Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)

Zdeněk Kvíz vypráví o meteoritech při expedici z r. 1956. Autor: Adolf Pánek.
Zdeněk Kvíz vypráví o meteoritech při expedici z r. 1956.
Autor: Adolf Pánek.
Před několika dny jsem na Astro.cz začal písemně vzpomínat na dnes již legendární meteorické expedice pořádané významnými osobnostmi České astronomické společnosti od poloviny 60. let minulého století. Na první a velmi úspěšnou expedici v Beskydech (kde je nyní shodou okolností čerstvě vyhlášená oblast tmavé oblohy) o rok později navázala druhá, o které bych rád dnes povyprávěl.

2. expedice dle brněnského datování (v dalších dílech povídání jen BD) uskutečněná v r. 1956 byla současně 1. celostátní.  Po výborné zkušenosti z expedice GEMINEX-RADEGAST se rozhodl Zdeněk Kvíz pro uspořádání této expedice nazvané EXPERBES. Expedici předcházela Meteorická konference konaná v Brně v květnu 1956. Zde došlo k dohodě o uspořádání této akce, kterou si vzal po organizační stránce na starost ředitel plzeňské hvězdárny Ing. B. Maleček a materiálně ji zabezpečil ředitel OLH ve Valašském Meziříčí p. "Strejda" Doleček. Pravděpodobně byla expedice dotována také Osvětovým ústavem v Praze, jinak těžko pochopit, že by hvězdárny samy uhradily účast 50 pozorovatelů.

Podíl státu na materiálním zabezpečení expedic měl bizarní důvod. Komunisté zastávali názor, že astronomie je vhodným prostředkem ateistické propagandy. Existovali dokonce i takoví zanícení ideologové marxismu-leninismu (např. Luisa Landová-Štychová), kteří chtěli astronomie využít politicky pro boj proti Vatikánu (tato skutečnost je zdokumentovaná tehdejšími publikacemi). To bylo jedním z důvodů, proč byla státem podporována stavba hvězdáren, po nichž ovšem astronomičtí nadšenci velmi bažili. Na expedicích dotovaných Osvětovým ústavem se to projevilo každodenními přednáškami s povinnou účastí, naštěstí na astronomická témata.  

Expedice jsem se bohužel nezúčastnil, informace o jejím průběhu jsem čerpal dodatečně z kroniky expedice Experbes - Hlavacky - Chronicle.

Jak je z názvu expedice možná patrné, byla zaměřena na pozorování Perseid, pročež se konala v období 2.8. - 16. 8. v lokalitě Hlaváčky u Rožnova. Ale již 31. 7. probíhaly pod vedením Zdeňka Kvíze přípravné práce spočívající ve stavbě stanového tábora.

Expedice započala deštivým dnem, což v Beskydech není nic neobvyklého (blízká Lysá hora má snad největší množství srážek na Moravě, ne-li v ČR). Účastníkům byla patrně dost zima, protože dva Brňané B. Pavelka a Z. Langer vyvinuli z bezcenného materiálu tepelně-izolační hmotu, jejíž použití bylo z hygienických důvodů zakázáno.

Účastníci meteorické expedice 1956. Autor: Adolf Pánek.
Účastníci meteorické expedice 1956.
Autor: Adolf Pánek.
V dalších dnech došlo k rozdělení pozorovatelů na dvě skupiny; jedna pozorovala vizuálně (pravděpodobně již v omezeném zorném poli), druhá teleskopicky (patrně binary Somet 25x100). Pozorování byla později zpracována metodou nezávislého počítání, založené na teorii pravděpodobnosti. Vysvětlit tuto metodu by vyšlo na samostatný článek, čili ji rozebírat nyní nebudu.

Pozorování meteorů dalekohledem bylo u nás novinkou a pro pozorovatele představovalo zvýšenou zátěž. (Jejím mimořádným projevem u pozorovatele označeného v kronice R. D. bylo tvrzení, že se mu za 2 hodiny opozdily hodinky o 6 hodin.) Pozorovatelé se ovšem od sebe ihned chtěli odlišit, vizuální se počali nazývat "kujebáky", teleskopičtí "čučurinci".  Původ těchto názvů je nejasný, poněvadž první termín označoval v minulosti obyvatele Vysokého Mýta, druhý byl novotvarem.

Na expedici vznikly nové aktivity, např. meteorářská rozcvička, jejímž účelem bylo rozhýbat zimou ztuhlé části těla, nebo aktivity kulturní spočívající ve vymýšlení nových textů písní na klasické melodie. Zde byl také složen meteorický „chorál“ příznačně nazvaný „Sežral svíčku, seděl po tmě“, zpívaný dlouhá léta na expedicích a seminářích.

8. srpna 1956 byl poněkud nešťastný den, neboť se jednak zřítil stožár v táboře, jednak si blíže nespecifikovaný účastník P. zlomil žebro.

11. srpna 1956 se večer konal koncert pěveckého sdružení Kňubol (= kňučící bolid), které zde bylo založeno.

14. srpna 1956 navštívil expedici doc. Vladimír Guth, což byla poměrně vzácnost, protože profesionální astronomové měli v té době vztah k amatérům poněkud odtažitý. Večer se uskutečnilo fotbalové utkání Kometa Praha versus Bolid Brno. Výsledky klání byly zamlčeny.

16. srpna 1956 byl tábor zlikvidován a účastníci se rozjeli domů…

Přestože bylo jen málo pozorovacích nocí, byl získán uspokojivý pozorovací materiál, který umožnil Z. Kvízovi jeho zpracování a sepsání disertační práce potřebné k nabytí titulu CSc. (candidatus scientiarum = kandidát věd). Daleko větší význam měla skutečnost, že se podařilo shromáždit pozorovatele z více stanic (Brno, Jablonec nad Nisou, Plzeň, Praha, Prostějov, Val. Meziříčí, ...), kteří pak tvořili personál budoucích akcí a mezi nimiž jsem byl i já.

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Meteorické expedice, Zdeněk Kvíz, Jiří Grygar, Meteorický roj


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »