Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Karel Mokrý Sluneční soustava

Kometa Juels-Holvorcem

C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) 
opravena mapka - spravne datumy, zvyrazneno do kdy je u nas viditelna
C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) opravena mapka - spravne datumy, zvyrazneno do kdy je u nas viditelna
Vyhledávací mapka dle
efemerid uvedených v článku.
Kometu C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) objevili 28.12.2002 dva amatérští astronomové - Charles W. Juels a Paulo R. Holvorcem, kteří spolupracují na pozorovacím programu pomocí Internetu. Při objevu byla kometa neostrým objektem o jasnosti 15 magnitud. Od té doby se kometa výrazně zjasnila a nyní je snadno pozorovatelná pomocí triedru v souhvězdí Andromeda. Kometu můžete vyhledat pomocí přiložené mapky. Kometa bude od nás pozorovatelná do 13.4.2003, poté již bude pozorovatelná pouze z jižní polokoule. Na mapce naleznete efemeridu až do 11.5. Konec viditelnosti komety od nás je na mapce vyznačen (zvýrazněný křížek, větší popiska).
Karel Mokrý Kosmonautika

Mars Express přepraven do Bajkonuru

Mars Express
Mars Express
V Toulouse byly ukončeny poslední testy první evropské sondy určené ke zkoumání planety Mars. Marss Express s přistávacím modulem Beagle 2 opustil Toulouse 19. března 2003 na palubě letadla Antonov 124. Marss Express bude vypuštěn na palubě ruské rakety Soyuz-Fregat v červnu tohoto roku.
Karel Mokrý Ostatní

Messierovský maratón

Hvězdárna v Rokycanech, Hvězdárna a planetárium Plzeň a
Západočeská pobočka ČAS
Vás zvou na
První západočeský
Messierovský maratón
29. - 30. března 2003

Letos je poslední březnový víkend (především s ohledem na Měsíc) tím pravým okamžikem pro uskutečnění Messierovského maratónu. Zúčastnění budou mít (teoretickou) možnost spatřit všech 110 objektů slavného katalogu.

Bližší podrobnosti nalezente na http://www.astro.zcu.cz/maraton.html

Karel Mokrý Hvězdy

Chandra odhaluje původ supernovy

DEML 71
DEML 71
Snímek rentgenového teleskopu Chandra (levý snímek) pozůstaku po suprenově DEM L71 odhaluje horký vnitřní oblak železa a křemíku obkloepný vnější obálkou. Tato vnější obálka je pozororovatelná ve viditelném světle (pravý snímek). Data získaná teleskopem Chandra ukazují centrální oblak o teplotě 10 milionů stupňů Celsia. Oblak je zbytkem po výbuchu supernovy.
Pavel Marek Ostatní

Pozvámka na slavnostní otevření SKYMASTERu

ano je to tak. SKYMASTER - soukromá astronomická observatoř, se pomalu připravuje zahájit svoji činnost. Již několik týdnů se dozvídáte z našich www. stránek, co se u nás děje, jak pokračujeme a držíte nám palce. A naše snaha a Vaše podpora umožnila, že se náš projekt blíží ke zdárnému konci. Slavnostní otevření je plánováno na 3.května 2002 od 16 hodin až do noci. Kde a jak nás najdete se dozvíte na našich www stránkách. Připraveno je nejen vlastní slavnostní otevření, nějaký ten proslov, prohlídka vlastních dalekohledů, kopule či zázemí pozorovatelů, v případě jasného počasí i nějaké to pokoukání, ale také ohýnek, malé prasátko, nějaké to nealko a alko. Jste všichni vítáni a věříme, že budete na slavnostní otevření SKYMASTERu s námi. Rezervujte si proto toto odpoledne pro SKYMASTER a věříme, že se s Vámi neuvidíme jen při této příležitosti, ale že se na nás občas přijedete podívat a nebo se zúčastníte nějaké té akce, kterou budeme pořádat. Každý z účastníků dostane i malý dárek.

