Astronomický pavilon AsÚ AVČR. Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin AVČRV následujících dvou dnech 4. a 5. listopadu 2011 proběhnou v Astronomickém ústavu AV ČR v Praze - Spořilově (Oddělení galaxií a planetárních systémů) dny otevřených dveří. Těšit se můžete na následující program se zajímavými přednáškami.
Galileo byl pravděpodobně první, kdo použil vynález dalekohledu k pozorování noční oblohy - narazil ovšem na odpor církve. Autor malby: Jean-Léon Huens.V pátek 4. listopadu od 19 hodin se ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice uskuteční mimořádně zařazená populární přednáška Ing. Antonína Švejdy, pracovníka Národního technického muzea v Praze, na téma "Dalekohledy a pozorovací technika". Na přednášku zve širokou veřejnost Hvězdárna barona Artura Krause, Astronomická společnost Pardubice a pardubická pobočka Jednoty českých matematiků a fyziků.
Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice.
Účastníci přednášky na Hvězdárně Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. pořádá ve dnech 25. až 27. listopadu 2011 ve spolupráci s Hvězdárnou v Partizánskom (Slovenská republika) seminář na téma
Kosmounautika a raketová technika, který je realizován v rámci projektu Obloha na dlani. Přednášky budou zaměřeny především na téma Kosmické technologie a pilotované lety. Účastníkům z řad středoškolských studentů z příhraničních regionů SR-ČR bude zajištěno a hrazeno ubytování a strava. Projekt Obloha na dlani je spolufinancován OP Přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007-2013. Akce je realizována rovněž s finanční výpomocí Zlínského kraje.
Ladislav Sehnal. Autor: http://mek.kosmo.czDne 26. 10. 2011 zemřel v Sedleci-Prčici RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc., čestný člen České astronomické společnosti a první polistopadový ředitel Astronomického ústavu AV ČR.
IV. Podzimní seminář Kosmo KlubuV neděli 23. října 2011 se uskuteční v pořadí již IV. Podzimní seminář Kosmo Klubu, a to v prostorách známého pražského baru Krásný ztráty. Na programu, který bude oficiálně zahájen ve 12:15, je celá řada zejména aktuálních témat z oblasti kosmonautiky a výzkumu vesmíru. Akce je dostupná široké veřejnosti. Vstup je volný.
Johannes KeplerNa dvorech rožmberských velmožů Viléma a Petra Voka se
pohybovali astronomové a astrologové Tycho Brahe a
Johannes Kepler, alchymista a matematik John Dee, v rožmberské knihovně i
kunstkomoře se ukrývaly
pozoruhodné poklady. Co o nich po čtyřstech letech
letech víme? Jaká tajemství a záhady jenom tušíme?
Hvězdárna a planetárium České BudějoviceHvězdárna a planetárium České Budějovice připravila v rámci Rožmberského roku výstavu Hvězdy a růže aneb Hvězdářství za časů posledních Rožmberků. Součástí výstavy je expozice historických slunečních hodin a hvězdných glóbů ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Uvidíte také modely Keplerových mnohostěnů z ČVUT Praha. Snímky historických astronomických přístrojů laskavě poskytlo Museum of the History of Science, University of Oxford.
Kopule observatoře. Autor: René NovysedlákV seriáli Putovanie po hvezdárňach dnes navštívime poľské Młodzieżowe Obserwatorium Astronomiczne (MOA) v meste Niepołomice neďaleko Krakowa.
Logo Akademie věd České republikyStředisko společných činností AV ČR, v. v. i., vyhlašuje první ročník soutěžní přehlídky aktivit popularizace vědy SCIAP.
galaxie anteny - tz-eso1137Nejvýkonnější dalekohled pro milimetrovou a submilimetrovou oblast na světě začíná pracovat a zveřejňuje první snímky
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (037/2011): Nejkomplexnější pozemní astronomická observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) byla oficiálně otevřena pro astronomické účely. První uveřejněné obrázky, získané tímto teleskopem, který je stále ve fázi výstavby, odhalují pohled na Vesmír, jaký není možné vidět pomocí dalekohledů pro viditelnou ani infračervenou oblast. Tisíce vědců z celého světa soutěžilo o to, aby byli mezi prvními, kteří budou pomocí tohoto nového zařízení zkoumat nejtemnější, nejchladnější, nejvzdálenější a nejskrytější tajemství vesmíru.
Česká výprava po vyhlášení výsledků XVI. IAO. Zleva: RNDr. Tomáš Prosecký, Martin Raszyk (bronz), Ondřej Theiner, Viktor Němeček (zlato), Vojtěch Daniš, Denis Lisztwan a Ing. Jan Kožuško.Po absolutním vítězství Stanislava Fořta z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře na 5. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (soutěž pro starší studenty, více na /article/4823), přiváží zlato i výprava z XVI. Mezinárodní astronomické olympiády (soutěž pro mladší studenty) v kazašské Almaty. Českou republiku reprezentovalo v roce 2011 na mezinárodních soutěžích v astronomii a astrofyzice celkem 10 studentů. Čtyři získali medaile – dvě zlaté, jednu stříbrnou a jednu bronzovou.
Tisková zpráva České astronomické společnosti ze 30. září 2011
Czech National Team - logoHlavním cílem soutěže je názorná ukázka možného využití jinak nevyužitého výpočetního výkonu dnešních počítačů pro výzkumné účely. Při běžné práci na PC totiž využíváme jeho výpočetní kapacitu jen z několika málo procent. Tento výpočetní výkon přitom může být zdarma a jednoduše poskytnut pro výzkum nových technologií, léků proti smrtelným nemocem (různé druhy rakoviny, AIDS, malárie), při zkoumání vesmíru, odhalování tajů matematiky, monitorování seismické aktivity, nebo třeba vytváření modelů pro klimatologii.
Logo soutěžeEvropská kosmická agentura ESA zve studenty středních škol z členských zemí k účasti v soutěži "Explore the high-energy Universe", zaměřené na zkoumání vysokoenergetických dějů ve vesmíru. Soutěžící si mohou vybrat ze čtyř projektů zaměřených na družici Evropské kosmické agentury INTEGRAL gamma-ray Observatory. Hlavní cenou v každé ze čtyř vyhlášených kategorií je účast a presentace soutěžní práce na "9th INTEGRAL science workshop" v Paříži v říjnu 2012. Soutěž bude probíhat do 31. března 2012.
Astronomicko-kosmonautický tábor - začátečníci. Autor: Z. PrágrJsou různé dětské tábory. Ty klasické s celotáborovou hrou nebo zaměřené třeba na nějaký sport. Téměř dvacítka dětí od desíti let se účastnila tábora zaměřeného na osvojení si základů astronomie a kosmonautiky. A Říčky v Orlických horách s tmavou noční oblohou na konci prázdnin je výborné místo pro takový tábor.
Nočná kupola HaP na budove planetária. Autor: René NovysedlákMilí čitatelia, dostáva sa k vám druhý diel zo série článkov, kde vám postupne predstavujeme niektoré hvezdárne Slovenska a okolitých krajín. Dnes zavítame do môjho obľúbeného astronomického pracoviska na Slovensku - Hvezdárne a planetária v Prešove.
Ostravský astronomický víkendHvězdárna a planetárium Johanna Palisy pořádá již od roku 1993 (zpravidla v druhé polovině září) seminář pro širokou veřejnost Ostravský astronomický víkend. Náplní semináře jsou přednášky na vybrané astronomické téma, které si připravují osobnosti z významných českých astronomických institucí. Ten letošní se uskuteční o víkendu 10. - 11. září 2011.
Výtvarná soutěž GalileoVýtvarnou soutěž Galileo vyhlašuje Evropská komise ve všech státech Evropské unie. Je určená pro děti ve věku od 9 do 11 let a bude probíhat od 1. září do 15. listopadu 2011. Partnerem projektu v České republice je Astronomický ústav AV ČR.
Stanislav Fořt, Maršálek Slezského Vojvodství Adam Matusiewicz a ředitel Slezského planetária Lech Motyka. Ve dnech 25. srpna – 3. září 2011 proběhl v polském Chórzově, Katowicích a Krakowě 5. ročník Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice (IOAA). Hostitelem bylo Slezské planetárium v Chórzově. Soutěže se účastnili 134 soutěžící ze 26 zemí. Česká republika letos vyslala pětičlenný tým, který dosáhl velmi dobrého výsledku.
Vzhled budovy Hvězdárny a planetária Brno po rekonstrukci. Zdroj: www.hvezdarna.cz.Hvězdárna a planetárium Brno hledá odbornou pracovnici/odborného pracovníka.
Radar ČHMÚ v Protivanově. Zdroj: geocaching.com.V sobotu 24. září 2011 mají zájemci z řad veřejnosti jedinečnou možnost nahlédnout do nitra procesu předpovědi počasí. Český hydrometeorologický ústav spolu s Lidovou hvězdárnou v Prostějově vás zvou na prohlídku jednoho ze dvou českých meteorologických radarů - moravského radaru u Protivanova.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
