< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Tomáš Metelka Ostatní

V říjnu bude slavnostně zprovozněn Velký binokulární teleskop

lbt-45f.jpg
Společnost LBT Corp. oznámila, že slavnostní spuštění Velkého binokulárního teleskopu (LBT) se bude konat 15.října tohoto roku. LBT v ceně 120 milionů USD je umístěn na Mount Graham, blízko Saffordu v Arizoně. Až bude v roce 2005 dalekohled pracovat na plný výkon, bude se jednat o současný nejdokonalejší na zemském povrchu umístěný přístroj. LBT není podobný žádnému jinému, dnes užívanému dalekohledu. Je tvořen dvojicí 8,4 m zrcadel, které jsou umístěny na společné montáži. Zrcadla jsou konstruována jako plástev medu. Jejich struktura je vyrobena z boritého skla, které bylo roztavené a roztočené do požadovaného tvaru ve speciálně navržené rotační peci. Pak byly vyleštěny k optické dokonalosti nově vyvinutými technikami leštění. Ty daly zrcadlu požadovaný tvar o přesnosti miliontin milimetru přes celý jeho povrch. Zrcadla jsou navíc, díky své konstrukci přesnější a lehčí než konvenční astronomická zrcadla. Obě společně dokáží shromáždit více viditelného záření než kterýkoliv jiný dnešní samostatný dalekohled.
Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Vesmír: Nebude asi tak divoký, jak jsme si mysleli

NGC6769-71.jpg
Vždy, když slyšíte nebo čtete o ranném vesmíru máte před sebou podobný scénář - divoký a chaotický čas plný navzájem se srážejících galaxií. Dost možná, že to ale nebyla až tak docela šílená doba. Alespoň to tvrdí Dr. Alister Graham z Australské národní univerzity, který analyzoval snímky mladého vesmíru pořízené Hubblovým vesmírným teleskopem. Podle něj zažil ranný vesmír jen asi 1/10 srážek galaxií, které předpovídaly předchozí teorie. Předpokládalo se, že na rozptýlení jader galaxií je zapotřebí jejich mnohonásobných srážek, ale Dr. Graham vypočítal, že ve skutečnosti na to mohla stačit jedna jediná srážka.
Tomáš Metelka Hvězdy

Předpověď osudu Slunce - interferometrická odhalování okolí hvězd typu Mira Ceti

mirids.jpg
Už více než 400 let profesionální i amatérští astronomové pozorují dlouhoperiodické proměnné typu Mira Ceti. Hvězdy tohoto typu, označované často jako Miridy, patří k pomalu pulzujícím hvězdám. Periody světelných změn leží v rozmezí od 80 dní do asi 4 roků. Nejčastěji ale pulzují v intervalu od 200 do 400 dní. Amplitudy světelných změn jsou větší než 3 magnitudy a někdy dosahují až 10 magnitud. Prototypem tohoto typu hvězd je Omikron Ceti, zvaná Mira, s periodou 332 dní a změnou hvězdné velikostí mezi 2 až 10 magnitudou. U některých hvězd tohoto typu se pozorovala i nevysvětlitelná krátkodobá vzplanutí.
František Martinek Kosmonautika

ISS - příprava letu na Mars

iss007e10348-sklenik_LADA.jpg
Současná posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS ve složení Gennadij Padalka (Rusko) a Michael Fincke (USA) již pomalu "stříhá metr". Její pobyt na ISS se chýlí k závěru. V polovině října letošního roku se vrátí zpět na Zemi na palubě kosmické lodi Sojuz TMA-4. Jedním z úkolů posádky byla prověrka prototypu kosmického skleníku pro budoucí pilotované kosmické lodě, určené pro lety na Mars.
Tomáš Metelka Ostatní

Australané postaví v Antarktidě první skutečnou hvězdárnu

aastino.jpg
Australští astronomové oznámili ve čtvrtek 16.9. svůj záměr postavit v Antarktidě první skutečnou stálou astronomickou observatoř. Ta by podle nich mohla produkovat snímky téměř stejné kvality, jako dnes poskytuje Hublův teleskop. Výhodou projektu by ale měl být jen zlomek nákladů spojených se stavbou takového zařízení. Michael Ashley, vedoucí astronom na Universitě Nového Jižní Walesu, řekl že byli inspirováni úspěšným testem projektu Dome C (Kopule C), francouzsko-italské základny umístěné vysoko na antarktické plošině, kde již byla úspěšně vykonána řada astrofyzikálních experimentů i astronomických pozorování.
Pavel Suchan Ostatní

Česká astronomická společnost udělila dvě významné astronomické ceny

Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2004 RNDr. Zdeňka Ceplechu, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne při zahájení česko německé vědecké konference „Od kosmologických struktur k Mléčné dráze“ na ČVUT , Thákurova 7, Praha 6 v úterý 21. září 2004 v 9 hodin. Laureátská přednáška „Momentky meteorů“ bude pro veřejnost přednesena 23. září 2004 v rámci doprovodného programu mezinárodní konference (viz níže).

Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2004 Ing. Janu Tichou, ředitelku Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích s pobočkou na Kleti. Cena Zdeňka Kvíze za rok 2004 byla udělena Ing. Janě Tiché za její přínos v oboru studia meziplanetární hmoty a popularizace astronomie. Slavnostní předání ceny proběhne 23. září 2004 v Praze. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška „Balvany, vlasatice a KLENOT“ přístupná veřejnosti (viz níže).

Tiskové prohlášení ČAS číslo 63

Pavel Suchan Ostatní

Pozvánka

na doprovodný program společné konference České astronomické společnosti a Astronomische Gesellschaft (astronomická společnost německy mluvících zemí) „Od kosmologických struktur k Mléčné dráze“, který se koná v Praze v budově Akademie věd na Národní 3, Praha 1 v místnosti 206 v českém jazyce a je přístupný odborné i široké veřejnosti. Vstup volný.
Tomáš Metelka Ostatní

Bylo hlavní město Inků postaveno podle nebeské pumy?

puma.jpg
Puma byla pro Inky tak důležitým zvířetem, že podle ní vystavěli své hlavní město. Cusco bylo postaveno tak, aby vypadalo jako tmavá puma, temnotou zformované souhvězdí v Mléčné dráze, které podle svého výzkumu odhalil italský profesor Giulio Magli z katedry matematiky Milánské technické univerzity. Nedávno jej zveřejnil na fyzikální webové stránce arXiv , kterou spravuje Cornellova univerzita v Ithace, stát New York.
Kamil Hornoch Hvězdy

Napínavý příběh se šťastným koncem

Nova20.jpg
Čekání na jubilejní dvacátou extragalaktickou novu netrvalopříliš dlouho, neboť se ji podařilo objevit na snímcích pořízenýchPeterem Kušnirákem pomocí 0.65-m ondřejovského reflektoru v noci6./7. srpna. Od objevu předchozí novy tedy uběhly pouze 4 dny.Nova byla zachycena těsně u okraje snímku, ale byla velice nápadná.Zpětně jsem její velice slabý předobjevový obraz nalezl na svýchsnímcích pořízených z Lelekovic pomocí 0.35-m reflektoru v nocích3./4. a 4./5. srpna. Jak se ukázalo později, jedná se o novu sneobvyklým chováním (viz přiložená aktuální světelná křivka).
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Pozor na prach z měsíce Io

prometheus_gal_big.jpg
Jupiterův měsíc Io je pokryt vulkány, nejžhavějšími a nejaktivnějšími vulkány v naší sluneční soustavě. Žhavé krátery chrlí velká oblaka plynu a prachu do výšek až 400 km nad povrch. Ta se pak nepřetržitě vlní a pulzují, klesají a znovu vyrůstají do výšky. Ohromné vyvržené fontány z prachu a popela půvabným obloukem padají zpět na povrch. Děsivě krásné divadlo. Vrcholky vyvržené hmoty vyčnívají až do ledového kosmu a pod nimi jako by sněží. Erupce obsahují síru, která vysoko nad povrchem krystalizuje a nakonec zbarví široké okolí sopky na žluto.
Tomáš Metelka Exoplanety

Byla vyfotografována první exoplaneta?

phot-26a-04-normal.jpg
Tým evropských a amerických astronomů z Evropské jižní observatoře (ESO) v Paranal (Chile) oznámil 10. září, že letos v dubnu pozoroval objekt, který je možná první exoplanetou, kterou kdy člověk spatřil na vlastní oči. Objev se podařil díky 8,2 m dalekohledu Yepun, který je vybaven systémem NACO, což je zkratka použité technologie NAsmythova systému adaptivní optiky a infračerveného zobrazovacího spektrografu COnica.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Nové pohledy na Solis Planum

3channels_HIII.jpg
Další pohledy na úchvatnou marťanskou krajinu přináší tento obraz, pořízený stereo kamerou s vysokými rozlišením (HRSC) umístěnou na palubě sondy Mars Express. Ukazuje část velmi silně erodovaného kráteru, vzniklého kdysi dopadem meteoritu do oblasti Solis Planum, v regionu Thaumasia.
Ivo Míček Ostatní

Španělský zápisník, den -1, 0, 1

Reportáž z konference JENAM 2004 v Granadě. Letošní Joint European and National Astronomical Meeting se koná v Granadě ve dnech 13. - 17. září 2004. V průběhu tohoto týdne zde naleznete informace o průběhu konference. Oficiální stránky JENAM 2004
1 …460 461 462 463 464 465 466 …543

6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »