Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)

Zdeněk Kvíz vypráví o meteoritech při expedici z r. 1956. Autor: Adolf Pánek.
Zdeněk Kvíz vypráví o meteoritech při expedici z r. 1956.
Autor: Adolf Pánek.
Před několika dny jsem na Astro.cz začal písemně vzpomínat na dnes již legendární meteorické expedice pořádané významnými osobnostmi České astronomické společnosti od poloviny 60. let minulého století. Na první a velmi úspěšnou expedici v Beskydech (kde je nyní shodou okolností čerstvě vyhlášená oblast tmavé oblohy) o rok později navázala druhá, o které bych rád dnes povyprávěl.

2. expedice dle brněnského datování (v dalších dílech povídání jen BD) uskutečněná v r. 1956 byla současně 1. celostátní.  Po výborné zkušenosti z expedice GEMINEX-RADEGAST se rozhodl Zdeněk Kvíz pro uspořádání této expedice nazvané EXPERBES. Expedici předcházela Meteorická konference konaná v Brně v květnu 1956. Zde došlo k dohodě o uspořádání této akce, kterou si vzal po organizační stránce na starost ředitel plzeňské hvězdárny Ing. B. Maleček a materiálně ji zabezpečil ředitel OLH ve Valašském Meziříčí p. "Strejda" Doleček. Pravděpodobně byla expedice dotována také Osvětovým ústavem v Praze, jinak těžko pochopit, že by hvězdárny samy uhradily účast 50 pozorovatelů.

Podíl státu na materiálním zabezpečení expedic měl bizarní důvod. Komunisté zastávali názor, že astronomie je vhodným prostředkem ateistické propagandy. Existovali dokonce i takoví zanícení ideologové marxismu-leninismu (např. Luisa Landová-Štychová), kteří chtěli astronomie využít politicky pro boj proti Vatikánu (tato skutečnost je zdokumentovaná tehdejšími publikacemi). To bylo jedním z důvodů, proč byla státem podporována stavba hvězdáren, po nichž ovšem astronomičtí nadšenci velmi bažili. Na expedicích dotovaných Osvětovým ústavem se to projevilo každodenními přednáškami s povinnou účastí, naštěstí na astronomická témata.  

Expedice jsem se bohužel nezúčastnil, informace o jejím průběhu jsem čerpal dodatečně z kroniky expedice Experbes - Hlavacky - Chronicle.

Jak je z názvu expedice možná patrné, byla zaměřena na pozorování Perseid, pročež se konala v období 2.8. - 16. 8. v lokalitě Hlaváčky u Rožnova. Ale již 31. 7. probíhaly pod vedením Zdeňka Kvíze přípravné práce spočívající ve stavbě stanového tábora.

Expedice započala deštivým dnem, což v Beskydech není nic neobvyklého (blízká Lysá hora má snad největší množství srážek na Moravě, ne-li v ČR). Účastníkům byla patrně dost zima, protože dva Brňané B. Pavelka a Z. Langer vyvinuli z bezcenného materiálu tepelně-izolační hmotu, jejíž použití bylo z hygienických důvodů zakázáno.

Účastníci meteorické expedice 1956. Autor: Adolf Pánek.
Účastníci meteorické expedice 1956.
Autor: Adolf Pánek.
V dalších dnech došlo k rozdělení pozorovatelů na dvě skupiny; jedna pozorovala vizuálně (pravděpodobně již v omezeném zorném poli), druhá teleskopicky (patrně binary Somet 25x100). Pozorování byla později zpracována metodou nezávislého počítání, založené na teorii pravděpodobnosti. Vysvětlit tuto metodu by vyšlo na samostatný článek, čili ji rozebírat nyní nebudu.

Pozorování meteorů dalekohledem bylo u nás novinkou a pro pozorovatele představovalo zvýšenou zátěž. (Jejím mimořádným projevem u pozorovatele označeného v kronice R. D. bylo tvrzení, že se mu za 2 hodiny opozdily hodinky o 6 hodin.) Pozorovatelé se ovšem od sebe ihned chtěli odlišit, vizuální se počali nazývat "kujebáky", teleskopičtí "čučurinci".  Původ těchto názvů je nejasný, poněvadž první termín označoval v minulosti obyvatele Vysokého Mýta, druhý byl novotvarem.

Na expedici vznikly nové aktivity, např. meteorářská rozcvička, jejímž účelem bylo rozhýbat zimou ztuhlé části těla, nebo aktivity kulturní spočívající ve vymýšlení nových textů písní na klasické melodie. Zde byl také složen meteorický „chorál“ příznačně nazvaný „Sežral svíčku, seděl po tmě“, zpívaný dlouhá léta na expedicích a seminářích.

8. srpna 1956 byl poněkud nešťastný den, neboť se jednak zřítil stožár v táboře, jednak si blíže nespecifikovaný účastník P. zlomil žebro.

11. srpna 1956 se večer konal koncert pěveckého sdružení Kňubol (= kňučící bolid), které zde bylo založeno.

14. srpna 1956 navštívil expedici doc. Vladimír Guth, což byla poměrně vzácnost, protože profesionální astronomové měli v té době vztah k amatérům poněkud odtažitý. Večer se uskutečnilo fotbalové utkání Kometa Praha versus Bolid Brno. Výsledky klání byly zamlčeny.

16. srpna 1956 byl tábor zlikvidován a účastníci se rozjeli domů…

Přestože bylo jen málo pozorovacích nocí, byl získán uspokojivý pozorovací materiál, který umožnil Z. Kvízovi jeho zpracování a sepsání disertační práce potřebné k nabytí titulu CSc. (candidatus scientiarum = kandidát věd). Daleko větší význam měla skutečnost, že se podařilo shromáždit pozorovatele z více stanic (Brno, Jablonec nad Nisou, Plzeň, Praha, Prostějov, Val. Meziříčí, ...), kteří pak tvořili personál budoucích akcí a mezi nimiž jsem byl i já.

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Meteorické expedice, Zdeněk Kvíz, Jiří Grygar, Meteorický roj


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »