Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)

Z expedice BEŠEFEX. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedice BEŠEFEX.
Autor: Archiv J. Mikuška.
V 7. díle jsme prošli úspěšným rokem 1960 se dvěma expedicemi. Ani následující rok nebyl špatný, celostátní expedice v tomto roce se zdařila, ale měla svůj rub, který se nikdy předtím nevyskytl.

Z expedice BEŠEFEX. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedice BEŠEFEX.
Autor: Archiv J. Mikuška.
6. celostátní expedice (12. dle BD) obdržela název BEŠEFEX (BEz ŠÉFů EXpedice), protože se po prvé stalo, že na ní nebyl přítomen žádný ředitel hvězdárny. V průběhu expedice se ukázalo, že to asi nebylo tak zcela dobře. Konala se ve dnech 6. - 19. srpna, tedy se zachytilo maximum Perseid, což přineslo četný pozorovací materiál. Místem konání byl po třech letech opět Bezovec v Povážském Inovci, přičemž pozorovatelé byli (částečně?) ubytováni v hotelu. Komfortní ubytování s sebou přineslo jistou demoralizaci. Další problém byl v tom, že lidé, kteří před několika lety byly iniciátory různých zábavných skutků, zmoudřeli a toužili spíš po klidu, na rozdíl od mladších účastníků usilujících o vzrušení (což se týkalo i mne). To zapříčinilo nesoulad a agresivní projevy.

Mezi výpravami z různých hvězdáren vynikl „Porost“, což byla skupina fyzicky otrlých pozorovatelů z Roztok u Prahy, vedená Vladimérem Znojilem.

Z expedice BEŠEFEX. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedice BEŠEFEX.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Programem expedice bylo jednak vizuální pozorování meteorů třemi desetičlennými skupinami (8+2) ve vymezeném zorném poli (zase ty ráfky od bicyklu...) s účelem nalézt strmost luminozitní funkce sporadických meteorů a Perseid (luminozitní funkce je závislost počtu meteorů na hvězdné velikosti a je exponenciální; předmětem výzkumu bylo určení základu této exponenciální funkce). Vedoucím programu byl Z. Kvíz. Kromě toho se pozorovala oblast severního nebeského pólu různými přístroji, což byl patrně program L. Kohoutka, ten však přítomen nebyl. Byl tam však J. Grygar a J. Mikušek.

Z expedice BEŠEFEX. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedice BEŠEFEX.
Autor: Archiv J. Mikuška.
6ti členná brněnská skupina měla 6. 8. potíže s dopravou, poté, co naložila v Piešťanech věci do autobusu, musela je přeložit, neboť řidič oznámil, že nemá čas. Za jízdy na Bezovec se autobusu přehřál motor. Po příjezdu v 15 hodin byla expedice zahájena mnoha proslovy, pak byly stavěny kruhy a následovalo pozorování, při němž usnula H. Káňová.

Následující den dělali před hotelem kravál nějací pionýři. Z. Kvíz provedl instruktáž o vyplňování protokolů, protože se z ručního třídění psaných štítků přešlo na štítky děrné. Dostavil se příslušník Veřejné bezpečnosti a vyžadoval písemné povolení k pozorování. (To pravděpodobně pod vlivem událostí z 50. let, kdy jacísi hochštapleři z Prahy předstírali v Čachticích natáčení filmu o čachtické paní, což zapříčinilo srocování obyvatelstva, kteří tvořili kompars a očekávali, že budou odměněni. Byl to obrovský podvod s trestněprávním postihem, který byl dokonce literárně zpracován.)

Z expedice BEŠEFEX. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedice BEŠEFEX.
Autor: Archiv J. Mikuška.
8. 8. budil Z. Kvíz pozorovatele zprávou, že J. Mikušek se stal otcem dcery Zuzany. Po výletu několika lidí na Tematín přednášel J. Grygar velmi zajímavě o metodách pozorování meteorů, nicméně P. Brlka přitom usnul.

9. 8. došlo k prvním projevům agrese vůči nejmenovanému pozorovateli, který otravoval ostatní troubením na trubku J. Sedláčka, což naprosto neovládal.

10. 8. pobavil J. Sedláček ostatní přednáškou o Perseidách pronesenou tak, že ostatní řvali smíchy. Pak A. Špringerová a P. Špringer demonstrovali zápas ve volném stylu. Večer byl založen spolek KOSPO (kostní spolek) sdružený kolem uschlé hovězí kosti.

11. 8. značná část osob onemocněla dílem rýmou, dílem „zkaženým“ žaludkem (hovězí kost). Jednu s postižených jsem se pokoušel léčit živočišným uhlím (Carbantox; bylo to však laxativum s thiosíranem sodným, což jsem netušil, farmakologii neznaje), teprve po nasazení Talbinu (hlavní součásti byly bismut a tanin) došlo k uklidnění. Po večeři byla vydávána noční svačina představována kusem slaniny, což v tom horku, které panovalo, vyvolalo zděšení a námitky vůči vedení hotelu.

13. 8. došlo k další agresi proti nejmenovanému pozorovateli, zapříčiněné tím, že den předtím na cizím pokoji přestavěl nábytek a byl spolupachatelem udán.

14. 8. bylo k obědu předloženo tučné maso s hrachovou kaší, což opět vzbudilo obrovskou nelibost. Navečer jacísi hoši vyrobili A. Špingerové z copů rohy vpletením drátu.

