Hvězdárna ve Vlašimi. Zdroj: Cestykrajem.cz.Pro zájemce o astronomii se vlašimská hvězdárna otevírá letos od května do srpna každý pátek od
21 hodin a v září každý pátek od 20 hodin. Pro návštěvníky je připraveno promítání, přednáška a
pozorování oblohy astronomickými dalekohledy nebo pouhým okem.
Konjunkce planet považovali v dávných dobách vědci za znamení. Dnes je to doménou astrologů; astronomové už vědí, že jde pouze o krásný úkaz. Autor: Petr HorálekV pátek 20. dubna 2012 od 19 hodin budou si moci návštěvníci pardubické hvězdárny poslechnout další zajímavou populární přednášku. Astronomická společnost Pardubice zve tentokrát veřejnost na přednášku svého člena Jana Mocka, který bude povídat na téma "Astrologie… a na hvězdárně?". Přednáška se uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.
Titanik před osudným najetím na ledovou kru. Kresba: Gordon Johnson.Je pravidlem, že za téměř každou větší katastrofou v oblasti lodní nebo letecké dopravy může nešťastná souhra mnoha okolností. Jinak tomu nebylo ani v případě zaoceánského parníku Titanik, který se před sto lety potopil. Zbytečná pýcha, špatně zvolený úhybný manévr před srážkou s ledovou krou, nedostatečný počet záchranných člunů, nepříznivé meteorologické podmínky, to vše vedlo ke smutnému faktu, že při zkáze luxusního plavidla přišlo o život téměř 1500 lidí. Celou událost ovšem významně ovlivnilo ještě něco jiného. Něco poměrně překvapivého - vzájemné postavení Slunce, Země a Měsíce. Kdyby bylo jen trochu jiné, nejspíš by ke srážce s ledovcem nikdy nedošlo.
Porota ČAM a Jiří Grygar. Autor: Martin MašekV sobotu 14. dubna 2012 proběhlo v Jablonci nad Nisou v klubu Na rampě Velké setkání složek České astronomické společnosti. Na setkání dorazilo mnoho vzácných a významných členů ČAS, zazněly velmi zajímavé příspěvky, byli oceněni Astrofotografové roku 2011 i nový nositel Kvízovy ceny. V samotném závěru pak čestný předseda ČAS dr. Jiří Grygar shrnul dění v astronomii i astrofyzice v loňském roce ve svých tradičních Žních objevů.
Logo projektu KYKLOPV roce 2008 organizovala Přístrojová a optická sekce České astronomické společnosti úspěšný projekt věnovaný zpracování astronomických snímků s výstižným názvem KYKLOP. Po několikaleté pauze věnované zdokonalování rekonstrukčních algoritmů se tento projekt vrací zpět.
Možnost zapojit se do něj tak opět dostává téměř každý astronom.Pavel SuchanOstatní
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2012 Bc. Petra Sobotku, především za jeho přínos k popularizaci astronomie a také za jeho činnost v oboru proměnných hvězd.
Slavnostní předání ceny proběhne 14. dubna 2012 ve 13:00 na celostátním setkání poboček, sekcí a kolektivních členů České astronomické společnosti v Jablonci nad Nisou. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška na téma "Zákulisí popularizace" přístupná také novinářům.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 168 z 12. 4. 2012.
Přednáška: Okna vesmíru dokořán po 30 letechKdo by neznal tento kultovní seriál Československé televize, který dozajista patří k tomu nejlepšímu, co kdy u nás na poli popularizace vědy vzniklo, a který v nejednom z nás probudil hlubší zájem o vesmír. A právě hlavní protagonista tohoto seriálu, přední český vědec, čestný předseda České astronomické společnosti, laureát řady prestižních cen a autor mnoha publikací, astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. zavítá 13. dubna 2012 do Jablonce nad Nisou.
Mléčná dráha nad Ontariem. Autor: Kerry-Ann Lecky HepburnZajímá vás astronomie? Jste z Jihomoravského kraje? Chcete se něco dozvědět o vesmíru? Pak se přihlaste do bezplatného kurzu, který nabízí Hvězdárna a planetárium Brno. Máte poslední možnost!
Ladislav Schmied u svých dalekohledů (90. léta)Ve věku nedožitých 85 let zemřel 29. března 2012 český amatérský pozorovatel sluneční fotosféry, který této zálibě na profesionální úrovni zasvětil celý život. Pan Schmied se věnoval systematickému pozorování Slunce celých 66 roků. Za toto období pořídil 12 500 zákresů sluneční fotosféry!
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Pozvánka na velké setkání vedení složek a kolektivních členů ČAS a dalších astronomických institucí v Jablonci nad Nisou 14. dubna 2012. Součástí programu jsou např. laureátské přednášky Kvízovy ceny a Astrofotografa roku nebo přednáška Jiřího Grygara Žeň objevů 2011.
Artur KrausV pátek 30. března 2012 se na počest stého výročí založení první lidové hvězdárny v Čechách uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA v Pardubicích přednáška "Život a dílo barona Artura Krause". Přednášející a vzácný host PHDr. František Šebek, bývalý dlouholetý ředitel Východočeského muzea, zavede posluchače na životní cestu tohoto "pardubického Cimrmana", který učinil z Pardubic před sto lety na několik let centrum astronomické vzdělanosti v Čechách. Na přednášku od 19 hodin zve Astronomická společnost Pardubice a pardubická hvězdárna.
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchRok 2012 nahrává významnému jubileu jedné z českých hvězdáren, která má s Českou astronomickou společností více společného, než by se mohlo zdát. Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích slaví v březnu krásných dvacet let. Od dob jejího otevření jí prošly desítky mladých zvídavých astronomů, desetitisíce návštěvníků a stará kovová kopule se otevírala kvůli statisícům neopakovatelných pohledů k nebi. O její strastiplné cestě, plánech na oslavy výročí i o mecenáši, po němž východočeská hvězdárna nese své jméno, nám dnes více poví její vedoucí pracovník, Petr Komárek.
Dalekohled značky Merz v Krausově pozorovatelněHvězdárna barona Artura Krause slaví 31. března dvacet let své existence. Před dvaceti lety, v roce 1992, byla za přítomnosti významných osobností jako Jiří Grygar, Bohumil Ruprecht nebo známý český konstruktér dalekohledů Jiří Drbohlav otevřena v dnešním Domě dětí a mládeže Pardubice. Jméno nese hvězdárna po známém pardubickém rodákovi, mecenáši a průkopníkovi v mnoha oborech, baronu Arturu Krausovi. Právě ten v roce 1912 založil v Pardubicích na dnešní Třídě Míru první lidovou hvězdárnu v tehdejších zemích Koruny české. Letošní rok je tedy významným jubileem nejen v historii pardubické astronomie, ale rovněž v české popularizaci této přírodní vědy.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 28. 3. 2012.
Logo České astronomické společnostiČeská astronomická společnost i v roce 2012 udělí své nejvýznamnější ocenění, totiž Cenu Františka Nušla. Dle statutu Ceny je možné návrhy na udělení tohoto ocenění podávat do konce dubna.
Hodina ZeměČeská republika se i letos v rámci kampaně Hodina Země ponoří do tmy.
Hodina Země je celosvětovou akcí (www.earthhour.org), ke které se
každoročně připojuje několik tisíc měst, miliony lidí, množství
soukromých subjektů, památek...
Amatérská prohlídka oblohy sekce České astronomické společnosti a Astronomický ústav AV ČR si Vás dovolují pozvat na seminář ASTRO@ONDŘEJOV.2012 který se uskuteční 23. až 25. března 2012 v prostorách Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Autor: Národní technické muzeum, Kateřina UksováPražská pobočka ČAS zve své členy i širokou veřejnost na tradiční Den s PP ČAS v neděli 18. 3. 2012. Letos poprvé bude Den s Pobočkou probíhat ve spolupráci s Národním technickým muzeem. Součásti akce budou přednášky, komentované prohlídky expozic NTM a veřejné pozorování.
Den planetárií v OstravěHvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě zve širokou veřejnost na mimořádný Den planetárií, ke kterému se schýlí v neděli 18. března 2012 od 14. hodin. Možná si řeknete, že s "mezinárodními roky" a "mezinárodními dny" je to jako s tramvajemi nebo pohlednými dívkami, nemá smysl za nimi utíkat, protože za chvíli se stejně objeví další. A budete mít pravdu...
Hvězdárna a planetárium České BudějoviceHvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích pro Vás připravila na období školních prázdnin od pondělí 12. března do pátku 16. března 2012 zábavný a poučný program nejen pro děti.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
