Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)

Účastníci expedice GELOMEX. Autor: Archiv J. Mikuška.
Účastníci expedice GELOMEX.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Ve 4. dílu „Ohlédnutí“ jsme se seznámili se dvěma neúspěšnými brněnskými expedicemi. Následovala však velmi úspěšná 3. celostátní expedice (7. dle BD) T-KODEX (teleskopická - Kohoutkové Dany - expedice), konaná 10. - 26. července 1958. Tentokrát na kopci Bezovec v Povážském Inovci, přičemž materiální základnou byl hotel (pravděpodobně patřící n.p. Slovakofarma v Hlohovci). Expedici po odborné stránce vedli Z. Ceplecha, L. Kohoutek a Z. Kvíz, ale celkový provoz řídila paní Dana Kohoutková z Osvětového úřadu.

Účast Dr. Zdeňka Ceplechy, CSc., profesionálního meteoráře z Ondřejova, byla něčím výjimečným. Někteří profesionální astronomové pohlíželi na amatérské akce s nedůvěrou, která byla pravděpodobně zapříčiněna nezkušeností s řízením tak velké skupiny pozorovatelů. (Časem se vyskytl i takový názor, že instituce garantující expedici by mohla být pohnána k placení alimentů na dítka eventuelně na expedici počatá!) Tyto obavy z amatérů pak vedly mezi lidem k dělení astronomů na dobrmany (=profesionálové) a foxteriéry (= amatéři). Hlavním argumentem profesionálů bylo, že probíhá Mezinárodní geofyzikální rok a tudíž akce, které ho narušují, se nemají konat.

Přítomnost paní Dany Kohoutkové svědčí opět o tom, že expedici finančně podpořil Osvětový ústav v Praze. Ona se také zasadila o konání expedice přes námitky z AÚ ČSAV.

Brněnská část účastníků vyjela dne 9. 7. a při cestě vlakem zabloudila až do Bánovců nad Bebravou. Trapnou situaci vyřešil Jiří Kejval, který navrhl další dopravu autostopem, což se zdařilo.

Následující den organizovala D. Kohoutková spížní výpravu do Piešťan, což se pak stalo zvykem, protože „chatár“ začal účtovat nesmyslné ceny za potravu; po intervenci Kohoutkové na Okresním národním výboru v Piešťanech byl přísun potravin zajištěn.

D. Kohoutková také zavedla přísný režim: Po noci pozorování 5 hodin spánku, pak zpracování materiálu (přepis protokolů atd.), po obědě přednáška na téma se sporným užitkem, pak dospávání před pozorováním a tak dokola. Tento systém vedl k nespokojenosti jak pozorovatelů, tak paní Dany.  Z jakýchsi důvodů byli také nespokojeni obyvatelé v okolí Bezovce a v podnapilém stavu pozorovatelům všelijak vyhrožovali.

Teprve ke konci expedice se trochu pokazilo počasí, takže byl čas na „kulturu“, t.j. produkci obnoveného KŇUBOLU, v němž se tentokrát proslavil M. Dymáček a P. Konečný  o „Máni v koženém kabátě“.

Expedici také navštívil Doc. V. Guth, který dokonce filmoval, a manželé Kresákovi (Ľubomír Kresák je známý spoluobjevitel komety 41P).

Na expedici se podařilo uskutečnit několik programů: Určení výšek teleskopických meteorů pozorováním ze dvou až tří stanic, určování pravděpodobnosti spatření meteoru metodou nezávislého počítání, pozorování různými přístroji a pozorování 3. sovětské družice.

Napozorovaný materiál byl zpracován a stal se předmětem několika prací.

Expedice se zúčastnilo 45 pozorovatelů z celé republiky. 10 pozorovatelů bylo z Brna pod vedením Jaromíra Mikuška, předsedy MS v Brně.

Průběh expedice popsal velmi podrobně v kronice J. Grygar. Ta byla také pramenem pro zápis do kroniky MS v Brně v r. 1960. V důsledku havárie jisté webové stránky nemám k dispozici fotografie z této expedice.

Z expedice GELOMEX. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedice GELOMEX.
Autor: Archiv J. Mikuška.
V roce 1958 se podařilo uspořádat ještě 8. expedici dle BD, totiž GELOMEX (Geminidy -Lomnický štít - expedice) pod vedením Z. Kvíze ve dnech 9. - 17. prosince. Lokalita byla vybrána proto, že Z. Kvíz v té době na Lomnickém štítu pracoval, čímž bylo umožněno pozorování přímo z tamější stanice. Jinak pozorovatelé pobývali v hotelu Encián na Skalnatém plese a na pozorování jezdili lanovkou, což bylo někdy spojeno s obtížemi kvůli silnému větru.

Z expedice GELOMEX. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedice GELOMEX.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Pozoruhodnou akcí byla svatba Zdeňka Kvíze a Jany Bulínové, jíž svědčili Jaromír Mikušek a Karel Pavlů. Šli napřed sněhem se Skalnatého Plesa do Tatranské Lomnice, pak električkou do St. Smokovce. Oddáni byli za zvuku arie Kecala „Jak vám pravím pane kmotře...“. Na zpáteční cestě se opět museli brodit sněhem z T. Lomnice na Skal. pleso.

V jedné z následujících pozorovacích nocí byl takový vítr, že zapisovateli Zdeňku Bečkovi odfoukl část popsaných pozorovacích protokolů. Přesto ještě zůstalo tolik popsaných papírů, že materiál z expedice mohl být vyhodnocen a publikován.

Den před odjezdem došlo u Enciánu k tragédii, skupinku turistů zasypala lavina. Pozorovatelé se zúčastnili vyhledávání zasypaných, přitom se vyznamenali zvláště Jindřich Slimáček a Věra Šuralová (pod jménem Jurásková zemřela bohužel již v r. 1961), ale nalezena byly již jen bezduchá těla obětí.

Z expedice GELOMEX. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedice GELOMEX.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice se tehdy zúčastnilo deset pozorovatelů z Brna, L. Kohoutek a J. Grygar (z Prahy), p. Zelenka (ředitel hvězdárny v Novém Jičíně), J. Kaňkovský z Třebíče a manželé Kvízovi.

Podrobnou kroniku expedice vyhotovil opět J. Grygar. Na jejím podkladě jsem vyhotovil zápis do kroniky MS v Brně (s dvouletým zpožděním). Přiložené fotografie mi poskytl RNDr. Jaromír Mikušek, CSc.

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Zdeněk Kvíz, Jiří Grygar, Meteorické expedice


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »