Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



Václav Kalaš Kosmonautika

STS-83: Když stávkuje baterie

Přistávací manévr na konci mise STS-83
Přistávací manévr na konci mise STS-83
Mise STS-83 měla patřit mezi nejdelší výpravy raketoplánu do kosmu, ale z důvodu technické závady musela být silně zkrácena. Nakonec tedy svojí délkou zaujímá pozici pátého nejkratšího letu raketoplánu. Před ní jsou jen tragická mise STS-51-L, při které raketoplán Challenger explodoval 73 sekund po startu, první dva zkušební lety Columbie (STS-1 a STS-2, oba o délce 2,25 dne) a vojenská mise raketoplánu Discovery STS-51-C trvající 3,06 dne.

Vít Straka Kosmonautika

Napínavý příběh z paluby lodi ATV-3 podruhé: Kde vzít elektřinu?

ATV-3 při příletu ke stanici. Autor: NASA/Expedice 30
ATV-3 při příletu ke stanici.
Autor: NASA/Expedice 30
Před týdnem jsme vám přinesli článek o problémech s anténou lodi ATV-3 Edoardo Amaldi, toho času ještě samostatně kroužící po oběžné dráze. Tehdy jsme si řekli, že máloco se obejde bez nějakých zádrhelů, což platí trojnásob o misi tak složitého stroje. Další, tentokrát už daleko závažnější problémy na sebe nenechaly dlouho čekat po připojení lodi ke kosmické stanici. Problémy, které hrozily urychleným odletem lodi od stanice a velmi předčasným ukončením celé mise.
Vít Straka Kosmonautika

Napínavý příběh z paluby lodi ATV-3

Animace příletu lodi ATV k ISS. Autor: Onorbit.com
Animace příletu lodi ATV k ISS.
Autor: Onorbit.com
V pátek 23. března brzy ráno vzlétla z kosmodromu v Kourou evropská nákladní loď ATV-3 Edoardo Amaldi, jež v těchto dnech provádí orbitální "závody" a každý další zážeh motorů ji stále přibližuje k jejímu cíli - ke stanici ISS, ke které se má připojit v noci na čtvrtek 29. března. Ale jak známo, máloco jde bez problémů, což platí trojnásob o misi tak složitého stroje jako ATV. O víkendu pozemní týmy do řešení problému na palubě ATV zapojily dokonce i posádku stanice ISS.
Vít Straka Kosmonautika

Záznam online přenosu startu lodi ATV-3 Edoardo Amaldi

Záznam přenosu startu lodi ATV-3. Autor: ESA
Záznam přenosu startu lodi ATV-3.
Autor: ESA
V pátek 23. března 2012 brzy ráno z kosmodromu Kourou odstartoval třetí exemplář bezpilotní evropské zásobovací lodě ATV s více než sedmi tunami nákladu ke stanici ISS. Start proběhl hladce a bez problémů, uskutečnil se v 05:34 SEČ, náš přenos začal v 05:00.
František Martinek Kosmonautika

Indie se zapojí do kosmického výzkumu planet

Mars
Mars
Indie plánuje na období 2013-2015 vypuštění kosmické sondy k Marsu. Informoval o tom G. Madhavan Nair, ředitel Indické kosmické agentury ISRO (Indian Space Research Organisation). Indická vláda schválila rozpočet na rok 2012, který počítá rovněž s financováním indické kosmické sondy určené k výzkumu rudé planety. Pokud se nevyskytnou neočekávané problémy, sonda by měla odstartovat již v listopadu 2013.

František Martinek Kosmonautika

Bude mít Japonsko pilotovanou kosmickou loď?

Úprava japonské zásobovací lodi HTV - doplnění návratové kabiny
Úprava japonské zásobovací lodi HTV - doplnění návratové kabiny
Japonská kosmická agentura je velmi iniciativní v oblasti zajištění realizace vlastní pilotované kosmonautiky. Navrhuje modifikaci doposud používané nákladní lodi určené k zásobování Mezinárodní kosmické stanice ISS na pilotovanou kosmickou loď pro dopravu kosmonautů na oběžnou dráhu, a to zhruba do roku 2025.

František Martinek Kosmonautika

Nový radar ke sledování kosmického smetí

Testování nového radaru na sledování kosmického smetí
Testování nového radaru na sledování kosmického smetí
Několikrát za rok musí Mezinárodní kosmická stanice ISS vykonat úhybný manévr před částicemi tzv. kosmického smetí (Debris Avoidance Maneuvers), aby se vyhnula stále se zvyšujícímu množství kosmického odpadu obíhajícího kolem Země. Naše zvýšená závislost na komunikačních a navigačních družicích rovněž zvyšuje riziko možné srážky s tělesy kosmického smetí. Současné systémy pro hledání a sledování těchto objektů s názvem Air Force Space Surveillance System a VHF Fence jsou v provozu od počátku 60. let minulého století a jejich schopnosti již nedostačují současným potřebám.

Milan Halousek Kosmonautika

Před 50 lety obletěl Zemi první americký astronaut

Astronaut John Glenn 20. 2. 1962. Autor: NASA
Astronaut John Glenn 20. 2. 1962.
Autor: NASA
V pondělí 20. února 2012 uplyne již 50 roků od okamžiku, kdy první americký astronaut obletěl Zemi. John Glenn se po Juriji Gagarinovi (SSSR, 12. 4. 1961) a Germanu Titovovi (SSSR, 6. 8. 1961) stal teprve třetím člověkem na světě, který v kosmickém prostoru obkroužil minimálně 1x zeměkouli. Po letu dlouhém 4 hodiny a 55 minut John Glenn v kabině kosmické lodě Mercury MA6 (označované i jako Friendship - 7) úspěšně přistál po třech obletech Země ve vlnách Atlantiku nedaleko čekajícího záchranného torpédoborce USS Noa. Tím začala americká cesta, která vyvrcholila přistáním prvních lidí na Měsíci v roce 1969.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 166 ze 16. 2. 2012.

Vít Straka Kosmonautika

Záznam online přenosu premiérového startu nosiče Vega

První start nosiče Vega. Autor: ESA
První start nosiče Vega.
Autor: ESA
V pondělí 13. února 2012 jste se k nám mohli přidat při sledování události, jež se zapsala do dějin kosmonautiky - historicky prvního startu evropské rakety Vega, který velikým úspěchem završil devět let tvrdé práce na vývoji. Start se uskutečnil v 11:00 SEČ, náš přenos začal v 10:30.
Vít Straka Kosmonautika

Na vině nezdaru mise Fobos-Grunt bylo selhání počítače

Animace příletu sondy k Marsu. Autor: RIA Novosti
Animace příletu sondy k Marsu.
Autor: RIA Novosti
V Rusku skončilo vyšetřování naprostého selhání sondy Fobos-Grunt, která měla v listopadu zamířit k planetě Mars a za několik let se vrátit se vzorky horniny z Marsova měsíce Fobos. Celá výprava však skončila chvíli po startu, kdy se sonda odmlčela a v lednu zanikla jako mrtvé těleso v zemské atmosféře. Ruská vyšetřovací komise nakonec z nezdaru obvinila palubní počítač družice, jeho selhání však podle všeho má ještě zajímavější, hlubší příčinu.
Vít Straka Kosmonautika

Poškození lodě Sojuz zkomplikuje provoz ISS

Loď Sojuz v montážní hale, šipka ukazuje návratový modul uprostřed lodi. Autor: spaceflightnow.com
Loď Sojuz v montážní hale, šipka ukazuje návratový modul uprostřed lodi.
Autor: spaceflightnow.com
30. března měla z Bajkonuru vzlétnout loď Sojuz TMA-04M a dopravit na stanici ISS tři nové členy dlouhodobé posádky. Nakonec však loď nikam nepoletí, jelikož byla vážně poškozena při testování v montážní hale. Její úlohu bude muset převzít loď, připravovaná pro další expedici. Že to povede k odkladu startu (nejen) této posádky a zásadnímu zkomplikování provozu stanice ISS není třeba zdůrazňovat.
František Martinek Kosmonautika

Výzkum Venuše: Veněra-D a co dál?

Přistávací modul připravované ruské sondy Veněra-D
Přistávací modul připravované ruské sondy Veněra-D
Před časem jsme vás na těchto stránkách informovali o ruském projektu Veněra-D, jehož cílem bude po roce 2017 podrobný výzkum Venuše. To však není jediný připravovaný projekt, který by měl přispět ke studiu stále ještě záhadné planety.

František Martinek Kosmonautika

Hayabusa-2: další odběr vzorku z asteroidu

Připravovaná japonská sonda Hayabusa-2
Připravovaná japonská sonda Hayabusa-2
Japonská vláda dala oficiálně zelenou realizaci projektu Hayabusa-2. Automatická mise by měla startovat v roce 2014. Jejím úkolem bude odběr vzorků horniny z blízkozemního asteroidu a jejich doprava na Zemi. Start sondy Hayabusa-2 se musí uskutečnit v červenci 2014, aby bylo dosaženo plánovaného cíle - asteroidu (162173) 1999 JU3, jehož velikost dosahuje 980 m.

Vít Straka Kosmonautika

Co je nového na palubě ISS?

Na úvod nádherný pohled na noční Evropu z paluby stanice. Autor: NASA
Na úvod nádherný pohled na noční Evropu z paluby stanice.
Autor: NASA
Je toho skutečně požehnaně - střídání zásobovacích lodí, vypuštění satelitu, ohrožení kosmickým smetím, docela závažné problémy při přípravě nejbližších misí. Pojďme se na novinky podívat blíže.
František Martinek Kosmonautika

Veněra-D bude zkoumat Venuši

Představa kosmické sondy Veněra-D
Představa kosmické sondy Veněra-D
Přestože start ruské sondy Fobos-Grunt k planetě Mars skončil neúspěchem, zvažuje se možnost opakování mise v roce 2018. Nicméně pokračuje vývoj kosmické sondy Veněra-D, která by měla při studiu Venuše navázat na předcházející výzkumy, uskutečněné sovětskými sondami typu Veněra v 70. a 80. letech minulého století.

Vít Straka Kosmonautika

Nová evropská raketa nám brzy ukáže, co dokáže

Start rakety Vega v představě malíře. Autor: ESA
Start rakety Vega v představě malíře.
Autor: ESA
Od dob Sputniku se mnohé změnilo - v roce 1957 bylo vypuštění satelitu dosud nevídanou událostí, dnes můžeme vypouštění satelitů na oběžnou dráhu s trochou nadsázky označit za všední rutinu. A přece to pro nás není zase až tak jednoduché, čím dál více roste potřeba levnějších a méně náročných způsobů. Novou evropskou odpovědí na tyto prosby je raketa, pojmenovaná po druhé nejjasnější hvězdě severní oblohy, jež už brzy poprvé vzlétne do kosmu.
Vít Straka Kosmonautika

Čína v příští "pětiletce" plánuje přistání na Měsíci

pia00302.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
Čína v prosinci zveřejnila plány, podle kterých hodlá v následujících pěti letech rozvíjet své aktivity mimo planetu Zemi. Poměrně ambiciózní soupis cílů mimo jiné zahrnuje také přistání na Měsíci, zatím však pouze v podání automatické sondy. Přípravy k vysazení čínských astronautů na měsíčním povrchu však v nových plánech také nalezneme.

Petr Horálek Kosmonautika

Nešťastný PHOBOS-GRUNT shoří v atmosféře

Ilustrační obrázek mise Phobos-Grunt
Ilustrační obrázek mise Phobos-Grunt
Družice Phobos-Grunt, nešťasný ruský projekt za účelem výzkumu Marsova měsíce Phobos, skončí v následujících pěti dnech v zemské atmosféře. Při svém zániku by mohla na zatím přesně neurčeném místě vykouzlit jasný bolid. Okamžik zániku družice se předpovídá na 15. ledna 2012 ve 22 hodin světového času s chybou 4 hodin. Mezitím se na družici zaměřují pozemští astrofotografové, aby získali poslední snímky jejího přeletu před zánikem.

František Martinek Kosmonautika

Letadlo k výzkumu měsíce Titan

Návrh letadla k výzkumu Saturnova měsíce Titan
Návrh letadla k výzkumu Saturnova měsíce Titan
Výzkumy prováděné přístroji na palubě kosmické sondy Cassini potvrzují dřívější pozemní pozorování, že atmosféra Saturnova měsíce Titan je tak hustá, že by si zde člověk mohl při troše fantazie připevnit na záda křídla a vznášet se bez přestání ve vzduchu.

František Martinek Kosmonautika

Stratolaunch - cesta k vesmírné turistice?

Stratolaunch System pro lety na oběžnou dráhu
Stratolaunch System pro lety na oběžnou dráhu
Letecký konstruktér Burt Rutan, miliardář Paul G. Allen, průkopník kosmonautiky Elon Musk a bývalý šéf NASA Mike Griffin se dali dohromady za účelem vývoje a provozování nového letecko-kosmického dopravního systému. Bude se skládat z obřího letounu o rozpětí křídel větším než délka fotbalového hřiště, který bude vynášet raketový nosič na kapalné pohonné látky do výšky kolem 10 km. Zde bude raketa uvolněna a pomocí vlastních motorů vynese užitečný náklad či pilotovanou kosmickou loď na oběžnou dráhu kolem Země.



37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Plejády

Další informace »