15. 8. večer bylo zataženo, rozjasnilo se po 23. hodině, takže nejmenovaný účastník ztropil poplach. Po dvaceti minutách se zatáhlo a dotyčný se opět stal objektem agrese.

Z expedice BEŠEFEX. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedice BEŠEFEX.
Autor: Archiv J. Mikuška.
17. 8. odpoledne navštívil expedici lektor a pronesl přednášku o Bibli z hlediska marxismu-leninismu. Nudnou akci zpestřoval J. Sedláček, na jehož rty stále nalétávala vosa, s čímž se zdál být srozuměn a bavil tím ostatní. Lektor pak získal dojem, že narazil na ideologické nepřátele a Zdeňku Kvízovi to dalo mnoho práce, aby ho uklidnil.

18. 8. navečer byly neblahé události dovršeny. Nejprve jeden stůl v sále obsadilo 5 cizinců, ale inscenovaným rámusem byli „vypuzeni“. Pak četl Jiří Grygar rozkaz a zdálo se, že vše dobře dopadne. Bohužel P. Beneš zamkl dívkám pokoj načež J. Sedláček a R. Dočkálek pojali úmysl ho ostříhat. Podezřelý P. Brlka kvůli tomu skákal z okna a celá skupina se pořádně rozhádala kvůli oprávněnosti takového trestu. P. Beneš z toho vyšel dobře, ostatní se v rozezleném stavu rozešli na pokoje. Bylo tak nepřímo potvrzeno úsloví Ende gut, alles gut.

19.8. po dvouhodinovém čekání na autobus byl proveden odjezd.

Po společenské stránce tedy expedice byla debaklem.  Po odborné stránce dopadla dobře. Vizuální pozorovatelé napozorovali během více jak 30 hodin 5000 záznamů meteorů, pozorovatelé teleskopických meteorů jich měli 1000. Vizuální pozorování byla později zpracována (dokonce dvakrát, rozdílnými metodami a s rozdílnými výsledky) a publikována. Teleskopická pozorování asi zpracována nebyla.

V roce 1962 byla uspořádána 7. celostátní expedice (13. dle BD) EXPO 62 ( EXPedice- Ondřejov 1962). Programem byla souběžná vizuální, teleskopická a radarová pozorování. Astronomický ústav ČSAV v Ondřejově vlastnil meteorický radiolokátor, což byl kořistní německý radiolokátor „Freya“ (Freya byla starogermánská bohyně lásky, jakýsi ekvivalent Venuše), jenž AsÚ obdržel kdysi darem od armády a byl upraven k pozorování meteorů.

Na této expedici jsem nebyl přítomen a informace o ní jsem získal od E. Schmidtové.

Expedice byla zahájena 20. srpna. Hlavním vedoucím byl p. Onsorge, odborným vedoucím J. Mikušek a hospodářskou J. Kvízová. Garantem radarových pozorování byla Ing. Z. Plavcová.

Hned na počátku vznikly potíže, brněnská výprava zapomněla vzít tastry ke krmítkům a zaměřovací trubičky k dalekohledům. Onsorge měl naštěstí tastry záložní.

Teleskopičtí pozorovatelé byli rozděleni do tří skupin - pozorovali pole o deklinacích 30, 45 a 60 stupňů (radar měl hodně široký vyzařovací diagram). Po zahájení pozorování byla přerušena dodávka el. proudu až do 23 hodin, ale obnovení dodávky už nebylo nic platné.

V dalších dnech bylo špatné počasí, pozorovatelé si krátili volnou chvíli četbou knižních novinek vystavených v jednacím sále, „žouželením“ (hádáním slovesa pomocí otázek s odpovědí ano-ne), skládáním detektivky o šilhavém Jacku a pozorováním televize (úhlopříčka obrazovky televizoru měla kolem 25 cm, na tehdejší dobu luxus).

Teprve 6. den se vyjasnilo. 7. den byla podniknuta výprava k jakémusi mostu, obtížně přístupnému, při výstupu se zranila J. Mikušková. Dále byly navštíveny Hrusice (rodiště J. Lady). 8. den bylo rovněž jasno. 9. den večer přednášel M. Plavec o Kanadě a promítal skvělé diapozitivy. 11. den přednášel Z. Švestka, ale málo lidí obsahu přednášky rozumělo. Z. Ceplecha pak vedl exkurzi do oddělení meziplanetární hmoty. Večer se vyjasnilo, ale byla velká zima, nicméně se pozorovalo. 12. den byl opět pozorovací, ale morálka byla špatná, jeden pozorovatel se dokonce začal procházet po louce, i bylo mu velice spíláno J. Mikuškem. Ten byl velice aktivní, prodlužoval pozorovací intervaly, bohužel se zjistilo, že v radaru nefungovala kamera filmující obrazovku.

K závěru expedice byl již nálada velmi špatná. Expedice byla zakončena 3. září.

Ačkoliv celková pozorovací doba byla 32 h 30 min, byl vědecký výsledek problematický. Nepodařilo se totiž najít koincidence mezi optickými a radarovými záznamy. Ukázalo se, že optický a radioelektrický jev nejsou jevy současné. A tak byl materiál zpracován jen částečně.

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Jiří Grygar, Zdeněk Kvíz, Meteorické expedice


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »