Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



Dušan Majer Kosmonautika

Curiosity 4. díl: MAHLI

Přístroj MAHLI na robotu Curiosity. Snímek Malin Space Science Systems
Přístroj MAHLI na robotu Curiosity. Snímek Malin Space Science Systems
Ve čtvrtém díle našeho miniseriálu se zaměříme na přístroj MAHLI. Zkratka vychází z názvu Mars Hand Lens Imager. V článku se dozvíte přesnější údaje a tak vás nepřekvapí, že se této kameře někdy přezdívá "digitální lupa". Našli bychom ji na konci robotické paže.

Dušan Majer Kosmonautika

Curiosity 3. díl: APXS

Americká pojízdná laboratoř Curiosity k výzkumu Marsu
Americká pojízdná laboratoř Curiosity k výzkumu Marsu
Seriál o jednotlivých vědeckých přístrojích na roveru Curiosity pokračuje. Doufám, že čtenáři budou spokojeni i se třetím dílem, který se věnuje přístroji APXS – v originále Alpha Particle X-ray Spectrometer, což by se dalo přeložit jako alfa částicový rentgenový spektrometr.

Dušan Majer Kosmonautika

Curiosity 2. díl: ChemCam

Curiosity používá ChemCam - kresba NASA/JPL
Curiosity používá ChemCam - kresba NASA/JPL
Dnes bude představen další přístroj z roveru Curiosity. Podíváme se na přístroj ChemCam (Chemistry and Camera). Tento přístroj je určen pouze k vědecké práci. Krásné obrázky od něj nečekejte. Je to ale důležitý přístroj, určený ke zkoumání složení hornin. A to je hlavní úkol, kvůli kterému tam marsovská laboratoř Curiosity letí.

Dušan Majer Kosmonautika

Curiosity 1. díl: MastCam

MastCam - detail. NASA/JPL
MastCam - detail. NASA/JPL
Na Facebookovém profilu Diskuzního fóra vesmir.thos.cz začal vycházet zajímavý seriál, který s laskavým svolením přebíráme a doplňujeme zajímavými obrázky a nechybí ani krátké video. Věříme, že příspěvky nezaujmou pouze tamnější fanoušky, ale i čtenáře astro.cz. Informace budou čerpány z tiskových zpráv, ale chceme tím usnadnit situaci uživatelům, kteří si nevědí rady s angličtinou. Přistání plánované na 6. srpna se blíží, tak bychom vám rádi čekání zpestřili. Dnes začneme přístrojem MastCam.

Jiří Srba Kosmonautika

APEX se podílel na pozorování s dosud nejvyšším dosaženým rozlišením

kvasar 3C  279 - představa - eso1229
kvasar 3C 279 - představa - eso1229
Dalekohledy v Chile, na Havaji a v Arizoně uskutečnily pozorování s rozlišením 2milionkrát lepším než lidský zrak.

 

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (029/2012): Mezinárodní tým astronomů pozoroval centrální oblasti vzdáleného kvasaru s rozlišením, které je 2milionkrát lepší, než umožňuje lidský zrak. Pozorování bylo provedeno díky prvnímu propojení dalekohledu APEX (Atacama Pathfinder Experiment) a dvou dalších teleskopů ležících na jiných kontinentech. Jedná se o důležitý krok na cestě k dosažení vědeckého cíle projektu 'Event Horizon Telescope‘: zobrazování supermasivní černé díry v jádře naší Galaxie i jiných galaxiích.

Vít Straka Kosmonautika

K Mezinárodní vesmírné stanici míří nová posádka

Start lodi Sojuz TMA-05M. Autor: Energia
Start lodi Sojuz TMA-05M.
Autor: Energia
Možná si vzpomenete na přistání lodi Sojuz s evropským astronautem Kuipersem a jeho dvěma kolegy, které se uskutečnilo přesně před dvěma týdny a zredukovalo posádku stanice ISS na pouhé tři kosmonauty. To však již dlouho nebude pravda, protože dnes brzy ráno z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala nová loď Sojuz s třemi astronauty, kteří budou na orbitální stanici plnit důležité úkoly po následující čtyři měsíce.
František Martinek Kosmonautika

Curiosity brzy přistane na rudé planetě

Pojízdná laboratoř Curiosity na povrchu Marsu - kresba
Pojízdná laboratoř Curiosity na povrchu Marsu - kresba
Korekce dráhy, která byla provedena v úterý 26. 6. 2012, přizpůsobila letovou dráhu kosmické sondy NASA s názvem Mars Science Laboratory tak, aby dopravila pojízdnou výzkumnou laboratoř Curiosity přesně do cílového místa přistání ve vybrané oblasti Marsu.

Vít Straka Kosmonautika

Záznam online přenosu přistání lodi Sojuz TMA-03M + videa

Sojuz TMA-03M těsně před dosednutím. Autor: NASA
Sojuz TMA-03M těsně před dosednutím.
Autor: NASA
193 dní v kosmu, 191 dní na palubě Mezinárodní vesmírné stanice jako součást 30. a 31. dlouhodobé posádky, Američan, Rus a Holanďan a třetí z nové generace ruských kosmických lodí. Tato odysea skončila v neděli 1. července 2012 dosednutím do kazašské stepi. Přistání se uskutečnilo dle plánu v 10:14:38 SELČ, náš přenos vypuknul v 9 hodin ráno.
František Martinek Kosmonautika

Lišejníky přežily pobyt ve volném kosmickém prostoru

Umístění experimentu Expose-E na modulu Columbus, který je součástí ISS
Umístění experimentu Expose-E na modulu Columbus, který je součástí ISS
Vědci publikovali první výsledky experimentů studujících vliv podmínek volného kosmického prostoru na živé organismy, které byly realizovány na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Výsledky pozorování byly publikovány v posledním čísle časopisu Astrobiology a některé závěry se rovněž nacházejí na internetových stránkách Evropské kosmické agentury ESA.

Vít Straka Kosmonautika

Čína chystá na tuto sobotu další pilotovaný start

Převoz rakety Dlouhý pochod s lodí Shenzhou 9. Autor: spaceflightnow.com
Převoz rakety Dlouhý pochod s lodí Shenzhou 9.
Autor: spaceflightnow.com
Minulou sobotu, tj. 9. června 2012, absolvovala raketa Long March (Dlouhý pochod) 2F převoz z montážní haly na startovní rampu pouštního kosmodromu Jiuquan dlouhý půl druhého kilometru. Převoz značí, že "pilotovaná mise, zahrnující spojení plavidel Shenzhou 9 a Tiangong 1, vstoupila do poslední přípravné fáze," jak uvedla čínská armáda. Tříčlenná posádka lodi má demonstrovat spojení s kosmickou stanicí v manuálním módu.
František Martinek Kosmonautika

NuSTAR - družice k výzkumu černých děr

Kosmický dopravní systém Pegasus
Kosmický dopravní systém Pegasus
V NASA vrcholí přípravy na vypuštění astronomické družice s názvem NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array), jejímž úkolem bude mj. pátrat po "neviditelných" černých dírách. Start je naplánován na 13. června 2012 z atolu Kwajalein (Marshall Islands). Vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země zajistí společnost Orbital Sciences Corporation prostřednictvím rakety Pegasus, která bude při startu upevněna pod trupem letounu L-1011 "Stargazer".

Václav Kalaš Kosmonautika

Raketoplány: Velké stěhování

Letecký transport raketoplánu Discovery
Letecký transport raketoplánu Discovery
Co se stane s raketoplány po skončení jejich letů do vesmíru, se začalo řešit již několik let před tím. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) v roce 2008 vyhlásil soutěž, do které se mohli přihlašovat zájemci, kteří by rádi některý z exemplářů získali. Této možnosti využila celá řada institucí, které chtěly mít kosmické plavidlo ve své sbírce. Není se čemu divit, dá se očekávat, že možnost vidět raketoplán, který byl skutečně ve vesmíru, bude mimořádně velkým lákadlem, které přitáhne velké množství návštěvníků.

Vít Straka Kosmonautika

Zprávy z mise lodi Dragon ke stanici ISS

Loď Dragon u ISS v představě malíře. Autor: SpaceX
Loď Dragon u ISS v představě malíře.
Autor: SpaceX
V tomto článku jsme vám přinášeli nejčerstvější zprávy z historického letu první soukromé kosmické lodi k Mezinárodní kosmické stanici. Její mise skončila přistáním v Tichém oceánu 31. května 2012.
Vít Straka Kosmonautika

Záznam online přenosu historického startu lodi Dragon C2+

Dragon startuje k historické misi. Autor: NASA
Dragon startuje k historické misi.
Autor: NASA
"Stojíme na počátku nové éry kosmických letů," řekla Gwynne Shotwellová, prezidentka společnosti SpaceX. V úterý 22. května 2012 se podařilo konečně vypustit historicky první loď soukromého sektoru k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože po minulém pokusu bychom asi jen těžko hledali někoho, kdo by si vsadil. Start se uskutečnil v 09:44 SELČ, náš přenos zde začal v 9 hodin.
Vít Straka Kosmonautika

Záznam online přenosu nouzově přerušeného startu lodi Dragon C2+; AKTUALIZOVÁNO

Raketa Falcon 9 na startovací rampě. Foto Spaceflightnow.com
Raketa Falcon 9 na startovací rampě. Foto Spaceflightnow.com
V sobotu 19. května 2012 v 10:55 našeho času se měl uskutečnit historický start první soukromé lodě ke stanici ISS, kvůli technickým potížím však byl nouzově zrušen doslova sekundu před vzletem rakety v době, kdy již hořely její motory. Přenos zde začal v 10:00.

Aktualizace po tiskové konferenci SpaceX, jež se uskutečnila v sobotu 19. května ve 12:30 SELČ

Vít Straka Kosmonautika

K Mezinárodní kosmické stanici zamíří první soukromá loď

Přílet lodi Dragon k ISS
Přílet lodi Dragon k ISS
Včera v pozdních nočních hodinách našeho času bylo manažery Mezinárodní kosmické stanice (ISS) a společnosti SpaceX (provozovatele lodi Dragon) definitivně rozhodnuto, že v sobotu 19. května 2012 se uskuteční historicky první start soukromé kosmické lodi k ISS. Start bezpilotní kosmické lodi Dragon, jak byla pojmenována, byl po několika odkladech stanoven na sobotu 19. května 2012 v 10:55 SELČ.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 169 z 18. 5. 2012

Vít Straka Kosmonautika

Záznam online přenosu přistání lodi Sojuz TMA-22

Přistání ve stepi
Přistání ve stepi
Po 165 dnech na oběžné dráze od loňského listopadu, 163 dnech na Mezinárodní kosmické stanici, se v pátek 27. dubna 2012, jen pár dní po 45. výročí katastrofy Sojuzu 1, vrátila na pevnou zemi ruská loď Sojuz TMA-22 se svou neohroženou tříčlennou osádkou, čítající dva ruské kosmonauty a Američana. Přistání se uskutečnilo přesně podle plánu ve 13:45 našeho času, přenos začal ve 12:30.
Vít Straka Kosmonautika

První start soukromé lodě k ISS zasahují odklady

Animace lodi Dragon na orbitě. Autor: Spaceflightnow.com
Animace lodi Dragon na orbitě.
Autor: Spaceflightnow.com
V předvečer Svátku práce se měl uskutečnit start druhé lodi Dragon pod taktovkou soukromé americké společnosti SpaceX, která je taktéž výrobcem lodi i rakety Falcon 9, jíž bude využito při startu. Jedná se o vskutku historickou misi, protože půjde o první přílet a připojení komerční kosmické lodi ke stanici ISS, což odstartuje naprosto novou éru zásobování kosmické stanice loděmi soukromých společností a jednou snad i komerční dopravu lidí do kosmu. Přelomovou misi však stíhají odklady, jelikož přiletět k ISS není jen tak.
Vít Straka Kosmonautika

Zásobování kosmické stanice ve třech dějstvích

Odlet lodi Progress jak jej zachytila posádka stanice. Autor: NASA
Odlet lodi Progress jak jej zachytila posádka stanice.
Autor: NASA
I přes přesun raketoplánů do muzeí a učebnic dějepisu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) stále létá spektrum ruských, japonských, evropských a brzy snad i amerických komerčních lodí. Vůbec nejčastějším návštěvníkem ISS je malá ruská bezpilotní zásobovací loď Progress, jejíž exemplářů k orbitálnímu komplexu ročně startuje asi pět. Dvě takovéto, jako samozřejmost často opomíjené lodě, se u stanice vystřídaly koncem minulého týdne. Takovýto klasický zásobovací proces z ruské strany v zásadě můžeme shrnout do tří dějství.
Martin Gembec Kosmonautika

Slovenská sonda JULO2 do blízkého vesmíru

snímek z blízkého vesmíru z výšky 33 km. Autor: SOSA
snímek z blízkého vesmíru z výšky 33 km.
Autor: SOSA
Slovenská organizace pro vesmírné aktivity (SOSA) úspěšně vypustila balónovou sondu do výšky přes 33 km, kde už se některé podmínky blíží těm vesmírným. Sonda JULO2, nazvaná podle Júlia Satinského, zvládla snímat okolí, prováděla měření a také zaregistrovala z hranic blízkého vesmíru internetové domény.



37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Plejády

Další informace »