviněn netěsností chemického tanku uvnitř velitelského modulu a údajně zdrží vypuštění nejméně o další tři další dny, tedy na 14. října nebo později.

29.09.2004 20:47 Tomáš Metelka Kosmonautika

SpaceShipOne úspěšně dokončil první soutěžní let

Letoun pilotovaný 62 letým Michaelem Melvillem, dosáhl 29.září 2004 výšky 100,58 kilometru. Ověřili to organizátoři letu podle dvou neoficiálních radarových údajů. Úřední potvrzení přesně dosažené výšky je očekáváno později.

29.09.2004 16:02 Tomáš Metelka Kosmonautika

Pane Sulu, vztyčte štíty!

Pokud jste alespoň jednou sledovali některou z epizod seriálu Star Trek, pak jste jistě slyšeli rozkaz kapitána Kirka "Vztyčit štíty!". Ochranné energetické štíty byly lodi Enterprise vždy k dispozici, když na hrdinskou posádku z temnoty kosmu útočili Klingoni nebo jiní nebezpeční vetřelci.

Věřte nebo ne, ale naše sluneční soustava má také svůj ochranný štít. Štítem sluneční soustavy je obrovská magnetická bublina, které se říká heliosféra. Jde o součást slunečního magnetického pole. Nikdo zatím nezná její opravdu přesné rozměry, jedno je ale jisté - je mnohem větší než oběžná dráha Pluta. Všech devět planet tedy leží uvnitř tohoto slunečního štítu.

28.09.2004 13:10 Tomáš Metelka Kosmonautika

Mars Global Surveyor dokáže vyfotografovat Spirit

Mars Global Surveyor vstupuje tento týden už do třetí fáze své prodloužené, sedm roků trvající mise na oběžné dráze okolo rudé planety. Za tu dobu pořídila sonda více než 170.000 snímků povrchu a ukazuje se, že je schopna pořídit mnohé další, ještě mnohem lepší než byly ty předchozí. Za posledního jeden a půl roku, totiž rozvinuly týmy obsluhující kameru sondy nové snímací techniky, prostřednictvím kterých lze získat obrazy až o trojnásobně vyšším rozlišení než na které byla kamera původně navržena. V některých případech tak je možné pořídit opravdu velkolepé záběry. Jedním z takových případů jsou snímky označené jako MOC2 - 862b, snímky na kterých je vidět sonda Spirit na povrchu Marsu. Stalo se tak 85 marsovského dne práce Spiritu v kráteru Gusev.

27.09.2004 18:51 Pavel Suchan Kosmonautika

Opět přilétá americký astronaut Eugene Cernan

Po dvou letech do České republiky opět přilétá americký astronaut Eugene Cernan, kterému nakladatelství Academia v loňském roce vydalo jeho knihu Poslední muž na Měsíci.
Setkání s ním a jeho hosty doc. RNDr. Helenou Illnerovou, DrSc., předsedkyní Akademie věd České republiky, a Ing. Marcelem Grünem, ředitelem Hvězdárny a planetária hl. města Prahy, se koná ve středu 29. září 2004 v 17 hodin v knihkupectví Academia na Václavském náměstí 34 a je přístupné veřejnosti.

27.09.2004 16:21 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Planetka Toutatis "v těsné" blízkosti Země

Ve středu 29. září 2004 proletí "v těsné" blízkosti Země jedna z velkých planetek Toutatis. K Zemi se přiblíží nejvíce v 15:37 SELČ, a to na vzdálenost 1.549.719 km. Na noční obloze bude viditelná dalekohledem, ale bohužel jen na jižní polokouli.

27.09.2004 10:51 František Martinek Vzdálený vesmír

Družice Chandra vyfotografovala pulsar s ohonem

Obrázek pulsaru G359.23-0.82 vznikl sloueením dat z družice Chandra a z radioteleskopu VLA.

Tuto fotografii pulsaru pořídila americká astronomická rentgenová družice Chandra, která byla vypuštěna 23. 7. 1999. Její celý název je Chandra X-ray Observatory. Studovaný pulsar je obklopen částicemi o vysokých energiích, které pulsar při svém rychlém pohybu mezihvězdným prostředím hrne před sebou, podobně jako obří buldozer. Obrázek byl vytvořen kombinací získaných dat v oboru rentgenového a radiového záření. Pulsar se na publikovaném obrázku pohybuje zprava doleva rychlostí 2,1 miliónu km/h (tj. 583 km/s), přičemž odmrštěné částice vytvářejí v jeho dráze útvar podobný kometárnímu chvostu.

25.09.2004 00:00 Jana Tichá Sluneční soustava

Vzácná planetka nebo spící kometa?

Astronomové řadí malá tělesa ve sluneční soustavě do různých kategorií. Znají typické planetky hlavního pásu kroužící na jen málo protáhlých drahách mezi Marsem a Jupiterem, asteroidy přibližující se k Zemi, komety na protáhlých drahách charakteristické oblakem plynu a prachu kolem jádra komety případně i ohonem či tělesa za drahou Neptunu. Jen velmi výjimečně najdou těleso, které nezapadá jednoznačně do žádné z těchto skupin a existuje na jejich rozhraní.

24.09.2004 15:33 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Nový prstenec u Saturnu

Poprvé po 25 letech objevili astronomové nový prstenec Saturnu. Vidět je na snímcích ze sondy Cassini. Oznámil to profesor Carl Murray z londýnské univerzity na konferenci v západoanglickém Exeteru (hrabství Devon).

24.09.2004 12:31 Miroslava Hromadová Ostatní

Geografický střed České republiky

Geografický střed České republiky leží v obci Číhošť u Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Pomocí analytické geometrie to vypočítal Ing. L. Fofonka. Geometrický střed republiky je těžištěm plochy ohraničené státními hranicemi.

24.09.2004 09:55 František Martinek Sluneční soustava

Kosmický cukr - klíč ke vzniku primitivního života

Astronomové, kteří využívají ke své práci radioteleskop GBT (Green Bank Telescope), objevili v nejchladnější části oblaku prachu a plynu, který se nachází ve vzdálenosti 26 000 světelných let poblíž středu naší Galaxie, molekuly jednoduchého cukru. Tento objev napovídá, že molekuly cukru mohly sehrát důležitou roli při vzniku stavebních bloků, nezbytných pro vznik života v mezihvězdném prostředí.

23.09.2004 15:24 František Martinek Kosmonautika

Sovětští vojáci a velitelské stanoviště na Měsíci

V dobách studené války sovětské vedení vážně zvažovalo možnost vybudování stálé základny na Měsíci, která by měla strategický význam, a možná by i zajistila Sovětskému svazu převahu nad zaoceánským protivníkem. Sovětští velitelé byli přesvědčeni, že Měsíc je ideálním velitelským stanovištěm, které nemůže být vystaveno jadernému útoku, píše "Novaja gazeta" o rozpracovávaném málo známém vojenském projektu v bývalém Sovětském svazu, na kterém vědci pracovali před více než 30 roky.

23.09.2004 13:11 Miroslava Hromadová Světelné znečištění

Hvězdy jsou nejjasnější v Antarktidě

píprava pro stavbu dalekohledu v Antarktidi

Vyvýšená náhorní plošina, téměř bezvětrná, v centrální oblasti Antarktidy, je na Zemi nejlepším místem pro pozorování hvězd. Svědčí o tom výsledky malého automatického dalekohledu. Výsledky jsou tak skvělé, že toto místa by mohlo být nejlepším pro nové dalekohledy, navržené pro hledání života na jiných planetách.

23.09.2004 12:45 redakce Vzdálený vesmír

Mezinárodní konference "Od kosmologických struktur k Mléčné dráze" probíhá právě v Praze

Česká astronomická společnost a německá astronomická společnost Astronomische Gesellschaft připravily na tento týden mezinárodní konferenci o galaktické a extragalaktické astronomii, které se účastní významní astronomové a astrofyzikové z řady evropských zemí a Spojených států. Na začátku konference zazněla přehledová přednáška nositele Nobelovy ceny Prof. Riccarda Giacconiho o počátcích a vývoji rentgenové astronomie, jejímž byl zakladatelem. Na konferenci probíhají paralelně semináře na různá témata, např. o exoplanetách, o srážkách galaxií a fyzice černých děr v jádrech galaxií. Kromě toho jsou v programu přehledové referáty, z nichž několik přednášejí také čeští astronomové, např. Prof. Jan Palouš a Dr. Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV. Program konference najdete na internetové adrese http://ag-cas.cuni.cz/

22.09.2004 15:47 Radomír Šmída Vzdálený vesmír

Reliktní záření II

Kosmologie vysvětluje vznik a následný vývoj vesmíru pomocí teorie velkého třesku... pokračování článku.
Článek je převzat z časopisu Astropis.

22.09.2004 07:14 Tomáš Metelka Ostatní

Dnes nastává podzim

Dnes, ve středu 22. září v půl sedmé večer našeho času, dochází ke změně ročního období, vlády se ujímá podzim. Slunce prochází podzimním bodem (v souhvězdí Panny) a přechází ze severní polokoule na polokouli jižní. Den a noc jsou stejně dlouhé, nastává podzimní rovnodennost.

Celoroční série obrázků pořízená řeckým fotografem Anthony Ayiomamitisem názorně objasňuje, proč máme roční období. Snímek zachycuje pozici Slunce na obloze každý týden po celý rok. Takto vzniklý vzor, vytvořený Sluncem byl pojmenován Analema.

22.09.2004 07:11 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Pastevec mezi Saturnovými prstenci

Saturnův měsíc Prometheus působí na vnitřním okraji Saturnova prstence F jako pastýř držící stádo v sevřeném tvaru. Prometheus je poměrně malým měsícem, má jen 102 kilometrů v průměru. Na snímku byl zachycen "z blízka", v době, když byla sonda Cassini naváděna na oběžnou dráhu okolo Saturnu PIA06098.(obrázek je nutno zvětšit)

22.09.2004 07:01 Radomír Šmída Vzdálený vesmír

Reliktní záření I

Kosmologie vysvětluje vznik a následný vývoj vesmíru pomocí teorie velkého třesku. Vesmír měl být původně vyplněn velmi žhavou ionizovanou hmotou plazmou, která díky rozpínání prostoru chladla, až se stala průhlednou pro elektromagnetické záření. Jednotlivé fotony od této chvíle putují nerušeně vesmírem a jako pozůstatky (relikty) rané epochy vesmírného vývoje přinášejí jedinečné informace z doby, kdy ještě neexistovaly hvězdy ani galaxie. Právě jejich zkoumání vedlo k obrovskému zpřesnění hodnot základních kosmologických veličin během posledních let. Podívejme se například na stáří vesmíru: z loňských výsledků sondy WMAP plyne, že vesmír existuje 13,7 miliard let plus mínus pouhých 200 miliónů let. Tak přesné tvrzení si nemůžeme dovolit vyřknout ani o věku jedné starší dámy, která pobývá v nedalekém brněnském muzeu. Vždyť Věstonické Venuši se daří ukrývat svůj věk mnohem úspěšněji a dnes jej známe stále s téměř desetiprocentní chybou, kdežto vesmír schoval své stáří před lačnými pohledy kosmologů již jen za nepřesnost šestkrát menší! Obdržené výsledky jsou navíc kompletně kontrolovány nezávislými měřeními a k velké radosti vědců spolu velice dobře souhlasí. Proberme si tedy jednotlivé úspěchy a očekávaný vývoj v této oblasti kosmologického výzkumu.

Článek je převzat z časopisu Astropis.

Vyhledávání v článcích