PS: Pokud již dnes víte, že se zúčastníte, prosím, potvrďte svoji účast na náš email astronomy@seznam.cz s počtem případných osob, které přijedou s Vámi. Vítáni jsou samozřejmě i Vaši přátelé či rodinní příslušníci.

Na Vaši účast se těší

Pavel a Eva Markovi
SKYMASTER
Karel Mokrý Kosmonautika

SOHO a Merkur

Mekrur na snimku druzice SOHO
Mekrur na snimku druzice SOHO
Na snímkcích družice SOHO můžete sledovat pohyb planety Merkur.

22. března hodinu po půlnoci projde Merkur horní konjukncí se Sluncem.

Karel Mokrý Ostatní

JihoČAS 4/2002

Vyšlo nové číslo časopisu JihoČAS. Obsah:Členská schůze pobočky
Ladislav Schmied: Vizuální pozorování Slunce - historie a současnost
Jasná proměnná hvězda
František Vaclík: 10 let JihoČASu
M.B.: Hvězdáři, hvězdy a počasí
Jana Tichá: 65.výročí českobudějovické hvězdárny

Na adrese http://www.hvezcb.cz/jihocas/ lze získat JihoČAS v elektronické podobě (pdf soubor).

Petr Sobotka Hvězdy

Ocenění pozorovatelů proměnných hvězd

Dva pozorovatelé proměnných hvězd ze skupiny MEDÚZA překonali významné hranice v počtu provedených pozorování. Pavol A. Dubovský (Podbiel, Slovensko) překonal hranici 20 000 vizuálních odhadů a Jerzy Speil (Walbrzych, Polsko) překonal hranici 10 000 odhadů a stává se tak historicky druhým držitelem ocenění Zlatá MEDÚZA.
Jiří Dušek Kosmonautika

25. výročí letu Vladimíra Remka

Na stránkách Astronomického deníku si můžete poslechnout záznam z tiskové konference, která se 10. března uskutečnila na brněnské hvězdárně u příležitosti 25. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru. Vzácné události se zúčastnila celá řada pozoruhodných osobností, především pak Ivan Bella, Alexej Alexandrovič Gubarev,Valerij Ivanovič Tokarev, Vitalij Ivanovič Sevasťjanov, Oldřich Pelčák, Vladimír Remek, Mark Liberzon a Vladimír Sokolov.

Pavel Koten Kosmonautika

Rosetta má nový cíl

Lednový odklad startu kvůli pochybnostem ohledně nosné rakety způsobil, že sonda Rosetta nestihne kometu Wirtanen, svůj původní cíl. Začalo hledání cíle nového, který by splňoval podobné požadavky jako tato kometa. Ač to ještě nebylo oznámeno oficiálně, v úvahu připadá údajně jen kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko.
Petr Sobotka Sluneční soustava

Masivní prstenec plynu kolem Jupiteru

Mezinárodní kosmická sonda Cassini vypuštěná v roce 1997 doletí k Saturnu v červenci 2004. Použití nového citlivého přístroje na palubě sondy vedlo během průletu kolem Jupiteru k objevu velkého množství překvapivě hustého plynu na oběžné dráze kolem této planety. Ihned byla zřejmá jeho souvislost s Jupiterovým měsícem Europa, protože oblak plynu a měsíc obíhají kolem planety po stejné dráze.
Karel Mokrý Kosmonautika

Nová stanice ESA

Antena observatore New Norcia
Antena observatore New Norcia
150 kilometrů severně od Perthu byla ve středu slavnostně otevřena nová pozemní stanice ESA - New Norcia. Stanice bude hrát klíčovou roli při komunikaci se vzdálenými sondami, včetně sond Rosetta a Mars Express. Mars Express je připraven ke startu v květnu tohoto roku.
Karel Mokrý Hvězdy

Kolik je hvězd?

Při pohledu na na noční oblohu žasneme nad její nezměrností. Stáli jste někdy pod oblohou a přemýšleli, kolik hvězd je nad Vámi? Tento problém zaujal vědce i filozofy, hudebníky a snílky všech dob.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »