Hurikány a kosmický výzkum - II
![]() |
![]() |
![]() | Snímek sondy Genesis pořízený na úpické hvězdárně 18 hodin před přistáním pouzdra s materiálem ze vzdálenosti 182 000 km. |
Na poznávací zájezd do Polska "Za Koperníkem až k Baltickému moři a zpět", který pořádá ve dnech 16. - 21. září 2004 Pražská pobočka ČAS, se uvolnila dvě místa.
Česká astronomická společnost přichází se setkáním, které v České republice dosud chybělo. Přesto jej leckdo zná ze stránek časopisu Sky&Telescope. „Star Party“ aneb naše setkání „Mezní hvězdná velikost“. Nápad vznikl v diskusním elektronickém fóru http://astroforum.shodam.net Názvem akce, který předkládáme, chceme dát najevo, že bychom se rádi rok co rok setkávali na místech s temnou oblohou. I tak bude „MHV“ pokaždé jiná – ve skutečném i přeneseném slova smyslu.
Setkání uživatelů astronomických dalekohledů s nočním pozorováním a denním spaním se bude konat v Čeřínku nedaleko Jihlavy o víkendu 15. – 17. října 2004. Zveme všechny milovníky astronomie, zkušené pozorovatele i začátečníky. Po diskusích, jaká má MHV být, nestanovujeme pro účast žádné podmínky. Dalekohled o průměru od 10 mm do 10 000 mm je ale vítán. Přivezte si prostě s sebou to, čím se chcete dívat na oblohu, čím se chcete pochlubit nebo s čím potřebujete poradit. Účast přátel či rodinných příslušníků je možná, budou-li uvedeni v přihlášce. Během našeho setkání počítáme s presentací a prodejem firem prodávajících u nás astrotechniku. Doufáme, že bude dost času na diskuse a výměnu zkušeností, krátké přednášky a příspěvky účastníků apod. V případě, že nám počasí nebude přát, vyplníme tímto způsobem naše setkání.
![]() |
V dnešní době známe už více než sto planet obíhajících kolem jiných sluncí. Přestože v poslední době byly objeveny už i planety takřka pozemského typu, většina z nich jsou obří planety srovnatelné s Jupiterem. Navenek se přítomnost tzv. exoplanety u hvězdy projeví tím, že „cloumá“ se svou mateřskou hvězdou. Tyto drobné pohyby jsou astronomové schopni rozeznat ve spektru hvězd. V poslední době se ale začíná prosazovat jiný způsob detekce exoplanet – pokud máme štěstí, dochází k přechodům exoplanety před mateřskou hvězdou podobně jako třeba v letošním roce přecházela před Sluncem planeta Venuše. Pozorovatel pak může zaznamenat periodické poklesy jasnosti. Díky malým rozměrům planet je ale amplituda změn jasnosti velmi malá a detekce tak velmi obtížná.
Tiskové prohlášení ČAS číslo 63
Rada Zlínského kraje vyhlašuje výběrové řízení na funkci ředitele Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, příspěvkové organizace, IČ 00098639, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí.
V dnešní době známe už více jak sto exoplanet. Většina znich byla objevena pomocí změn radiálních rychlostí mateřskéhvězdy. V poslední době se ale začíná prosazovat jiný způsobdetekce exoplanet - pokud máme štěstí, dochází k přechodůmexoplanety před mateřskou hvězdou a my pozorujeme periodicképoklesy jasnosti. Díky malým rozměrům planet je aleamplituda velmi malá (několik málo setin magnitudy) adetekce obtížná.
![]() |
![]() |
![]() |
Pár miniaturních zrnek z meteoritu pomáhá astronomům s řešením dlouhotrvajícího sporu o původu kosmického prachu vyvrženého z umírajících hvězd.
Chemická analýza zrnek prachu, staršího než naše sluneční soustava, potvrdila přítomnost dvou forem oxidu kovu, které astronomové před tím pozorovali pouze u hvězd na konci jejich životního cyklu.
Hned na začátku mého článku bych chtěl asi trochu poopravit nadpis a vlastně i celý název semináře, protože není samozřejmě určen jen fyzikářům, ale i učitelům zeměpisu a přírodovědy. Prostě všem co se při vyučování svého předmětu s astronomií dostanou do styku. Letošní již druhý seminář bude pokračovat v nastíněném stylu, což znamená co nejpřitažlivěji podat učitelům informace z astronomie a zároveň jim předvést jak se dá astronomie přiblížit žákům. Zároveň má ještě něco navíc a to v podobě získané akreditace pro další vzdělávání učitelů, což znamená dvě příjemné věci, že poplatek za seminář může platit škola a zahrnout to do nákladů na vzdělávání učitelů. Druhým neméně důležitým bodem je získání potvrzení o školení, které by mělo být v dalších letech zohledňováno při hodnocení pedagogických pracovníků.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4