Do roku 2020 vznikne nejdokonalejší 3D model naší galaxie
 |
Vyhledávání v článcích
Cassini: Prstence, Titan, Japetus a Rhea
Nová pozorování sondy Cassini přinášejí mnoho nového. Nad fotografiem Titanu kroutí vědci hlavou, Saturnovy prstence se možná rozpadají a na Zemi dorazily první snímku měsíců Rhea a Japetus.
Sjednocení temné hmoty a temné energie?
Představy o temné hmotě (skryté, nám neviditelné, hmotě, která obklopuje všechny galaxie) a temné energii (urychlující síle rozpínání vesmíru) mají ještě svá velká, neodhalená tajemství. Astronomové je objevili, ale nemají žádnou opravdu přesvědčivou představu o tom čím vlastně ve skutečnosti jsou. Nová teorie výzkumného pracovníka Vanderbiltovy univerzity v Tennessee, teoretického fyzika Roberta Scherrera (na snímku), nabízí možná vysvětlení. Scherrer tvrdí, že temná hmota i temná energie jsou vlastně dvě stránky jedné a téže neznámé síly, nazvané "K-essence field" tedy něco jako "K-podstata prostoru". Za jistých podmínek by toto pole mělo mít odpudivou sílu temné energie a za jiných podmínek, by se shlukovalo a simulovalo tak efekt neviditelných částic.
Saturnovy prstence a znovuobjevený Atlas
 |
Sonda Cassini 27. června pozorovala maličký měsíc Atlas, který objevil Voyager 1 při průletu kolem Saturnu v roce 1980 a který díky své velikosti od té doby nebyl pozorován.
Noční svítící oblaka - pozorování
Všiml jsem si, že na webu astro.cz je článek o nočních svítících oblacích. Shodou okolností byly zřejmě pozorovatelné z ČR.SOHO komety
Sluneční sonda SOHO je již delší dobu "rekordmanem" co se týče počtu objevených komet. Docela nedávno byl oznámen objev již 750- té komety a pro naprostou většinu (přes 700 komet) z těchto komet už byla spočtena a oficinálně zveřejněna dráha. Až na několik málo výjimek se jedná o tzv. sluneční lízače, tj. komety, jejichž perihely leží pod 0.1 AU (to je asi 10 slunečních poloměrů). Hodně používaný název pro tyto komety je převzatý z anglosaské literatury a zní "sungrazers". Jeden z těchto sungrazerů je vidět na horním obrázku v těsné blízkosti Slunce jako svítící stopa (Slunce je na tomto snímku za sondy SOHO zakryto terčíkem a jeho okraj je identický s bílou půlkružnicí).
Cassini/Huygens zachycen Saturnem
 |
Poslední dálkový pohled na Titan
Těsně před příletem sondy k Saturnu uvolnili letoví kontroloři tento barevný obrázek Titanu, největšího Saturnova měsíce. Snímek ukazuje měsíc tak, jak bychom ho viděli očima, v přirozených barvách, obklopený silným příkrovem atmosféry bohaté na organické molekuly, které mu dodávají tento mdlý a nevýrazný oranžový přísvit.
CASSINI - finále se blíží
Americká kosmická sonda CASSINI se po téměř sedmiletém "putování" sluneční soustavou blíží ke svému cíli - k planetě Saturn. Tento robot v ceně asi 3,3 miliardy dolarů již překonal vzdálenost více než 2 miliardy km. Vše podstatné a důležité pro další osud sondy se bude odehrávat v noci ze středy na čtvrtek, tj. z 30. 6. na 1. 7. 2004. Přestože výzkum planety a jejích měsíců provádí sonda již několik měsíců, ten hlavní výzkum bude zahájen až po absolvování kritického manévru - navedení na eliptickou oběžnou dráhu kolem planety.
Cassini zaparkuje u Saturnu
Společná meziplanetární sonda NASA - ESA, pojmenovaná po význačných osobnostech zkoumání Saturnu, Cassini/Huygens, vstoupí zanedlouho na oběžnou dráhu okolo Saturnu. Bude to přesně ve čtvrtek 1. července, v 03:36 UTC (05:36 SELČ). Asi o devadesát minut později, tedy těsně po sedmé hodině ráno se také přiblíží k planetě na nejmenší vzdálenost při celé misi. Již nikdy v budoucnosti nebude Saturnu tak blízko.Jak dlouhý je den na Saturnu?
 |
Nejstarší a nejhmotnější černá díra
Mezinárodní tým astronomů našel na samých hranicích dnes pozorovaného vesmíru tak obrovskou a tak starou černou díru, že sami vědci si nejsou jistí, jak se vůbec mohla ve své době vyvinout.
V zorném poli Měsíc
Je to zvláštní, ale Měsíc nemá většina hvězdářů příliš v lásce. Jeho oslnivé světlo kazí pozorování mnohem vzdálenějších vesmírných objektů a pozorovatelé v době, kdy je kolem úplňku, většinou odpočívají či zpracovávají své minulé záznamy, účastní se nejrůznějších seminářů a sympózií nebo jednoduše čekají na příznivější podmínky. Ruku na srdce, není to škoda? I když je Měsíc čtyřikrát menší než Země, pohybuje se pouze 400 tisíc kilometrů daleko, takže na něm můžeme i malým dalekohledem, triedrem nebo dokonce pouhýma očima zahlédnout celou řadu podivuhodných detailů.Perseidy se blíží
Výročí jednoho z nejznámějších meteorických rojů, Perseid se pomalu, ale nezadržitelně blíží. A co víc, předpovědi naznačují, že by letos mohly být neobvykle zajímavé.
Sonda CASSINI se blíží k Titanu
Pozorovali jste někdy noční svítící mraky?
Ačkoli se noční svítící mraky (noctilucent clouds - NLC) objevují nejčastěji ve vyšších zeměpisných šířkách, tedy např. ve Skandinávii nebo Kanadě, byly okolo slunovratu spatřeny i v mnohem jižnějších polohách. Pokud tedy po západu Slunce spatříte nad západním či severním obzorem vysoko na obloze světélkující modrobílá vlákna, pak jste pravděpodobně spatřili noční svítící mraky.
SDI kamera bude objevovat exoplanety
V současné době znají astronomové asi 130 planet, obíhajících kolem jiných hvězd, než je naše Slunce. Všechny tyto planety byly objeveny nepřímo – tj. na základě periodických změn radiálních rychlostí hvězd, případně na základě zjištění periodických poklesů jasnosti sledované hvězdy. Zatím se astronomům nepodařilo spatřit v dalekohledu či vyfotografovat ani jednu exoplanetu.
Svět planetek na Kleti
Hvězdárna Kleť zve o letošních letních prázdninách do Světa planetek. Jmenuje se tak právě připravená nová výstava.
Nekonečný příběh
Přesně po dvou týdnech se opakovala historie - po půlnočním návratu ze zaměstnání jsem přes značnou únavu připravil dalekohled a CCD a v 00:40 SELČ začal pozorovat.
