Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Kamil Hornoch Hvězdy

Napínavý příběh se šťastným koncem

Nova20.jpg
Čekání na jubilejní dvacátou extragalaktickou novu netrvalopříliš dlouho, neboť se ji podařilo objevit na snímcích pořízenýchPeterem Kušnirákem pomocí 0.65-m ondřejovského reflektoru v noci6./7. srpna. Od objevu předchozí novy tedy uběhly pouze 4 dny.Nova byla zachycena těsně u okraje snímku, ale byla velice nápadná.Zpětně jsem její velice slabý předobjevový obraz nalezl na svýchsnímcích pořízených z Lelekovic pomocí 0.35-m reflektoru v nocích3./4. a 4./5. srpna. Jak se ukázalo později, jedná se o novu sneobvyklým chováním (viz přiložená aktuální světelná křivka).
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Pozor na prach z měsíce Io

prometheus_gal_big.jpg
Jupiterův měsíc Io je pokryt vulkány, nejžhavějšími a nejaktivnějšími vulkány v naší sluneční soustavě. Žhavé krátery chrlí velká oblaka plynu a prachu do výšek až 400 km nad povrch. Ta se pak nepřetržitě vlní a pulzují, klesají a znovu vyrůstají do výšky. Ohromné vyvržené fontány z prachu a popela půvabným obloukem padají zpět na povrch. Děsivě krásné divadlo. Vrcholky vyvržené hmoty vyčnívají až do ledového kosmu a pod nimi jako by sněží. Erupce obsahují síru, která vysoko nad povrchem krystalizuje a nakonec zbarví široké okolí sopky na žluto.
Tomáš Metelka Exoplanety

Byla vyfotografována první exoplaneta?

phot-26a-04-normal.jpg
Tým evropských a amerických astronomů z Evropské jižní observatoře (ESO) v Paranal (Chile) oznámil 10. září, že letos v dubnu pozoroval objekt, který je možná první exoplanetou, kterou kdy člověk spatřil na vlastní oči. Objev se podařil díky 8,2 m dalekohledu Yepun, který je vybaven systémem NACO, což je zkratka použité technologie NAsmythova systému adaptivní optiky a infračerveného zobrazovacího spektrografu COnica.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Nové pohledy na Solis Planum

3channels_HIII.jpg
Další pohledy na úchvatnou marťanskou krajinu přináší tento obraz, pořízený stereo kamerou s vysokými rozlišením (HRSC) umístěnou na palubě sondy Mars Express. Ukazuje část velmi silně erodovaného kráteru, vzniklého kdysi dopadem meteoritu do oblasti Solis Planum, v regionu Thaumasia.
Ivo Míček Ostatní

Španělský zápisník, den -1, 0, 1

Reportáž z konference JENAM 2004 v Granadě. Letošní Joint European and National Astronomical Meeting se koná v Granadě ve dnech 13. - 17. září 2004. V průběhu tohoto týdne zde naleznete informace o průběhu konference. Oficiální stránky JENAM 2004
Ondřej Pejcha Ostatní

10. setkání (nejen) členů skupiny MEDÚZA

O víkendu 24. - 26. září 2004 se na hvězdárně v Hlohovci (SR) uskuteční jubilejní desáté setkání (nejen) členů skupiny MEDÚZA, která se v rámci BRNO - sekce pozorovatelů proměnných hvězdy ČAS věnuje především fyzickým proměnným hvězdám.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Ohrožení Mysu Kennnedy se snižuje - snad

ivan4-sm.jpg
ivan12ksc1.jpg
Po zásahu Kennedyho vesmírného střediska (KSC) hurikánem Frances má vedení NASA obavy z přicházejícího hurikánu Ivan. Ten by při přímém zásahu mohl na poškozených budovách KSC napáchat obrovské škody nebo dokonce zpomalit či na určitou dobu zcela zastavit lety z tohoto střediska.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Spirit je řízen autopilotem

Právě teď je marsovská sonda Spirit řízena autopilotem. Spojení sondy se Zemí je po dobu zhruba 18 dní, díky konjunkci se Sluncem, velmi nespolehlivé a jen krátkodobé. Proto většinu činností bude v této době sonda zabezpečovat automaticky. Spirit se nalézá na bezpečném místě a na jeho řízení nejsou tím pádem kladeny tak velké nároky. Jeho pohyb po povrchu planety tedy bude řízen automaticky, podle předem zpracovaných navigačních map.

Luděk Vašta Kosmonautika

Moskevská milice zbila kosmonauta

Po tragédii v Beslanu se v Rusku rozpoutal hon na lidi kavkazského vzezření. Obětí se stal také bývalý kosmonaut z Dagestánu Magomed Tolbojev, důstojník, nositel vyznamenání Hrdina Ruska a průkazu asistenta jednoho poslance Dumy.

Petr Scheirich Sluneční soustava

Planetka Toutatis se blíží - uvidíte ji?

Koncem září prolétne v blízkosti Země planetka 4179 Toutatis. K nejtěsnějšímu přiblížení - na vzdálenost 0,011 AU (1,6 mil. km) - dojde 30. 9., největší jasnosti - 8,9 mag - ale planetka dosáhne o dva dny dříve. Bohužel bude v té době již hluboko na jižní obloze, a tudíž z našich zeměpisných šířek nepozorovatelná. Přesto se ji ale můžete pokusit spatřit i pomoci menšího dalekohledu (např. velkého Sometu) již mnoho dní předem. Dvanácté magnitudy totiž dosáhne již 11. září a bude nadále zjasňovat. Měli byste se ale o její spatření pokusit co nejdříve, jedenáctého bude již na deklinaci -16° a 26.9. klesne až na -32°.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Začaly záchranné práce na vědeckém kontejneru Genesis

genesis_debris.jpg
Odborníci NASA začali s očišťovacími pracemi na kapsli se vzorky slunečního větru, kterou vyňali z havarovaného přistávacího pouzdra. Vyjmutí kapsle z havarovaného přistávacího pouzdra bylo prováděno s mimořádnou opatrnosti. Jedním z důvodů bylo nepoškodit kapsli se vzorky více než již byla, druhým důvodem byla stále aktivní výbušnina, která měla vystřelit přistávací padák.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Genesis havarovala

genesis_crah.jpg
Sonda Genesis, která měla včera na padáku klesat k místu přistání v Utahu nezvládla přistávací manévr. Televizní kamery vybavené dalekohledy, které měly sondu při návratu sledovat a navést k místu přistání dvě helikoptéry s háky, aby sonda byla zachycena ještě ve vzduchu bohužel žádné padáky nezahlédly.
genesis_crah1.jpg

Videozáznam dopadu sondy (zdroj NASA) ve formátu mov.

Petr Bartoš Kosmonautika

GENESIS se nepodařilo zachytit

Dopad sondy Genesis
Dopad sondy Genesis
Dvojici vrtulníků se nepodařilo zachytit navracející se sondu GENESIS, po pravdě řečeno k tomu neměli ani příležitost, protože přistávací padák sondy se neotevřel. Na záběrech TV NASA byla vidět rotující sonda, která nakonec dopadla do pouště, ve které vyhloubila menší kráter o průměru několika metrů.
V okolí dopadu již přistálo větší množství vrtulníků a odborníci začínají ohledávat místo dopadu.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Genesis se vrací domů

genesis_fireball.jpg
Dnes mezi 8:52 až 8:54 PDT, tedy mezi 17:52 až 17:54 našeho času, mohou Američané (zejména ve státě Nevada), spatřit neobvyklou podívanou. Bolid o jasnosti až minus 9 magnitudy prolétne atmosférou. Nebude to však meteor, ale dílo lidských rukou, k zemi klesající návratové pouzdro sondy Genesis. Přinese zpět z kosmického prostoru vzácný náklad - vzorky slunečního větru, které sonda nasbírala v kosmu. Ty mají být nápomocny při hledání odpovědí na otázky vzniku a fungování Slunce a vzniku sluneční soustavy.


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »